Poprvé za deset let se v letošním první čtvrtletí zvýšil objem nespláceného dluhu Čechů. „Měli bychom to brát jako varovný signál. Rizikovější jsou zejména krátkodobé úvěry, jejichž celkový objem se opět zvyšuje,“ komentuje statistiku výkonný ředitel Nebankovního registru Jiří Rajl.
Podíl problematických bankovních úvěrů, tedy těch po splatnosti, v Česku v lednu zůstal na nízkých úrovních. U hypoték klesl o 0,01 procentního bodu na 0,73 procenta, což je nejméně za 20 let. U spotřebitelských úvěrů zůstal na 4,67 procenta, u podniků stoupl o 0,01 procentního bodu na 3,85 procenta. Vyplývá to z analýzy České bankovní asociace. Lednová statistika nezachycuje ostrou fázi konfliktu na Ukrajině.
Loňský rok byl rekordní nejen u úvěrů na bydlení, ale také u nových spotřebitelských úvěrů a firemních úvěrů. Jedním z důvodů byly nízké úroky, které ke konci roku začaly růst. K silnější dynamice u firemních úvěrů přispěly i podpůrné covidové programy, upozornil hlavní analytik České bankovní asociace Jakub Seidler.
Dluhy českých domácností u bank v červenci meziměsíčně stouply o 16,8 miliardy korun na 1,958 bilionu korun. Zadlužení firem v prvním prázdninovém měsíci vzrostlo téměř o osm miliard na 1,156 bilionu korun. Proti loňskému červenci byly dluhy domácností vyšší o 149,3 miliardy korun, dluhy firem byly o 0,1 miliardy nižší. Vyplývá to z údajů, které zveřejnila Česká národní banka (ČNB).
