Sněmovna přehlasovala Pavla. Vláda může zvýšit výdaje až o 240 miliard
Sporná novela rozpočtových zákonů začne platit. Poslanci vládní koalice přehlasovali veto prezidenta Petra Pavla, podle něhož změny ohrožují dlouhodobou udržitelnost veřejných financí a oslabují kontrolní roli Sněmovny. Vláda bude moci snadněji navyšovat výdaje na obranu a strategickou infrastrukturu. Při zhoršení bezpečnostní situace by mohla letošní rozpočet zvýšit až o 240 miliard korun.
Sporná novela, která mění pravidla sestavování veřejných rozpočtů, začne platit. Poslanecká sněmovna přehlasovala veto prezidenta Petra Pavla hlasy 104 přítomných koaličních poslanců. K prolomení veta bylo zapotřebí nejméně 101 hlasů. Proti hlasovalo 72 opozičních zákonodárců.
Vládní většina nechala už ráno navzdory nesouhlasu opozice stanovit pevný čas hlasování. Poslanci se předloze během nynější schůze věnovali přibližně pět hodin čistého času. V řádné debatě však stihl vystoupit pouze jeden z 33 přihlášených poslanců.
Zákon roku, ten o rozpočtu, nyní finalizuje Alena Schillerová pod dozorem Andreje Babiše. Výsledek má být představen do konce prázdnin, ale je předem jasný. Utrácejme, není čas na šetření. Pod heslem proinvestujme se k prosperitě tak dostanou přidáno všichni. Tedy, voliči, na které má stát dosah.
Rozpočet podle Babiše: Pojďme si užít mejdan
Názory
Pavel varoval před oslabením kontroly veřejných peněz
Prezident zdůvodnil své veto mimo jiné obavou, že novela ohrozí dlouhodobou udržitelnost veřejných financí. Upozornil také na oslabení parlamentní kontroly nad nakládáním s veřejnými penězi ve prospěch vlády.
Zástupci vládního tábora tyto výhrady odmítají. „Potřebujeme upravená pravidla rozpočtové odpovědnosti a rozpočtová pravidla, aby bylo možno sestavit odpovědný, realistický a transparentní rozpočet,“ uvedla ministryně financí Alena Schillerová (ANO).
Opozice naopak mluvila o bianco šeku, kreditní kartě pro vládu či o otevření cesty k dalším stovkám miliard korun dluhů. Proti zákonu se chce obrátit na Ústavní soud.
„Je to znásilnění rozpočtové odpovědnosti. Je to krádež budoucnosti našich dětí,“ prohlásil stínový ministr financí ODS Jan Skopeček.
Kritický byl také předseda poslaneckého klubu TOP 09 Jan Jakob. „Naši zemi povedete k nárazu do zdi,“ varoval vládu. Po aktivaci zákonné dluhové brzdy by podle něj musely přijít vyšší daně a výrazné rozpočtové škrty.
Více peněz na obranu i strategické stavby
Novela především mění způsob sestavování výdajových rámců. Nově se budou odvozovat od střednědobého růstu čistých výdajů, nikoli od stanovené maximální výše strukturálního schodku. Tato část úpravy vychází z evropské směrnice.
Největší kritiku opozice však vyvolávají pozměňovací návrhy ministryně Schillerové, které Sněmovna do novely doplnila při květnovém projednávání.
Zveřejněná makro predikce ministerstva financí (MF) vidí ekonomický růst v mírně horších barvách než v dubnu. Na víně je Hormuz i utahování měnových šroubů světových centrálních bank. Směrem dolů ale experti MF posunuli odhad růstu cen, větší růst naopak čeká mzdy a platy.
Horší vyhlídky pro Česko. Růst bude slabší, varuje ministerstvo financí
Money
Vláda díky nim bude moci zvyšovat výdaje na obranu nad rámec schválený Sněmovnou až do roku 2036, tedy o tři roky déle než dosud. Obranné výdaje přesahující dvě procenta hrubého domácího produktu se přitom nebudou započítávat do schválených rozpočtových výdajových rámců.
Obdobná výjimka se bude vztahovat také na výdaje určené na strategické infrastrukturní stavby.
Vláda může rozpočet navýšit až o deset procent
Výraznou změnou je rovněž možnost zvýšit výdaje státního rozpočtu při zhoršení bezpečnostní situace. Kabinet je bude moci navýšit až o deset procent na základě doporučení Bezpečnostní rady státu. V letošním roce by maximální zvýšení představovalo přibližně 240 miliard korun.
V některých případech navíc vláda získá možnost zasahovat do rozpočtů vybraných kapitol bez předchozího souhlasu sněmovního rozpočtového výboru.
Novela také upravuje definici primárního salda sektoru veřejných institucí. Nově půjde o rozdíl mezi celkovými příjmy a výdaji podle pravidel Evropské unie, očištěný nejen o vliv hospodářského cyklu a jednorázových opatření, ale také o úrokové výdaje.
Jádro se může financovat mimo státní rozpočet
Zákon zavádí rovněž nový způsob financování výstavby jaderných zdrojů. Stát bude moci poskytovat půjčky prostřednictvím mimorozpočtových účtů podřízených Státní pokladně.
Peníze by tak nešly přímo ze státního rozpočtu a podle zákona o pravidlech rozpočtové odpovědnosti by se nezapočítávaly do výše státního zadlužení. Právě tato i další rozpočtová uvolnění považuje opozice za riziko pro budoucí vývoj veřejných financí.
