Státní podnik ČEPS dokončil nákup a převzetí společnosti NET4GAS Holdings, která v Česku provozuje rozsáhlý systém plynovodů a předávacích stanic. Obchod potvrdily tuzemské i evropské regulační úřady, obě strany podepsaly převodní listiny. Za zadluženou firmu zaplatí ČEPS maximálně pět miliard korun, konečná suma však bude záviset na hospodaření podniku a splnění nastavených ekonomických parametrů.
Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh dnes obnovila silný růst. Krátce po zahájení obchodů v Nizozemsku se dostala až nad 42 eur (1008 korun) za megawatthodinu (MWh), a proti závěrečné hodnotě z pátku tak vykazovala nárůst asi o 15 procent, ukazují data z trhu. Na vině jsou podle analytiků přetrvávající obavy z dopadů stávek v Austrálii.
Na globálních trzích s plynem se po šoku způsobeném ruským útokem na Ukrajinu začala obnovovat rovnováha, přetrvává však řada nejistot. Uvedla to Mezinárodní agentura pro energii (IEA) ve své zprávě o situaci na trhu s plynem.
Do České republiky se v prvním čtvrtletí letošního roku nedovezl žádný plyn z Ruska. Ten země nahradila plynem z Norska a zkapalněným plynem LNG z Nizozemska a Belgie, informovalo ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO). V předchozích letech činil podíl ruského plynu v tuzemské spotřebě kolem 97 procent.
V místech, kde na dně Baltského moře loni v září explodovalo potrubí plynovodů Nord Stream 1 a Nord Stream 2, se několik dní před výbuchy pohybovaly ruské válečné lodě. S odkazem na informace tajných služeb a vlastní analýzy to napsal německý zpravodajský server t-online. Podle něj šlo o plavidla, která měla potřebné vybavení na to, aby případně mohla umístit na mořské dno nálože s trhavinou.
Cena plynu pro evropský trh pokračuje v poklesu a dnes dopoledne se kontrakt k lednovému dodání suroviny propadl až na 76,18 eura (zhruba 1847 Kč) za megawatthodinu (MWh). Ukazují to záznamy ve virtuálním obchodním uzlu Title Transfer Facility (TTF) v Nizozemsku, který je pro ceny v Evropské unii klíčový. Cena plynu se tak dostala nejníže od února, kdy začala ruská invaze na Ukrajinu.
Ruské ministerstvo obrany obvinilo britské námořnictvo z odpovědnosti za zářijové výbuchy na plynovodech Nord Stream 1 a 2 v Baltském moři. Tvrzení nepodložilo žádnými důkazy, upozornila agentura Reuters. Z potrubí, které vede z Ruska do Německa, po výbuchu začal unikat plyn. Kreml již dříve připisoval odpovědnost Západu. Západní politici tato obvinění odmítli a někteří z nich naopak z útoku na plynovody obvinili Moskvu. Britské ministerstvo obrany obvinění odmítlo jako zcela nepravdivé.
Češi a Poláci společně žádají Evropskou komisi a peníze na dostavbu plynovodu Stork II. Ten přitom obě strany nechaly v uplynulém desetiletí u ledu. Nyní se však kvůli energokrizi hodí.
Dodávky ruského zemního plynu do Evropské unie od počátku letošního roku klesly o 48 procent. Včetně Británie se snížily o 49 procent.
Do 30. dubna příštího roku je zajištěný dostatečný objem energií, dodávky plynu přes zimu jsou zajištěné a kolaps nehrozí. V dnešní sněmovní debatě o novele státního rozpočtu to prohlásil ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Vláda nyní podle něj řeší ceny tak, aby byly přijatelné. Nebudou však tak nízké, jako byly například loni nebo předloni. Informoval také, že vláda se nedohodla s majitelem energetické skupiny Sev.en Pavlem Tykačem na nabídce levnějšího proudu.
Plynovod Stork II měl být součástí snahy zbavit se závislosti na ruských energetických zdrojích. Vláda Andreje Babiše nejprve projekt soustavně ignorovala a nakonec jej zcela zrušila.
