Trh s módou prochází v posledních několika letech zásadní změnou. Do odvětví vstoupily společnosti zabývající se velmi rychlou módou (ultra-fast fashion), které díky promyšlenému využívání technologií nastavují nové trendy a standardy v oblasti online nákupů a zákaznické zkušenosti a rychle přebírají zákazníky tradičním i online prodejcům módy, a to i v Česku. Nejvíce oblíbené jsou u mladší generace. Nákup na těchto platformách si v některých zemích vyzkoušely už více dvě třetiny žen ve věku do 34 let a další o tom uvažují. V Česku jde o 55 procent zákaznic do 34 let, v sousedním Polsku o 64 procent. Vyplývá to ze studie poradenské společnosti Boston Consulting Group (BCG), která na vzorku více než 10 tisíc zákazníků napříč Evropou a USA zkoumala nákupní preference zákazníků.
Zatímco teploty prudce stoupají a internetová tržiště valí na spotřebitele reklamy nabízející letní šaty za pár stovek, či dokonce jen desítek korun, pod povrchem doutná velký problém. Deklarované snahy módního průmyslu, který patří k hlavním viníkům globálního oteplování, omezit emise postupují ledovcovým tempem. Klíčová je otázka, kdo ohlášenou dekarbonizaci zaplatí. Levné asijské továrny těžko.
Sedm měsíců od podání žádosti o IPO čínská společnost Shein, zdá se, odpískala své plány vstoupit na burzu v USA. Podle burzovních expertů přichází na řadu plán B. Shein usiluje o to dostat se na londýnský parket. Je to pro ní méně výhodné, ale snazší.
Čínský internetový prodejce levné módy Shein by mohl brzy vstoupit na londýnskou akciovou burzu. Firma by mohla příslušné dokumenty k nabídce podat už tento týden, uvedl server zpravodajské televize BBC. Analytici se domnívají, že společnost může být oceněna až na 66 miliard dolarů (1,5 bilionu korun).
Zaměstnanci dodavatelských firem čínského internetového prodejce textilu Shein pracují 75 hodin týdně. A to přesto, že firma slíbila zlepšit pracovní podmínky. Píše o tom s odkazem na vyšetřování švýcarské skupiny Public Eye zpravodajský web BBC.
Evropská unie zařadila čínského internetového prodejce oděvů Shein mezi velké internetové platformy, které podléhají přísnějším kontrolám podle unijního nařízení o digitálních službách (DSA). Důvodem je vysoký počet uživatelů, uvedla Evropská komise.
Čínskému internetovému obchodu Temu, který patří skupině PDD Group, hrozí, že se na něj budou vztahovat přísnější pravidla Evropské unie pro internetový obsah, protože jeho průměrný počet měsíčních uživatelů v Evropě vzrostl nad stanovenou hranici. Tato pravidla se nyní vztahují na firmy jako Meta Platforms, Google, X či TikTok, uvedla agentura Reuters.
Před pár týdny zkrachovala švédská firma Renewcell, jeden z nejslibnějších start-upů v oblasti recyklace módy. Z textilního odpadu začal vyrábět surovinu pro nové tkaniny. Trh mu předpovídal velkou budoucnost, protože značky potřebují materiály jako Renewcell's, aby splnily přicházející nařízení o udržitelnosti. Odběratelem a podporovatelem Renewcellu byl například řetězec H&M. Ovšem i ten dnes svádí zápas o svoji budoucnost. Příčinou je čínský Shein, který jde proti proudu udržitelnosti.
Král fast fashion Španěl Amancio Ortega bohatne. Jeho módní impérium Inditex, které vlastní Zaru a další značky oděvů, loni zvýšilo čistý zisk o téměř třetinu.
Největší prodejce rychlé módy na světě, španělská skupina Inditex, bojuje o udržení pozice. Aby ustála drtivou ofenzívu levné čínské konkurence v podobě Sheinu a Temu, rozšiřuje svoji diskontní značku Lefties. Ačkoli ta dosud nefiguruje ani mezi značkami Inditexu na jeho oficiálních webových stránkách, existuje Lefties už tři dekády. Zpočátku však fungovala jako obchod s outletovým zbožím své velké sestry Zary. Postupně se však z Lefties stala zbraň proti rychle expandujícímu Primarku a nyní i Sheinu.
„Rtěnkový index“ funguje. Čerstvé výsledky kosmetických gigantů opět potvrzují, že v dobách, kdy jsou lidé nuceni se uskromnit, dělají si radost aspoň více či méně drobnými nákupy kosmetiky a vůní. A tak obchodníci s módou, kteří nyní čelí menší ochotě zákazníků utrácet, hledají cesty, jak si ukrojit kus i z trhu „beauty“. To ovšem platí také o úspěšném predátorovi na poli rychlé módy, čínském Sheinu.
V Česku loni vzniklo 34 621 nových firem. Je to nejvyšší počet za 20 let, proti roku 2024 jich bylo o 13 procent víc. Celkový počet aktivních firem ke konci roku dosáhl 594 520, meziročně jich přibylo 17 898. Na dvě nově vzniklé firmy připadala jedna zrušená, což odpovídá dlouhodobému vývoji. Vyplývá to z údajů společnosti Dun & Bradstreet
Hodnota jihokorejského akciového trhu se vyšplhala na 3,25 bilionu dolarů (zhruba 66 bilionů korun) a přesáhla hodnotu německého trhu s akciemi, vypočetla agentura Bloomberg. V Asii se daří firmám zaměřeným na umělou inteligenci (AI) a na robotiku. Jihokorejský akciový trh je tak nově desátý největší na světě hned za Tchaj-wanem.
Mexická prezidentka Claudia Sheinbaumová uvedla, že její vláda pozastavila dodávky 🛢️🛢️🛢️ ropy na Kubu. Odmítla však, že by tak učinila pod tlakem Spojených států. Informovala o tom dnes agentura AP. Vláda amerického prezidenta Donalda Trumpa podle dřívějších zpráv médií zvažuje námořní blokádu Kuby, aby ostrovní zemi zcela odřízla od přísunu ropy a vynutila si změnu tamního režimu.
Zaměstnancům společnosti OKD vzrostou od února základní mzdy v průměru o 3,5 procenta. Nárůst představuje 1150 korun měsíčně, u hodinových mezd je plošný nárůst o sedm korun na hodinu. Vyplývá to z dodatku kolektivní smlouvy, který podepsali zástupci vedení a odborů po čtyřech kolech jednání. Uvedla to mluvčí OKD Barbora Černá Dvořáková. Podnik tento týden ukončí těžbu černého uhlí v posledním činném Dole ČSM.
Cena zlata 🪙🪙🪙 dnes poprvé překonala hranici 5200 dolarů (bezmála 105 tisíc korun) za trojskou unci . Žlutému kovu pomáhá slabý dolar a geopolitická nejistota. Investoři mu před dnes očekávaným rozhodnutím americké centrální banky (Fed) o výši úrokových sazeb také dávají přednost před nákupem státních dluhopisů.
Rusko by mohlo zrušit zákaz internetových 🎰🎰🎰 kasin a uvalit 30procentní daň na jejich příjmy ve snaze získat až 100 miliard rublů (zhruba 26 miliard korun) do státního rozpočtu. Informoval o tom podle agentury Reuters ruský list Kommersant s odvoláním na své zdroje. Ruský rozpočet je v poslední době pod tlakem kvůli rozsáhlým výdajům souvisejícím s válkou na Ukrajině.
