Česká republika by měla stejně jako Polsko, Slovensko nebo Maďarsko zavést embargo na dovoz některých zemědělských plodin z Ukrajiny. Uvedl to prezident Agrární komory ČR Jan Doležal. ČR spolu s Německem nebo Francií po úterním jednání v Bruselu možné prodloužení embarga, které zatím platí do 15. září, kritizovala. Podle ministra zemědělství Marka Výborného (KDU-ČSL) není dlouhodobě udržitelné a prospěšné, aby se unijní země dělily na různé kategorie podle možnosti dovozu zboží z Ukrajiny.
Rusko souhlasilo s prodloužením dohody o přepravě zemědělských komodit z ukrajinských přístavů přes Černé moře, jejíž platnost měla skončit ve čtvrtek. Oznámil to turecký prezident Recep Tayyip Erdogan. Podle něj se úmluva prodlužuje o dva měsíce. Před tím byla prodloužena dvakrát o 60 dnů.
Polsko zrušilo jednostranné omezení dovozu zemědělské produkce z Ukrajiny. Země tak reagovala na krok Evropské komise (EK), která omezila import do pěti zemí unijního bloku včetně Polska. Informovala o tom polská tisková agentura PAP. Slovensko pak svůj zákaz zmírnilo. Komise dříve po dohodě s Polskem, Slovenskem, Maďarskem, Bulharskem a Rumunskem zavedla opatření, která pozastavují dovoz ukrajinských plodin do těchto zemí.
Kontroly českých dozorových úřadů u obilí, masa nebo vajec z Ukrajiny neobjevily nevyhovující vzorek. Není důvod, aby Česko zakazovalo dovoz těchto produktů, jako to udělalo Polsko nebo Slovensko, uvedl ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL).
Na Slovensku začal platit zákaz dovozu vybraných zemědělských produktů a potravin včetně obilí z Ukrajiny. Dočasný zákaz dovozu ukrajinského obilí, s výjimkou tranzitu, dnes zavedlo i Bulharsko. Rumunsko zavede pouze přísnější kontroly. Evropská komise, která dosud restrikce kritizovala, nově plánuje vlastní omezení. EK navíc oznámila, že připravuje kompenzace v celkové hodnotě 100 milionů eur (2,34 miliardy korun) pro zemědělce, kteří si v zemích sousedících s Ukrajinou stěžují, že dovoz z Ukrajiny má nepříznivý dopad na prodej jejich produkce.
Čeští zemědělci mají na skladech nadbytek obilí, důvodem je dovoz pšenice z Ukrajiny. Z průzkumu Zemědělského svazu ČR vyplývá, že v Česku je aktuálně uskladněno 2,6 milionu tun obilí, meziročně o 40 procent více. Od podzimu minulého roku se v Česku prakticky zastavily obchody s pšenicí, upozornil svaz. Ministerstvo zemědělství uvedlo, že do zemí EU se z Ukrajiny od února loňského roku dovezlo meziročně desetkrát více pšenice, než je běžné. Ministr zemědělství Zdeněk Nekula už v pondělí uvedl, že zákaz dovozu - jako Slovensko, Polsko a Maďarsko - nechystá.
Česko po dnešku zůstává poslední zemí Visegrádské čtyřky, která dosud nezakázala dovoz ukrajinského obilí a dalších tamních zemědělských produktů. Čeští zemědělci tak zřejmě vystupňují svůj tlak, aby česká vláda učinila totéž, obávají se totiž, že neprodají a padnou do ztrát, píše hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Slovensko dočasně pozastaví dovoz obilí a dalších produktů z Ukrajiny. Uvedl to tiskový odbor úřadu slovenské vlády. K podobnému kroku v uplynulých dnech už přistoupily Maďarsko a Polsko. Česko zatím obdobný zákaz nechystá.
Po Polsku se k pozastavení dovozu ukrajinských zemědělských produktů přidává také Maďarsko. Čeští zemědělci tak získají další argument pro to, aby i česká vláda o něčem podobném uvažovala. Agrární komora ČR a Zemědělský svaz ČR upozorňují na to, že čeští zemědělci mají kvůli dovozu ukrajinského obilí na evropský trh problém prodat část loňské úrody.
Polská vláda zakázala dovoz obilí a dalších potravin z Ukrajiny. V reakci na protesty polských rolníků to podle médií oznámil šéf vládní strany Právo a spravedlnost (PiS) Jaroslaw Kaczyński. Řekl to za přítomnosti šéfa vlády a nového ministra zemědělství. Na dovoz levného ukrajinského obilí si stěžují zemědělci i v dalších středoevropských zemích.
Páteční rozhodnutí polské vlády pozastavit dovoz ukrajinského obilí do Polska bude tlačit vzhůru cenu obilí, případně i mouky a pečiva, také v Česku. Tuzemští zemědělci se totiž nyní potýkají s citelně klesajícími výkupními cenami obilí.
Evropský výrobce letadel 🛬🛬🛬 Airbus nařídil bezodkladnou úpravu softwaru u výrazného množství letadel řady A320. Podle zdrojů agentury Reuters by se svolání mohlo týkat přibližně 6000 letadel, což představuje přibližně třetinu světové flotily tohoto výrobce. Úpravy je nutné provést ještě před příštím vzletem. Dopravci Wizz Air a Air India už avizovali, že se opatření může dotknout některých jejich letů.
Americké akcie při dnešní zkrácené seanci po Dni díkůvzdání posílily. Náladu na akciových trzích zlepšila rostoucí očekávání, že americká centrální banka v prosinci přikročí k dalšímu snížení úrokových sazeb, uvedla agentura Reuters.
Irská nízkonákladová letecká společnost Ryanair oznámila, že ruší svůj věrnostní program, protože se slev rozhodlo využít příliš mnoho cestujících a po osmi měsících od jeho zahájení se projekt ukázal jako ztrátový.
Akcie na pražské burze za 11 měsíců letošního roku výrazně vzrostly a index PX si od počátku ledna do konce listopadu připsal 41,6 procenta na 2493,1 bodu. Během listopadu se dostal na dosavadní maximum. Nejvíce posílily akcie Doosan Škoda Power, které se obchodují na hlavním trhu burzy od 6. února. Naopak nejvíce ztratily akcie Photon Energy.
Ruský úřad pro kontrolu médií a internetu Roskomnadzor pohrozil úplným zablokováním komunikační aplikace WhatsApp. Rusko již v srpnu začalo omezovat hovory přes aplikaci WhatsApp a obvinilo ji, že odmítá ruským úřadům poskytovat informace ohledně podvodů a terorismu, napsala agentura Reuters.
Pražská burza v závěru týdne posílila, index PX stoupl 0,42 procenta na 2493,07 bodu. Z předních emisí se dařilo rakouským titulům a Komerční bance, naopak akcie energetické společnosti ČEZ a Monety Money Bank mírně oslabily.
Vývoz zboží z České republiky do zahraničí by měl podle Asociace exportérů letos vzrůst přibližně o 2,3 procenta na rekordních asi 6,25 bilionu korun z loňských 6,11 bilionu korun. Meziroční nárůst však bude výrazně nižší než mezi lety 2024 a 2023, kdy činil 7,6 procenta.
Česko začalo jednat s Polskem o společné přihlášce do projektu evropské AI Gigafactory. Součástí jednání a společného projektu jsou také Pobaltské státy. Uvedlo to ministerstvo průmyslu a obchodu, které jednání za českou stranu vedlo. Projekt by se měl podle plánu zahájit v roce 2026 a jeho rozpočet přesahuje 90 miliard korun, když přibližně třetinu pokrývají evropské a státní dotace a zbytek financuje soukromý sektor.
Kriminalisté Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ) podle webu iROZHLAS.cz v domě generálního ředitele Správy železnic Jiřího Svobody nalezli hotovost převyšující částku 80 milionů korun. Svoboda následně sdělil, že peníze pocházejí z celoživotních úspor jeho předků.
Německý Spolkový sněm schválil rozpočet na příští rok. Vláda v něm počítá s výdaji 524,5 miliardy eur (12,7 bilionu Kč), tedy vyššími než letos. Předpokládá rovněž rekordní investice za 126,7 miliardy eur (3,1 bilionu Kč), tedy o deset procent vyšší než v rozpočtu na letošní rok. Kvůli loňskému pádu vlády a únorovým předčasným volbám Německo rozpočet na letošní rok schválilo teprve v září.
