Nominálně mzdy vzrostly meziročně o rovných sedm procent, reálně tedy o 4,6 procenta. Česká národní banka přitom počítala s nominálním růstem jen ve výši 6,1 procenta. Sedmiprocentní růst tak z hlediska centrální banky představuje nečekaně výrazný proinflační tlak. Ten ji zřejmě přiměje pozastavit své probíhající snižování úrokových sazeb, a to už na zasedání v tomto měsíci.
Reakce bank se dala čekat a také to experti avizovali. ČNB v posledních červnových dnech překvapivě snížila na svém úrokovém zasedání sazby na 4,75 procenta. Většina tuzemských bank pak vzápětí od 1.července zase snížila sazby na svých spořicích účtech. Podívejte se na náš letní aktualizovaný přehled sazeb bankovních spořicích účtů, kde vám dají ještě stále alespoň pět procent a na jak dlouho.
Rozhodnutí České národní banky snížit úrokové sazby o půl procentního bodu nemusí bezprostředně zlevnit hypotéky, shodli se analytici. Naopak úročení vkladů podle nich zřejmě klesne výrazněji. Bankovní rada ČNB v týdnu snížila základní sazbu z 5,25 procenta na 4,75 procenta. Sazba se tak dostala na nejnižší úroveň od počátku dubna 2022.
Celkem překvapivě snížila ČNB pod vedením Aleše Michla základní úrokovou sazbu o půl procentního bodu na číslo 4,75. Analytici komerčních bank se spíš shodovali, že radní národní banky sníží úroky o čtvrt procentního bodu na kulatých pět procent. Jako obvykle, bankovní analytici se netrefili.
Bankovní rada České národní banky (ČNB) snížila základní úrokovou sazbu o půl procentního bodu na 4,75 procenta. Sazba se dostala na nejnižší úroveň od počátku dubna 2022. Analytici před jednáním bankovní rady uváděli, že existují argumenty pro snížení sazeb o půl i jen o čtvrt procentního bodu.
Zasedání bankovní rady se blíží a s ním i otázka, co od ČNB čekat. Ta nám tentokrát situaci moc neulehčila. Máme k dispozici prohlášení členů bankovní rady, ale i u nich je patrná jistá nerozhodnost.
Termínované vklady v tuzemských bankách si nyní hrají převážně jen se čtyřkovými sazbami. Šestku tak už dokáže nabídnout jen jediný vklad, u kterého ale musíte navíc investovat. Podívejte se, na jak dlouho a kde teď na termínovaném vkladu zhodnotíte své peníze nejvíce.
Celková inflace za duben vyskočila na 2,9 procenta v meziročním srovnání, je tedy výrazně výše oproti predikci ČNB i tržním očekáváním. Bankovní radě se tak potvrzuje důvod pro opatrnost ve snižování úrokových sazeb, přičemž uvolňování měnové politiky pravděpodobně zpomalí, píše hlavní ekonom ING David Havrlant.
Výrazná inflace se vrací do Česka, její dubnová úroveň svojí výší zaskočila ČNB i analytiky, hlavně kvůli potravinám. Koruna v reakci citelně posiluje, hypotéky letos moc zlevňovat nebudou.
V prvním květnovém týdnu Bankovní rada ČNB snížila sazbu o půl procentního bodu na 5,25 procenta a reakce tuzemských bank na sebe nenechala dlouho čekat. Ke snižování sazeb na spořicích účtech už sahá řada bankovních domů. Nejčastěji se sazba zastavuje mezi 4 až 5 procenty. Podívejte se, na kterých spořicích účtech máte nyní šanci na největší zhodnocení svých úspor.
Německý kancléř 👨 Friedrich Merz má před sebou ožehavé dny a stále není jasné, zda se po volebních debaklech své strany dokáže udržet ve funkci. V komentářích k výsledkům hlasování v Berlíně a Meklenbursku-Předním Pomořansku to dnes píší německá média.
V nedělních volbách 🗳 v Berlíně zvítězila s velkým náskokem radikálně levicová strana Levice, která získala 25,7 procenta hlasů. Za ní následují Křesťanskodemokratická unie (CDU) kancléře Friedricha Merze s 18,8 procenta a Alternativa pro Německo (AfD) s 16,3 procenta.
Nové 🚀 raketové testy KLDR nepředstavují hrozbu pro USA ani jejich spojence, uvedlo dnes na síti X americké tichomořské velitelství. Prohlášení přichází krátce poté, co Pchjongjang obvinil USA z vyostření napětí v souvislosti s řadou jejich vojenských cvičení na Korejském poloostrově.
Nedělní volby v německé spolkové zemi Meklenbursko-Přední Pomořansko vyhrála strana Alternativa pro Německo (AfD) se ziskem 3️⃣8️⃣,2️⃣ procenta hlasů. Vyplývá to výsledků hlasování, které dnes zveřejnil zemský volební úřad. Na druhém místě skončila s 35,5 procenty sociální demokracie (SPD) vedená zemskou premiérkou Manuelou Schwesigovou. Křesťanskodemokratická unie (CDU) kancléře Friedricha Merze nepřekonala pětiprocentní hranici a do sněmu ve Schwerinu se nedostala.