Podle posledních dat bankovní asociace poskytly banky a stavební spořitelny v říjnu hypoteční úvěry za víc než 26 miliard korun. Bankéři si číslo pochvalují. Nejsou to ani dva roky, kdy vedli boj o deset miliard měsíčně. Mluvilo se o krizi na trhu s půjčkami na bydlení.
Drobní investoři se už téměř rok stahují z realitních fondů v Evropě, měsíčně z nich vyberou kolem jedné miliardy eur (asi 25 miliard korun). S odkazem na záznamy společnosti Morningstar o tom informovala agentura Bloomberg. Slabší poptávka spolu s prudkým růstem nákladů na půjčky vyvolává obavy kolem ocenění komerčních nemovitostí.
Ekonom a člen Národní ekonomické rady vlády (NERV) Dominik Stroukal si nemyslí, že ČNB ke snížení sazeb sáhne ještě do Vánoc. „Radní se obávají lednového přecenění. Firmy budou chtít rostoucí náklady alespoň z části přenést na spotřebitele. Riziko, že inflace nabere na razanci, tu je,“ říká. Kam podle něj zamíří ceny realit? A má vůbec smysl čekat na levnější hypotéku? Dočtete se v rozhovoru.
Češi jsou ve srovnání s ostatními zeměmi EU lepší dlužníci. Zatímco v ostatních zemích roste počet lidí, kteří se dostávají do problémů se splátkami svých dluhů, v Česku to je spíše naopak. Umí své půjčky lépe splácet, říká v rozhovoru pro newstream.cz Michal Straka z agentury Ipsos, která letos v listopadu realizovala k zadlužování výzkum pro Českou bankovní asociaci.
Vysoce rizikově se v posledním roce při půjčování peněz chovalo 11 procent Čechů, před rokem to bylo deset procent. Vyplývá to z průzkumu mezi tisícovkou respondentů, který představila Česká bankovní asociace a agentura Ipsos. Lidí, kteří se nechovají rizikově, podle výsledků průzkumu zároveň výrazně přibylo. Jejich podíl stoupl ze 33 na 42 procent.
Průměrná sazba spotřebitelských úvěrů v říjnu klesla meziměsíčně o 0,06 bodu na 9,36 procenta. Vyplývá to z Broker Consulting Indexu spotřebitelských úvěrů. V meziročním porovnání je hodnota nižší o 0,1 procentního bodu. Analytici neočekávají minimálně do konce tohoto roku výraznější výkyvy ani jedním směrem.
Klienti bank by měli bankám při předčasném splacení hypotéky zaplatit čtvrt procenta z nesplacené jistiny za každý započatý rok zbývajícího období. Celkově tato částka nebude smět překročit jedno procento. Schválila to sněmovna v předloze, která mění zákony v souvislosti s rozvojem finančního trhu. Vláda původně navrhla, aby klienti platili dvě procenta. Sněmovna také rozhodla, že nové pravidlo se použije až u nových hypotečních smluv a nebo už u existujících smluv při novém zafixování úrokové sazby. Předlohu nyní dostane k posouzení Senát. Obsahuje i možnost sjednat si daňově zvýhodněné pojištění dlouhodobé péče pro případ špatného zdravotního stavu, kdy si klient z pojistky zaplatí péči.
V Argentině kulminují problémy s vysokou inflací a vysokým zadlužením. Mizerná ekonomická situace ovlivňuje domácí politiku a vznáší otázky nad kroky Mezinárodního měnového fondu, který je k argentinské finanční morálce benevolentní.
Děje se nebývalá, ale zásadní věc. Láme se mnohaletý trend. Končí jedna éra. Úroky na půjčkách vládám ve světě jsou nejvýše za 15 let. Zdražuje i půjčování české vlády. Bank of America říká, že svět čeká „nový normál“, kdy třeba úrok na desetileté půjčce vládě USA bude trvaleji činit kolem 5 procent. Úrok na desetileté půjčce vládě USA je už dnes v podstatě na maximu od světové finanční krize let 2008 a 2009. Roste tedy i úrok na právě dlouhodobém dluhu, mezi nějž se ten s deseti lety do splatnosti řadí.
Stavební spořitelny poskytly od ledna do konce července úvěry za 20,3 miliardy korun. Je to o 52,9 procenta méně než ve stejném období loňského roku, propadá se zejména objem úvěrů zajištěných zástavním právem k nemovitosti. Meziročně se snížil i počet nově uzavřených smluv o stavebním spoření, stejně jako cílová částka, na kterou lidé spoří. Vyplývá to z údajů všech pěti českých stavebních spořitelen.
Ukrajinské vládní dluhopisy jsou letním investičním hitem. Za necelé dva měsíce vzrostly na ceně až o 70 procent. Investoři totiž stále více věří v solidní budoucnost ukrajinské ekonomiky, aktuálně podpořenou nejen lepším makroekonomickým výhledem a mezinárodní finanční pomocí, ale také červnovým fiaskem vzpoury žoldnéřů Jevgenije Prigožina. Roste zájem nejen o dluhopisy ukrajinské vlády, ale i tamních firem a podniků.
