Státní společnost ČEPS koupila firmu NET4GAS Holdings, která v Česku provozuje rozsáhlý systém plynovodů a předávacích stanic. Za zadluženou společnost zaplatí maximálně pět miliard korun, konečná suma však bude záviset na hospodaření podniku a splnění nastavených ekonomických parametrů. Oznámila to společnost ČEPS. Akvizici, kterou ve středu schválila vláda, ještě budou posuzovat regulační orgány.
V místech, kde na dně Baltského moře loni v září explodovalo potrubí plynovodů Nord Stream 1 a Nord Stream 2, se několik dní před výbuchy pohybovaly ruské válečné lodě. S odkazem na informace tajných služeb a vlastní analýzy to napsal německý zpravodajský server t-online. Podle něj šlo o plavidla, která měla potřebné vybavení na to, aby případně mohla umístit na mořské dno nálože s trhavinou.
Cena plynu pro evropský trh pokračuje v poklesu a dnes dopoledne se kontrakt k lednovému dodání suroviny propadl až na 76,18 eura (zhruba 1847 Kč) za megawatthodinu (MWh). Ukazují to záznamy ve virtuálním obchodním uzlu Title Transfer Facility (TTF) v Nizozemsku, který je pro ceny v Evropské unii klíčový. Cena plynu se tak dostala nejníže od února, kdy začala ruská invaze na Ukrajinu.
Ruské ministerstvo obrany obvinilo britské námořnictvo z odpovědnosti za zářijové výbuchy na plynovodech Nord Stream 1 a 2 v Baltském moři. Tvrzení nepodložilo žádnými důkazy, upozornila agentura Reuters. Z potrubí, které vede z Ruska do Německa, po výbuchu začal unikat plyn. Kreml již dříve připisoval odpovědnost Západu. Západní politici tato obvinění odmítli a někteří z nich naopak z útoku na plynovody obvinili Moskvu. Britské ministerstvo obrany obvinění odmítlo jako zcela nepravdivé.
Češi a Poláci společně žádají Evropskou komisi a peníze na dostavbu plynovodu Stork II. Ten přitom obě strany nechaly v uplynulém desetiletí u ledu. Nyní se však kvůli energokrizi hodí.
Do 30. dubna příštího roku je zajištěný dostatečný objem energií, dodávky plynu přes zimu jsou zajištěné a kolaps nehrozí. V dnešní sněmovní debatě o novele státního rozpočtu to prohlásil ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Vláda nyní podle něj řeší ceny tak, aby byly přijatelné. Nebudou však tak nízké, jako byly například loni nebo předloni. Informoval také, že vláda se nedohodla s majitelem energetické skupiny Sev.en Pavlem Tykačem na nabídce levnějšího proudu.
Plynovod Stork II měl být součástí snahy zbavit se závislosti na ruských energetických zdrojích. Vláda Andreje Babiše nejprve projekt soustavně ignorovala a nakonec jej zcela zrušila.
Ruský plynárenský gigant Gazprom díky rekordnímu zisku zrychlí výstavbu plynovodů do Číny. Prohlásil to podle agentury Interfax generální ředitel firmy Alexej Miller. Gazprom od ledna do konce srpna meziročně zvýšil vývoz plynu do této asijské země o 60 procent.
Podle německého ministra hospodářství Roberta Habecka Rusko po oznámené odstávce už neobnoví dodávky plynu do Německa plynovodem Nord Stream 1. Ministr to řekl v Berlíně při veřejné debatě, které se účastnila také předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová.
Rusko nyní spaluje obrovské množství volného zemního plynu, denně odhadem za deset milionů dolarů (asi 247 milionů korun). Ukazuje to analýza expertů, na kterou se odvolává britská stanice BBC. Podle odborníků jde o plyn, který by za jiných okolností směřoval do Německa. Vědci mají obavy, že takové množství škodlivých uhlíkových emisí může urychlit tání ledovců v Arktidě.
Sněmovna opět přerušila debatu o vyslovení důvěry vládě, kterou zahájila v úterý odpoledne. Pokračovat bude ve čtvrtek. Diskuse včetně vystoupení členů vlády trvala zatím 19 hodin. Do rozpravy dnes zůstalo přihlášeno ještě 24 poslanců z původních šesti desítek.
Dánsko, Grónsko a Spojené státy se stále neshodnou v základních věcech v souvislosti s Grónskem, uvedl po jednání s americkými činiteli dánský ministr zahraničí Lars Lökke Rasmussen na tiskové konferenci ve Washingtonu. Dodal, že vznikne pracovní skupina na vysoké úrovni, která se poprvé setká v příštích týdnech.
Sněmovní debata k důvěře vládě Andreje Babiše (ANO) trvá zhruba 18 hodin čistého času od úterního zahájení. U řečniště se ve středu odpoledne a večer střídali opoziční poslanci, kteří zdůvodňovali, proč kabinet ANO, SPD a Motoristů podpořit nemohou. Diskusi rozvířil ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO), který se pustil do pirátských poslanců.
Evropské akcie uzavřely středeční obchodování na maximu 🔝. Panevropský index STOXX Europe 600 se zvýšil o 0,18 procenta na rekordních 611,56 bodu. Zisky zaznamenaly chemické a zdravotnické firmy. Po 11denním růstu ale oslabil index německých akcií DAX.
Spojené státy formálně povolily ✅ Nvidii prodávat do Číny její pokročilé čipy umělé inteligence (AI). V úterý to oznámilo americké ministerstvo obchodu. Americká vláda dříve jejich vývoz omezovala, což zdůvodňovala obavami, že by mohly čínskému technologickému průmyslu a armádě poskytnout výhodu nad USA.
Číst více
Druhá fáze dvacetibodového plánu prezidenta Donalda Trumpa na ukončení války v Pásmu Gazy byla zahájena, napsal na síti X prezidentův zvláštní zmocněnec Steve Witkoff. Zaměří se na odzbrojení a demilitarizaci, vznik palestinské technokratické vlády spravující Pásmo Gazy a obnovu této oblasti.
Japonský jen ve středu oživil z 18měsíčního minima vůči dolaru 💹, protože japonští činitelé varovali před možnou intervencí na podporu domácí měny. Ta se dostala pod tlak kvůli obavám z uvolněnější rozpočtové i měnové politiky v Japonsku. Kolem 17:00 SEČ dolar vůči jenu ztrácel asi 0,6 procenta na 158,2 jenu. V noci na dnešek přitom vystoupil až na 159,45 jenu, nejvýše od července 2024.
Pražská burza oslabila 📉, index PX dnes zavřel se ztrátou 0,31 procenta na 2734,99 bodu. Dolů ho táhly především cenné papíry energetické společnosti ČEZ či Komerční banky, ztratila i pojišťovna VIG či nápojářská Kofola. Naopak se ziskem uzavřely dnešní obchodování Erste Bank, Moneta Money Bank, zbrojařská firma Colt CZ nebo plzeňské strojírny Doosan Škoda Power.
Americký dolar 💵 mírně oslabuje vůči euru 💶, pozornost investorů se nadále soustředí na vývoj měnové politiky americké centrální banky (Fed). Jednotná evropská měna připisovala zhruba 0,2 procenta a pohybovala se v těsné blízkosti 1,1660 dolaru.
Snahy amerického prezidenta Donalda Trumpa získat Grónsko schvaluje 17 procent Američanů. Dnes to s odvoláním na průzkum společnosti Ipsos uvedla agentura Reuters. Většina republikánů i demokratů se staví proti použití vojenské síly k nabytí ostrova a více než polovina respondentů věří, že Trumpovy kroky mohou ohrozit NATO.
Číst více
