České společnosti napříč sektory v příštích letech čeká implementace nové směrnice o transparentním odměňování. V dubnu loňského roku přijala Evropská unie směrnici, která by měla být zahrnuta do českého práva nejpozději v polovině roku 2026. Jejím hlavním cílem je odstranit nerovnosti v odměňování nejen mezi muži a ženami, ale i mezi pracovníky na stejných pozicích a zvýšit transparentnost celého procesu. Na co a jak se mají české firmy připravit, radí HR expertka ze společnosti Deloitte Andrea Černá.
Různé platy za stejnou práci mužů a žen, předsudky, málo částečných pracovních úvazků a neochota nastavit přijatelné pracovní podmínky pro zaměstnance ve firmách, ale i pro poslankyně ve sněmovně. To jsou problémy pracovního trhu v Česku v roce 2024. Situace se u nás v těchto věcech mění jen pomalu, a když to půjde dál tímto tempem, budou prý platy vyrovnány za více jak 100 let. A to je třeba zrychlit, protože to bude přínosem pro celou společnost, shodují se diskutující 15. ročníku mezinárodní konference Equal Pay Day v Praze.
Podnikat na světové úrovni se dá i se čtyřmi či pěti dětmi. Chce to nejen vášeň pro vlastní značku a byznys, potřeba je i respektující partner, který se dokáže sám aktivně zapojit do rodinného i byznysového chodu. Na tom se jednoznačně shodly Sonia Deasy, irská zakladatelka firmy Pestle & Mortar, která nabízí produkty péče o pleť, i majitelka IDC-Food Hana Reuterová. Obě své podnikatelské příběhy představily v rámci oslavy Dne svaté Brigity, kterou na své rezidenci pořádal velvyslanec Irska Alan Gibbons a které se zúčastnil i Newstream Business Club českých a slovenských žen.
Nobelovu cenu za ekonomii letos získává Američanka Claudia Goldinová, jako třetí žena v historii udílení ceny od roku 1969. Goldinová působí na Harvardově univerzitě.
Česko je sedmé nejhorší v EU z hlediska žebříčku hodnocení rozdílu platu žen a mužů. Ten nyní činí 16,5 procenta, zatímco v EU to je v průměru o tři procenta méně. Nerovnost by měla zásadně změnit směrnice o transparentním odměňování žen a mužů, která byla v EU schválena letos v květnu a kterou mají členské státy povinnost vnést do svého právního řádu do tří let. Co to bude znamenat pro zaměstnavatele v Česku a kdy budou firmám hrozit sankce za nedodržování směrnice, vysvětlila v rozhovoru Tereza Erényi z advokátní kanceláře PRK Partners.
Nespravedlivé rozdíly v platech mužů a žen vedou později k nespravedlivým rozdílům v penzích. Jsou i důvodem, proč ženy s nízkými platy neodcházejí od násilných partnerů. Je proto nutné, aby zmizely genderové rozdíly v odměňování a ženy získaly větší sebevědomí a odvahu si říci o zvednutí platu či odejít ze špatného vztahu. Aktivita musí vycházet nejen od žen samotných, ale i od firem, organizací a také od státu, zaznělo na 14. ročníku konference Equal Pay Day, která se koná v Praze až do neděle. A že jde o aktuální téma, potvrzuje i ve čtvrtek schválená směrnice Evropského parlamentu o transparentnosti odměňování ve firmách.
Evropský parlament schválil nová pravidla, která mají zaměstnancům zajistit přístup k informacím o rozdílu mezi platy mužů a žen pracujících na stejné pozici. Norma má pomoci vymýtit dosavadní praxi, kdy jsou ženy často za stejnou práci odměňovány méně než muži. Zaměstnavatelům, kteří budou pravidla porušovat, budou hrozit pokuty. Aby mohla směrnice dojednaná v prosinci za českého předsednictví začít platit, musí ji ještě formálně schválit členské státy.
Pandemie koronaviru zpomalila narovnávání podmínek žen a mužů na českém trhu práce. Mnoho žen také za pandemie z trhu práce odešlo a ne všechny se vrátily zpět. Vyplývá to z analýzy, kterou představila společnost Manpower. Podle zprávy Světového ekonomického fóra je Česko na 76. místě na světě v hodnocení rovnosti mezi ženami a muži.
Ženy v Česku musely letos pracovat přibližně o 60 dní déle – tedy zhruba do dnešního dne –, aby dosáhly na stejnou výplatu jako muži v roce 2022. Meziročně došlo k nulovému posunu. Gender Pay Gap (GPG), tedy údaj udávající, o kolik ženy v průměru vydělávají méně než muži, se v Česku drží na 16,4 procenta, přičemž průměrný rozdíl v EU činí 13 procent. To řadí českou ekonomiku na 21. místo v EU třeba za Bulharsko či Slovensko.
Google urovnal hromadnou žalobu, která jej obvinila ze systematické mzdové diskriminace žen. Slíbil, že zaplatí finanční vyrovnání ve výši 118 milionů dolarů (asi 2,75 miliardy korun). Zároveň pozve pozorovatele zvenčí, aby přezkoumali jeho platové praktiky. Pro Google, který se pyšní rovnostářským étosem, byl dlouhotrvající právní spor nepříjemným tématem, chybu ale i přes mimosoudní dohodu nepřiznal, napsal deník The New York Times.
Ženy zastávají jen asi čtvrtinu vrcholových manažerských postů v pěti stech největších na burze obchodovaných podniků v USA. Co se týče vlastnictví akcií těchto firem, je skóre ještě bizarnější – manažerky vlastní pouze procento akcií firem v indexu S&P 500, manažeři zbylých 99 procent, uvedla agentura Bloomberg s odkazem na nový výzkum.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová označila pokračující rozšiřování židovských osad na Západním břehu Jordánu za naprosto nepřijatelné, v této souvislosti zmínila rovněž "odpudivé používání násilí". Zároveň von der Leyenová potvrdila, že unijní exekutiva v nejbližší době předloží členským státům dokument s návrhy možných řešení ohledně zákazu dovozu zboží z nelegálních židovských osad.
Pražská burza poprvé od dubna zavřela nad úrovní 2600 bodů. Index PX dnes posílil o 1,06 procenta na 2615,58 bodu. Pomohly mu akcie energetické společnosti ČEZ i některé bankovní tituly. Výrazně naopak ztrácely plzeňské strojírny Doosan Škoda Power. Vyplývá to z údajů burzovního webu. Za celý týden pražská burza přidala 2,13 procenta.
Energetická společnost ČEZ od konce srpna zvýší ceny některých svých fixovaných ceníků elektřiny i plynu. Reaguje tím na růst cen energií na světových trzích. Elektřina například u dvouletých tarifů tak zdraží zhruba o šest procent, plyn o přibližně 17 procent. V souhrnu jde o desítky až nízké stovky korun za spotřebovanou megawatthodinu.
Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) vypsalo tendr na rozšíření úseku Pražského okruhu mezi Satalicemi a Běchovicemi. Předpokládaná hodnota zakázky, kterou ŘSD soutěží v režimu navrhni a postav, je 2,972 miliardy korun bez DPH. Rozšíření včetně rekonstrukce mostů má nepravomocné stavební povolení. Dnes to na síti X oznámil ředitel ŘSD Radek Mátl.
Sněmovna schválila změny pravidel svého jednání s cílem snížit možnost obstrukcí. Novela zástupců koaličních ANO, SPD a Motoristů a opoziční ODS zejména omezuje řečníky při navrhování změn programu schůze a dává dolní komoře širší pravomoc v omezení řečnické doby při projednávání předloh. Pro předlohu zvedlo ruku 110 ze 136 přítomných poslanců, proti jich bylo 12. Nyní ji dostane k posouzení Senát.
Prodej nových osobních aut v Česku se v první polovině letošního roku meziročně zvýšil o 5,85 procenta na 129 810 vozů. V červnu trh zaznamenal nárůst prodejů o téměř 19 procent. Největší zájem byl o značku Škoda. Stoupá poptávka po vozech s alternativním pohonem.
Klimatické změny vedou v Rakousku k rychlejšímu úbytku ledovců, sněhové pokrývky i permafrostu. Vyplývá to z druhé zprávy projektu KryoMon.AT, která shrnuje měření z let 2022 až 2024. Podle autorů se země potýká s rekordními teplotami, výrazným táním ledovců i zkracováním doby, po kterou zamrzají jezera. Na zprávu upozornila agentura APA.
Vyjednávání o budoucím sedmiletém rozpočtu Evropské unie budou velmi obtížná a všechny státy Evropské unie budou muset udělat těžké kompromisy, řekl irský premiér Micheál Martin. Irsko převzalo ve středu 1. července předsednictví v Radě EU a jedním z jeho hlavních úkolů bude dosáhnout dohody právě o takzvaném víceletém finančním rámci (VFR) na roky 2028 až 2034.
Rafinérská a petrochemická skupina Orlen Unipetrol loni vykázala čistou ztrátu více než 46,75 miliardy korun. Meziročně tak ztrátu prohloubila o 30,5 miliardy korun. Meziročně o osm procent klesly také výnosy skupiny na 150,3 miliardy korun. Vyplývá to z výroční zprávy Orlen Unipetrol za rok 2025.
Moldavský premiér Alexandru Munteanu dnes překvapivě oznámil rezignaci, v čele vlády byl od loňského listopadu. Jeho odstoupení znamená pád celé vlády. Premiér neupřesnil, proč se takto rozhodl, uvedla agentura Reuters.
