Pokud stát něco neudělá s výdaji na důchody, podle projekce Národní rozpočtové rady bude Česko za několik desítek let víc zadlužené než poškoláci Evropy, Řecko nebo Itálie. Výdaje na důchody už tvoří zhruba třetinu státních výdajů a mají dál růst. Stát a firmy přitom v situaci, kdy je schodek rozpočtu plánován ke třem stům miliardám korun, zvažují, že by dalšími desítkami miliard korun podpořily klíčové investice. „Pokud chceme vést debatu o budoucích strategických investicích, které jsou na dluh, bylo by dobré začínat s uklizeným stolem v běžném rozpočtu,“ říká Mojmír Hampl, šéf rozpočtové rady, „vrchní dozorce“ nad hospodařením státu.
Vláda příští rok plánuje hospodařit se schodkem 252 miliard korun, vyplývá ze zveřejněného návrhu státního rozpočtu pro rok 2024. Resort financí tak potvrzuje několik dní starou neoficiální informaci. Částka 252 miliard korun se může jevit jako vysoká, když přece ta samá vláda tvrdila, že veřejné finance jsou rozvrácené. Pokud by byly rozvrácené, jak je možné, že vláda i v příštím roce hodlá hospodařit s jedním z nejvyšších schodků historie?
Vláda příští rok plánuje hospodařit se schodkem 252 miliard korun. To se může zdát stále hodně, když přece ta samá vláda tvrdila, že veřejné finance jsou rozvrácené. Jenže ony nikdy rozvrácené nebyly; a tím méně jsou rozvrácené nyní, když vládě pomohla umazat dluh inflace, míní hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Změny v konsolidačním balíčku, které se podle dnešní zprávy Mladé fronty Dnes nejspíše podaří prosadit hnutí STAN, by v příštím roce připravily státní rozpočet o více než deset miliard korun – v porovnání se situací při prosazení stávající, nepozměněné podoby balíčku. Více než deset miliard korun přitom představuje zhruba třetinu výnosu, který měl státnímu rozpočtu balíček na příjmové straně v příštím roce zajistit. Nejde tudíž o žádné „drobné“.
Schodek státního rozpočtu ke konci července klesl na 214,1 miliardy korun z červnových 215,4 miliardy, informovalo ministerstvo financí. Výsledek hospodaření státu za prvních sedm měsíců roku je druhý nejhorší od vzniku samostatného Česka. Loni byl deficit ke konci července 192,7 miliardy korun.
Spotřebitelské chování a zvyky se mění u Čechů velmi pomalu. Právě to je důvodem, proč se lidé po pandemii vrátili z e-shopů zase zpět do kamenných obchodů. Vítězem současné krize jsou proto retail parky s diskontem a logistika, říká v rozhovoru pro pořad Newstream TV Victory Club Business ekonom, vysokoškolský pedagog a hlavní ekonom DRFG Martin Slaný.
Schodek systému důchodového pojištění přesáhl za první pololetí 40 miliard korun. Za šest měsíců je téměř tak vysoký, jako za celý covidový rok 2020, kdy se část ekonomiky zastavila. Výdaje za půl roku se meziročně zvedly o 56,5 miliardy korun, tedy o pětinu. Rostou i příjmy, na pokrytí penzí ale nestačí. Proti loňskému prvním pololetí se na odvodech vybralo o 26,5 miliardy víc, to je asi o sedm procent.
Česko bude muset razantně, o desítky miliard, navýšit výdaje na obranu, aby dostálo závazku vůči NATO. Již příští rok by výdaje na armádu měly vzrůst až o více než 100 procent v porovnání s loňskem.
Poslanci začnou projednávat vládní balíček na konsolidaci veřejných financí. Vláda Petra Fialy jej připravila kvůli bobtnajícím deficitům a pokud tato opatření projdou, měly by deficity v následujících dvou letech klesnout o celkem 150 miliard korun. Spíše než jednání se ve sněmovně očekává zákopová válka, při níž budou vládní poslanci chtít balíček schválit v prvním čtení, aby jej potom měnili v připomínkovém řízení. Naopak opoziční poslanci chtějí obstruovat a zabránit schválení balíčku v jeho původním znění. Co chce vláda? A co chce opozice? A kdo další bude do výsledné podoby opatření promlouvat? Zde je přehled toho nejdůležitějšího.
Dopadu schodku státního rozpočtu na vlastní finanční situaci se obává 72 procent Čechů. Naopak 23 procent lidí se domnívá, že jejich situaci rozpočtový deficit neovlivní. Zbylých pět procent to neumí posoudit. Vyplývá to z průzkumu agentury Median pro Český rozhlas, kterého se na konci června zúčastnilo více než 1000 Čechů.
Tento týden začíná sněmovna projednávat takzvaný konsolidační balíček. Prezident Petr Pavel do jednání o něm nehodlá vystupovat, počká si na výsledek. A když by balíček – jenž je zatím spíše balíčkem daňovým než konsolidačním – neozdravoval veřejné finance, pokud by nevedl ke snížení deficitu státního rozpočtu, nebo pokud by ve výrazné míře dopadal na lidi, kteří už dnes mají sociální potíže, prezident by jej vetoval, míní hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Americký dolar dnes oslabuje 👎, protože známky uvolnění obchodního napětí zvýšily zájem investorů o rizikovější aktiva. Část ztrát však smazal poté, co nejnovější statistika ukázala, že největší světová ekonomika vytvořila minulý měsíc více nových pracovních míst, než se očekávalo.
Ceny ropy 🛢 dnes na světových trzích prudce ⬇ klesají a směřují k přibližně sedmiprocentní celotýdenní ztrátě. Severomořská ropa Brent kolem 18:00 SELČ vykazovala pokles ceny o 1,61 procenta na 61,13 dolaru za barel. Barel americké lehké ropy WTI ve stejnou dobu zlevňoval o 1,9 procenta na 58,12 dolaru.
Pražská burza dnes po čtvrtečním svátečním dni posílila 📈, index PX stoupl o 2,01 procenta na 2059,94 bodu. Dařilo se hlavně energetické společnosti ČEZ, jejíž cenné papíry zdražily zhruba o sedm procent. Finanční tituly obchodovaly smíšeně.
Koruna dnes mírně posílila 💪 vůči oběma hlavním světovým měnám. Oproti předchozímu závěru zpevnila k euru o tři haléře na 24,92 koruny za euro, k dolaru o dva haléře na 21,92 koruny za dolar.
Šéf NATO Mark Rutte navrhuje, aby členské země aliance zvýšily ↗ své výdaje na obranu ⚔ na 3,5 procenta hrubého domácího produktu a dalších 1,5 procenta HDP dávaly na položky s obranou související, čímž by se vyhovělo požadavku amerického prezidenta Donalda Trumpa na pětiprocentní výdaje na obranu.
Francouzská společnost EDF podala u Krajského soudu v Brně žalobu 📜 proti rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS), který zamítl její námitky k jadernému tendru na nové bloky v Dukovanech. Firma o tom informovala v tiskovém prohlášení.
Číst více
Americká ekonomika mimo zemědělský sektor v dubnu vytvořila 177 000 pracovních míst, což je více 👍, než se čekalo. Míra nezaměstnanosti pak zůstala na 4,2 procenta, uvedlo tamní ministerstvo práce.
Schodek státního rozpočtu v dubnu vzrostl 📈 na 126,1 miliardy korun z březnových 91,2 miliardy korun. Dnes o tom informovalo ministerstvo financí. Deficit ke konci dubna je čtvrtý nejhlubší od vzniku Česka, loni byl ve stejném období 153,1 miliardy korun.
Největší americké těžební koncerny Chevron a ExxonMobil zaznamenaly v prvním čtvrtletí ↘ pokles zisku, Exxon ale překonal odhady analytiků. Chevron vytvořil upravený čistý zisk 3,81 miliardy dolarů (83,7 miliardy korun) proti zisku 5,42 miliardy dolarů před rokem. Exxonu klesl zisk na 7,71 miliardy dolarů z 8,22 miliardy dolarů před rokem.
Polské brokerské společnosti XTB v prvním čtvrtletí 📉 klesl čistý zisk na 46,3 milionu eur (1,15 miliardy korun) ze 70,1 milionu eur ve stejném období loni. Za poklesem je nárůst provozních nákladů na 75,5 milionu eur. Konsolidované výnosy vzrostly meziročně o 7,8 procenta na 138,7 milionu eur. Společnost, která působí i v Česku, to uvedla v tiskové zprávě.
