Reklama

Vyberte si z našich newsletterů

Přihlásit odběr

K rovnosti žen a mužů na trhu práce nejsou třeba státní regulace, tvrdí držitelka Nobelovy ceny za ekonomii Goldinová

Claudia Goldinová, držitelka Nobelovy ceny za ekonomii
Profimedia
Lukáš Kovanda

Nobelovu cenu za ekonomii letos získává Američanka Claudia Goldinová, jako třetí žena v historii udílení ceny od roku 1969. Goldinová působí na Harvardově univerzitě.

Reklama

Goldinová zevrubným studiem historických materiálů, až dvě stě let starých, doložila, že řada dějinně důležitých strukturálních změn trhu práce postavení žen na něm ve skutečnosti zlepšila přirozeně, „tržně“. Aniž by tedy bylo třeba státní regulace ve jménu prioritizace agendy rovnosti žen a mužů na trhu práce. Rozdíl ve výdělcích mužů a žen podle Goldinové v ekonomicky rozvinutých zemích výrazně klesl během průmyslové revoluce v letech 1820 až 1850. A následně v letech 1890 až 1930, kdy v důsledku technologického pokroku například v zemědělství či v průmyslu vzrostla poptávka po pracovnících a pracovnicích úředního typu. 

Letošní Nobelovu cenu za ekonomii získala Američanka Claudia Goldinová za prohloubení znalostí o uplatnění žen na trhu práce

Nobelovu cenu za ekonomii získala jako třetí žena v historii Američanka Goldinová

Letošní Nobelovu cenu za ekonomii získala Američanka Claudia Goldinová za prohloubení znalostí o uplatnění žen na trhu práce. Je teprve třetí ženou, která ocenění obdrží. Oznámila to švédská Královská akademie věd.

Přečíst článek

V letech 1930 až 1980 už ale podle Goldinové zůstal rozdíl ve výdělcích mužů a žen prakticky neměnný. Goldinová tak zpochybňuje hypotézu, že hospodářský růst sám o sobě vede ke srovnávání výdělků mužů a žen. Potvrzuje tak svoji proslulou U-křivku ženské participace na trhu práce. Ta se kolem roku 1790 pohybovala na úrovni kolem 60 procent; zhruba 60 procent vdaných žen tedy bylo zaměstnáno, na příklad v zemědělství. Do období těsně před první světovou válkou ovšem míra jejich participace poklesla, i na méně než deset procent. Od té doby zase stoupá, jenže úrovně roku 1790 dosáhla vlastně až na sklonku 20. století. Ekonomický růst tedy vskutku nutně neznamená více pracovních příležitostí pro ženy, přestože se takový závěr nabízí – například s ohledem ne rozvoj sektoru služeb, jenž se s ekonomickým růstem dostavuje.

Kariérní pauza kvůli rodičovství ženy diskriminuje

Rovněž nerovnost ve výdělcích se s ekonomickým růstem vždy automaticky nesnižuje. Klíčovým důvodem zmíněné stagnace v rozdílu výdělků mužů a ženy mezi lety 1930 a 1980 je systémová změna trhu práce, která tentokrát ženám nepřála. Spočívala ze zásadní přeměny v odměňování. Pracovníci už zejména po druhé světové válce nebyli zdaleka tolik jako ještě před ní vypláceni „od kusu“, například od počtu ušitých oděvů, ale na základě měsíční mzdy.

Reklama

Nobelovu cenu za mír má íránská bojovnice za práva žen Narges Mohammadíová

Nobelovu cenu za mír má íránská bojovnice za práva žen

Letošní Nobelovu cenu za mír získala vězněná íránská aktivistka Narges Mohammadíová, která bojuje proti útlaku žen v Íránu a za dodržování lidských práv a svobodu pro všechny. Oznámil to norský Nobelův výbor.

Přečíst článek

Goldinová prokázala, že s přechodem na systém měsíčních výplat se snížil vliv vlastní produktivity konkrétního pracovníka, třeba šičky, na její výdělek. Naopak stoupl vliv jiných faktorů; zaměstnavatelé zejména s přechodem na systém odměňování za delší časový úsek začali výdělkově upřednostňovat pracovníky s dlouhou a nepřerušenou pracovní kariérou.

V současné době ekonomický výzkum potvrzuje Goldinové hypotézu a dokládá, že rodičovství, tedy přerušení pracovní kariéry z důvodu péče o dítě či děti, v ekonomicky vyspělých zemí takřka zcela vysvětluje rozdíl ve výdělku mužů a žen. Zaměstnavatelé v řadě případů žádají po pracovnících stálou dostupnost a časovou pružnost, což pečující matky v konkurenčním boji s muži na trhu práce zpravidla znevýhodňuje. To se následně promítá v jejich relativně nižším výdělku i na stejné pozici, a to po celý zbytek pracovní kariéry. Žena v očích běžného zaměstnavatele totiž už muže obvykle nedožene ve svém kariérním rozvoji, když podstatný čas musela věnovat péči o dítě. Muž se totiž profesně rozvíjí taktéž, po celý zbytek své pracovní kariéry, ovšem bez onoho přerušení. 

Další komentáře ekonoma Lukáše Kovandy čtete zde

Norský dramatik a spisovatel Jon Fosse

Nobelovu cenu za literaturu získal Jon Fosse. Autor, který „dokáže formulovat nevyslovitelné“

Nobelovu cenu za literaturu letos získal norský dramatik a spisovatel Jon Fosse. Oznámil to šéf Švédské akademie Mats Malm. Akademici ocenili jeho inovativní přístup k tvorbě, která podle nich „dokáže formulovat nevyslovitelné“.

Přečíst článek

Nobelovu cenu za fyziku má trojice vědců za inovativní výzkum elektronů

Nobelovu cenu za fyziku si odnáší trojice vědců. Jejich výzkum může přispět k rozvoji lékařské diagnostiky

Nobelovu cenu za fyziku pro rok 2023 získali francouzsko-americký vědec Pierre Agostini, Rakušan maďarského původu Ferenc Krausz a Francouzka působící ve Švédsku Anne L'Huillierová za využití extrémně krátkých světelných pulzů ke studiu chování elektronů v atomech a molekulách, oznámila Královská švédská akademie věd. Podle ní by práce vyznamenaných expertů mohla přispět k rozvoji lékařské diagnostiky či elektroniky.

Přečíst článek

PODZIMNÍ NEWSTREAM CLUB PRÁVĚ VYCHÁZÍ

Jak se udržet v kondici a vytvářet dlouhodobou hodnotu? Snaha udržovat se v souladu s nároky doby je hlavní téma aktuálního magazínu Newstream CLUB, který nyní vychází, s podtitulem VYJEDNEJTE SI SVŮJ ŽIVOT.

Proč se vyjednávání stává jednou z hlavních dovedností pro budoucí úspěch, vysvětlí přední český vyjednavač a titulkový muž Radim Pařík.

Na otázku ‚Jak zůstat relevantní i v dalších letech?‘ odpovídají i další osobnosti byznysu, showbyznysu, ale také medicíny. Například vyhlášená pohybová lékařka Karolína Velebová, která se stará o řadu vrcholových sportovců včetně olympioniků. Dědička kávového impéria Christina Meinl ukazuje na historii legendární firmy, jak důležité bylo pro její přežití a dlouhodobý úspěch ochota radikálně se změnit a začít znovu téměř od nuly. 

Partner Penta Investments Václav Jirků popisuje, jak důležitou roli bude hrát soukromý sektor ve zdravotní péči a sociálních službách.

O duševním zdraví, wellbeingu a o tom, jak jich dosahovat pomocí moderních technologií, hovoří Jiří Diblík, spolutvůrcem globálně úspěšné wellbeingové a mental health aplikace VOS Health.

Páté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.

Na další číslo se můžete těšit již v prosinci.

Reklama

Související

Ceny benzinu - ilustrační foto

Lukáš Kovanda: Vládní fiasko. Benzin atakuje rekordní ceny i přes snížení daní

Přečíst článek
Zemní plyn

Obavy o energetickou bezpečnost. Brusel tlačí na USA, aby zmírnily sankce na ruskou Gazprombanku

Přečíst článek
Virtuální měna bitcoin

Lukáš Kovanda: Srovnání podmínek pro investice do kryptoměn může pomoci celé ekonomice

Přečíst článek
Reklama
Reklama
Reklama
Doporučujeme