Loď Razoni s několikrát přeprodaným nákladem kukuřice, která vyplula z Ukrajiny jako první plavidlo po začátku ruské invaze v zemi, zakotvila v syrském přístavu Tartús. Uvedla to agentura Reuters s odvoláním na zdroj z lodní dopravy a satelitní údaje. Poloha plavidla nebyla v posledních dnech jasná, protože posádka plavidla podle agentury AP vypnula monitorovací zařízení.
Zástupci Ruska a Ukrajiny se podepsali pod dohodu zprostředkovanou OSN a Tureckem. Umožnit to má vývoz milionů tun obilí z ukrajinských černomořských přístavů, které jsou nyní zablokované v důsledku ruského útoku proti sousední zemi. Ceremonie v Istanbulu se zúčastnili také generální tajemník OSN António Guterres a turecký prezident Recep Tayyip Erdogan. Dohoda má Ukrajině umožnit export okolo 22 milionů tun obilí, které kvůli válce uvázly v přístavech, Rusku pomůže vyvážet jeho zemědělskou produkci a hnojiva na světový trh, uvedla agentura AP
První odhad letošní sklizně, s nímž ČSÚ přišel, je poměrně povzbudivý. Sklizeň základních obilovin by měla být na úrovni loňského, poměrně úspěšného roku a měla by převyšovat pětiletý průměr.
Spojené státy vyzvaly čtrnáct afrických zemí, aby nekupovaly obilí nabízené Ruskem, protože se s největší pravděpodobností jedná o obilí ukradené při invazi na Ukrajinu. Jenže africkým zemím hrozí hlad. Musí tak řešit morální dilema – zda riskovat případné oběti hladomoru, či od Rusů koupit nekale získané obilí, napsal The New York Times.
Africké země jsou oběťmi současné potravinové krize vyvolané válkou na Ukrajině, řekl ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi předseda Africké unie Macky Sall, který v pátek navštívil ruské Soči.
Světové náklady na potraviny podle předběžných odhadů OSN klesly v květnu oproti předchozímu měsíci o 0,6 procenta, zůstávají ale stále blízko svému březnovému rekordu. Hlavním důvodem je ruská invaze na Ukrajinu, která zásadně omezila export obilí z Ukrajiny, která je jedním z největších světových producentů, uvedla agentura Bloomberg.
Alespoň na jedné frontě, té potravinářské, si může Rusko připadat jako vítěz. V rámci invaze na Ukrajinu zablokoval Kreml ukrajinské přístavy, a tím i značnou část vývozu ukrajinského obilí do světa. Rusko tak nyní vesele prodává své obilí v zahraničí za vyšší ceny, a jen za dobu invaze vydělalo téměř dvě miliardy dolarů navíc, uvedl server Bloomberg.
Po Indii a Indonésii přichází další země, která kvůli ochraně domácích spotřebitelů zakazuje export. Tentokrát jde o Malajsii, která přestane vyvážet do okolních států kuřata, upozornil server BBC.
Český státní železniční nákladní dopravce ČD Cargo odvezl první vlak s kukuřicí z Ukrajiny do německého přístavu Brake. Odtud zásilka zamíří lodí do Egypta. Ukrajina nemůže kvůli ruské invazi vyvážet obilí po moři. Podle OSN kvůli tomu hrozí nedostatek potravin v chudých zemích. Informaci přinesl server Zdopravy.cz.
Kanadská společnost Cohere, která vyvíjí umělou inteligenci (AI), podepsala předběžnou dohodu 🤝 o záměru koupit americký kyberbezpečnostní start-up AISLE založený bývalým šéfem české antivirové společnosti Avast Ondřejem Vlčkem. Akvizice má posílit bezpečnostní schopnosti Cohere a rozšířit její působení v Evropě, kde má AISLE vývojové centrum v Praze. Informovaly o tom firmy v tiskové zprávě. Finanční podmínky transakce nebyly zveřejněny.
Číst více
Americká lehká ropa 🛢 citelně zdražuje, Brent zůstává téměř beze změny. Barel severomořské ropy Brent se obchoduje za 106 dolarů. West Texas Intermediate (WTI) přidává 2,3 procenta na 97,31 dolaru za barel.
Pražská burza popáté za sebou posílila, index PX dnes stoupl o 1,27 procenta na 2650,44 bodu. Nahoru táhly burzu akcie pojišťovny VIG, dařilo se i zbrojovce CSG nebo Monetě. Naopak v červených číslech zakončily dnešní obchodování cenné papíry tabákové společnosti Philip Morris i energetické firmy ČEZ.
Skupina CPI Property Group (CPIPG) Radovana Vítka prodává mrakodrap Spire ve Varšavě, který vlastní přes svou rakouskou společnost CPI Europe (dříve Immofinanz). Hodnota nemovitosti je podle firmy 372 milionů eur (přibližně devět miliard korun), napsal server Seznam Zprávy. Jde podle něj o nejcennější budovu CPI, která generuje výnos.
Číst více
Lídři Evropské unie v pátek chtějí ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského požádat, aby zmírnil svou veřejnou kritiku Donalda Trumpa. Obávají se totiž, že Zelenského stále ostřejší výroky mohou dále zhoršit už tak napjaté vztahy mezi Washingtonem a Kyjevem. Napsal to dnes list Financial Times (FT) s odvoláním na tři činitele obeznámené s přípravou pátečního jednání evropských lídrů se Zelenským v Bruselu.
Ruská nafta v návaznosti na dohodu s americkým prezidentem Donaldem Trumpem začala proudit na světové trhy. Podle agentury Reuters to dnes řekl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Trump minulý týden po rozhovoru se šéfem Kremlu Vladimirem Putinem překvapivě oznámil, že Rusko okamžitě dodá na americký a světový trh přes 3️⃣0️⃣0️⃣ tisíc tun nafty, v dalších měsících pak mají následovat ještě vyšší dodávky.
České zbrojařské firmy dosud investovaly v USA 2,62 miliardy dolarů (asi 55 miliard korun) a ve 12 amerických státech zaměstnávají přes 5000 lidí. Ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) to řekl na Česko-americkém obranném a bezpečnostním fóru během své současné návštěvy Spojených států. Na webu o tom informovalo ministerstvo obrany.
Číst více
Některé obchodní řetězce v Polsku ❌ stahují z pultů určité zboží související se svátkem Halloween. Činí tak v reakci na nedávné útoky v polských školách. Napsala to agentura PAP, podle níž změny v nabízeném sortimentu oznámili prodejci jako je Biedronka, Carrefour Polska, SMYK nebo Action. Z prodeje stahují například kostýmy, masky a předměty napodobující zbraně.
Maximální přípustná cena nafty v pátek vzroste o 14 haléřů na 48,77 koruny za litr a dostane se na 📈 nejvyšší úroveň od počátku října, kdy začala současná regulace. Cenový strop na benzin se naopak proti dnešku sníží o 39 haléřů na 46,72 koruny za litr. Vyplývá to z cenového věstníku, který dnes zveřejnilo ministerstvo financí.
Sněmovna dnes propustila do druhého kola projednávání vládní návrh, aby Česko ❌ vystoupilo z mezinárodní organizace kosmických telekomunikací Intersputnik. Se stejným návrhem přišla už loni na jaře bývalá vláda, Sněmovna ho ale do voleb nestihla projednat. Návrhem se zabývá i Senát.