Německé ministerstvo hospodářství vyšetřuje firmu Bosch kvůli možnému porušení zákazu vývozu zboží dvojího užití do Ruska, napsal týdeník Der Spiegel. Vývozní embargo na zboží, které by mohlo sloužit vojenským účelům, platí od roku 2014, kdy Rusko anektovalo Krym. Bosch odmítá, že by díly dodal přímo výrobcům ruských obrněnců, v nichž součástky objevili ukrajinští vojáci.
Majetek ruských oligarchů není kvůli ruské invazi na Ukrajinu už nikde v Evropě v bezpečí. Úřady se zaměřily na luxusní vily, jachty i private jety ruských miliardářů. Jejich nejnovějším „úlovkem“ je jedna z největších jachet na světě, 130 metrů dlouhá loď Crescent, která má patřit šéfovi ruského ropného koncernu Rosněfť Igoru Sečinovi, píše Reuters.
Moskva a Peking pracují na tom, jak obejít globální platební systém SWIFT a propojit své vlastní systémy finančních zpráv. Podle agentury Reuters to uvedl ruský poslanec Anatolij Aksakov. Levné to pro Rusko nebude.
Trhu s ropou hrozí kvůli protiruským sankcím šok, už příští měsíc by mohly denně chybět tři miliony barelů ruské ropy a ropných produktů. Ve své pravidelné měsíční zprávě o situaci na trhu to uvedla Mezinárodní agentura pro energii (IEA). Ta se také domnívá, že by současná situace mohla zrychlit světový odchod od fosilních paliv.
Ani v tom nejhorším možném scénáři, kdy Západ uvalí sankce na ruské energie a komodity, se světové ekonomiky nepřiblíží ropné krizi ze 70. let minulého století.
Francie dodala podle serveru Disclose vojenské vybavení v hodnotě miliard korun, část z něj nyní může být využívána při invazi na Ukrajinu. Francouzská vláda prodej nepopírá, odvolává se na to, že smlouvy byly podepsány ještě před uvalením sankcí.
V západním světě začal lov na majetky ruských oligarchů a vrcholných politiků zapsaných na sankční seznamy, v ikoně technologického světa, kalifornském Silicon Valley, mají složitější problém. Tamní firmy se chtějí zbavit svého ruského investičního stínu nad sebou. Není to vůbec jednoduché, ve hře jsou vysoké sázky. Loni podle dat společnosti PitchBook ruští investoři kromě rozdávání hotovosti firmám s rizikovým kapitálem nalili devět miliard dolarů přímo do startupů, uvedla agentura Bloomberg.
Zástupci zemí Evropské unie schválili čtvrtý balík sankcí proti Rusku od začátku ruské invaze na Ukrajinu před necelými třemi týdny. ČTK to sdělil diplomatický zdroj. Evropský blok nově zakáže vývoz luxusního zboží či komponent pro energetiku stejně jako dovoz ruské oceli. Na sankční seznam přibude desítka oligarchů včetně majitele londýnského fotbalového klubu Chelsea Romana Abramoviče.
Evropská unie v sobotu uvalí další sankce na Moskvu kvůli ruské agresi na Ukrajině. Členské státy Rusku pozastaví doložku nejvyšších výhod a omezí používání kryptoměn, aby jejich prostřednictvím ruský stát a elity neobcházely sankce. Zakážou také vývoz luxusního zboží do Ruska a dovoz výrobků ze železa a oceli,
Česko nezpochybňuje potřebu podpory Ukrajiny Evropskou unií. Měla by být ale financována jako dosud, žádné mimořádné garance Česká republika dávat nebude. Při zasedání sněmovního evropského výboru před nadcházejícím jednáním Evropské rady to řekl premiér Andrej Babiš (ANO).
V bojích na Ukrajině podle oficiálních údajů ministerstva zahraničí dosud padli čtyři Češi, nejméně pět se jich pohřešuje a jeden je v zajetí. Uvedl to mluvčí ministerstva Daniel Drake. Zdůraznil, že skutečný počet padlých či pohřešovaných může být vyšší.
Brněnská investiční skupina DRFG Davida Rusňáka získala třicetiprocentní podíl ve slovenské firmě FibreNet, která provozuje 600 kilometrů optické sítě na Slovensku, a zcela ji tím ovládla. Cenu obchodu firmy nezveřejnily. Informoval o tom server Seznam Zprávy.
Cena stříbra pro okamžité dodání dnes před 8:00 SEČ vystoupala 📈 na 66 dolarů (1375 korun) za troyskou unci (oz; 31,1 gramu). Stříbrnému kovu pomáhají klesající zásoby i investiční poptávka. Roste i cena zlata.
Americký prezident Donald Trump v noci na dnešek oznámil, že nařídil kompletní blokádu všech sankcionovaných ropných tankerů 🛥, které plují do, nebo z Venezuely. Podle agentury AP tak šéf Bílého domu zvyšuje tlak na autoritářského vůdce jihoamerické země Nicoláse Madura.
Britská vláda by měla dnes oznámit dohodu, jejímž prostřednictvím by se země opět připojila k výměnnému studentskému programu EU známému jako Erasmus 🎓. Jde o součást snahy kabinetu o užší vztahy s Bruselem, napsal web The Guardian.