Francie vysychá a vláda svolává krizový štáb. Omezení ve využívání vody už platí na téměř 70 procentech území, v desítkách departementů je situace krizová a jihovýchod země čekají další teploty blížící se 40 stupňům. Sucho tak dopadá nejen na zahrady, pole a bazény, ale místy i na zásobování pitnou vodou.
Sucho v Německu už není jen problém přírody, ale i ekonomiky. Nízká hladina Rýna, Dunaje a Labe omezuje nákladní dopravu a podle ekonoma Thila Schäfera může letos ubrat německému růstu až 0,4 procentního bodu. Křehké oživení největší evropské ekonomiky by se tak mohlo znovu změnit ve stagnaci.
Jádro se vrací jako jeden z klíčových zdrojů evropské energetiky, klimatická změna mu ale nastavuje novou cenu. Odstavení maďarské elektrárny Paks kvůli nedostatku vody ukazuje, že starý model průtočného chlazení naráží na své limity a nové bloky budou potřebovat dražší hybridní systémy. Vyschlý Dunaj připomíná, že klimatická krize neskončila – naopak začíná měnit i samotné základy jaderné renesance, píše ve svém komentáři Jan Palaščák, zakladatel Skupiny Amper.
Mnichov kvůli mimořádnému suchu zakázal napouštění soukromých bazénů, zalévání trávníků i čerpání vody z řek a jezer. Za porušení vyhlášky hrozí pokuta až 50 tisíc eur, tedy zhruba 1,2 milionu korun. Spotřeba vody ve městě přitom v posledních dnech výrazně vzrostla a radnice varuje, že ani očekávaný déšť situaci zásadně nezlepší.
„Pokud bude sucho pokračovat i přes léto, může zpomalit zlevňování potravin a přidat několik desetin procentního bodu do potravinové inflace, ale navíc to zatím nevypadá,“ říká v rozhovoru pro Newstream hlavní analytik investiční společnosti XTB Jiří Tyleček. Podle údajů specializovaného webu Intersucho je v Česku zasažena suchem polovina území.
Napustit si v létě bazén pitnou vodou z vodovodu už v řadě obcí není samozřejmostí. Stát plošný zákaz nezavedl, omezení ale přibývají lokálně. Od Mikulovska přes Rataje nad Sázavou až po Dobřichovice obce kvůli suchu, slabým zdrojům a přetíženým vodovodům zakazují používat pitnou vodu k napouštění bazénů, zalévání nebo mytí aut. Někde se omezení týká i vody ze studní a vrtů.
Česká krajina podle biologa Jana Pokorného zbytečně vysychá a přehřívá se. Každý den mizí hektary zemědělské půdy, přibývá betonu a ubývá vzrostlých stromů, které dokážou ve vedrech ochladit okolí o desítky stupňů.
Z makroekonomického pohledu budou mít současné vlny veder a dlouhodobé sucho na českou ekonomiku zanedbatelný dopad, říká Aleš Rod, ředitel Centra ekonomických a tržních analýz a člen expertního týmu České asociace pojišťoven.
Střední Evropu zasáhla mimořádně silná vlna veder. Vědci upozorňují, že podobné epizody jsou stále častější, delší a intenzivnější a mají přímý dopad na zdraví lidí, fungování společnosti, zemědělství i přírodu. V Česku padají teplotní rekordy a největší zátěž se podle odborníků projevuje především v nížinách.
V národním parku České Švýcarsko hoří les. Platí zvláštní stupeň poplachu, kdy mohou hasiči povolat jednotky odkudkoliv. Do Rynartic, části obce Jetřichovice na Děčínsku, vyrazily jednotky z širokého okolí včetně odřadů ze Středočeského a Královehradeckého kraje. V okolí požáru platí kvůli zásahu vrtulníků, které hasí s bambi vaky, bezletová zóna. Nad místem zásahu je zakázané létat s drony a jinými bezpilotními prostředky.
Na nejsušší poušti světa — Atacamě v Chile — vědci zkoumají malou, neobyčejně odolnou rostlinu. Ta by mohla ukrývat genetické informace, které by v budoucnu pomohly zemědělským plodinám přežít extrémní sucho způsobené klimatickou změnou, píše agentura Reuters.
