Rusko poprvé od napadení Ukrajiny otevřeně pohrozilo přerušením dodávek plynu, který do Německa proudí plynovodem Nord Stream 1, pokud Západ zakáže dovoz ruské ropy.
Fakt, že plynovodem Jamal v sobotu přestal z Ruska do Evropy téct plyn, je velmi závažný. Pokud se nejedná o krátkodobou, například technickou záležitost, jež se vyřeší v řádu hodin, bude následkem situace prudké zdražení velkoobchodních plynu v EU, až se v pondělí otevřou příslušné burzy. Přerušení dodávek přichází v nejméně vhodnou dobu, kdy obchodníci s plynem vyčkávají, zda slib Vladimíra Putina, že Rusko dodá Evropě více plynu, není opět jen planý.
Takřka na den přesně dvacet let po newyorských útocích z 11. září dnes ruský plynárenský gigant Gazprom s fanfárou oznámil, že dokončil plynovod Nord Stream 2. Symbolické. Před dvaceti lety, když se svět sbíral z šoku z „náletu na Dvojčata“, se říkalo, že už nikdy nebude stejný. A není. Svět se změnil. Ale tak, jak by před dvěma desetiletími čekal jen málokdo. Ekonomická síla Západu povážlivě klesá, zejména pak Evropy. Ta tam je ruku v ruce s tím také síla geopolitická. Kde se stala chyba?
Rusko záměrně omezuje dodávky plynu do Evropy, cena emisních povolenek EU letí vzhůru k novému rekordu. Domácnostem i podnikům v ČR i proto zdražuje uhlí, plyn, elektřina i teplo.
Pokud by se Rusko rozhodlo plynovod Nord Strem 2 využít jako geopolitickou zbraň, samo Německo nejspíše nic neudělá, píše agentura Bloomberg. Celou věc bude chtít řešit sankcemi na úrovni EU. Jenže sankce proti Moskvě EU uplatňuje už sedm let, od doby ruské anexe Krymu, a nijak zásadně nezabírají.
Členové parlamentů Spojených států, Česka a dalších sedmi evropských zemí vydali prohlášení kritizující rusko-německý plynovod Nord Stream 2 a nedávnou dohodu mezi Washingtonem a Berlínem o jeho dokončení. Varují před nárůstem vlivu Ruska na Evropu a před důsledky pro bezpečnost na Ukrajině.
Letité tahanice o dokončení významného plynovodu Nord Stream 2 skončily. Je to bytostně důležité i pro Česko, protože touto cestou proudí ruský zemní plyn i k nám.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová označila pokračující rozšiřování židovských osad na Západním břehu Jordánu za naprosto nepřijatelné, v této souvislosti zmínila rovněž "odpudivé používání násilí". Zároveň von der Leyenová potvrdila, že unijní exekutiva v nejbližší době předloží členským státům dokument s návrhy možných řešení ohledně zákazu dovozu zboží z nelegálních židovských osad.
Pražská burza poprvé od dubna zavřela nad úrovní 2600 bodů. Index PX dnes posílil o 1,06 procenta na 2615,58 bodu. Pomohly mu akcie energetické společnosti ČEZ i některé bankovní tituly. Výrazně naopak ztrácely plzeňské strojírny Doosan Škoda Power. Vyplývá to z údajů burzovního webu. Za celý týden pražská burza přidala 2,13 procenta.
Energetická společnost ČEZ od konce srpna zvýší ceny některých svých fixovaných ceníků elektřiny i plynu. Reaguje tím na růst cen energií na světových trzích. Elektřina například u dvouletých tarifů tak zdraží zhruba o šest procent, plyn o přibližně 17 procent. V souhrnu jde o desítky až nízké stovky korun za spotřebovanou megawatthodinu.
Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) vypsalo tendr na rozšíření úseku Pražského okruhu mezi Satalicemi a Běchovicemi. Předpokládaná hodnota zakázky, kterou ŘSD soutěží v režimu navrhni a postav, je 2,972 miliardy korun bez DPH. Rozšíření včetně rekonstrukce mostů má nepravomocné stavební povolení. Dnes to na síti X oznámil ředitel ŘSD Radek Mátl.
Sněmovna schválila změny pravidel svého jednání s cílem snížit možnost obstrukcí. Novela zástupců koaličních ANO, SPD a Motoristů a opoziční ODS zejména omezuje řečníky při navrhování změn programu schůze a dává dolní komoře širší pravomoc v omezení řečnické doby při projednávání předloh. Pro předlohu zvedlo ruku 110 ze 136 přítomných poslanců, proti jich bylo 12. Nyní ji dostane k posouzení Senát.
Prodej nových osobních aut v Česku se v první polovině letošního roku meziročně zvýšil o 5,85 procenta na 129 810 vozů. V červnu trh zaznamenal nárůst prodejů o téměř 19 procent. Největší zájem byl o značku Škoda. Stoupá poptávka po vozech s alternativním pohonem.
Klimatické změny vedou v Rakousku k rychlejšímu úbytku ledovců, sněhové pokrývky i permafrostu. Vyplývá to z druhé zprávy projektu KryoMon.AT, která shrnuje měření z let 2022 až 2024. Podle autorů se země potýká s rekordními teplotami, výrazným táním ledovců i zkracováním doby, po kterou zamrzají jezera. Na zprávu upozornila agentura APA.
Vyjednávání o budoucím sedmiletém rozpočtu Evropské unie budou velmi obtížná a všechny státy Evropské unie budou muset udělat těžké kompromisy, řekl irský premiér Micheál Martin. Irsko převzalo ve středu 1. července předsednictví v Radě EU a jedním z jeho hlavních úkolů bude dosáhnout dohody právě o takzvaném víceletém finančním rámci (VFR) na roky 2028 až 2034.
Rafinérská a petrochemická skupina Orlen Unipetrol loni vykázala čistou ztrátu více než 46,75 miliardy korun. Meziročně tak ztrátu prohloubila o 30,5 miliardy korun. Meziročně o osm procent klesly také výnosy skupiny na 150,3 miliardy korun. Vyplývá to z výroční zprávy Orlen Unipetrol za rok 2025.
Moldavský premiér Alexandru Munteanu dnes překvapivě oznámil rezignaci, v čele vlády byl od loňského listopadu. Jeho odstoupení znamená pád celé vlády. Premiér neupřesnil, proč se takto rozhodl, uvedla agentura Reuters.