Rusko nyní spaluje obrovské množství volného zemního plynu, denně odhadem za deset milionů dolarů (asi 247 milionů korun). Ukazuje to analýza expertů, na kterou se odvolává britská stanice BBC. Podle odborníků jde o plyn, který by za jiných okolností směřoval do Německa. Vědci mají obavy, že takové množství škodlivých uhlíkových emisí může urychlit tání ledovců v Arktidě.
Evropská komise (EK) neočekává, že plynovod Nord Stream 1 bude po plánovaném čtvrtečním ukončení údržby znovu spuštěn. Novinářům v Singapuru to řekl eurokomisař pro rozpočet Johannes Hahn.
Ukrajina kvůli vrácení turbíny spílá Kanadě: „Vrážíte nám dýku do zad“. Ode dneška bude EU prakticky bez ruského plynu, s turbínou však Rusko podle Berlína přichází o záminku, proč Nord Stream 1 nezprovoznit.
Plynovodem Nord Stream 1 momentálně do Evropské unie neteče žádný plyn kvůli pravidelné odstávce a provedení nutných oprav. Německý ministr hospodářství Robert Habeck prohlásil, že se Německo musí připravit i na variantu, že bude od Ruska dostávat výrazně méně plynu než doposud. Klíčovým datem bude 21. červenec, kdy má plánovaná údržba skončit.
Hlavním sponzorem Ruska během jeho války na Ukrajině je Evropská unie, spočetl finský institut. EU platí Rusku během války 14 miliard korun denně za fosilní paliva, i když třeba Francie mohla příslušné dodávky „utnout“.
Izrael zvyšuje těžbu zemního plynu z moře a v nadcházejících měsících chce uzavřít smlouvu o dodávkách do Evropy, která se snaží omezit závislost na dodávkách této suroviny z Ruska, píše agentura Reuters.
Ruský plynárenský gigant Gazprom úplně zastavil dodávky plynu do Polska a Bulharska. Stalo se tak kvůli tomu, že tamní plynárenské podniky PGNiG a Bulgargaz odmítly za plyn platit v rublech, uvedla ruská agentura TASS s odvoláním na sdělení Gazpromu.
Dodávky plynu plynovodem Jamal, kterým surovina teče z Ruska do Německa, se v pátek ráno takřka zastavily. Burzovní cena plynu v EU přitom vyskočila až na 133 eur za megawatthodinu, jako plyne z dat Bloombergu. To je nejvyšší úroveň od 11. března, tedy za poslední tři týdny. Z cenového vývoje plynu je patrný návrat citelné nervozity na trh.
S nečekaným odhadem přišel šéf největší německé energetické společnosti E.ON Leonhard Birnbaum. Bez dodávek ruského plynu by německá ekonomika utrpěla „obrovské škody, kterým by se mělo zabránit, pokud je to možné,“ uvedl šéf E.ONu.
Putin umně využívá geopolitických rozporů uvnitř Evropské unie a Unie s USA, domnívá se profesorka politické ekonomie na University of Cambridge Helen Thompsonová. „Původně se snažil snížit význam Ukrajiny při přenosu plynu. To se mu sice nepovedlo, ale Evropu se mu podařilo rozdělit,“ vysvětluje Thompsonová v rozhovoru pro Bloomberg.
Rusko poprvé od napadení Ukrajiny otevřeně pohrozilo přerušením dodávek plynu, který do Německa proudí plynovodem Nord Stream 1, pokud Západ zakáže dovoz ruské ropy.
Bankovní rada České národní banky (ČNB) dnes rozhodne o dalším nastavení úrokových sazeb. Podle analytiků bude rada zvažovat ponechání základní úrokové sazby na 3,5 procenta a její zvýšení o čtvrt procentního bodu, odborníci se přitom přiklánějí spíš ke zpřísnění měnové politiky.
Memorandum o porozumění mezi Spojenými státy a Íránem, které otevírá cestu k mírové dohodě, ve středu elektronicky podepsali americký prezident Donald Trump a jeho íránský protějšek Masúd Pezeškján. Podle agentury Reuters to oznámil mluvčí íránského ministerstva zahraničí, kterého citovala íránská agentura Tasním.
Číst více
Podmínky pro možnost vlády zvyšovat 📈 výdaje státu nad schválený rozpočtový rámec by měly být podle Senátu přísnější. Horní parlamentní komora kvůli tomu ve středu upravila spornou novelu o veřejných rozpočtech, kterou tak bude muset znovu projednat Sněmovna.
Výrobce letadel Aero Vodochody z Odoleny Vody u Prahy dodá letouny L-39 Skyfox i do Angoly a USA. Uvedl to dnes server e15.cz, kterému to potvrdil prezident společnosti Viktor Sotona. Do Angoly zamíří až čtyři stroje. Hodnotu kontraktů a počet letounů pro zákazníka v USA firma neuvedla. L-39 Skyfox je podzvukový cvičný a taktický proudový letoun.
Americká centrální banka (Fed) 🤑 včera podle očekávání opět ponechala základní úrokovou sazbu beze změny v pásmu 3,50 procenta až 3,75 procenta. Naznačila však, že by v letošním roce mohla přikročit ke zvýšení úroků. Fed o nastavení úrokových sazeb poprvé rozhodoval pod vedením nového šéfa Kevina Warshe.