Poprvé za deset let se v letošním první čtvrtletí zvýšil objem nespláceného dluhu Čechů. „Měli bychom to brát jako varovný signál. Rizikovější jsou zejména krátkodobé úvěry, jejichž celkový objem se opět zvyšuje,“ komentuje statistiku výkonný ředitel Nebankovního registru Jiří Rajl.
Podíl problematických bankovních úvěrů, tedy těch po splatnosti, v Česku v lednu zůstal na nízkých úrovních. U hypoték klesl o 0,01 procentního bodu na 0,73 procenta, což je nejméně za 20 let. U spotřebitelských úvěrů zůstal na 4,67 procenta, u podniků stoupl o 0,01 procentního bodu na 3,85 procenta. Vyplývá to z analýzy České bankovní asociace. Lednová statistika nezachycuje ostrou fázi konfliktu na Ukrajině.
Loňský rok byl rekordní nejen u úvěrů na bydlení, ale také u nových spotřebitelských úvěrů a firemních úvěrů. Jedním z důvodů byly nízké úroky, které ke konci roku začaly růst. K silnější dynamice u firemních úvěrů přispěly i podpůrné covidové programy, upozornil hlavní analytik České bankovní asociace Jakub Seidler.
Dluhy českých domácností u bank v červenci meziměsíčně stouply o 16,8 miliardy korun na 1,958 bilionu korun. Zadlužení firem v prvním prázdninovém měsíci vzrostlo téměř o osm miliard na 1,156 bilionu korun. Proti loňskému červenci byly dluhy domácností vyšší o 149,3 miliardy korun, dluhy firem byly o 0,1 miliardy nižší. Vyplývá to z údajů, které zveřejnila Česká národní banka (ČNB).
Konec války s Íránem je otázkou týdnů, nikoliv měsíců, prohlásil americký ministr zahraničí Marco Rubio po schůzce se svými kolegy ze zemí skupiny G7 ve Francii. USA podle něj nemusejí zahájit pozemní invazi do Íránu, aby dosáhly svých cílů. Írán možná chystá zavést mýtný systém v Hormuzském průlivu, řekl šéf americké diplomacie.
Údery Spojených států a Izraele zasáhly v Íránu některá jaderná zařízení včetně těžkovodního reaktoru v elektrárně Arák, napsaly dnes agentury s odvoláním na íránská média. K úderu na reaktor, který je podle předchozích informací Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) ve výstavbě, se přihlásil Izrael, píší média.
Ruské úřady se rozhodly zakázat od 1. dubna vývoz benzinu. Zákaz bude platit do konce července. Agentuře TASS to sdělily zdroje z odvětví po schůzce ruského vicepremiéra Alexandra Novaka se zástupci ropných společností.
Tvrzení ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského o tom, že Washington nabízí Ukrajině bezpečnostní záruky výměnou za územní ústupky, je lež, prohlásil americký ministr zahraničí Marco Rubio. Zelenskému bylo podle Rubia řečeno, že bezpečnostní záruky mohou následovat pouze po skončení války na Ukrajině.
Pražská burza se v závěru pracovního týdne stejně jako v úterý dostala pod hranici 2500 bodů. Index PX dnes odepsal 1,21 procenta na 2482,64 bodu, což je nejnižší hodnota v letošním roce. Nejvíc se propadly akcie zbrojovky Czechoslovak Group (CSG), které klesly o deset procent. Ztrácely i finanční tituly.
Čistý zisk největšího čínského výrobce 🚘🚘🚘elektromobilů BYD se v loňském roce snížil o 19 procent na 32,6 miliardy jüanů (zhruba 100 miliard korun). Firma tak vykázala první pokles celoročního zisku za čtyři roky. Propad zisku byl navíc výraznější, než očekávali analytici. Ti podle průzkumu společnosti LSEG předpovídala zhruba 12procentní pokles, napsala agentura Reuters.
Ceny ropy 🛢️🛢️🛢️ na světových trzích dnes pokračují v růstu a severomořský Brent je zpět nad 110 dolary za barel. Vliv má i nadále konflikt na Blízkém východě a situace v klíčovém Hormuzském průlivu. Od začátku americko-izraelské války s Íránem ale ceny směřují k prvnímu týdennímu poklesu. Před týdnem se Brent prodával za více než 112 dolarů.
Aktiva pod správou fondu kvalifikovaných investorů J&T Arch Investments v roce 2025 stoupla o 81,4 miliardy korun na 202,9 miliardy korun. Akcie fondu v korunách se loni zhodnotily 💪 o 15,82 procenta a o 14,4 procenta v eurech 💶.
Číst více
Univerzita Karlova 🧑🏫🧑🏫🧑🏫 nebude moci kvůli zpoždění výstavby kampusu Albertov využít asi 1,4 miliardy korun z Národního plánu obnovy. Na dnešním jednání akademického senátu univerzity to řekl člen kolegia rektora pro provoz a vnitřní procesy Michal Zima. Pokračování projektu je podle něj nicméně jediným řešením, zakonzervování stavby za možnost nepovažuje.
Rakousko zakáže používání sociálních sítí dětmi do 14 let věku. Dohodu o tom oznámili představitelé vládní trojkoalice. Podobný zákaz, který pro děti mladší 16 let již od minulého roku platí v Austrálii, chtějí zavést i další evropské státy jako Španělsko a Dánsko a některé další takové opatření zvažují. Francouzská dolní komora parlamentu schválila zákaz pro osoby mladší 15 let v lednu. V sobotu má podobný zákaz podle agentury AP začít platit v Indonésii.
