Dodávky plynu plynovodem Jamal, kterým surovina teče z Ruska do Německa, se v pátek ráno takřka zastavily. Burzovní cena plynu v EU přitom vyskočila až na 133 eur za megawatthodinu, jako plyne z dat Bloombergu. To je nejvyšší úroveň od 11. března, tedy za poslední tři týdny. Z cenového vývoje plynu je patrný návrat citelné nervozity na trh.
Provozovatel německo-ruského plynovodu Nord Stream 2 propustil všech svých 140 zaměstnanců. Ve švýcarské frankofonní televizi RTS to řekl švýcarský ministr hospodářství Guy Parmelin. Agentura Reuters pak s odkazem na své zdroje uvedla, že společnost Nord Stream 2 AG zvažuje vyhlášení insolvence.
Dodávky ruského plynu do EU plynovodem Jamal se dnes prakticky zastavily. Podle nejnovějších dat terminálu Bloomberg odpovídaly ve 13:00 našeho času 8,8 gigawatthodiny denně. Běžně přitom Rusko touto cestou dodávalo přes 850 gigawatthodin denně. Dodávky dramaticky poklesly již včera, dnes se však přes krátkodobý výkyv dále snížily.
Hned při začátku pondělního obchodování se velkoobchodní ceny zemního plynu v EU vrátily poprvé od minulého pondělí nad úroveň 80 eur za megawatthodinu. Podle dat Bloombergu vykázaly úroveň až 81 eur za megawatthodinu. A to přesto, že Rusko právě již od minulého týdne dodává Evropě více plynu v rámci krátkodobých smluv.
Fakt, že plynovodem Jamal v sobotu přestal z Ruska do Evropy téct plyn, je velmi závažný. Pokud se nejedná o krátkodobou, například technickou záležitost, jež se vyřeší v řádu hodin, bude následkem situace prudké zdražení velkoobchodních plynu v EU, až se v pondělí otevřou příslušné burzy. Přerušení dodávek přichází v nejméně vhodnou dobu, kdy obchodníci s plynem vyčkávají, zda slib Vladimíra Putina, že Rusko dodá Evropě více plynu, není opět jen planý.
Takřka na den přesně dvacet let po newyorských útocích z 11. září dnes ruský plynárenský gigant Gazprom s fanfárou oznámil, že dokončil plynovod Nord Stream 2. Symbolické. Před dvaceti lety, když se svět sbíral z šoku z „náletu na Dvojčata“, se říkalo, že už nikdy nebude stejný. A není. Svět se změnil. Ale tak, jak by před dvěma desetiletími čekal jen málokdo. Ekonomická síla Západu povážlivě klesá, zejména pak Evropy. Ta tam je ruku v ruce s tím také síla geopolitická. Kde se stala chyba?
Rusko záměrně omezuje dodávky plynu do Evropy, cena emisních povolenek EU letí vzhůru k novému rekordu. Domácnostem i podnikům v ČR i proto zdražuje uhlí, plyn, elektřina i teplo.
Pokud by se Rusko rozhodlo plynovod Nord Strem 2 využít jako geopolitickou zbraň, samo Německo nejspíše nic neudělá, píše agentura Bloomberg. Celou věc bude chtít řešit sankcemi na úrovni EU. Jenže sankce proti Moskvě EU uplatňuje už sedm let, od doby ruské anexe Krymu, a nijak zásadně nezabírají.
Členové parlamentů Spojených států, Česka a dalších sedmi evropských zemí vydali prohlášení kritizující rusko-německý plynovod Nord Stream 2 a nedávnou dohodu mezi Washingtonem a Berlínem o jeho dokončení. Varují před nárůstem vlivu Ruska na Evropu a před důsledky pro bezpečnost na Ukrajině.
Letité tahanice o dokončení významného plynovodu Nord Stream 2 skončily. Je to bytostně důležité i pro Česko, protože touto cestou proudí ruský zemní plyn i k nám.
Ministr zahraničí Petr Macinka vyzval v New Yorku k většímu dialogu mezi Evropou a Indií. V projevu na setkání zemí Visegrádské skupiny (Česko, Maďarsko, Polsko, Slovensko) a Indie uvedl, že svět se stává více multipolárním a transakčním a zároveň méně předvídatelným. Země jako ČR pak podle něj v tomto kontextu potřebují více partnerství, ale zároveň by se měly vyvarovat vytváření nových závislostí.
Britský letový dispečink ✈ dnes již podruhé během posledních dvou týdnů čelil technickým obtížím, které narušují provoz, informuje AP. Podle analytické společnosti Cirium bylo zatím zrušeno minimálně 200 letů. Opět se ozývají hlasy volající po odvolání šéfa dispečerské společnosti NATS Martina Rolfeho.
Rozpočet ministerstva školství 🎒 by měl příští rok činit 292,1 miliardy korun včetně evropských peněz. Uvedl to ministr školství Robert Plaga (za ANO). Je to o 4,2 miliardy korun více, než v srpnu navrhovalo ministerstvo financí. Národní část rozpočtu školství podle ministra roste o 16,1 miliardy korun. Platy učitelů by se měly zvýšit o šest procent, uvedl Plaga. V rozpočtu jsou podle něj peníze i na růst platů ostatních pedagogických pracovníků.
Porsche se stává přítěží skupiny VW 🚗, dostává se do stínu Škody. Výrobce luxusních sportovních vozů byl dlouhou dobu spolehlivým zdrojem zisků koncernu. V současnosti se však podle analytiků stává jedním z jeho největších problémů, píše Reuters.
Současné období vyšších rafinérských marží ⛽ nelze podle provozovatele tuzemských rafinérií společnosti Orlen Unipetrol vytrhávat z dlouhodobého kontextu, kdy se petrochemický sektor potýká i s obdobími výrazně nižší rentability. Získané peníze navíc slouží k financování velkých investic. V reakci na dnešní rozhodnutí vlády o zavedení mimořádné daně na zvýšené marže rafinérií to v prohlášení uvedla firma Orlen Unipetrol.
Pražská burza na začátku týdne odmazala část pátečních ztrát a rostla 💪, index PX přidal 1,09 procenta na 2750,24 bodu. Dařilo se finančním titulům i ČEZ, ztráty vykázaly akcie CSG.
Americký mediální gigant Paramount Skydance se dohodl s Kalifornií a dalšími členskými státy USA o urovnání žaloby, jejímž cílem bylo zablokovat jeho dohodu o převzetí konkurenta Warner Bros. Discovery za 110 miliard dolarů 💲 (zhruba 2,3 bilionu korun). Informovaly o tom dnes agentury Reuters a Bloomberg s odvoláním na své zdroje.
Platy policistů, hasičů, celníků a příslušníků vězeňské služby 📈 vzrostou v příštích třech letech každý rok o 2600 až 2900 korun měsíčně. Na síti X to dnes uvedl ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO). Cílem podle něj je, aby byl k začátku roku 2029 nástupní plat policistů a hasičů po absolvování odborné přípravy 50 tisíc korun.
Ceny ropy na začátku týdne dál prudce 📉 klesají. Severomořská ropa Brent se poprvé od 9. září propadla pod psychologickou hranici 100 dolarů za barel (asi 159 litrů). Investoři doufají v diplomatický pokrok v otázce války s Íránem v důsledku zasedání Valného shromáždění OSN, které v New Yorku začíná tento týden.
Stát v příštím roce opět převezme veškeré poplatky za podporované zdroje energie (POZE) ⚡. Na tiskové konferenci po dnešním jednání vlády to řekl ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). Stejně jako letos na nich stát zaplatí zhruba 41 miliard korun.
Číst více