Bankovní rada České národní banky ponechala základní úrokovou sazbu beze změny na 3,5 procenta. Informoval o tom ředitel odboru komunikace ČNB Jakub Holas. Finanční trh stabilitu sazby očekával. Na současné úrovni je základní úroková sazba od počátku května, nižší byla naposledy v první polovině prosince 2021.
Členové rady ČNB zasednou k dalšímu měnově-politickému zasedání již 7. května. Výraznější změny v nastavení úrokových sazeb se tentokrát neočekávají, což v rozhovoru pro Bloomberg potvrdila také viceguvernérka ČNB Eva Zamrazilová. „Zatím je to otevřené, ale i kdybych se nakonec přiklonila ke snížení sazeb o 0,25 procenta, nelze vyloučit, že půjde o poslední snížení v rámci aktuálního cyklu,“ prohlásila Zamrazilová.
Členové rady České národní banky, novodobých sedm „statečných“, dobře věděli, proč nemají dál snižovat úrokové sazby. Na obzoru jsou takzvaná inflační očekávání. Na posledním zasedání rady na konci března hlasovalo všech sedm členů pro zachování sazeb na úrovni 3,75 procenta.
Sazby chceme nechat nad inflací delší dobu. Chceme motivovat lidi ke spoření. To uvedl guvernér rady České národní banky Aleš Michl na tiskové konferenci po měnově-politickém zasedání rady ČNB. Nastavení sazeb by tak mohlo být v letošním roce výš, než očekává makroekonomická prognóza, dodal Michl.
Snížení sazeb o 25 bazických bodů je nedostatečné, říká David Marek, hlavní ekonom Deloitte a poradce prezidenta. V situaci, kdy Německo snižuje odhad svého růstu a Česko si dělá iluze na letošní růst ekonomiky přes dvě procenta by měla ČNB měnovou politiku uvolnit mnohem víc, domnívá se Marek. Proto, aby lidé a firmy opět našli důvěru v pozitivní ekonomický vývoj, a půjčovali si na své projekty.
Bankovní rada České národní banky (ČNB) se po prosincové pauze vrátila k uvolňování měnové politiky. Základní úrokovou sazbu snížila o čtvrt procentního bodu na 3,75 procenta. Informoval o tom ředitel odboru komunikace ČNB Jakub Holas. Sazba je tak na nejnižší úrovni od konce ledna 2022. Finanční trh snížení základní úrokové sazby v tomto rozsahu očekával.
Průmysl i stavebnictví v Česku loni zůstaly po předloňském propadu v útlumu. Ve stavebnictví se produkce podle informací Českého statistického úřadu (ČSÚ) meziročně snížila o 2,4 procenta a v průmyslu o 1,4 procenta. Naopak zahraničnímu obchodu se dařilo, jeho přebytek meziročně vzrostl o 100,7 miliardy na 223,2 miliardy korun. Pro průmysl ani obchod ale není výhled na letošní rok kvůli situaci v Evropě a hrozícím clům od USA optimistický, ve stavebnictví by mohl pokračovat příznivý trend z konce loňského roku, uvedli analytici.
Guvernér České národní banky (ČNB) Aleš Michl předloží bankovní radě plán investic do bitcoinu. Pokud bude schválen, mohly by bitcoiny nakonec mít na celkových rezervách banky, které nyní činí 140 miliard eur (3,5 bilionu korun), podíl až pět procent. Michl to řekl v rozhovoru s listem Financial Times (FT). Dodal, že je „velmi pravděpodobné“, že banka příští týden sníží úrokové sazby o čtvrt procentního bodu.
Bankovní domy v Česku i v lednu nadále snižují úročení svých spořicích účtů. Sazby klesají nenápadně po desetinkách, a to všude. Pokles sazby tak avizuje některá z bank každou chvíli. Podívejte, kde až do únorového zasedání ČNB, dostanete nyní tu nejlepší sazbu pro své úspory, aniž byste kvůli tomu museli například investovat či platit kartou.
Sedm mudrců, bankovní rada ČNB v čele s Alešem Michlem, se sešla na posledním letošním setkání, kde rozhodla, že splátky z půjček se nemění. Podle ČNB zůstávají základní sazby na čtyřech procentech. To se čekalo, mluvilo se o takovém rozhodnutí už dlouho. Přestože radní o svých záměrech mluvit nesmějí, musejí zůstávat tajemní.
Nominálně mzdy vzrostly meziročně o rovných sedm procent, reálně tedy o 4,6 procenta. Česká národní banka přitom počítala s nominálním růstem jen ve výši 6,1 procenta. Sedmiprocentní růst tak z hlediska centrální banky představuje nečekaně výrazný proinflační tlak. Ten ji zřejmě přiměje pozastavit své probíhající snižování úrokových sazeb, a to už na zasedání v tomto měsíci.
Japonská ekonomika ve druhém čtvrtletí ztratila tempo 🐌 a navíc zklamala očekávání. Hrubý domácí produkt se v celoročním přepočtu zvýšil o 1,1 procenta, zatímco analytici oslovení agenturou Reuters čekali růst o dvě procenta. Vyplývá to z údajů japonské vlády.
