Už jen pár týdnů máte na jednoduchou optimalizaci svých daní. Ať už se to týká investic, pojistek, darů na charitu nebo třeba dárcovství krve, musíte to stihnout zaplatit, investovat nebo darovat do 31. prosince 2024. Přečtěte si, jak a kde tisíce Čechů už využívá nové daňové zvýhodnění i pro investice.
Penzisté, kteří si spoří v rámci penzijka, tedy penzijního připojištění nebo doplňkového penzijního spoření, přijdou od 1. července 2024 kvůli změně zákona o státní příspěvky. Jednotlivé penzijní společnosti nyní proto řeší, jak s tím naloží, aby jim klienti masivně s naspořenými penězi neutíkali. S určitou formou kompenzace zatím přišly jen dvě společnosti z devíti. Další své strategie ale prý zvažují. O kompenzace ale v reálu příliš nejde, jsou to spíše benefity, které se týkají jen těch movitějších. Dvě penzijní společnosti navíc rovnou avizují, že o kompenzacích ani neuvažují.
Dlouhodobý investiční produkt (DIP) už proniká do nabídek tuzemských bank, investičních makléřů a do myslí zkušených i novopečených investorů. Jedná se o produkt zvýhodňující ty, kteří si spoří na stáří. Novinka platí od letošního 1. ledna. Oslovili jsme proto všechny čtyři banky a dvě vybrané investiční společnosti, které už DIP klientům nabízí, jak to u nich funguje a na co se musíte připravit, pokud si u nich budete DIP chtít sjednat.
Dlouhodobý investiční produkt, takzvaný DIP, se už pomalu začíná objevovat v nabídce tuzemských bank a investičních společností. Platí od 1. ledna 2024 a nyní se u ČNB zaregistrovalo už 15 jeho poskytovatelů. Zatím je mezi nimi ale jen jedna ze tří velkých bank, a to ČSOB. Pojďme si tedy shrnout, kde si DIP už nyní můžete pořídit a kdy s tím přijdou i další velké banky.
V souvislosti s vládou schválenou podporou spoření a investic na penzi se začínají ozývat různé zájmové skupiny s prosazením podpory v jejich vlastním zájmu. Jednou z nich jsou také obchodníci s drahými kovy. Chtějí, aby se zlato stalo běžnou součástí důchodového spoření a odkazují se na praxi v USA. Všichni oslovení odborníci s tím ovšem nesouhlasí a uvádějí sérii důvodů, proč by zlato nemělo být takto podporováno.
Podpora penzijního spoření má nové parametry. Na svém středečním zasedání je schválila vláda premiéra Petra Fialy. Pokud novela projde úspěšně celým legislativním procesem, změny by měly začít platit od 1. ledna 2024. Novela přináší například změnu výše státního příspěvku, mění minimální délku povinného spoření z pěti na deset let a zavádí nový produkt, takzvaný dlouhodobý investiční produkt (DIP), který umožní lidem další varianty zhodnocování uspořených peněz.
Sedm z deseti Čechů si spoří na penzi a více než polovina populace si odkládá peníze na důchod pravidelně. To je pozitivní. Částky, které si ale lidé odkládají na stáří nejsou nijak závratné a část lidí si nespoří dokonce vůbec. A ti, co si šetří, peníze dávají hlavně na produkty s nízkým či žádným zhodnocením a do investování se příliš nehrnou. Obava většiny z nich, že jim klesne v penzi životní úroveň a budou se muset více uskrovnit, tak může být více než oprávněná, pokud s tím nezačnou rychle něco dělat, jak apelují odborníci.
Počet spořících Čechů za poslední rok vzrostl o třetinu. Zvýšil se také počet lidí, kteří investují, nicméně bez dlouhodobé rezervy je stále téměř pětina obyvatel. Vyplývá to z analýzy České spořitelny.
Počet lidí, kteří si spoří na penzi se státním příspěvkem v takzvaném třetím pilíři penzijního systému, i letos mírně padá. Na konci prvního čtvrtletí si takto spořilo 4,363 milionu lidí, o 34 tisíc méně než na konci loňského roku. Vyplývá to ze statistik ministerstva financí.
Důchodová komise diskutovala o možnostech změn ve spoření na stáří, aby si lidé našetřené peníze vybírali postupně každý měsíc jako součást důchodu. Debatovala i o dalších změnách, a to třeba o poplatcích fondům. Žádné rozhodnutí či doporučení však nepřijala, oznámil člen důchodového poradního týmu Filip Pertold. Dobrovolné spoření na stáří představuje takzvaný třetí pilíř důchodového systému. Podle Asociace penzijních společností ČR si v něm na konci minulého roku peníze odkládalo 4,39 milionu lidí.
Poslední dobou si čeští střadatelé v nadprůměrné míře předčasně vybírají své úspory na důchod. Ukončují doplňkové penzijní spoření či připojištění. Tento vývoj potvrzují čísla prakticky všech tuzemských velkých bank. Jedním dechem tyto ústavy varují, že předčasné ukončování spoření na důchod je chybou. „To však není pravda. Nelze to takto kategoricky tvrdit. Může to být naopak finančně prozíravé rozhodnutí,“ komentuje ekonom Lukáš Kovanda.
