Index světových cen potravin se v červenci propadl téměř o devět procent na nejnižší úroveň od ledna, než ruská blokáda přístavů na Ukrajině – hlavním vývozci potravin – zvýšila ceny potravin na rekord. Globální ceny potravin klesly nejvíce od roku 2008 poté, co se obavy ohledně dodávek obilí a rostlinných olejů zmírnily, když Ukrajina začala směřovat k obnovení vývozu, uvedla agentura Bloomberg.
Když i papež prohlásí, že svět je ve válce, asi na tom něco bude. Hlava křesťanské církve pro média mimo jiné řekla, že válka se nevede jenom na Ukrajině, ale i v jiných končinách světa. V Africe především, ale i v některých částech Asie.
Globální ceny potravin podle dat OSN kvůli dřívějším proticovidovým opatřením ve světě a nyní válce na Ukrajině stále rostou do rekordních výšin a zvyšují míru hladu ve světě. Ani další výhled není optimistický. Ceny rýže zásadní pro jídelníček většiny Asie plíživě rostou již pátý měsíc po sobě a nyní je nejdražší za poslední rok, uvedl server CNBC s odkazem na Organizaci OSN pro výživu a zemědělství (FAO).
Světové náklady na potraviny podle předběžných odhadů OSN klesly v květnu oproti předchozímu měsíci o 0,6 procenta, zůstávají ale stále blízko svému březnovému rekordu. Hlavním důvodem je ruská invaze na Ukrajinu, která zásadně omezila export obilí z Ukrajiny, která je jedním z největších světových producentů, uvedla agentura Bloomberg.
Alespoň na jedné frontě, té potravinářské, si může Rusko připadat jako vítěz. V rámci invaze na Ukrajinu zablokoval Kreml ukrajinské přístavy, a tím i značnou část vývozu ukrajinského obilí do světa. Rusko tak nyní vesele prodává své obilí v zahraničí za vyšší ceny, a jen za dobu invaze vydělalo téměř dvě miliardy dolarů navíc, uvedl server Bloomberg.
Představitel ruské mise při OSN v Ženevě Boris Bondarev odstoupil kvůli nesouhlasu s válkou na Ukrajině. Vyplývá to z dopisu, který diplomat podle stanice Rádio svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RF) zveřejnil na sociální síti LinkedIn a rozeslal diplomatům. Deník The New York Times napsal, že se mu podařilo se s Bondarevem spojit a svou rezignaci jim potvrdil. Je tak prvním ruským diplomatem, který se oficiálně vzdal funkce kvůli invazi na Ukrajinu.
Počet lidí, kteří ve světě trpí akutním nedostatkem jídla, roste alarmujícím tempem, varuje nejnovější zpráva OSN. Těch, kteří potřebují naléhavou potravinou pomoc už je na 193 milionů. A situace se bude v souvislosti s válkou na Ukrajině jen horšit.
Porota dospěla k verdiktu. Závěr je zdrcující. Nová zpráva Mezivládního panelu OSN pro změny klimatu je litanií nedodržených klimatických slibů. Je to spis plný hanby, zaznamenávající prázdné sliby, které nás pevně usazují na cestu ke světu, kde se nedá žít. Tak komentoval zjištění týmu více než 200 vědců generální tajemník OSN António Guterres.
Válka na Ukrajině citelně zasáhla obchod s potravinami. Ruská invaze narušuje schopnost Ukrajiny přepravovat zásoby potravin uvnitř země i mimo ni, uvedla agentura OSN. Ukrajina je přitom například pátým největším světovým producentem pšenice. Narušení systému dodávek tak má dopad nejen na ukrajinské obyvatelstvo, ale zhoršuje globální potravinovou krizi, když vhání světové ceny potravin na nová maxima.
Finsko bylo už pátým rokem v řadě vyhlášeno „nejšťastnější zemí světa”, informovala agentura AFP. Ve zprávě World Happiness Report 2022 financované OSN získalo 7,82 bodu z 10. Druhé se umístilo Dánsko a třetí byl Island. Česko zůstává na 18. příčce, Slovensko je na 35. místě. Zdaleka poslední skončil Afghánistán.
Sklizeň poškozená nepříznivým počasím, vyšší přepravní sazby, nedostatek pracovníků, energetická krize a náklady na hnojiva. To jsou příčiny toho, že v listopadu podle Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO) světové ceny potravin vystoupaly na desetileté maximum. Špatná zpráva je to zejména pro chudé africké a další země bojující s hladem.
