Rozvoji pražských čtvrtí příspěvky developerů pomáhají, ale to nestačí, shodli se pražští politici
Příspěvky developerských firem hlavnímu městu na budování veřejné vybavenosti v místě projektů pouze dočasně nahrazují nutné změny v systému rozdělení daní a dalších oblastech státní správy. Na dnešní diskusi o investičním rozvoji měst pořádané společností CEE Research se na tom shodli zástupci pražských samospráv a developerských firem. Pravidla pro příspěvky developerů na rozvoj infrastruktury schválilo město loni.
Náměstek pražského primátora pro územní rozvoj Petr Hlaváček (za STAN) v diskusi řekl, že ČR podle něj nastoupila na trajektorii „latentní ztráty konkurenceschopnosti“, a to i kvůli nízké dostupnosti bydlení. V rozvoji Prahy je podle něj zásadní fakt, že takzvané rozpočtové určení daní, tedy státem prováděné rozdělování peněz z vybraných daní samosprávám, nijak nezohledňuje stavební aktivitu.
Rozvíjející se obce tak podle náměstka nedostávají peníze nutné na budování infrastruktury, jako jsou silnice, parky nebo školy. Právě z toho důvodu minulé vedení Prahy, ve kterém měl Hlaváček rovněž na starosti územní rozvoj, připravilo metodiku dobrovolných příspěvků ze strany developerů, které již před tím byly v metropoli poměrně běžnou praxí. Podle jednotných pravidel mají developeři v případě, že žádají o změnu územního plánu, kterou schvaluje zastupitelstvo, městu dobrovolně přispívat 2300 korun za metr čtvereční hrubé podlažní plochy.
Není to jenom o válce na Ukrajině. Je to ďábelská kombinace vysokých sazeb hypoték, pomalé bytové výstavby, drahých stavebních materiálů. A když odejdou ukrajinští dělníci, jsme zcela nahraní, říká Evžen Korec, majitel developerské společnosti Ekospol, který stál téměř před třicet lety u vzniku developerské branže v Česku. 
Evžen Korec: Prodej bytů v Praze byl nejnižší za patnáct let. A situace se jen tak nezmění
Reality
Kontribuce nahrazují daňovou absenci
Starosta Prahy 9 Tomáš Portlík (ODS) souhlasil s tím, že systém rozpočtového určení daní by měl doznat změn. „Kontribuce jsou něco, co vlastně nahrazuje tuhle daňovou absenci,“ řekl. Dodal, že s ohledem na náklady nutné na budování občanské vybavenosti by Praha 9, kde je nyní asi největší stavební aktivita v metropoli, již nezvládla financovat nutné investice. Zastupitel hlavního města a Prahy 11 Ondřej Prokop (ANO) také považuje za nutné otevřít debatu o rozpočtovém určení daní.
Obdobně to vidí i výkonný ředitel Penta Real Estate Petr Palička. „Vnímám kontribuce jako skutečně nějaké provizorní řešení,“ řekl. Systém kontribucí je podle něj způsob, jak dospět k dohodě mezi developerem a městem, i když pražská metodika ještě potřebuje dořešit detaily, které můžou jednání komplikovat. Podle ředitele vývoje projektů ve Skanska Residential Juraja Murína pak není otázka kontribucí z hlediska developmentu tak podstatná a měly by se řešit jiné zásadnější problémy. „Na kontribucích development ani nestojí, ani nepadá,“ řekl.
Ředitel pražského Institutu plánování a rozvoje Ondřej Boháč doplnil, že kromě změny určení daní je nutné také uvolnit ruce městským samosprávám, aby mohly efektivně plánovat a regulovat výstavbu tak, jako je to běžné na Západě. Město podle něj musí být schopné zpracováním územně-plánovací dokumentace stanovit stavebníkům jasné a předvídatelné mantinely, což poté umožní rychlé schvalování staveb. „Regulace je nástroj obce, aby rychle pustila stavebníka stavět,“ řekl s poukazem na fakt, že příprava velkých stavební projektů v metropoli nyní trvá i 15 a více let.
Pražští radní výrazně změnili pravidla pro developery. Investoři, kteří budou chtít v Praze stavět, budou městu přispívat 700 korun za každý metr čtvereční hrubé podlažní plochy. Ti, kteří budou pro svůj projekt potřebovat změnu územního plánu, dají na rozvoj území a infrastruktury 2300 korun za metr. 
Vladislav Dykast z Finepu: Povinné odvody městu přiblíží dostupné bydlení. Musí se ale změnit legislativa
Leaders
Brno roste. A Praha hledá směr
Je tu nové, podzimní číslo magazínu Realitní Club. Zaměřuje na současné trendy ve výstavbě, investicích a dostupnosti bydlení.
Titulní rozhovor patří Radimu Passerovi, který otevírá pohled do zákulisí developerských projektů a rozvoje pražské Brumlovky.
Hlavní tematický blok sedmého vydání magazínu přináší detailní pohled na Brno, které se mění v jedno z nejdynamičtějších měst střední Evropy.
Exkluzivní data z Flat Zone potvrzují, že brněnský realitní trh už dávno není levnější než pražský. Magazín doplňují rozhovory s odborníky, analytiky i vizionáři, kteří určují budoucnost českého developmentu.
V rozsáhlé reportáži i rozhovorech například s Tomášem Vavříkem, šéfem brněnské developerské společnosti Domoplan, a Janem Tesárkem, ředitelem Kanceláře architekta města Brna, magazín mapuje největší proměnu Brna od meziválečného období.
Exkluzivní data z Flat Zone zase potvrzují, že brněnský realitní trh už dávno není levnější než pražský.
A magazín doplňují další rozhovory s odborníky, analytiky i vizionáři, kteří určují budoucnost českého developmentu.
Realitní Club vychází dvakrát ročně a je součástí multiplatformního projektu Newstreamu: zahrnuje rubriky na newstream.cz, tematické eventy a diskusní setkání pod hlavičkou klubu i úspěšný podcast moderovaný Petrou Nehasilovou a Daliborem Martínkem.
Aktuální číslo je k dostání u dobrých prodejců tisku, online a v předplatném na SENDu. Digitální verze magazínu je dostupná na newstream.cz.
