Pokud by bylo třeba vypíchnout jednoho jediného vítězce návrhu státního rozpočtu na rok 2026, verdikt je jasný. Vítězí ministerstvo průmyslu a obchodu. Naopak z poražených je na tom nejhůře ministerstvo zdravotnictví, jež se má smířit s meziročním poklesem vyčleněných peněz o takřka třetinu.
Evropská komise chce dramaticky navýšit svůj vlastní příjem z peněz občanů EU – o více než 1000 miliard korun ročně. Chystá totiž nové celounijní daně a odvody, a chce si také brát více peněz z dosavadních příjmů států, třeba z povolenek či z tabáku; pro občany EU jde o další zdražování.
Evropská komise představila překvapivě objemný, dvoubilionový rozpočet, europoslanci napříč spektrem ji ale záhy napadli, že si jeho objem nemístně nadsadila.
Evropská komise chce výrazně zvýšit příští sedmiletý rozpočet Evropské unie: pro období 2028 až 2034 navrhuje dva biliony eur (49,3 bilionů korun), zatímco v nynějším rozpočtu na léta 2021 až 2027 byla schválena částka 1,2 bilionu eur. Oznámil to ve středu eurokomisař Piotr Serafin, který návrh prezentoval členům rozpočtového výboru Evropského parlamentu.
Česko musí dramaticky navýšit výdaje na obranu. Pokud se nechce ocitnout v kůži příslovečného myslivce, co honil tolik zajíců naráz, až si uhnal smrt, čelí nutnosti jiné výdaje osekat. Nebo musí zásadně zmírnit zátěž, která snižuje konkurenceschopnost jeho firem a podniků v globálním meřítku. Tím si Česko zajistí rychlejší ekonomický růst. Tedy i vyšší daňové inkaso, aniž by daňové sazby zvyšovalo. Takže by pak mohlo vydávat mnohem více na zbrojení, a ještě k tomu udržet rozsah sociálního státu i při postupujícím demografickém stárnutí.
Následující vláda bude muset stanovit čtyři až pět priorit, do kterých bude směrovat peníze. Ostatní oblasti budou možná i stagnovat. V diskusním pořadu Partie Terezie Tománkové v televizi CNN Prima News to řekl prezident Petr Pavel. Zdůvodnil to tím, že Česko má mnoho priorit, a tím pádem vlastně nemá žádné a nemůže investovat do skutečných cílů. O prioritách hovořil v souvislosti se závazkem členských států z nedávného summitu NATO v Haagu zvýšit během deseti let výdaje na obranu na pět procent hrubého domácího produktu.
V Česku se zastaví několik let probíhající proces ozdravování veřejných financí. Ministr financí Zbyněk Stanjura včera uvedl, že v příštím roce se schodek státního rozpočtu zřejmě vyšplhá až k úrovni 280 miliard korun. Byl by tak o zhruba 40 miliard vyšší, než je jeho letošní nejvyšší možná plánovaná úroveň.
Schodek státního rozpočtu bude příštím roce větší než letos, mohl by se dostat až k 280 miliardám korun. Za prohloubením schodku budou mimo jiné zvýšené výdaje na obranu, řekl České televizi (ČT) ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS).
Státní rozpočet na letošní rok počítá podle dřívějšího vyjádření ministerstva zemědělství od pivovaru s 500 miliony korunami.
Výnos daně z nemovitých věcí je výhradním příjmem obcí. Loni se na ní vybralo 23,12 miliardy korun, což znamenalo meziroční nárůst o 85,6 procenta. Inkaso daně vzrostlo kvůli zvýšení základního koeficientu o 80 procent.
Náklady na výstavbu dvou nových jaderných bloků elektrárny v Dukovanech zatíží na dalších zhruba 15 let státní rozpočet. Poprvé by se v rozpočtu státu mohly projevit v roce 2026 nebo 2027. Stát má připravené smlouvy o smlouvách budoucích, které mají českým firmám zajistit 30 procent zakázek. V pořadu České televize Otázky Václava Moravce to řekl ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček (STAN).
