Volební klání se rozjíždí naplno. Není se čemu divit, do voleb totiž zbývá téměř přesně půl roku. A tak jednotliví vůdci již ladí formu a strategie, jak převálcovat soupeře. Nejzajímavější je z tohoto pohledu šéf hnutí ANO Andrej Babiš, který již podniká spanilé jízdy po regionech. A oproti předchozím kampaním má tentokrát jednu zásadní novinku. A právě ta mu zcela jistě vyhraje volby.
Rakušané v neděli zamíří k parlamentním volbám. Poprvé v historii se může kancléřem stát lídr populistických a proruských Svobodných, kteří kritizují imigraci i podporu Ukrajiny. Herbert Kickl je však považovaný za příliš radikálního politika či dokonce bezpečnostní hrozbu. Klíčový bude výsledek lidovců kancléře Karla Nehammera.
Krátce před oslavami Velikonoc vyšly v českých médiích výsledky zásadního průzkumu veřejného mínění. Uvedly, že velká část Evropanů nevěří tradičním politikům a stranám a chybí jím silný vůdce. Češi patří k těm, kteří populistického vůdce chtějí také. Naopak Němci jej ze všech dotazovaných národů chtějí nejméně. Výsledky jsou to opravdu děsivé. A nikoli ty výsledky z Německa.
Téměř dvě třetiny lidí v Česku si přejí silného lídra, který by vzal zemi z rukou mocných a bohatých. V únorovém průzkumu agentury Ipsos se takto vyjádřilo 65 procent dotázaných v České republice.
Starý kontinent čelí před evropskými volbami další vlně populismu. Vhodným bitevním polem, na kterém se mohou tradiční a antisystémové strany utkat, je politika výstavby bydlení. Většina demokratických lídrů však na rostoucí ceny bydlení kouká jak premiér na německou Nutellu.
Staronový španělský premiér Pedro Sanchéz si k funkci pomohl dohodou s katalánskými (i jinými) separatisty. Konzervativní opozice je konsternována, lídra socialistů srovnává s Orbánem a žaluje na něho i v Bruselu.
Alarmující geopolitická rizika, populismus, kyberzločinnost a nezvládnutí transformace ekonomiky. To jsou podle ekonomických odborníků a šéfů tří největších tuzemských bank nejpalčivější rizika, kterým nyní čelí Česká republika. Opakovaně to zmínili v debatách odborné konference Mastercard Banka Roku a zazněla i obava z rizika znárodňování. Česko by mělo nyní intenzivně snižovat své zadlužení, smysluplně prioritizovat výdaje a maximálně podporovat vědu a vynálezy, upozornila Jana Matesová, bývalá expertka Světové banky.
Alena Schillerová, bývalá a možná i budoucí ministryně financí, se ve veřejném prostoru vyjevila s novým nápadem. Že by prý hypotéky mohly být i na padesát let, takzvané dvougenerační. Levá ruka Andreje Babiše, pravou rukou je samozřejmě Karel Havlíček, využívá končící léto k dalšímu inovativnímu nápadu, který má patrně podpořit očekávaný budoucí volební úspěch Andreje Babiše.
Fialova vláda plánuje schodek rozpočtu pro letošní rok čítající 326,9 miliardy korun. Vyplývá to z informací, jež včera zveřejnila Česká televize. Takový schodek není příliš ambiciózní.
V Česku ožil přízrak sektorové daně. Po jejím zavedení v oblasti energetiky volají hned čtyři z pěti vládních stran, kromě ODS. V čele šiku za zavedení sektorového zdanění stojí Piráti, nečekaně se ovšem přidává také Národní rozpočtová rada. Její nový šéf Mojmír Hampl žádá sektorovou daň nejen na energetiku, ale také na banky. Zdůvodňuje to věru marxistickým slovníkem. Energetické společnosti a banky prý mají za současné válečné situace „nezasloužené žně“, tedy pochopitelně ziskové žně.
Maďarský premiér Viktor Orbán a jeho strana Fidesz už asi bouchají šampaňské. Podle odhadů to vypadá, že opět budou sestavovat vládu, v pořadí už čtvrtou.
Alternativa pro Německo podle🗳️🗳️🗳️ prognózy ZDF získala v zemském sněmu Saska-Anhaltska 41 křesel, podle ARD 39 křesel, k většině by potřebovala 42 křesel. Podle prognóz dostala 44 až 44,5 procenta hlasů. Křesťanskodemokratická unie (CDU) dosavadního premiéra Svena Schulzeho skončila druhá s výraznou ztrátou. Podle obou prognóz získala 18,5 procenta hlasů. Před pěti lety měla CDU v zemských volbách 37,1 procenta a AfD 20,8 procenta hlasů.
Číst více
