Česká republika by měla stejně jako Polsko, Slovensko nebo Maďarsko zavést embargo na dovoz některých zemědělských plodin z Ukrajiny. Uvedl to prezident Agrární komory ČR Jan Doležal. ČR spolu s Německem nebo Francií po úterním jednání v Bruselu možné prodloužení embarga, které zatím platí do 15. září, kritizovala. Podle ministra zemědělství Marka Výborného (KDU-ČSL) není dlouhodobě udržitelné a prospěšné, aby se unijní země dělily na různé kategorie podle možnosti dovozu zboží z Ukrajiny.
Rusko souhlasilo s prodloužením dohody o přepravě zemědělských komodit z ukrajinských přístavů přes Černé moře, jejíž platnost měla skončit ve čtvrtek. Oznámil to turecký prezident Recep Tayyip Erdogan. Podle něj se úmluva prodlužuje o dva měsíce. Před tím byla prodloužena dvakrát o 60 dnů.
Polsko zrušilo jednostranné omezení dovozu zemědělské produkce z Ukrajiny. Země tak reagovala na krok Evropské komise (EK), která omezila import do pěti zemí unijního bloku včetně Polska. Informovala o tom polská tisková agentura PAP. Slovensko pak svůj zákaz zmírnilo. Komise dříve po dohodě s Polskem, Slovenskem, Maďarskem, Bulharskem a Rumunskem zavedla opatření, která pozastavují dovoz ukrajinských plodin do těchto zemí.
Kontroly českých dozorových úřadů u obilí, masa nebo vajec z Ukrajiny neobjevily nevyhovující vzorek. Není důvod, aby Česko zakazovalo dovoz těchto produktů, jako to udělalo Polsko nebo Slovensko, uvedl ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL).
Na Slovensku začal platit zákaz dovozu vybraných zemědělských produktů a potravin včetně obilí z Ukrajiny. Dočasný zákaz dovozu ukrajinského obilí, s výjimkou tranzitu, dnes zavedlo i Bulharsko. Rumunsko zavede pouze přísnější kontroly. Evropská komise, která dosud restrikce kritizovala, nově plánuje vlastní omezení. EK navíc oznámila, že připravuje kompenzace v celkové hodnotě 100 milionů eur (2,34 miliardy korun) pro zemědělce, kteří si v zemích sousedících s Ukrajinou stěžují, že dovoz z Ukrajiny má nepříznivý dopad na prodej jejich produkce.
Čeští zemědělci mají na skladech nadbytek obilí, důvodem je dovoz pšenice z Ukrajiny. Z průzkumu Zemědělského svazu ČR vyplývá, že v Česku je aktuálně uskladněno 2,6 milionu tun obilí, meziročně o 40 procent více. Od podzimu minulého roku se v Česku prakticky zastavily obchody s pšenicí, upozornil svaz. Ministerstvo zemědělství uvedlo, že do zemí EU se z Ukrajiny od února loňského roku dovezlo meziročně desetkrát více pšenice, než je běžné. Ministr zemědělství Zdeněk Nekula už v pondělí uvedl, že zákaz dovozu - jako Slovensko, Polsko a Maďarsko - nechystá.
Česko po dnešku zůstává poslední zemí Visegrádské čtyřky, která dosud nezakázala dovoz ukrajinského obilí a dalších tamních zemědělských produktů. Čeští zemědělci tak zřejmě vystupňují svůj tlak, aby česká vláda učinila totéž, obávají se totiž, že neprodají a padnou do ztrát, píše hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Slovensko dočasně pozastaví dovoz obilí a dalších produktů z Ukrajiny. Uvedl to tiskový odbor úřadu slovenské vlády. K podobnému kroku v uplynulých dnech už přistoupily Maďarsko a Polsko. Česko zatím obdobný zákaz nechystá.
Po Polsku se k pozastavení dovozu ukrajinských zemědělských produktů přidává také Maďarsko. Čeští zemědělci tak získají další argument pro to, aby i česká vláda o něčem podobném uvažovala. Agrární komora ČR a Zemědělský svaz ČR upozorňují na to, že čeští zemědělci mají kvůli dovozu ukrajinského obilí na evropský trh problém prodat část loňské úrody.
Polská vláda zakázala dovoz obilí a dalších potravin z Ukrajiny. V reakci na protesty polských rolníků to podle médií oznámil šéf vládní strany Právo a spravedlnost (PiS) Jaroslaw Kaczyński. Řekl to za přítomnosti šéfa vlády a nového ministra zemědělství. Na dovoz levného ukrajinského obilí si stěžují zemědělci i v dalších středoevropských zemích.
Páteční rozhodnutí polské vlády pozastavit dovoz ukrajinského obilí do Polska bude tlačit vzhůru cenu obilí, případně i mouky a pečiva, také v Česku. Tuzemští zemědělci se totiž nyní potýkají s citelně klesajícími výkupními cenami obilí.
Evropská komise navrhla balíček opatření proti Izraeli kvůli válce v Pásmu Gazy i dění na okupovaném Západním břehu Jordánu. Týká se obchodních vztahů, konkrétně zavedení cel na některé zboží, ale zahrnuje i sankce na dva extremistické ministry, několik násilných židovských osadníků a rovněž několik členů palestinského teroristického hnutí Hamás.
Čínské úřady nařídily největším technologickým firmám v zemi přestat nakupovat čipy pro umělou inteligenci (AI) od americké Nvidie. Zároveň mají čínské společnosti zrušit stávající objednávky. Píše o tom web deníku Financial Times (FT). Peking zintenzivňuje úsilí o podporu domácího polovodičového průmyslu a posiluje konkurenční boj se Spojenými státy.
Číst více
Laboratorní testy provedené ve dvou zemích ukázaly, že Alexej Navalnyj byl loni otráven, uvedla na platformě Telegram vdova po opozičním předákovi Julija Navalná. Dlouholetý kritik ruského prezidenta Vladimira Putina zemřel loni v polovině února náhle a za nevyjasněných okolností v trestanecké kolonii na Sibiři.
Spotřebitelské ceny v Evropské unii se v srpnu meziročně zvýšily o 2,4 procenta, inflace tak zůstala na červencové úrovni. Ve své zprávě to uvedl statistický úřad Eurostat. V České republice meziroční míra inflace klesla na 2,4 procenta z červencových 2,5 procenta. Eurostat kvůli srovnání s ostatními zeměmi EU používá harmonizované údaje, které se liší od výpočtu Českého statistického úřadu (ČSÚ).
Společnost ResInvest Group sídlící v České republice jedná o koupi německé uhelné elektrárny 🏭 Datteln 4 od Uniperu. Německá státní energetická firma se elektrárny o výkonu jednoho gigawattu musí zbavit v rámci plánu berlínské vlády pro její záchranu. Uvádějí to zdroje agentury Reuters.
Britská farmaceutická společnost GSK hodlá během příštích pěti let investovat 30 miliard dolarů (zhruba 616 miliard korun) do výzkumu a výroby ve Spojených státech. Plánované investice budou zahrnovat mimo jiné výstavbu nové továrny v Pensylvánii, která bude vyrábět léky na respirační onemocnění a rakovinu.
Číst více
Rakušan Jan Marsalek, kterého hledá Interpol a který je kromě finančního podvodu podezřelý také ze špionáže pro Rusko, podle společné investigativy několika médií žije a pracuje v Moskvě pro tajnou službu FSB.
Vyšetřování neoprávněných odměn, které náměstek pražského primátora Zdeněk Hřib (Piráti) pobíral za členství v představenstvu firmy Pražská energetika Holding (PREH), policie předala do přestupkového řízení. Ve věci vedla trestní řízení. Napsal to server Neovlivní.cz.
Číst více
Japonsko zatím neuzná palestinský stát, pravděpodobně v zájmu zachování vztahů se Spojenými státy a zamezení přitvrzení přístupu Izraele 🕎. Napsal to japonský deník Asahi šimbun s odvoláním na nejmenované vládní zdroje.
Americká centrální banka (Fed) 💲dnes na závěr dvoudenního zasedání svého měnového výboru oznámí rozhodnutí o úrokových sazbách. Očekává se, že základní sazbu sníží o čtvrt procentního bodu do pásma 4,00 až 4,25 procenta. Fed zároveň zveřejní aktualizovanou ekonomickou prognózu.
