Rusko poprvé od napadení Ukrajiny otevřeně pohrozilo přerušením dodávek plynu, který do Německa proudí plynovodem Nord Stream 1, pokud Západ zakáže dovoz ruské ropy.
Fakt, že plynovodem Jamal v sobotu přestal z Ruska do Evropy téct plyn, je velmi závažný. Pokud se nejedná o krátkodobou, například technickou záležitost, jež se vyřeší v řádu hodin, bude následkem situace prudké zdražení velkoobchodních plynu v EU, až se v pondělí otevřou příslušné burzy. Přerušení dodávek přichází v nejméně vhodnou dobu, kdy obchodníci s plynem vyčkávají, zda slib Vladimíra Putina, že Rusko dodá Evropě více plynu, není opět jen planý.
Takřka na den přesně dvacet let po newyorských útocích z 11. září dnes ruský plynárenský gigant Gazprom s fanfárou oznámil, že dokončil plynovod Nord Stream 2. Symbolické. Před dvaceti lety, když se svět sbíral z šoku z „náletu na Dvojčata“, se říkalo, že už nikdy nebude stejný. A není. Svět se změnil. Ale tak, jak by před dvěma desetiletími čekal jen málokdo. Ekonomická síla Západu povážlivě klesá, zejména pak Evropy. Ta tam je ruku v ruce s tím také síla geopolitická. Kde se stala chyba?
Rusko záměrně omezuje dodávky plynu do Evropy, cena emisních povolenek EU letí vzhůru k novému rekordu. Domácnostem i podnikům v ČR i proto zdražuje uhlí, plyn, elektřina i teplo.
Pokud by se Rusko rozhodlo plynovod Nord Strem 2 využít jako geopolitickou zbraň, samo Německo nejspíše nic neudělá, píše agentura Bloomberg. Celou věc bude chtít řešit sankcemi na úrovni EU. Jenže sankce proti Moskvě EU uplatňuje už sedm let, od doby ruské anexe Krymu, a nijak zásadně nezabírají.
Členové parlamentů Spojených států, Česka a dalších sedmi evropských zemí vydali prohlášení kritizující rusko-německý plynovod Nord Stream 2 a nedávnou dohodu mezi Washingtonem a Berlínem o jeho dokončení. Varují před nárůstem vlivu Ruska na Evropu a před důsledky pro bezpečnost na Ukrajině.
Letité tahanice o dokončení významného plynovodu Nord Stream 2 skončily. Je to bytostně důležité i pro Česko, protože touto cestou proudí ruský zemní plyn i k nám.
Cenový strop na pohonné hmoty ⛽, který denně určuje stát, v úterý opět vzroste. Benzin oproti dnešku zdraží o dva haléře na 41,88 Kč za litr. Litr nafty pak budou moci čerpací stanice prodávat nejvýše za 39,19 koruny, což je o 40 haléřů více než dnes. Nafta se tak po téměř měsíci vrátí na úroveň 39 korun. Vyplývá to z cenového věstníku, který dnes odpoledne zveřejnilo ministerstvo financí.
Bezplatné emisní povolenky musí být ❌ zrušeny, nebo se musí změnit systém jejich přidělování, protože aktuální nastavení nepodporuje dekarbonizaci. Současné plošné přerozdělování některé společnosti překompenzovává, zatímco jiné znevýhodňuje. Na společném briefingu to dnes sdělili zástupci organizace Greenpeace ČR a Centra pro dopravu a energetiku (CDE), který se konal před blížící se revizí systému EU ETS, jejíž návrh má Evropská komise zveřejnit 17. července.
Automobilový koncern Volkswagen by mohl v příštích letech propustit dalších 5️⃣0️⃣ tisíc zaměstnanců. V interním rozhovoru zveřejněném na firemním intranetu to uvedl šéf koncernu Oliver Blume, napsaly dnes agentura Reuters nebo časopis Der Spiegel. Už dříve padlo rozhodnutí o propuštění 50 tisíc lidí do roku 2030.
Německý prezident začal úřadovat z nového sídla. Berlínský prezidentský zámek Bellevue totiž čeká osmiletá rekonstrukce, a hlava státu se tak musela přesunout do nové administrativní budovy nedaleko hlavního nádraží. Oprava prezidentského sídla a přilehlých správních budov by mohla vyjít až na 860 milionů eur (20,8 miliardy Kč).
Maďarský premiér 👨 Péter Magyar obvinil opoziční stranu Fidesz, která v dubnových parlamentních volbách po 16 letech přišla o moc v zemi, že přepnula na ruční ovládání prezidenta Tamáse Sulyoka. Informuje o tom agentura MTI. Dnes večer mají maďarští poslanci v plánu hlasovat o dodatku k ústavě, který by umožnil odvolání prezidenta.
Zástupci Motoristů ❌ nechtějí prodloužit regulaci cen pohonných hmot za 19. červenec. Ministr dopravy Ivan Bednárik (za SPD) nicméně chce situaci řešit s ohledem na aktuální vývoj situace na Blízkém východě a její dopad do cen ropy. Dnes to řekli novinářům při příchodu na jednání kabinetu.
Akciové podílové fondy v prvním pololetí roku 2026 vynesly v průměru 9️⃣,2️⃣ procenta, smíšené fondy 5,1 procenta a dluhopisové fondy 1,6 procenta. Vyplývá to z Partners indexu podílových fondů. V loňském roce akciové fondy podle indexu přinesly celkové zhodnocení 9,4 procenta, smíšené fondy 6,9 procenta a dluhopisové fondy 2,5 procenta.
Ministerstvo dopravy obdrželo nabídky na dostavbu dálnice D35 mezi Opatovcem a Mohelnicí formou partnerství veřejného a soukromého kapitálu PPP od tří konsorcií. Čistá současná hodnota navrhovaných plateb za dostupnost se pohybuje od 71,3 miliardy do 86 miliard korun. Vybrat nejvhodnějšího kandidáta by ministerstvo mohlo v září. Začít stavět by se mohlo ještě letos. Uvedla ředitelka ekonomické a infrastrukturní sekce ministerstva Lenka Hamplová.
Číst více
Tchajwanská společnost Taiwan Semiconductor Manufacturing (TSMC), která je největším smluvním výrobcem čipů na světě, ve druhém čtvrtletí 📈 zvýšila tržby meziročně o 36 procent na rekordních 1,27 bilionu tchajwanských dolarů (TWD; 842 miliard korun). Za vysokým růstem je pokračující zájem o aplikace využívající umělou inteligenci.
Číst více
Ceny ropy 🛢 se v úvodu týdne výrazně zvyšují 📈, nárůst se blíží pěti procentům. Trh reaguje na další eskalaci konfliktu na Blízkém východě, kde Spojené státy a Írán bojují o kontrolu nad Hormuzským průlivem. Brent přidává 4,7 procenta na 79,60 dolaru za barel, americká lehká ropa West Texas Intermediate (WTI) si připisuje 4,8 procenta na 74,80 dolaru za barel.