Na otázku z titulku, někdo tomu říká nadpis, by mohla postižená husa reagovat protiotázkou, zda se děti doučily přes prázdniny anglicky. To by však nesedělo. Rozdíl mezi dětmi a učiteli je ten, že učitelé jsou na rozdíl od žáků placení za to, aby dětem předali to nejlepší. Platí to většinou prostřednictvím státu, někdy i napřímo, rodiče. Ti proto mají právo se ptát.
Nedávný komentář Dalibora Martínka s titulkem „Učitelé se domohli vyšších platů. Kdy se my domůžeme lepší výuky?“ vzbudil mezi čtenáři velký ohlas. V redakci jsme obdrželi desítky souhlasných i nesouhlasných reakcí, statisticky v poměru 2:3. Přinášíme některé z nich. Zveřejňujeme je bez redakčních zásahů jen po běžné jazykové korektuře.
Učitelé rádi vyprávějí, že jim nevychovaní rodiče zasahují do pedagogické činnosti. Často mají pocit, že musí napravit chyby nezvedených rodičů. Je to jedna z oblíbených učitelských legend.
Mzdu kolem 130 procent průměrné hrubé nominální mzdy v národním hospodářství mají mít od příštího roku podle Sněmovny zákonem zaručenu jen učitelé. Nebude se vztahovat na všechny pedagogické pracovníky, jak to navrhovala původně vláda. Dolní parlamentní komora schválila sporné zúžení garance mezd podle návrhu skupiny koaličních poslanců, který kritizovali hlavně zástupci opozice nebo školské odbory. Podle nich to bude demotivovat asistenty pedagogů nebo speciální pedagogy.
Učitelé na tom musí být stejně jako právníci nebo doktoři, oslovoval voliče před parlamentními volbami v roce 2017 Andrej Babiš v knize O čem sním, když náhodou spím. Do dnešního dne se tak nestalo. Oproti roku 2017, kdy nastoupila bývalá Babišova vláda k moci, ale pedagogům výplata stoupla o 52,8 procenta. Vyplývá to z informací ministerstva školství. Štědrá by chtěla být k učitelům i vláda Petra Fialy, okolnosti tomu ale moc nepřejí.
Poslanci budou v nadcházejícím týdnu schvalovat celou řadu zákonů. Je mezi nimi také zavední automatického růstu platů učitelů. Ti by podle nového zákona měli automaticky pobírat 130 procent průměrné mzdy.
Počet státních zaměstnanců letos narostl výrazně, citelně nad průměrem let 2017 až 2022. Pokud vláda sníží jejich počet na úroveň roku 2016, ušetří přes 50 miliard korun ročně, vypočítává ekonom Lukáš Kovanda.
Pražské bistro Marthy´s Kitchen na sebe v posledních dnech upoutalo pozornost nebývalou aktivitou. A spustilo na sociálních sítích lavinu reakcí. Vyvěsilo na webové stránky jakési normy, které je prý potřeba dodržovat při návštěvě jejich podniku. Ústřední myšlenkou je, že k nim nemají chodit děti, řvát tam a pobíhat. Podnik se vysloveně označil za baby-unfriendly. Nemáme rádi děti, s nimi k nám nechoďte.
Ostrovní království zažívá nejhorší sociální nepokoje za téměř půl století. Brexit, následovaný koronavirovou a energetickou krizí prohloubily ekonomické problémy domácností. Především státní zaměstnanci se nechtějí smířit s poklesem reálných mezd, který jim znemožňuje žít v Londýně, kde řada z nich pracuje.
Lidovecký ministr zemědělství Zdeněk Nekula od podzimu loňského roku intenzivně řeší růst cen potravin. Po půl roce se dostavil výsledek. Vznikla mezirezortní skupina, která bude vysoké ceny potravin řešit. Bravo, glosuje s ironií komentátorka Newstream.cz Jana Havligerová. Co ji ještě zaujalo v uplynulém týdnu?
Pražská developerská společnost (PDS) chystá v Praze zastavět několik velkých ploch. Vzniknou tak v podstatě celá nová „sídliště“. Ne však taková, jak se tomu rozumělo před dvaceti či třiceti lety. Nepůjde o shluk na sebe namačkaných paneláků, ale o oblasti, kde vzniknou stovky bytů, ale i obchody, provozovny služeb, klidové zóny. O stavu záměru mluvil v podcastu Realitní Club Petr Urbánek, ředitel PDS.
