Ruský energetický gigant Gazprom zvýšil v letošním roce vývoz plynu do Evropy prostřednictvím plynovodů o 13 procent na zhruba 32 miliard metrů krychlových. Vyplývá to z výpočtů agentury Reuters. To je o něco více než činily dodávky do Číny, kam Gazprom dodal 31 miliard metrů krychlových plynu.
Prý jsme se zbavili závislosti na ruském plynu, dozvídáme se už i z billboardů. Volby se blíží a kampaň startuje. Jenže zrovna v době, kdy Česko odebírá tolik ruského plynu jako už dlouho ne. Takže kampaň míří poněkud „mimo“. Přes 90 procent plynu, který do Česka nyní teče, je z totiž „ruského směru“, ponejvíce přímo z Ruska. Pokud odněkud dovážíme přes 90 procent tak důležité suroviny, jakou plyn představuje, je zvláštní hovořit o zbavení se závislosti. Laická veřejnost si pod tím nejspíše představí, že ruský plyn neodebíráme. Což ale není pravda.
Hned 94 procent plynu má Česko v tomto měsíci z „ruského směru“, ponejvíce z Ruska. To tu už dlouho nebylo, plyne z dat Net4Gas. Jen 6 procent plynu je ze západního směru, tedy z Norska či z terminálů na zkapalněný plyn, kde si ČR už od roku 2022 pronajímá kapacitu. Nyní ale tuto kapacitu prakticky nevyužívá.
Polostátní energetická společnost ČEZ uzavřela kontrakt na dodávky plynu z Alžírska. Od tamní společnosti Sonatrach bude odebírat přibližně dvě procenta celoroční spotřeby plynu v Česku, což odpovídá spotřebě zhruba 100 tisíc domácností.
Německo dost možná stále odebírá ruský plyn, i když tvrdí, že už ne. To samé by pak platilo i pro Česko, jehož většina plynu nyní teče právě přes Německo.
Členy skupiny, která před dvěma lety poškodila plynovody Nord Stream, byli převážně ukrajinští civilisté, velel jim ale bývalý člen ukrajinských tajných služeb Roman Červinskyj, uvedl německý časopis Der Spiegel. Potrubí Nord Stream 1 a Nord Stream 2, která měla přivádět plyn z Ruska do Německa po dně Baltského moře, byla poškozena při sérii explozí přesně před dvěma roky, 26. září 2022.
Francie letos dováží více ruského plynu než Maďarsko. V prvním letošním pololetí dramaticky navýšila objem dovozu ruského plynu, meziročně o více než 100 procent.
Slovensko by mohlo Česku vytrhnout trn z paty. Pokud by z České republiky učinilo tranzitní zemi, tuzemské plynovody by byly díky příslušným poplatkům rázem výdělečnější.
Ruská státní plynárenská společnost Gazprom začne od roku 2027 vyvážet deset miliard metrů krychlových plynu do Číny. Na výroční valné hromadě akcionářů to podle agentury Reuters uvedl šéf firmy Alexej Miller. Řekl také, že plynovod Síla Sibiře do Číny, který zahájil provoz na konci roku 2019, dosáhne plánované kapacity 38 miliard m3 ročně v roce 2025.
Arbitrážní soud ruského Severozápadního okruhu potvrdil dřívější soudní rozhodnutí, které zakazuje českému provozovateli sítě plynovodů Net4Gas pokračovat v řízení proti ruské společnosti Gazprom Export v zahraničí, informovala ruská státní tisková agentura TASS. Česká společnost v reakci odkázala na svá dřívější vyjádření ke kauze. V nich uvedla, že se zákazem řídit nebude, protože rozhodnutí ruských soudů je v rozporu s mezinárodním právem.
Maďarsko je spokojeno se spoluprací s Ruskem v dodávkách zemního plynu a nemá v plánu přestat jej od Moskvy nakupovat. A to navzdory tlaku, který je na Maďarsko v tomto ohledu vyvíjen. Na ekonomickém fóru v Petrohradu to řekl maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó.
Česká televize by mohla v příštím roce snížit svůj rozpočet o 350 milionů korun kvůli chystané změně financování a předpokládanému snížení objemu financí ze státního rozpočtu. Na dnešním jednání Rady ČT to uvedl generální ředitel Hynek Chudárek.
Generální ředitel a předseda představenstva Českých drah (ČD) Michal Krapinec odstoupil z čela státního dopravce, ve funkci skončí ke konci srpna. Od září ho nahradí dosavadní vrchní ředitelka sekce ekonomické a infrastrukturní na ministerstvu dopravy Lenka Hamplová. Novinářům to po dneš
Sporná novela upravující sestavování veřejných rozpočtů bude platit. Sněmovna dnes přehlasovala koaliční většinou veto prezidenta Petra Pavla. Předloha umožní vládě kromě jiného o několik let déle než nyní navyšovat obranné výdaje, obdobně to bude nově platit pro strategické infrastrukturní stavby. Kabinet také bude moci překročit schválené výdaje při horší bezpečnostní situaci. Opozice se obává většího utrácení a růstu dluhu. Obrátí se na Ústavní soud.
Slovenská vláda chce do budoucna umožnit zkrácení volebního období parlamentu, což by následně vedlo k vypsání nových voleb, také na základě lidového hlasování. Plyne to z návrhu novely ústavy, kterou dnes schválil kabinet premiéra Roberta Fica.
Až o čtvrtinu nižší výnos chmele oproti dlouhodobému průměru očekávají letos chmelaři v Česku. Chmel bude mít nižší i obsah alfa hořkých látek, které určují jeho kvalitu. Novinářům to dnes řekli předseda představenstva Svazu pěstitelů chmele ČR Jiří Smetana a ministr zemědělství Martin Šebestyán (za SPD) v Oboře u Loun, kde byli u pěstitelů chmele u sklizně.
Nálada mezi německými exportéry se v srpnu výrazně zlepšila 💪. Index očekávání exportérů v srpnu vrostl na 9,6 bodu z červencové hodnoty -2,8 bodu, uvedl dnes mnichovský ekonomický institut Ifo. Jde o nejvyšší hodnotu od února 2022 a nejvýraznější nárůst od června 2020.
Televizní skupina Prima 📺 loni zvýšila čistý zisk o 19 procent na 531 milionů korun. Tržby vzrostly o 0,8 procenta na 4,48 miliardy korun. Vyplývá to z výroční zprávy společnosti.
Antimonopolní úřad uložil firmám O2 a Sherlog za kartel pokutu přes 280 milionů korun. Firmy si rozdělily zákazníky koordinovaly nabídku a prodej služeb monitoringu aut a elektronických knih jízd. Sherlog se také nesmí půl roku účastnit veřejných zakázek, uvedl v mluvčí ÚOHS Martin Švanda. Podle něj jde o nejvyšší pokutu za posledních zhruba deset let. Proti rozhodnutí lze podat rozklad.
Číst více
Karlovarský hotel Thermal 🛎 loni zvýšil čistý zisk na 39,75 milionu korun, meziročně o devět milionů více. Lázeňský hotel, který patří státu, měl loni rekordní tržby 363 milionů korun. Výhled společnosti Thermal - F na letošní rok ovlivnil výpadek jednorázových akcí v prvním kvartálu roku, ale také válka na Blízkém východě, vyplývá z výroční zprávy.
Světová ekonomika zvládla energetický šok vyvolaný válkou s Íránem lépe, než se čekalo. V úterý to novinářům sdělila výkonná ředitelka Mezinárodního měnového fondu Kristalina Georgievová. Zároveň však podle agentury Reuters vyjádřila obavy ze zhoršující se fiskální situace některých států, která se podle ní projevuje rostoucími výnosy dluhopisů.