Průměrná sazba hypoték na počátku listopadu zůstala na říjnových 4,91 procenta, je tak stále nejníže od dubna 2022. Za celý letošní rok klesla o přibližně třetinu procentního bodu. Vyplývá to z údajů Swiss Life Hypoindexu, který se zpracovává na základě nabídkových sazeb na začátku každého měsíce. Metodika odráží aktuální průměrnou nabídkovou sazbu hypotečního úvěru pro 80 procent hodnoty nemovitosti.
Hlavní americký akciový index S&P 500 od začátku roku do konce října vykazuje růst skoro o 17 procent. Index Nasdaq 100, v němž jsou hlavně akcie firem z technologického sektoru, stoupl o více než 23 procent. Výrazně zpevňují také evropské, japonské a čínské akcie, ukázaly burzovní statistiky. Z hlediska sektorů jsou letos hitem akcie těžařů vzácných zemin, hlavně zlata, a dále zbrojařské společnosti, evropské banky a vesmírné firmy.
Součástí návrhu programového prohlášení vznikající vlády je i změna v oblasti spropitného. To by se nově – ať už zaplacené kartou, nebo v hotovosti – mělo stát oficiálním příjmem zaměstnanců. Spropitné by přitom mělo mít nulovou daň z příjmy a neměly by se na něj vztahovat ani odvody na sociální a zdravotní pojištění.
Rada guvernérů Evropské centrální banky rozhodla o zahájení další fáze zavádění digitálního eura. Projekt podle ní úspěšně završil přípravnou etapu zahájenou v listopadu 2023. Nyní má přejít do takzvané fáze technické a tržní připravenosti.
Dosluhující vláda schytává z rozličných stran kritiku, že dopustila již brzké zavedení systému emisních povolenek pro domácnosti, tedy EU ETS2. Strany, jež by se měly nově podílet na vládnutí, se na máločem shodnou tolik jako na tom, že s „občanskými povolenkami“ – tedy s novými zelenými daněmi – je třeba skoncovat ještě dříve, než by měly zkraje roku 2027 začít platit. Nebo alespoň oddalovat jejich zavedení, až je Brusel zruší sám – což je ovšem nejistá sázka.
Emisní povolenky na dovoz čili uhlíkové clo, které EU bez výraznějšího zájmu médií naplno zavádí za zhruba dva měsíce, hned zkraje roku 2026, zásadně poškodí některé sektory české ekonomiky. Ohrozí zaměstnanost a vyvolá inflační tlaky, aniž by země mimo EU byly zásadněji dotčeny. Plyne to z článku v odborném žurnálu Energy Economics, který dopady uhlíkového cla podrobuje zevrubné analýze.
Pentagon přijal anonymní dar ve výši 130 milionů dolarů (2,7 miliardy korun), který využije na částečné pokrytí výplat amerických vojáků ve službě. V USA totiž trvá omezení provozu federálních úřadů, takzvaný shutdown, protože Kongres se dosud nedohodl na financování vlády.
Pokles příjmů matek po narození prvního dítěte je v Německu ještě výraznější, než se dosud předpokládalo. Ve čtvrtém roce po porodu vydělávají matky v průměru téměř o 30 tisíc eur (730 tisíc korun) méně než ženy stejného věku, které nemají děti, ve studii provedené ve spolupráci s univerzitou v Tilburgu to uvedl mannheimský ekonomický institut ZEW.
Do dlouhodobého investičního produktu, který má sloužit k zajištění na stáří, vložilo za rok a tři čtvrtě peníze přes 184 tisíc Čechů. Vyplývá to ze statistik Asociace pro kapitálový trh (AKAT). V DIP může klient od loňského ledna investovat do akcií, dluhopisů, podílových fondů, spořicích či termínovaných účtů. V DIP bylo koncem září 5,9 miliardy korun. Z tohoto objemu tvoří přibližně sedm procent depozita, 89 procent investiční fondy a čtyři procenta ostatní investice.
Učitelům a akademikům by se měly od ledna zvednout platové tarify o sedm procent. Asistentům pedagogů a některým lektorům by se mohly zvýšit o 2000 korun. Počítá s tím návrh nařízení, který zveřejnila na svém webu vláda. Dostala ho bez rozporů. Dá se očekávat, že ho schválí beze změn. Z předpisu a pokynů ministerstva školství k odměňování vyplývá, že podle náplně práce a délky praxe by se pedagogům tarif mohl zvednout o 1880 až 3800 korun a akademickým pracovníkům ze státních vysokých škol o 2460 až 4320 korun.
Od začátku války věnovalo Česko Ukrajině vojenskou pomoc za 17,4 miliardy korun. V částce je zahrnutý nepotřebný materiál ze skladů, nákup či výcvik vojáků. Naopak 25 miliard korun získalo Česko nazpět, například z financování Evropské unie či na technice ze Spojených států a Německa. Po jednání vlády to dnes řekl premiér Petr Fiala.
