Návrh změn důchodů je hotový, ve čtvrtek jde do mezirezortního připomínkového řízení, řekl ve středu novinářům ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL). Novela by mohla obsahovat další posouvání důchodového věku nad 65 let podle doby dožití, stanovení minimální penze a další reformní úpravy.
Máme tady nejlepší zprávu letošního léta. A není o tom, že bude celý červenec teplo, voda na koupalištích bez sinic. Nejlepší zprávu přináší nejlidovější ministr ze všech, Marian Jurečka. Průměrný starobní důchod by se mohl v lednu příštího roku dostat na 20 700 korun, oznámil slavnostně na tiskové konferenci.
Když se podíváte na český penzijní účet, vidíte rok po roce samé saldo, saldo a zase saldo. To znamená, dluh na úkor budoucích generací. V loňském roce přes 21 miliard korun, v roce 2020 přes 40 miliard korun. Rok předtím šestnáct miliard korun, prostě sekera za sekerou, rok co rok. Jen za prvních pět měsíců letošního roku je ztráta penzijního účtu třicet miliard korun. A bude hůř.
V Evropské unii (EU) platí rozpočtová pravidla i krizové mechanismy, které mají zabránit katastrofickým scénářům ve vývoji veřejných financí členských zemí. Proto představa, že by nějaká země EU mohla zbankrotovat, je již nereálná, říká v rozhovoru pro Newstream exguvernér slovenské centrální banky Ivan Šramko, který působí i jako člen dozorčí rady Trinity Bank.
Podpora penzijního spoření má nové parametry. Na svém středečním zasedání je schválila vláda premiéra Petra Fialy. Pokud novela projde úspěšně celým legislativním procesem, změny by měly začít platit od 1. ledna 2024. Novela přináší například změnu výše státního příspěvku, mění minimální délku povinného spoření z pěti na deset let a zavádí nový produkt, takzvaný dlouhodobý investiční produkt (DIP), který umožní lidem další varianty zhodnocování uspořených peněz.
Současný důchodový systém je beze změn, které vláda předložila sněmovně, v každém případě neudržitelný pro ty, kteří do důchodu půjdou v budoucnu. V pořadu Otázky Václava Moravce to řekl předseda Národní rozpočtové rady a člen Národní ekonomické rady vlády (NERV) Mojmír Hampl. Všechny návrhy úpravy důchodového systému, které vláda předložila sněmovně, jsou podle něj schopny vymazat z deficitu důchodového účtu po 30. letech více než polovinu.
Sněmovna dnes v noci dala šanci zpomalení řádných valorizací penzí a zpřísnění podmínek pro předčasné důchody. Úvodní poslanecká debata o vládní novele trvala přes 13 hodin. Opoziční hnutí SPD neprosadilo její zamítnutí už v prvním čtení.
Účet dlouhodobých investic neboli investiční penzijní účet a nová regulace v připravované novele nepřináší z pohledu regulace kapitálového trhu nijak zásadní novinky. Nově ale přináší pravidla, na jejichž základě bude možné zajímavěji investovat i uplatňovat daňové odpočty, popisuje výkonná ředitelka Asociace pro rozvoj kapitálového trhu (AKAT) Jana Brodani v rozhovoru k novele, kterou by měla vláda projednat ještě před letními prázdninami. Na podzim by mělo dojít k její schválení tak, aby od ledna už mohla nová pravidla začít platit.
V Británii otestují nepodmíněný příjem, nápad se líbí i některým českým politikům, podotýká k britskému experimentu hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda. A varovně dodává: „Podobné pokusy v historii napříč zeměmi vždy skončily fiaskem.“
Počet lidí, kteří si spoří na penzi se státním příspěvkem v takzvaném třetím pilíři penzijního systému, i letos mírně padá. Na konci prvního čtvrtletí si takto spořilo 4,363 milionu lidí, o 34 tisíc méně než na konci loňského roku. Vyplývá to ze statistik ministerstva financí.
Češi v investování zatím zaostávají, částečně za to může chybějící podpora ze strany státu. „Ten může pomoci skrze daňové zvýhodnění, to je nejjednodušší způsob,“ říká Nicole Krajčovičová, generální ředitelka ČSOB Asset Management. Nadějí by mohli být mladší ročníky. „U mladých lidí vidím zájem, lákají je i investice do jednotlivých akcií. Takže si říkám, že je tu naděje, že se něco změní, že to možná chce jen čas,“ říká Krajčovičová v rozhovoru pro Newstream.
