Zajímá nás
Vláda Borise Johnsona se sesypala během pouhých několika dní. Jeho permanentní populismus dokonal v Británii dílo zkázy, které odstartovalo Brexitem. Co bude dál a kdy se z toho Británie vzpamatuje, neví nikdo. Jak důsledně populismus likviduje kdysi významnou zemi, však Johnsonova vláda ukázala dokonale. Tady jsou hlavní faktory, které se mohou opakovat třeba i v České republice.
V loňském roce se protipandemická opatření a nejrůznější výdaje projevily ve státním rozpočtu sekyrou ve výši 306 miliard. O rok dříve to bylo o 69 miliard méně. Po svém nástupu se kabinet Petra Fialy pokoušel co možná nejméně omezovat ekonomiku, letošní dopady by tak měly být o poznání nižší. Aktuální materiál vypočítávající dopady pandemie na rozpočet zároveň zpochybňuje dopad řady opatření.
Výsledky hospodaření velkých pivovarských skupin ukazují, že zejména evropským pivařům nevadí připlatit si za jejich oblíbený nápoj. Jsou rádi, že se mohou sejít v hospodě či baru, uvádí agentura Bloomberg.
Turistický ruch nejprve zasáhla pandemie, během níž skončily stovky cestovních kanceláří. Nyní jejich byznys narušuje válka na Ukrajině a také enormní inflace, kvůli níž řada lidí bude muset výrazně šetřit.
Stagflace přichází v době, kdy je vysoká inflace a minimální hospodářský růst. Právě tato situace může velmi brzy nastat v eurozóně. Ale také v české ekonomice, vyplývá z dat evropských i tuzemských statistiků.
Sehnat dobré zaměstnance je v posledních letech velký problém ve všech sektorech. Pro energetiku to je však z mnoha důvodů ještě náročnější. Energetické společnosti GasNet se tak vyplácí sázet na otevřenost a inkluzi, která se projevuje i ve snaze zaměstnávat vysoký počet žen. „V nabídce pracovních pozic chceme v užším výběru kandidátů mít vždy alespoň jednu ženu. Pokud se podíváme na srovnatelné pozice, pak muži a ženy jsou u nás hodnoceni stejně. Hlídáme, aby nedocházelo k otevírání nůžek v odměňování mezi oběma pohlavími,“ říká Helena Steinerová z HR týmu GasNet.
Světové výdaje na armádu a zbrojení v loňském roce vzrostly o 0,7 procenta v porovnání s rokem 2020 a poprvé přesáhly dva biliony dolarů (45 bilionů korun). Data přinesl Stockholmský mezinárodní ústav pro výzkum míru.
Během pandemie obliba soukromých letů vzrostla, lidé se dostali do míst, kam by je běžné linky nedopravily, navíc se vyhnuli frontám a potenciální nákaze. Podle Martina Feče z brokerské společnosti Charter Advisory, která lety s private jety zprostředkovává, se tak cílová skupina této formy přepravy rozrůstá. „Už to není jen svět vlastníků firem, ale nově třeba i manažerů z korporátu,“ tvrdí.
Restaurace se staly jednou z hlavních obětí vládních omezení kvůli pandemii koronaviru. Po dvou letech konečně hlásí nárůst tržeb oproti předpandemickým letům. Ovšem může za to i růst cen vynucený inflací.
Lidé ode dneška nemusí v hromadné dopravě nosit respirátory. Zakrývání nosu a úst zůstává povinné jen ve zdravotnických zařízeních a lůžkových zařízeních sociální péče. V ostatních veřejných vnitřních prostorech, například v obchodech nebo úřadech, skončila povinnost nosit respirátory či roušky v polovině března.
Nejenom válka na Ukrajině, ale i další vlna pandemie aktuálně svírající Čínu, se významně projeví na globální ekonomice, píše server CNBC.
