Konec nekonečných projevů. Senát otevřel cestu omezení obstrukcí ve Sněmovně

Senát otevřel cestu ke zpřísnění pravidel jednání Poslanecké sněmovny. Novelou, která omezuje délku některých vystoupení a rozšiřuje možnosti regulovat řečnickou dobu, se rozhodl nezabývat. Předloha tak nyní zamíří k podpisu prezidenta Petra Pavla.

Senát umožnil přijetí změn pravidel jednání Poslanecké sněmovny, jejichž cílem je omezit možnosti parlamentních obstrukcí. Horní komora se ve středu na návrh předsedy lidoveckého senátorského klubu Josefa Klementa rozhodla, že se novelou nebude zabývat.

Předloha poslanců vládních hnutí ANO, SPD a Motoristé sobě a opoziční ODS tak nyní zamíří k podpisu prezidenta Petra Pavla. Pokud ji hlava státu podepíše, změny začnou platit už patnáctým dnem po vyhlášení zákona.

Britové poslali dědičné lordy pryč z parlamentu. Je to v demokratickém státě dost?

Politika

Příslušníci šlechtických rodin měli stovky let automatické právo zasedat v britském parlamentu, což byl nejkřiklavější příklad slabé legitimity Sněmovny lordů. Tato praxe brzy skončí, labouristická vláda prosadila reformu horní komory a privilegium se už dědit nebude. I tak v ní stále zasedají biskupové, sponzoři stran i nikým nevolený britsko-ruský magnát. Těžko se při pohledu na změny nelze nezeptat klasickou otázkou: A není to málo?

Karel Pučelík

Přečíst článek

Senátoři svůj postup zdůvodnili tím, že si obě parlamentní komory nemají vzájemně zasahovat do pravidel vlastního jednání. Stejný princip v minulosti uplatňovala také Poslanecká sněmovna při projednávání změn senátního jednacího řádu.

Pět minut pro poslance, půl hodiny pro přednostní řečníky

Novela se zaměřuje především na dlouhá vystoupení při schvalování programu schůze. Právě debaty o programu patří k nástrojům, které poslanci využívají k oddalování projednávání jednotlivých bodů.

Na začátku řádné schůze může nyní poslanec přednášet návrhy na změnu programu bez pevně stanoveného časového limitu. Nově by měl mít na vystoupení nejvýše pět minut. Poslanci s přednostním řečnickým právem, mezi které patří například předsedové poslaneckých klubů či vedení Sněmovny, dostanou maximálně půl hodiny.

V dalších jednacích dnech se má dosavadní pětiminutová lhůta pro návrhy na změnu programu zkrátit na dvě minuty. Řečníci s přednostním právem budou mít k dispozici deset minut.

Omezení se dotkne i přednostních práv

Dolní komora už nyní může hlasováním omezit řečnickou dobu při projednávání jednotlivých návrhů. Novela tuto pravomoc rozšiřuje také na poslance s přednostním právem, zpravodaje projednávané předlohy a zákonodárce pověřené přednesením stanoviska poslaneckého klubu.

Jejich první vystoupení však bude moci trvat až 30 minut. Zůstane také zachováno pravidlo, podle něhož musí mít poslanci možnost vystoupit k projednávané věci nejméně dvakrát, pokaždé alespoň na deset minut.

Krátké faktické poznámky novela početně neomezí, jak původně navrhovali její autoři. Budou se však muset vztahovat přímo k projednávané věci. Z konečné podoby předlohy vypadla také původně zamýšlená výjimka z řečnických omezení pro předsedu Poslanecké sněmovny.

Více času na schvalování zákonů

Změní se rovněž čas vyhrazený pro třetí čtení, tedy závěrečné schvalování zákonů. Ve středu bude možné předlohy projednávat až do 19:00, což oproti současným pravidlům znamená pět hodin navíc. Za určitých podmínek bude možné pokračovat v závěrečném hlasování také mezi 19:00 a 21:00.

Zákony vrácené Senátem nebo prezidentem bude navíc možné projednávat i na mimořádných schůzích. Nová úprava má rovněž umožnit, aby projednávání návrhu státního rozpočtu a státního závěrečného účtu mohlo pokračovat i po volbách do Poslanecké sněmovny. V současnosti se na ně vztahuje princip diskontinuity a s koncem volebního období padají pod stůl.

Proti hlasovala část lidovců a TOP 09

Poslanecká sněmovna schválila novelu 3. července hlasy 110 ze 136 přítomných zákonodárců, proti bylo 12 poslanců. Vedle zástupců vládních stran ji podpořila většina přítomných poslanců ODS a STAN a také část Pirátů.

Proti hlasovali všichni přítomní poslanci TOP 09 a část zákonodárců KDU-ČSL. Kritici se obávají, že nová pravidla oslabí práva opozice a vládní většině usnadní prosazování kontroverzních zákonů. Výhrady spojovali zejména s připravovanou změnou financování České televize a Českého rozhlasu.

Debata o reformě sněmovního jednacího řádu zesílila v minulém volebním období, které provázela dlouhá jednání, mimořádné schůze a několikadenní obstrukce. Tehdy opoziční ANO a SPD využívaly dlouhá vystoupení i procedurální návrhy proti vládní většině. Parlamentní komise, která měla připravit změnu pravidel, však k dohodě nedospěla a dvě předložené novely s koncem volebního období spadly pod stůl.

Současnou úpravu připravil tým kolem někdejšího předsedy Sněmovny Radka Vondráčka z ANO. Podle něj jde pouze o první dílčí změnu. Po parlamentních prázdninách se má sejít pracovní skupina, která začne připravovat rozsáhlejší reformu sněmovního jednacího řádu.