Ruský plynárenský gigant Gazprom díky rekordnímu zisku zrychlí výstavbu plynovodů do Číny. Prohlásil to podle agentury Interfax generální ředitel firmy Alexej Miller. Gazprom od ledna do konce srpna meziročně zvýšil vývoz plynu do této asijské země o 60 procent.
Plynovodem Nord Stream 1 momentálně teče 33 milionů metrů krychlových plynu denně, což představuje 20 procent jeho maximální kapacity. V důsledku toho mohou mít evropské státy problém s plněním zásobníků.
Česko má nyní podle ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkely (STAN) zajištěné asi dvě třetiny roční spotřeby plynu. Pro letošní topnou sezonu tak bude plynu dost. Potřeba je ale podle něj řešit i ty následující. Zásobníky se po zimě budou muset znovu naplnit. Nyní se nadále plní plynem, který přichází z Ruska.
Evropská komise (EK) neočekává, že plynovod Nord Stream 1 bude po plánovaném čtvrtečním ukončení údržby znovu spuštěn. Novinářům v Singapuru to řekl eurokomisař pro rozpočet Johannes Hahn.
Ukrajina kvůli vrácení turbíny spílá Kanadě: „Vrážíte nám dýku do zad“. Ode dneška bude EU prakticky bez ruského plynu, s turbínou však Rusko podle Berlína přichází o záminku, proč Nord Stream 1 nezprovoznit.
Plynovodem Nord Stream 1 momentálně do Evropské unie neteče žádný plyn kvůli pravidelné odstávce a provedení nutných oprav. Německý ministr hospodářství Robert Habeck prohlásil, že se Německo musí připravit i na variantu, že bude od Ruska dostávat výrazně méně plynu než doposud. Klíčovým datem bude 21. červenec, kdy má plánovaná údržba skončit.
Hlavním sponzorem Ruska během jeho války na Ukrajině je Evropská unie, spočetl finský institut. EU platí Rusku během války 14 miliard korun denně za fosilní paliva, i když třeba Francie mohla příslušné dodávky „utnout“.
Izrael zvyšuje těžbu zemního plynu z moře a v nadcházejících měsících chce uzavřít smlouvu o dodávkách do Evropy, která se snaží omezit závislost na dodávkách této suroviny z Ruska, píše agentura Reuters.
Ruský plynárenský gigant Gazprom úplně zastavil dodávky plynu do Polska a Bulharska. Stalo se tak kvůli tomu, že tamní plynárenské podniky PGNiG a Bulgargaz odmítly za plyn platit v rublech, uvedla ruská agentura TASS s odvoláním na sdělení Gazpromu.
Dodávky plynu plynovodem Jamal, kterým surovina teče z Ruska do Německa, se v pátek ráno takřka zastavily. Burzovní cena plynu v EU přitom vyskočila až na 133 eur za megawatthodinu, jako plyne z dat Bloombergu. To je nejvyšší úroveň od 11. března, tedy za poslední tři týdny. Z cenového vývoje plynu je patrný návrat citelné nervozity na trh.
S nečekaným odhadem přišel šéf největší německé energetické společnosti E.ON Leonhard Birnbaum. Bez dodávek ruského plynu by německá ekonomika utrpěla „obrovské škody, kterým by se mělo zabránit, pokud je to možné,“ uvedl šéf E.ONu.
Ceny ropy 🛢 na začátku nového týdne klesají. Investoři si vybírají zisky a čekají na podrobnosti o nových amerických sankcích vůči Íránu, které by mohly dále narušit dodávky z Blízkého východu. Severomořská ropa Brent ztrácí 2,2 procenta na zhruba 92,30 dolaru za barel. Americká lehká ropa West Texas Intermediate (WTI) zlevňuje o 2,6 procenta na asi 84,80 dolaru za barel.
Pražská burza navázala na páteční růst a dál posilovala 💪. Index PX dnes přidal 0,35 procenta na 2794,43 bodu. Dařilo se mimo jiné finančnímu sektoru. Akcie pojišťovny VIG zpevnily o 1,18 procenta na 1720 korun, akcie skupiny Erste zdražily o 0,44 procenta na 2942 korun, Komerční banky o 0,28 procenta na 1058 korun a Monety Money Bank posílily o 0,15 procenta na 199,30 koruny.
