Česká republika by měla stejně jako Polsko, Slovensko nebo Maďarsko zavést embargo na dovoz některých zemědělských plodin z Ukrajiny. Uvedl to prezident Agrární komory ČR Jan Doležal. ČR spolu s Německem nebo Francií po úterním jednání v Bruselu možné prodloužení embarga, které zatím platí do 15. září, kritizovala. Podle ministra zemědělství Marka Výborného (KDU-ČSL) není dlouhodobě udržitelné a prospěšné, aby se unijní země dělily na různé kategorie podle možnosti dovozu zboží z Ukrajiny.
Rusko souhlasilo s prodloužením dohody o přepravě zemědělských komodit z ukrajinských přístavů přes Černé moře, jejíž platnost měla skončit ve čtvrtek. Oznámil to turecký prezident Recep Tayyip Erdogan. Podle něj se úmluva prodlužuje o dva měsíce. Před tím byla prodloužena dvakrát o 60 dnů.
Polsko zrušilo jednostranné omezení dovozu zemědělské produkce z Ukrajiny. Země tak reagovala na krok Evropské komise (EK), která omezila import do pěti zemí unijního bloku včetně Polska. Informovala o tom polská tisková agentura PAP. Slovensko pak svůj zákaz zmírnilo. Komise dříve po dohodě s Polskem, Slovenskem, Maďarskem, Bulharskem a Rumunskem zavedla opatření, která pozastavují dovoz ukrajinských plodin do těchto zemí.
Kontroly českých dozorových úřadů u obilí, masa nebo vajec z Ukrajiny neobjevily nevyhovující vzorek. Není důvod, aby Česko zakazovalo dovoz těchto produktů, jako to udělalo Polsko nebo Slovensko, uvedl ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL).
Na Slovensku začal platit zákaz dovozu vybraných zemědělských produktů a potravin včetně obilí z Ukrajiny. Dočasný zákaz dovozu ukrajinského obilí, s výjimkou tranzitu, dnes zavedlo i Bulharsko. Rumunsko zavede pouze přísnější kontroly. Evropská komise, která dosud restrikce kritizovala, nově plánuje vlastní omezení. EK navíc oznámila, že připravuje kompenzace v celkové hodnotě 100 milionů eur (2,34 miliardy korun) pro zemědělce, kteří si v zemích sousedících s Ukrajinou stěžují, že dovoz z Ukrajiny má nepříznivý dopad na prodej jejich produkce.
Čeští zemědělci mají na skladech nadbytek obilí, důvodem je dovoz pšenice z Ukrajiny. Z průzkumu Zemědělského svazu ČR vyplývá, že v Česku je aktuálně uskladněno 2,6 milionu tun obilí, meziročně o 40 procent více. Od podzimu minulého roku se v Česku prakticky zastavily obchody s pšenicí, upozornil svaz. Ministerstvo zemědělství uvedlo, že do zemí EU se z Ukrajiny od února loňského roku dovezlo meziročně desetkrát více pšenice, než je běžné. Ministr zemědělství Zdeněk Nekula už v pondělí uvedl, že zákaz dovozu - jako Slovensko, Polsko a Maďarsko - nechystá.
Česko po dnešku zůstává poslední zemí Visegrádské čtyřky, která dosud nezakázala dovoz ukrajinského obilí a dalších tamních zemědělských produktů. Čeští zemědělci tak zřejmě vystupňují svůj tlak, aby česká vláda učinila totéž, obávají se totiž, že neprodají a padnou do ztrát, píše hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Slovensko dočasně pozastaví dovoz obilí a dalších produktů z Ukrajiny. Uvedl to tiskový odbor úřadu slovenské vlády. K podobnému kroku v uplynulých dnech už přistoupily Maďarsko a Polsko. Česko zatím obdobný zákaz nechystá.
Po Polsku se k pozastavení dovozu ukrajinských zemědělských produktů přidává také Maďarsko. Čeští zemědělci tak získají další argument pro to, aby i česká vláda o něčem podobném uvažovala. Agrární komora ČR a Zemědělský svaz ČR upozorňují na to, že čeští zemědělci mají kvůli dovozu ukrajinského obilí na evropský trh problém prodat část loňské úrody.
Polská vláda zakázala dovoz obilí a dalších potravin z Ukrajiny. V reakci na protesty polských rolníků to podle médií oznámil šéf vládní strany Právo a spravedlnost (PiS) Jaroslaw Kaczyński. Řekl to za přítomnosti šéfa vlády a nového ministra zemědělství. Na dovoz levného ukrajinského obilí si stěžují zemědělci i v dalších středoevropských zemích.
Páteční rozhodnutí polské vlády pozastavit dovoz ukrajinského obilí do Polska bude tlačit vzhůru cenu obilí, případně i mouky a pečiva, také v Česku. Tuzemští zemědělci se totiž nyní potýkají s citelně klesajícími výkupními cenami obilí.
Hlasování Rady bezpečnosti OSN o rezoluci týkající se🛡️🛡️🛡️ obrany lodí v Hormuzském průlivu bylo ze dneška přeloženo na sobotu, napsal server BBC s odkazem na mluvčího OSN. O odkladu hlasování podle něj rozhodli členové rady. Americký prezident Donald Trump mezitím na své sociální síti uvedl, že s "trochou více času půjde otevřít Hormuzský průliv, vzít ropu a vydělat jmění".
Americkým silám se podle zdrojů stanice CBS podařilo zachránit jednoho člena posádky bojového letounu USA, který byl sestřelen nad Íránem. Izraelská média to podle agentury Reuters s odkazem na nejmenované izraelské představitele uvádějí také. Podle médií byl sestřelen letoun F-15E, který má obvykle dvoučlennou posádku.
Americký producent a distributor vína E&J Gallo koupil od japonského pivovaru Kirin Holdings značku 🥃🥃🥃kentuckého bourbonu Four Roses. Značka se tak po 83 letech vrací zpět pod vlastnictví americké firmy. Hodnota transakce nebyla zveřejněna, společnost Kirin však v únoru očekávala, že bude činit 775 milionů dolarů, napsala agentura Reuters.
Nejmenovaný americký zdroj potvrdil agentuře Reuters, že americké letectvo opravdu ztratilo nad Íránem ✈️✈️✈️ bojové letadlo, po jeho posádce se pátrá. Stejné vyjádření s odkazem na své nejmenované americké zdroje přinesl i deník The New York Times (NYT). Írán od pátečního rána tvrdí, že zničil nad svým územím americký letoun F-35. Americké ozbrojené síly informace zatím oficiálně nekomentovaly.
Americký prezident Donald Trump ve svém návrhu 💰💰💰rozpočtu USA na příští rok požaduje snížit nevojenské výdaje o deset procent a výrazné navýšení výdajů na obranu na 1,5 bilionu dolarů.
Vládní zmocněnec pro 📗📗📗Green Deal a poslanec Filip Turek (Motoristé) pohrozil na facebooku ekologické organizaci Hnutí Duha zásahem do dotací, o které sdružení žádá ministerstvo životního prostředí. Mluvčí resortu Veronika Krejčí sdělila serveru iRozhlas, že organizace s žádostí uspěla a peníze jí už byly přiděleny. Podporu má Turek u stranického předsedy a ministra zahraničí Petra Macinky.
Americká společnost Microsoft 💸💸💸investuje v letech 2026 až 2029 v Japonsku 1,6 bilionu jenů (213 miliard korun) do rozšiřování infrastruktury umělé inteligence a posílení spolupráce s vládou v otázkách kyberbezpečnosti. Uvedla to agentura Reuters s odvoláním na prohlášení firmy.
Světové ceny 🌽🍎🌾potravin v březnu stouply na nejvyšší úroveň od loňského září. Mohly za to převážně vyšší náklady na energie v souvislosti s eskalací konfliktu na Blízkém východě. Uvedla to ve své dnešní zprávě Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO). Varovala také, že pokud bude konflikt pokračovat, mohou ceny dále stoupat.
Americký prezident Donald Trump oznámil zavedení nových cel na některé💉💉💉 farmaceutické produkty. Léky z Evropské unie, Japonska, Jižní Koreje a Švýcarska budou podléhat clu ve výši 15 procent, zatímco dovoz z Británie bude zatížen desetiprocentním clem. Stalo se tak rok po takzvaném Dni osvobození, kdy americký prezident poprvé oznámil uvalení vysokých cel na většinu zemí světa, uvedl irský ekonomický server Business Plus.
Číst více
Situace na 🪖🪖🪖frontě ve válce s Ruskem je pro Ukrajinu nejlepší za deset měsíců. V pátek to podle agentury Reuters řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Ukrajinské síly podle něho minulý měsíc zmařily ruskou ofenzívu. Agentura AFP ve čtvrtek s odvoláním na analytiky z amerického Institutu pro výzkum války (ISW) napsala, že Rusko v březnu na Ukrajině nemělo žádné územní zisky.
