Polsko chce požádat Evropskou unii, aby použila všechny nástroje k omezení vývozu ukrajinského obilí na unijní trh. Vláda Mateusze Morawieckého čelí hněvu polských rolníků, kterým vadí dopady přílivu ukrajinského obilí na ceny. Na problém upozorňují zemědělci i z dalších zemí EU.
Rusko se vrátí k účasti na dohodě, která umožňuje vývoz obilí z ukrajinských přístavů. Ve středu to podle agentury TASS uvedlo ruské ministerstvo obrany. K tomuto kroku se Moskva rozhodla poté, co od Ukrajiny obdržela záruky, že Kyjev nepoužije plavební koridor k bojovým operacím, doplnilo ministerstvo.
Rusko po sobotních útocích na lodě na Krymu pozastavuje svoji účast na dohodě o vývozu zemědělských produktů z ukrajinských přístavů, kterou zprostředkovala OSN. Oznámila to agentura TASS s odvoláním na prohlášení ruského ministerstva obrany. Ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba napsal, že Moskva používá falešnou záminku k zablokování obilného koridoru.
Z ukrajinských přístavů u Černého moře ve čtvrtek vyplulo hned 11 lodí se 178 tisíci tunami zemědělských výrobků na palubě. Lodě s nákladem pšenice, kukuřice, ječmene, hrachu a slunečnicového oleje plují do Turecka, Rumunska, Řecka, Izraele a Alžírska, napsala na svém ruskojazyčném webu stanice BBC s odvoláním na ukrajinská média a společné koordinační středisko.
Rusko na Ukrajině ukradlo obilí nejméně za 530 milionů dolarů (asi 13 miliard korun). Zjistila to agentura AP při společném vyšetřování s investigativním projektem Frontline americké stanice PBS. Ze satelitních snímků a dat z námořních radiových transpondérů podle AP vyplývá, že přes 30 lodí podniklo více než 50 plaveb, při nichž přepravilo obilí z Ruskem obsazených územích na Ukrajině do přístavů v Turecku, Sýrii, Libanonu a dalších zemí.
Zatímco svět a zejména rozvojové země bojují s nedostatkem obilí a jeho vysokými cenami, Rusko se dostává do opačné situace. Podle odhadů tamní poradenské firmy SovEcon letos dosáhne úroda pšenice rekordních 100 milionů tun. Jenže kvůli potížím s exportem – na který se u obilí sankce nevztahují, ale mnohé země se přesto obávají s Ruskem kvůli jeho invazi na Ukrajinu obchodovat – se obilí hromadí v Rusku a na vývoz zatím čeká, napsala agentura Bloomberg.
Světové ceny potravin v srpnu pátý měsíc po sobě klesly, jejich index se tak ještě více vzdálil rekordu ze začátku roku. Obnovení vývozu obilí z ukrajinských přístavů navíc přispělo ke zlepšení vyhlídek na zásobování. Uvedla to Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO).
Letošní žně jsou v České republice u konce, k 25. srpnu zemědělci sklidili 99,63 procenta obilovin a 99,99 procenta řepky. Sklizeň letos výrazně urychlilo sucho, loni bylo touto dobou sklizeno 76 procent obilovin a 95 procent řepky. Na agrosalonu Země živitelka to uvedli ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL) a prezident Agrární komory ČR Jan Doležal.
Loď Razoni s několikrát přeprodaným nákladem kukuřice, která vyplula z Ukrajiny jako první plavidlo po začátku ruské invaze v zemi, zakotvila v syrském přístavu Tartús. Uvedla to agentura Reuters s odvoláním na zdroj z lodní dopravy a satelitní údaje. Poloha plavidla nebyla v posledních dnech jasná, protože posádka plavidla podle agentury AP vypnula monitorovací zařízení.
Zemědělci z různých koutů republiky se letos shodují: sklizně běží rychleji, skončí dříve než loni. S tím, jak léto postupuje, jsou přitom stále více a více optimističtí ve svém odhadu úrovně letošní celkové sklizně. Potvrzují to i data ČSÚ.
Českomoravskou konfederaci odborových svazů (ČMKOS) povede dál Josef Středula. Na odborářském sjezdu ho dnes delegáti a delegátky znovu zvolili do čela centrály. Získal 90 ze 176 možných hlasů. Výsledek večer oznámila šéfka volební komise Jana Hnyková. Středula měl dva protikandidáty, uspěl hned v prvním kole volby. V čele největší odborové centrály zůstává pro čtvrté čtyřleté období.
Sušice na Klatovsku koupí za 250 milionů korun téměř 17 nevyužitých hektarů areálu bývalé firmy Solo. Po třech letech se dohodla s brněnským majitelem plochy dřívější sirkárny, akciovou společností N166. Dohodli se, že jedenáctitisícové město uhradí každý rok splátku 50 milionů korun, první letos v prosinci.
Americký internetový gigant Google hodlá investovat až 40 miliard dolarů (přes 830 miliard korun) do firmy Anthropic zaměřené na umělou inteligenci (AI). Informovala o tom dnes agentura Bloomberg. Dodala, že investice prohloubí spolupráci mezi oběma podniky, které jsou v oblasti AI zároveň partnery i konkurenty.
Ministerstvo spravedlnosti Spojených států pracuje na zavedení výkonu federálního trestu smrti s pomocí popravčí čety, tedy zastřelením. Úřad plánuje představit i další změny. Chce například opět přijmout protokol o smrticích injekcích z prvního funkčního období prezidenta Donalda Trumpa.
Pražská burza tento týden po třech růstových týdnech oslabila. Index PX klesl o 3,7 procenta na 2599,65 bodu. Nejvýraznější pokles zaznamenaly akcie Erste, naopak nejsilněji rostl Gevorkyan. Vyplývá to z údajů burzovního webu. Předchozí týden index PX vzrostl o 1,8 procenta.
Ruský prezident Vladimir Putin by se mohl zúčastnit prosincového summitu G20 na Floridě. Dnes to podle agentury Interfax uvedl Kreml, který tak reagoval na dřívější zprávu listu The Washington Post a dalších médií, že americký prezident Donald Trump chce svůj ruský protějšek na setkání největších ekonomik světa do Miami pozvat.
Sněmovna dnes podle očekávání přehlasovala Senát a stvrdila vládou předložený zákon o regulaci cen pohonných hmot. Zákon umožní, aby do budoucna mohla ceny benzinu a nafty regulovat vláda svým nařízením. Už by o nich nerozhodovalo ministerstvo financí cenovými výměry. Předlohu nyní dostane k podpisu prezident republiky.
Maximální ceny paliv, které denně určuje stát, o víkendu opět vzrostou. Nejvyšší povolená cena nafty se oproti dnešku zvýší o 82 haléřů na 42,86 Kč za litr. Benzin bude možné prodávat maximálně za 42,19 koruny za litr, tedy o 58 haléřů dráž než dnes. Jde o ceny pro nadcházející tři dny včetně pondělí, o víkendu se měnit nebudou.
Novým předsedou KDU-ČSL dnes delegáti ostravského sjezdu zvolili jihomoravského hejtmana Jana Grolicha. Byl jediným kandidátem, který se o nejvyšší stranickou funkci ucházel. Ve volbě ho podpořilo 233 z 266 delegátů, kteří se účastnili hlasování.
Čína zařadila na svůj exportní sankční seznam sedm subjektů z Evropské unie, včetně českých zbrojařských společností Excalibur a Omnipol, české pobočky americké společnosti SpaceKnow a Výzkumného a zkušebního leteckého ústavu (VZLÚ). Oznámilo to dnes podle agentury AFP čínské ministerstvo obchodu. Zařazení na seznam znamená, že čínské exportní firmy nesmí zmíněným společnostem dodávat zboží dvojího užití, tedy použitelné k civilním i vojenským účelům.