Státní společnost ČEPS koupila firmu NET4GAS Holdings, která v Česku provozuje rozsáhlý systém plynovodů a předávacích stanic. Za zadluženou společnost zaplatí maximálně pět miliard korun, konečná suma však bude záviset na hospodaření podniku a splnění nastavených ekonomických parametrů. Oznámila to společnost ČEPS. Akvizici, kterou ve středu schválila vláda, ještě budou posuzovat regulační orgány.
V místech, kde na dně Baltského moře loni v září explodovalo potrubí plynovodů Nord Stream 1 a Nord Stream 2, se několik dní před výbuchy pohybovaly ruské válečné lodě. S odkazem na informace tajných služeb a vlastní analýzy to napsal německý zpravodajský server t-online. Podle něj šlo o plavidla, která měla potřebné vybavení na to, aby případně mohla umístit na mořské dno nálože s trhavinou.
Cena plynu pro evropský trh pokračuje v poklesu a dnes dopoledne se kontrakt k lednovému dodání suroviny propadl až na 76,18 eura (zhruba 1847 Kč) za megawatthodinu (MWh). Ukazují to záznamy ve virtuálním obchodním uzlu Title Transfer Facility (TTF) v Nizozemsku, který je pro ceny v Evropské unii klíčový. Cena plynu se tak dostala nejníže od února, kdy začala ruská invaze na Ukrajinu.
Ruské ministerstvo obrany obvinilo britské námořnictvo z odpovědnosti za zářijové výbuchy na plynovodech Nord Stream 1 a 2 v Baltském moři. Tvrzení nepodložilo žádnými důkazy, upozornila agentura Reuters. Z potrubí, které vede z Ruska do Německa, po výbuchu začal unikat plyn. Kreml již dříve připisoval odpovědnost Západu. Západní politici tato obvinění odmítli a někteří z nich naopak z útoku na plynovody obvinili Moskvu. Britské ministerstvo obrany obvinění odmítlo jako zcela nepravdivé.
Češi a Poláci společně žádají Evropskou komisi a peníze na dostavbu plynovodu Stork II. Ten přitom obě strany nechaly v uplynulém desetiletí u ledu. Nyní se však kvůli energokrizi hodí.
Do 30. dubna příštího roku je zajištěný dostatečný objem energií, dodávky plynu přes zimu jsou zajištěné a kolaps nehrozí. V dnešní sněmovní debatě o novele státního rozpočtu to prohlásil ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Vláda nyní podle něj řeší ceny tak, aby byly přijatelné. Nebudou však tak nízké, jako byly například loni nebo předloni. Informoval také, že vláda se nedohodla s majitelem energetické skupiny Sev.en Pavlem Tykačem na nabídce levnějšího proudu.
Plynovod Stork II měl být součástí snahy zbavit se závislosti na ruských energetických zdrojích. Vláda Andreje Babiše nejprve projekt soustavně ignorovala a nakonec jej zcela zrušila.
Ruský plynárenský gigant Gazprom díky rekordnímu zisku zrychlí výstavbu plynovodů do Číny. Prohlásil to podle agentury Interfax generální ředitel firmy Alexej Miller. Gazprom od ledna do konce srpna meziročně zvýšil vývoz plynu do této asijské země o 60 procent.
Podle německého ministra hospodářství Roberta Habecka Rusko po oznámené odstávce už neobnoví dodávky plynu do Německa plynovodem Nord Stream 1. Ministr to řekl v Berlíně při veřejné debatě, které se účastnila také předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová.
Rusko nyní spaluje obrovské množství volného zemního plynu, denně odhadem za deset milionů dolarů (asi 247 milionů korun). Ukazuje to analýza expertů, na kterou se odvolává britská stanice BBC. Podle odborníků jde o plyn, který by za jiných okolností směřoval do Německa. Vědci mají obavy, že takové množství škodlivých uhlíkových emisí může urychlit tání ledovců v Arktidě.
Konec války s Íránem je otázkou týdnů, nikoliv měsíců, prohlásil americký ministr zahraničí Marco Rubio po schůzce se svými kolegy ze zemí skupiny G7 ve Francii. USA podle něj nemusejí zahájit pozemní invazi do Íránu, aby dosáhly svých cílů. Írán možná chystá zavést mýtný systém v Hormuzském průlivu, řekl šéf americké diplomacie.
Údery Spojených států a Izraele zasáhly v Íránu některá jaderná zařízení včetně těžkovodního reaktoru v elektrárně Arák, napsaly dnes agentury s odvoláním na íránská média. K úderu na reaktor, který je podle předchozích informací Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) ve výstavbě, se přihlásil Izrael, píší média.
Ruské úřady se rozhodly zakázat od 1. dubna vývoz benzinu. Zákaz bude platit do konce července. Agentuře TASS to sdělily zdroje z odvětví po schůzce ruského vicepremiéra Alexandra Novaka se zástupci ropných společností.
Tvrzení ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského o tom, že Washington nabízí Ukrajině bezpečnostní záruky výměnou za územní ústupky, je lež, prohlásil americký ministr zahraničí Marco Rubio. Zelenskému bylo podle Rubia řečeno, že bezpečnostní záruky mohou následovat pouze po skončení války na Ukrajině.
Pražská burza se v závěru pracovního týdne stejně jako v úterý dostala pod hranici 2500 bodů. Index PX dnes odepsal 1,21 procenta na 2482,64 bodu, což je nejnižší hodnota v letošním roce. Nejvíc se propadly akcie zbrojovky Czechoslovak Group (CSG), které klesly o deset procent. Ztrácely i finanční tituly.
Čistý zisk největšího čínského výrobce 🚘🚘🚘elektromobilů BYD se v loňském roce snížil o 19 procent na 32,6 miliardy jüanů (zhruba 100 miliard korun). Firma tak vykázala první pokles celoročního zisku za čtyři roky. Propad zisku byl navíc výraznější, než očekávali analytici. Ti podle průzkumu společnosti LSEG předpovídala zhruba 12procentní pokles, napsala agentura Reuters.
Ceny ropy 🛢️🛢️🛢️ na světových trzích dnes pokračují v růstu a severomořský Brent je zpět nad 110 dolary za barel. Vliv má i nadále konflikt na Blízkém východě a situace v klíčovém Hormuzském průlivu. Od začátku americko-izraelské války s Íránem ale ceny směřují k prvnímu týdennímu poklesu. Před týdnem se Brent prodával za více než 112 dolarů.
Aktiva pod správou fondu kvalifikovaných investorů J&T Arch Investments v roce 2025 stoupla o 81,4 miliardy korun na 202,9 miliardy korun. Akcie fondu v korunách se loni zhodnotily 💪 o 15,82 procenta a o 14,4 procenta v eurech 💶.
Číst více
Univerzita Karlova 🧑🏫🧑🏫🧑🏫 nebude moci kvůli zpoždění výstavby kampusu Albertov využít asi 1,4 miliardy korun z Národního plánu obnovy. Na dnešním jednání akademického senátu univerzity to řekl člen kolegia rektora pro provoz a vnitřní procesy Michal Zima. Pokračování projektu je podle něj nicméně jediným řešením, zakonzervování stavby za možnost nepovažuje.
Rakousko zakáže používání sociálních sítí dětmi do 14 let věku. Dohodu o tom oznámili představitelé vládní trojkoalice. Podobný zákaz, který pro děti mladší 16 let již od minulého roku platí v Austrálii, chtějí zavést i další evropské státy jako Španělsko a Dánsko a některé další takové opatření zvažují. Francouzská dolní komora parlamentu schválila zákaz pro osoby mladší 15 let v lednu. V sobotu má podobný zákaz podle agentury AP začít platit v Indonésii.
