Globální ceny potravin podle dat OSN kvůli dřívějším proticovidovým opatřením ve světě a nyní válce na Ukrajině stále rostou do rekordních výšin a zvyšují míru hladu ve světě. Ani další výhled není optimistický. Ceny rýže zásadní pro jídelníček většiny Asie plíživě rostou již pátý měsíc po sobě a nyní je nejdražší za poslední rok, uvedl server CNBC s odkazem na Organizaci OSN pro výživu a zemědělství (FAO).
Porota dospěla k verdiktu. Závěr je zdrcující. Nová zpráva Mezivládního panelu OSN pro změny klimatu je litanií nedodržených klimatických slibů. Je to spis plný hanby, zaznamenávající prázdné sliby, které nás pevně usazují na cestu ke světu, kde se nedá žít. Tak komentoval zjištění týmu více než 200 vědců generální tajemník OSN António Guterres.
Válka na Ukrajině citelně zasáhla obchod s potravinami. Ruská invaze narušuje schopnost Ukrajiny přepravovat zásoby potravin uvnitř země i mimo ni, uvedla agentura OSN. Ukrajina je přitom například pátým největším světovým producentem pšenice. Narušení systému dodávek tak má dopad nejen na ukrajinské obyvatelstvo, ale zhoršuje globální potravinovou krizi, když vhání světové ceny potravin na nová maxima.
Finsko bylo už pátým rokem v řadě vyhlášeno „nejšťastnější zemí světa”, informovala agentura AFP. Ve zprávě World Happiness Report 2022 financované OSN získalo 7,82 bodu z 10. Druhé se umístilo Dánsko a třetí byl Island. Česko zůstává na 18. příčce, Slovensko je na 35. místě. Zdaleka poslední skončil Afghánistán.
Sklizeň poškozená nepříznivým počasím, vyšší přepravní sazby, nedostatek pracovníků, energetická krize a náklady na hnojiva. To jsou příčiny toho, že v listopadu podle Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO) světové ceny potravin vystoupaly na desetileté maximum. Špatná zpráva je to zejména pro chudé africké a další země bojující s hladem.
Když mi dokážete, jak za šest miliard dolarů vymýtíte hlad ve světě, prodám akcie Tesly a přispěju na to. Organizaci spojených národů to vzkázal miliardář a vizionář Elon Musk v reakci na výzvu – či možná jen rýpnutí – ředitele Světového potravinového programu OSN Davida Beasleyho. Ten vyzval Muska a také druhého nejbohatšího muže planety a spolumajitele Amazonu Jeffa Bezose, že jen procento jejich majetku by pomohlo vyřešit světový hlad.
V Glasgow začala další konference o klimatu. V Británii se patrně západní státy opět budou mrskat za domnělou škodu na klimatu. Média budou čekat „větší závazky“. Státům z Asie, Afriky nebo Jižní Ameriky to bude dál jedno. Čína již zveřejnila, že bude do vzduchu oxid uhličitý vypouštět dál v nezmenšené míře. Tolik stručný úvod.
Lídři zemí skupiny G-20, tedy dvacítky nejvyspělejších a nejvýznamnějších světových ekonomik, nevyslali před dnes začínajícím klimatickým summitem OSN v Glasgow příliš silný signál. Na svém římském summitu, který dnes končí, mezi nimi totiž stále přetrvává rozpor ohledně stanovení zřetelného klimatického závazku.
Za vojenské mise v Afghánistánu vydal český stát v letech 2004 až 2020 celkem 16,44 miliardy korun. Vyplývá to z údajů v jednotlivých příslušných sněmovních tiscích každoročně vyhodnocujících nasazení sil ministerstva obrany na zahraničních misích.
Globální oteplování postihuje všechny regiony světa, mezinárodně dohodnutá hranice bezpečného oteplení o 1,5 stupně Celsia je nebezpečně blízko. Jediná cesta, jak se vyhnout jejímu překročení je jednat hned a jednat rozhodně, uvedl v prohlášení ke zprávě Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC) při OSN generální tajemník OSN António Guterres.
Po znepokojivé zprávě Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC) při OSN o závažných a nezvratných důsledcích globálního oteplování vyzval generální tajemník OSN António Guterres politiky, soukromý sektor a občanskou společnost k odpovědnosti a činnosti.
Česko v prvním pololetí získalo ze zdrojů Evropské unie 💶 o 38,2 miliardy korun víc, než odvedlo do unijního rozpočtu. Uvedlo to ministerstvo financí. Kladnému saldu přispěly příjmy ze strukturálních fondů, peníze ze společné zemědělské politiky i příjmy z Evropského plánu na podporu oživení NextGeneration EU (NGEU). Loni v prvním pololetí byla takzvaná čistá pozice vůči unii 24 miliard korun.
Německý výrobce luxusních vozů BMW plánuje do konce roku 2027 zrušit v Německu 8000 pracovních míst. Snižování počtu zaměstnanců se má uskutečnit formou programu dobrovolného odchodu. S odvoláním na zdroje ze společnosti to uvedla agentura AFP. Podle zdrojů od října obdrželo asi 40 tisíc z více než 84 tisíc stálých zaměstnanců v Německu nabídku na dobrovolný odchod. Po celém světě má BMW zhruba 154 tisíc zaměstnanců.
Číst více
