Zajímá nás
Češi chtějí následovat silného lídra, který by vzal zemi z rukou mocných a bohatých, ukázal průzkum
Téměř dvě třetiny lidí v Česku si přejí silného lídra, který by vzal zemi z rukou mocných a bohatých. V únorovém průzkumu agentury Ipsos se takto vyjádřilo 65 procent dotázaných v České republice.
Na Slovensku si silného lídra přálo 69 procent lidí. Výsledky průzkumu v 28 zemích světa, které jsou součástí studie Populism in 2024 (Populismus v roce 2024), představila agentura Ipsos. Ukázaly také, že 58 procent populace v Česku má pocit, že se o ně tradiční strany nezajímají.
„Česká společnost příliš nevěří tomu, že by politici či elity zastávali zájmy obyčejných lidí,“ uvedli autoři průzkumu. Čísla ukazující na většinovou touhu po silném lídrovi se však nijak nevymykají globálnímu průměru, který je 63 procent. Nejméně po něm volají v Německu, kde je to pouze 38 procent populace.
Krátce před oslavami Velikonoc vyšly v českých médiích výsledky zásadního průzkumu veřejného mínění. Uvedly, že velká část Evropanů nevěří tradičním politikům a stranám a chybí jím silný vůdce. Češi patří k těm, kteří populistického vůdce chtějí také. Naopak Němci jej ze všech dotazovaných národů chtějí nejméně. Výsledky jsou to opravdu děsivé. A nikoli ty výsledky z Německa.
Stanislav Šulc: Češi a další Evropané chtějí vůdce. Tak aby z toho zase nebyl Vůdce
Názory
S výrokem, že se politická a ekonomická elita nestará o těžce pracující lidi, souhlasilo v průzkumu v Česku 63 procent lidí a na Slovensku 70 procent. Naproti tomu jen sedm procent Čechů a devět procent Slováků si myslí, že elity mají tendenci činit rozhodnutí, která jsou v nejlepším zájmu většiny lidí v jejich zemi. Nejoptimističtější jsou v tomto ohledu v Indii či Turecku, kde takto smýšlí víc než pětina obyvatel.
„Šest z deseti lidí v ČR i na Slovensku naopak potvrzuje výrok, že elity mají sklon se rozhodovat na základě vlastních zájmů a na potřebách lidí jim nezáleží,“ uvedla agentura Ipsos.
Dvě třetiny Čechů podle průzkumu míní, že je česká společnost rozvrácená a upadá, což je o něco častěji, než je globální průměr. „Při bližším pohledu na data vidíme, že se jedná i o generační rozdíly. Zatímco v nejmladší generaci (18 až 24 let) považuje společnost za rozvrácenou necelá polovina obyvatel ČR, v té nejstarší (66 a více let) je to až 72 procent,“ uvedl k tomu Michal Kormaňák z agentury Ipsos.
V prezidentských volbách na Slovensku se hraje o to, zda přetrvá mafiánský stát, napsal polský list Gazeta Wyborcza (GW). Vítězství Petera Pellegriniho, dávného stranického soudruha premiéra Roberta Fica, by vedlo k centralizaci moci podle maďarského vzoru, tvrdí list a dodává, že Pellegriniho vítězství by také nynější vládnoucí skupině zaručilo beztrestnost.
Přetrvá mafiánský stát? Vítězství Pellegriniho by zaručilo beztrestnost pro Fica, píší Poláci
Politika
Součástí průzkumu byla také otázka na to, zda by lidé měli rozhodovat o nejdůležitějších politických otázkách v referendech. V Česku s tím souhlasila polovina dotázaných, na Slovensku 61 procent. Nejmenší příznivci referend jsou v Argentině, největší naopak v Indii.
V Česku se Ipsos v průzkumu mezi 9. a 16. únorem dotazoval 1213 lidí starších 18 let, na Slovensku bylo mezi 16. a 21. únorem 1028 respondentů.
Výjezdy ministra vnitra Rakušana na debaty byly pro STAN výborným marketingovým tahem a dobře udělanou předvolební show. Vzbudily zájem a reakce, a o to v kampaních jde. Umožňuje to určité zamyšlení nad politickou komunikací v Česku, jak moc spolu mluví centrum a periferie, jakým způsobem, jestli si jsou tyto dva světy schopny rozumět ze svých hodně odlišných perspektiv.
David Ondráčka: Politický road trip ministra Rakušana je pozitivní. Hec jeho markeťáků jen trapný
Názory
