Plynovodem Nord Stream 1 momentálně do Evropské unie neteče žádný plyn kvůli pravidelné odstávce a provedení nutných oprav. Německý ministr hospodářství Robert Habeck prohlásil, že se Německo musí připravit i na variantu, že bude od Ruska dostávat výrazně méně plynu než doposud. Klíčovým datem bude 21. červenec, kdy má plánovaná údržba skončit.
Německá energetická společnost Uniper, která je největším odběratelem ruského plynu v Německu, požádala vládu v Berlíně o stabilizační pomoc. Společnost, která se dostala do potíží kvůli nedostatku plynu a jeho prudce rostoucím cenám, navrhuje kapitálová opatření, aby vláda mohla do podniku vstoupit. Uniper chce také přenášet cenovou zátěž plně na zákazníky. Cílem je zastavit kumulaci ztrát a zajistit firmě likviditu.
Plynová krize v Německu se z průmyslu začíná šířit také do domácností, kanceláří či volnočasových center, informují dnešní Financial Times. Lidé v zemi už podle listu čelí realitě přidělování teplé vody, resp. možnosti ji mít k dispozici pouze v předem učených částech dne, dále dochází ke snižování teploty centrálního vytápění, zhasínání pouličních světel nebo zavírání plaveckých bazénů.
Japonský výrobce klimatizačních systémů a tepelných čerpadel Daikin investuje 1,5 miliardy zlotých (7,8 miliardy korun) do výstavby továrny na tepelná čerpadla ve středním Polsku. S odvoláním na úřad polského premiéra to uvedla agentura Reuters.
Německý ministr hospodářství Robert Habeck žádá kanadskou vládu, aby vrátila Rusku turbínu do plynovodu Nord Stream 1. Kanada ji zadržuje v souladu se sankcemi. Pokud by ji Rusku vydala, sankce poruší. Berlín ji k tomu přesto vyzývá, protože se obává propadu své ekonomiky v důsledku nedostatku ruského plynu, jenž hrozí právě kvůli chybějící turbíně.
Problémů s energiemi se začínají bát evropší političtí lídři. Energetické společnosti tak nejspíš opět plně ovládnou státní peníze. Vláda Petra Fialy to teprve zvažuje, Francouzi již hlásí, že do toho skutečně jdou. Důvod? Strach z energetické krize kvůli válce na Ukrajině.
Poslanci Evropského parlamentu podpořili dočasné zařazení jádra a plynu mezi zelené investice. Na plénu odmítli námitku proti takzvané taxonomii prosazovanou zvláště levicovými frakcemi. Cílem pravidel, která podporuje většina členských zemí včetně Česka, je motivovat investory k podpoře energií nahrazujících například ropu či uhlí. Dnešním hlasováním padla poslední překážka pro přijetí těchto pravidel.
Poslance Evropského parlamentu dnes čeká stěžejní hlasování. Rozhodnou totiž, zda zemnímu plynu a jaderné energii udělí visačku zeleného zdroje.
Europarlament zítra asi odmítne jádro a plyn jako zelený zdroj, tlačí na to i Kyjev. Naopak USA zrušením cel na čínské zboží, tedy i ruskou ropu, oslabí západní sankce proti Rusku.
Ruský plynárenský gigant Gazprom navrhl rozšířit systém prodeje plynu za rubly o zkapalněný zemní plyn (LNG). Dosud se tento systém, kdy si zahraniční kupci plynu musí založit u ruské banky dva účty, jeden v zahraniční měně a druhý v rublech, používá jen pro platby za plyn dopravovaný plynovody. Uvedla to agentura Interfax s odvoláním na manažera Gazpromu Kirilla Polouse.
„Táta hypoték“ Jan Sadil, nyní člen představenstva ČSOB, kdysi uvedl příměr, že jedno procento na úrokové sazbě dělá asi tisíc korun měsíčně na milion půjčených korun. Jelikož se Sadil v branži pohybuje čtvrt století, budu jeho názor brát jako „bernou minci“.
