Každý rok je to stejný rituál, Nejvyšší kontrolní úřad vydá zprávu a znovu varuje, že český dotační systém se chová jako stroj na utrácení peněz bez ohledu na cíl a výsledky.
Pokud by bylo třeba vypíchnout jednoho jediného vítězce návrhu státního rozpočtu na rok 2026, verdikt je jasný. Vítězí ministerstvo průmyslu a obchodu. Naopak z poražených je na tom nejhůře ministerstvo zdravotnictví, jež se má smířit s meziročním poklesem vyčleněných peněz o takřka třetinu.
Ministerstvo financí navrhlo vládě státní rozpočet na příští rok se schodkem 286 miliard korun. Na letošek je plánovaný deficit 241 miliard korun, loni byl 271,4 miliardy korun. Součástí rozpočtu je návratná půjčka na stavbu jaderných bloků v Dukovanech 18,3 miliardy korun a obranné výdaje nad dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP) ve výši 30,7 miliardy korun. Bez těchto mimořádných položek by byl deficit 237 miliard korun.
Kromě faktu, že stát vydává peníze, které nevybral na daních, má saldo rozpočtu ještě jeden aspekt. A sice, že Česko utrácí obří sumy za splácení úroků z dluhů, které kvůli schodkům naseká.
Maďarská vláda nepodpoří nový sedmiletý rozpočet Evropské unie, dokud Brusel zemi neuvolní všechny zmrazené peníze z unijních fondů. Prohlásil to maďarský premiér Viktor Orbán v každoročním projevu v rumunském Sedmihradsku, kde žije maďarská menšina.
V uplynulém volební období se resortu kultury, který od roku 2021 vede ministr Martin Baxa (ODS), podařilo splnit řadu bodů z vládního programového prohlášení. Týká se to například zvýšení koncesionářských poplatků pro Českou televizi (ČT) i Český rozhlas (ČRo), vzrostl také rozpočet samotného ministerstva. Lze však stále slyšet i nespokojenost s rozdělováním grantů a dotací. Některé příspěvkové organizace ministerstva také musely v minulých letech propouštět. Další směr by měla určit koncepce Státní kulturní politiky 2026+, kterou bude schvalovat vláda. Uvedla to mluvčí ministerstva kultury Jana Malíková.
Evropská komise chce dramaticky navýšit svůj vlastní příjem z peněz občanů EU – o více než 1000 miliard korun ročně. Chystá totiž nové celounijní daně a odvody, a chce si také brát více peněz z dosavadních příjmů států, třeba z povolenek či z tabáku; pro občany EU jde o další zdražování.
Evropská komise představila překvapivě objemný, dvoubilionový rozpočet, europoslanci napříč spektrem ji ale záhy napadli, že si jeho objem nemístně nadsadila.
Evropská komise chce výrazně zvýšit příští sedmiletý rozpočet Evropské unie: pro období 2028 až 2034 navrhuje dva biliony eur (49,3 bilionů korun), zatímco v nynějším rozpočtu na léta 2021 až 2027 byla schválena částka 1,2 bilionu eur. Oznámil to ve středu eurokomisař Piotr Serafin, který návrh prezentoval členům rozpočtového výboru Evropského parlamentu.
Česko musí dramaticky navýšit výdaje na obranu. Pokud se nechce ocitnout v kůži příslovečného myslivce, co honil tolik zajíců naráz, až si uhnal smrt, čelí nutnosti jiné výdaje osekat. Nebo musí zásadně zmírnit zátěž, která snižuje konkurenceschopnost jeho firem a podniků v globálním meřítku. Tím si Česko zajistí rychlejší ekonomický růst. Tedy i vyšší daňové inkaso, aniž by daňové sazby zvyšovalo. Takže by pak mohlo vydávat mnohem více na zbrojení, a ještě k tomu udržet rozsah sociálního státu i při postupujícím demografickém stárnutí.
Následující vláda bude muset stanovit čtyři až pět priorit, do kterých bude směrovat peníze. Ostatní oblasti budou možná i stagnovat. V diskusním pořadu Partie Terezie Tománkové v televizi CNN Prima News to řekl prezident Petr Pavel. Zdůvodnil to tím, že Česko má mnoho priorit, a tím pádem vlastně nemá žádné a nemůže investovat do skutečných cílů. O prioritách hovořil v souvislosti se závazkem členských států z nedávného summitu NATO v Haagu zvýšit během deseti let výdaje na obranu na pět procent hrubého domácího produktu.
Prodej nových aut v EU v květnu vzrostl o tři procenta na 955 013 vozů. Nadále se dařilo BYD a Tesle 🔋🚗, uvedlo Evropské sdružení výrobců automobilů (ACEA).
