Šéfovi německých křesťanských demokratů Friedrichu Merzovi se nejspíše splní to, co si předsevzal – vládnout v čele dvoučlenné koalice. Kolem třiceti procent hlasů však skončilo na kontech populistických stran, které se těší až šokující podpoře mladých voličů.
Téměř dvě třetiny lidí v Česku si přejí silného lídra, který by vzal zemi z rukou mocných a bohatých. V únorovém průzkumu agentury Ipsos se takto vyjádřilo 65 procent dotázaných v České republice.
Starý kontinent čelí před evropskými volbami další vlně populismu. Vhodným bitevním polem, na kterém se mohou tradiční a antisystémové strany utkat, je politika výstavby bydlení. Většina demokratických lídrů však na rostoucí ceny bydlení kouká jak premiér na německou Nutellu.
Staronový španělský premiér Pedro Sanchéz si k funkci pomohl dohodou s katalánskými (i jinými) separatisty. Konzervativní opozice je konsternována, lídra socialistů srovnává s Orbánem a žaluje na něho i v Bruselu.
Alarmující geopolitická rizika, populismus, kyberzločinnost a nezvládnutí transformace ekonomiky. To jsou podle ekonomických odborníků a šéfů tří největších tuzemských bank nejpalčivější rizika, kterým nyní čelí Česká republika. Opakovaně to zmínili v debatách odborné konference Mastercard Banka Roku a zazněla i obava z rizika znárodňování. Česko by mělo nyní intenzivně snižovat své zadlužení, smysluplně prioritizovat výdaje a maximálně podporovat vědu a vynálezy, upozornila Jana Matesová, bývalá expertka Světové banky.
Alena Schillerová, bývalá a možná i budoucí ministryně financí, se ve veřejném prostoru vyjevila s novým nápadem. Že by prý hypotéky mohly být i na padesát let, takzvané dvougenerační. Levá ruka Andreje Babiše, pravou rukou je samozřejmě Karel Havlíček, využívá končící léto k dalšímu inovativnímu nápadu, který má patrně podpořit očekávaný budoucí volební úspěch Andreje Babiše.
Fialova vláda plánuje schodek rozpočtu pro letošní rok čítající 326,9 miliardy korun. Vyplývá to z informací, jež včera zveřejnila Česká televize. Takový schodek není příliš ambiciózní.
V Česku ožil přízrak sektorové daně. Po jejím zavedení v oblasti energetiky volají hned čtyři z pěti vládních stran, kromě ODS. V čele šiku za zavedení sektorového zdanění stojí Piráti, nečekaně se ovšem přidává také Národní rozpočtová rada. Její nový šéf Mojmír Hampl žádá sektorovou daň nejen na energetiku, ale také na banky. Zdůvodňuje to věru marxistickým slovníkem. Energetické společnosti a banky prý mají za současné válečné situace „nezasloužené žně“, tedy pochopitelně ziskové žně.
Maďarský premiér Viktor Orbán a jeho strana Fidesz už asi bouchají šampaňské. Podle odhadů to vypadá, že opět budou sestavovat vládu, v pořadí už čtvrtou.
Česko a další země s populistickou vládou zvládly pandemii podstatně hůře než země nepopulistické, zjistil renomovaný Kielský institut světového hospodářství.
