Na globálních trzích s plynem se po šoku způsobeném ruským útokem na Ukrajinu začala obnovovat rovnováha, přetrvává však řada nejistot. Uvedla to Mezinárodní agentura pro energii (IEA) ve své zprávě o situaci na trhu s plynem.
Češi a Poláci společně žádají Evropskou komisi a peníze na dostavbu plynovodu Stork II. Ten přitom obě strany nechaly v uplynulém desetiletí u ledu. Nyní se však kvůli energokrizi hodí.
Dodávky ruského zemního plynu do Evropské unie od počátku letošního roku klesly o 48 procent. Včetně Británie se snížily o 49 procent.
Do 30. dubna příštího roku je zajištěný dostatečný objem energií, dodávky plynu přes zimu jsou zajištěné a kolaps nehrozí. V dnešní sněmovní debatě o novele státního rozpočtu to prohlásil ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Vláda nyní podle něj řeší ceny tak, aby byly přijatelné. Nebudou však tak nízké, jako byly například loni nebo předloni. Informoval také, že vláda se nedohodla s majitelem energetické skupiny Sev.en Pavlem Tykačem na nabídce levnějšího proudu.
Plynovod Stork II měl být součástí snahy zbavit se závislosti na ruských energetických zdrojích. Vláda Andreje Babiše nejprve projekt soustavně ignorovala a nakonec jej zcela zrušila.
Ruský plynárenský gigant Gazprom díky rekordnímu zisku zrychlí výstavbu plynovodů do Číny. Prohlásil to podle agentury Interfax generální ředitel firmy Alexej Miller. Gazprom od ledna do konce srpna meziročně zvýšil vývoz plynu do této asijské země o 60 procent.
Podle německého ministra hospodářství Roberta Habecka Rusko po oznámené odstávce už neobnoví dodávky plynu do Německa plynovodem Nord Stream 1. Ministr to řekl v Berlíně při veřejné debatě, které se účastnila také předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová.
Rusko nyní spaluje obrovské množství volného zemního plynu, denně odhadem za deset milionů dolarů (asi 247 milionů korun). Ukazuje to analýza expertů, na kterou se odvolává britská stanice BBC. Podle odborníků jde o plyn, který by za jiných okolností směřoval do Německa. Vědci mají obavy, že takové množství škodlivých uhlíkových emisí může urychlit tání ledovců v Arktidě.
Bulharsko zahájí jednání s ruským Gazpromem o zajištění přímých dodávek plynu. V pondělí to uvedl Rossen Christov, ministr pro energetiku současné úřednické vlády balkánské země. Podle jeho slov Bulharsko nemá na výběr. Zemi prý hrozí závažný výpadek dodávek plynu.
Evropský zemní plyn v pondělí prudce vzrostl na asi 15násobek průměrné letní ceny a opět prolomil rekordy, protože hrozba ruského omezení dodávek zasáhla trh a zvýšila inflační očekávání. Benchmark futures na plyn vzrostly až o 20 procent, což pomohlo zvýšit elektřinu a uhlí. Klíčový plynovod Nord Stream 1 se 31. srpna zastaví na tři dny údržby, což opět vyvolává obavy, že se po údržbě nevrátí do provozu podle plánu, napsal server Bloomberg.
Plynovodem Nord Stream 1 momentálně teče 33 milionů metrů krychlových plynu denně, což představuje 20 procent jeho maximální kapacity. V důsledku toho mohou mít evropské státy problém s plněním zásobníků.
