Ukrajina od zítřka již nebude umožňovat přepravu ruského plynu přes své území. Dnes končí pětiletá tranzitní smlouva mezi ukrajinskou a ruskou stranou, kterou Kyjev již neprodloužil.
Prý jsme se zbavili závislosti na ruském plynu, dozvídáme se už i z billboardů. Volby se blíží a kampaň startuje. Jenže zrovna v době, kdy Česko odebírá tolik ruského plynu jako už dlouho ne. Takže kampaň míří poněkud „mimo“. Přes 90 procent plynu, který do Česka nyní teče, je z totiž „ruského směru“, ponejvíce přímo z Ruska. Pokud odněkud dovážíme přes 90 procent tak důležité suroviny, jakou plyn představuje, je zvláštní hovořit o zbavení se závislosti. Laická veřejnost si pod tím nejspíše představí, že ruský plyn neodebíráme. Což ale není pravda.
Hned 94 procent plynu má Česko v tomto měsíci z „ruského směru“, ponejvíce z Ruska. To tu už dlouho nebylo, plyne z dat Net4Gas. Jen 6 procent plynu je ze západního směru, tedy z Norska či z terminálů na zkapalněný plyn, kde si ČR už od roku 2022 pronajímá kapacitu. Nyní ale tuto kapacitu prakticky nevyužívá.
Polostátní energetická společnost ČEZ uzavřela kontrakt na dodávky plynu z Alžírska. Od tamní společnosti Sonatrach bude odebírat přibližně dvě procenta celoroční spotřeby plynu v Česku, což odpovídá spotřebě zhruba 100 tisíc domácností.
Německo dost možná stále odebírá ruský plyn, i když tvrdí, že už ne. To samé by pak platilo i pro Česko, jehož většina plynu nyní teče právě přes Německo.
Členy skupiny, která před dvěma lety poškodila plynovody Nord Stream, byli převážně ukrajinští civilisté, velel jim ale bývalý člen ukrajinských tajných služeb Roman Červinskyj, uvedl německý časopis Der Spiegel. Potrubí Nord Stream 1 a Nord Stream 2, která měla přivádět plyn z Ruska do Německa po dně Baltského moře, byla poškozena při sérii explozí přesně před dvěma roky, 26. září 2022.
Francie letos dováží více ruského plynu než Maďarsko. V prvním letošním pololetí dramaticky navýšila objem dovozu ruského plynu, meziročně o více než 100 procent.
Slovensko by mohlo Česku vytrhnout trn z paty. Pokud by z České republiky učinilo tranzitní zemi, tuzemské plynovody by byly díky příslušným poplatkům rázem výdělečnější.
Ruská státní plynárenská společnost Gazprom začne od roku 2027 vyvážet deset miliard metrů krychlových plynu do Číny. Na výroční valné hromadě akcionářů to podle agentury Reuters uvedl šéf firmy Alexej Miller. Řekl také, že plynovod Síla Sibiře do Číny, který zahájil provoz na konci roku 2019, dosáhne plánované kapacity 38 miliard m3 ročně v roce 2025.
Arbitrážní soud ruského Severozápadního okruhu potvrdil dřívější soudní rozhodnutí, které zakazuje českému provozovateli sítě plynovodů Net4Gas pokračovat v řízení proti ruské společnosti Gazprom Export v zahraničí, informovala ruská státní tisková agentura TASS. Česká společnost v reakci odkázala na svá dřívější vyjádření ke kauze. V nich uvedla, že se zákazem řídit nebude, protože rozhodnutí ruských soudů je v rozporu s mezinárodním právem.
Ředitelství silnic a dálnic zahájilo soutěž na stavbu střediska správy a údržby dálnice D11 u Stříteže nedaleko Trutnova. Odhadovaná cena zakázky je 490 milionů korun bez daně z přidané hodnoty. Součástí střediska bude i objekt policie. Na síti X to dnes uvedl generální ředitel ŘSD Radek Mátl.
Stát chce do února příštího roku, tedy do odložené účinnosti zákona o právu na digitální služby, digitalizovat zhruba 400 služeb. Elektronický formulář byl již zveřejněn u 3008 služeb z přibližně 3440, které byly určeny k digitalizaci, uvedla Digitální a informační agentura
Američtí vyjednavači Steve Witkoff a Jared Kushner navštíví tuto sobotu a neděli Moskvu a také Kyjev. Napsaly to dnes ruská státní tisková agentura TASS či americký zpravodajský server Axios s odvoláním na své zdroje. Kreml ani Washington zprávu oficiálně nepotvrdily. Podle zdroje agentury Reuters se o první cestě amerických vyjednavačů na Ukrajinu stále jedná, přičemž týmy hovořily o možném datu 6. září.
Restrukturalizace německého automobilového koncernu Volkswagen v Česku výrazněji zasáhne vyšší desítky až stovky tuzemských dodavatelů automobilky, zejména pak z řad menších firem. Podniky, které jsou na koncernu závislé jako na jediném odběrateli, mohou mít i existenční problémy. Do budoucna ovšem plán zvyšuje šance automobilky na další fungování, což je klíčové právě i pro české dodavatele, uvedli analitici pro čtk.
S novým školním rokem začíná v Rakousku platit zákaz nošení šátků ve školách pro dívky do 14 let. Od pondělí nabude účinnosti ve Vídni, Dolních Rakousích a Burgenlandu a o týden později ve zbývajících spolkových zemích. Rakouská organizace mladých socialistů označila zákaz za rasistický a sexistický a hodlá 9. října uspořádat ve Vídni protest. Rakouský ministr školství Christoph Wiederkehr nicméně očekává, že zákaz bude většina dívek dodržovat
Ve vltavské kaskádě je i přes extrémní hydrologické sucho vody dostatek. Orlická přehrada dnes kvůli poklesu hladiny na 334,6 metru nad mořem sníží odtok. Poprvé v historii využije Povodí Vltavy zásobu vody ze slapské nádrže, která je po proudu řeky blíž Praze. Do dolního toku Vltavy tak stále poteče potřebných 40 metrů krychlových za sekundu. Dohromady je v Orlíku a Slapech 47 procent běžného objemu vody.
Spojené státy budou po Evropě požadovat, aby zaplatila za vojenskou pomoc pro Ukrajinu získanou od vlády demokratického prezidenta Joea Bidena. Šéf Bílého domu Donald Trump to ve čtvrtek napsal na sociální síti Truth Social. Trump v příspěvku zároveň opět popřel zprávy, že se USA ve válce s Íránem potýkají s vyčerpanými zásobami munice.
Zástupci sněmovní opozice dnes navrhli Ústavnímu soudu, aby zrušil část zákona o rozpočtové odpovědnosti. Vadí jim změny, které ve Sněmovně prosadila vláda Andreje Babiše (ANO), a to navzdory vetu prezidenta Petra Pavla. Návrh, pod který se podepsalo 74 poslanců, před brněnským sídlem soudu představili zástupci ODS, STAN, Pirátů, KDU-ČSL a TOP 09.
Ani část 🔥🔥🔥 vyhořelé 34. budovy v bývalém baťovském areálu ve Zlíně není podle odborníků možné zachovat. Demolice proto bude v pondělí pokračovat. Předpokládá se, že zbytek torza by měla najatá firma odstranit během následujícího týdne, uvedl to ředitel marketingu a komunikace společnosti Cream Marcel Schmidt.
Maloobchodní tržby v Česku bez započtení prodejů a oprav motorových vozidel letos v červenci zrychlily meziroční růst na 4,8 procenta. V červnu po revizi vrostly o 3,4 procenta. Meziměsíčně tržby v červenci stouply o 0,6 procenta. Výsledky maloobchodu dnes zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Největší podíl na červencovém růstu měly internetové a zásilkové obchody.