Polsko chce požádat Evropskou unii, aby použila všechny nástroje k omezení vývozu ukrajinského obilí na unijní trh. Vláda Mateusze Morawieckého čelí hněvu polských rolníků, kterým vadí dopady přílivu ukrajinského obilí na ceny. Na problém upozorňují zemědělci i z dalších zemí EU.
Rusko se vrátí k účasti na dohodě, která umožňuje vývoz obilí z ukrajinských přístavů. Ve středu to podle agentury TASS uvedlo ruské ministerstvo obrany. K tomuto kroku se Moskva rozhodla poté, co od Ukrajiny obdržela záruky, že Kyjev nepoužije plavební koridor k bojovým operacím, doplnilo ministerstvo.
Rusko po sobotních útocích na lodě na Krymu pozastavuje svoji účast na dohodě o vývozu zemědělských produktů z ukrajinských přístavů, kterou zprostředkovala OSN. Oznámila to agentura TASS s odvoláním na prohlášení ruského ministerstva obrany. Ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba napsal, že Moskva používá falešnou záminku k zablokování obilného koridoru.
Z ukrajinských přístavů u Černého moře ve čtvrtek vyplulo hned 11 lodí se 178 tisíci tunami zemědělských výrobků na palubě. Lodě s nákladem pšenice, kukuřice, ječmene, hrachu a slunečnicového oleje plují do Turecka, Rumunska, Řecka, Izraele a Alžírska, napsala na svém ruskojazyčném webu stanice BBC s odvoláním na ukrajinská média a společné koordinační středisko.
Rusko na Ukrajině ukradlo obilí nejméně za 530 milionů dolarů (asi 13 miliard korun). Zjistila to agentura AP při společném vyšetřování s investigativním projektem Frontline americké stanice PBS. Ze satelitních snímků a dat z námořních radiových transpondérů podle AP vyplývá, že přes 30 lodí podniklo více než 50 plaveb, při nichž přepravilo obilí z Ruskem obsazených územích na Ukrajině do přístavů v Turecku, Sýrii, Libanonu a dalších zemí.
Zatímco svět a zejména rozvojové země bojují s nedostatkem obilí a jeho vysokými cenami, Rusko se dostává do opačné situace. Podle odhadů tamní poradenské firmy SovEcon letos dosáhne úroda pšenice rekordních 100 milionů tun. Jenže kvůli potížím s exportem – na který se u obilí sankce nevztahují, ale mnohé země se přesto obávají s Ruskem kvůli jeho invazi na Ukrajinu obchodovat – se obilí hromadí v Rusku a na vývoz zatím čeká, napsala agentura Bloomberg.
Světové ceny potravin v srpnu pátý měsíc po sobě klesly, jejich index se tak ještě více vzdálil rekordu ze začátku roku. Obnovení vývozu obilí z ukrajinských přístavů navíc přispělo ke zlepšení vyhlídek na zásobování. Uvedla to Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO).
Letošní žně jsou v České republice u konce, k 25. srpnu zemědělci sklidili 99,63 procenta obilovin a 99,99 procenta řepky. Sklizeň letos výrazně urychlilo sucho, loni bylo touto dobou sklizeno 76 procent obilovin a 95 procent řepky. Na agrosalonu Země živitelka to uvedli ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL) a prezident Agrární komory ČR Jan Doležal.
Loď Razoni s několikrát přeprodaným nákladem kukuřice, která vyplula z Ukrajiny jako první plavidlo po začátku ruské invaze v zemi, zakotvila v syrském přístavu Tartús. Uvedla to agentura Reuters s odvoláním na zdroj z lodní dopravy a satelitní údaje. Poloha plavidla nebyla v posledních dnech jasná, protože posádka plavidla podle agentury AP vypnula monitorovací zařízení.
Zemědělci z různých koutů republiky se letos shodují: sklizně běží rychleji, skončí dříve než loni. S tím, jak léto postupuje, jsou přitom stále více a více optimističtí ve svém odhadu úrovně letošní celkové sklizně. Potvrzují to i data ČSÚ.
Obce se obávají nedostatku peněz na financování nepedagogických pracovníků ve školách, které od letošního roku přebírají místo státu. Problémy se zajištěním peněz budou mít více než tři čtvrtiny obcí, uvedlo v tiskové správě Sdružení místních samospráv ČR (SMS ČR).
Novým starostou New Yorku se po složení přísahy stal 34letý demokrat Zohran Mamdani, který je prvním muslimským starostou tohoto největšího amerického města. Do úřadu bude slavnostně uveden odpoledne místního času,
Vláda udělá vše pro to, aby se česká rozdělená společnost začala sjednocovat, hlavně v otázce hrdosti a vlastenectví. V novoročním projevu, zveřejněném dnes na sociálních sítích, to řekl premiér Andrej Babiš (ANO). Předseda vlády také doufá, že letošní rok bude rokem míru.
Jaderné elektrárny Temelín a Dukovany v loňském roce vyrobily rekordních 32,066 terawatthodiny (TWh) elektřiny. To je dosud nejvíce za jeden kalendářní rok. Loňská produkce jaderných zdrojů by tak pokryla přibližně půlroční spotřebu celé České republiky. Letos bude vlivem odstávek pro výměnu paliva výroba o něco nižší.
Praha ode dneška zpoplatnila parkování elektromobilů v zónách placeného stání, které bylo dosud zdarma. Majitelé vozů na elektřinu zaplatí za parkovací oprávnění polovinu toho, co řidiči aut se spalovacími motory, tedy 600 korun ročně. Majitelé bezemisních vozidel si také mohou pořídit oprávnění, na základě kterého budou moci parkovat po celé Praze za 24 tisíc korun ročně.
Od ledna se mění některé podmínky fungování veřejného zdravotního pojištění. Stát bude na základě valorizace nastavené podle vývoje ekonomiky platit za státní pojištěnce, tedy seniory, děti či nezaměstnané, 2188 korun měsíčně, letos to bylo o 61 korun méně. Pojistné nebude stát nově hradit za pečující o děti od sedmi do 15 let, dosud částku platil, pokud měl pečující dvě.
O silvestrovských oslavách vyjížděli hasiči 🚒 v Česku ke 259 požárům, bylo jich o 98 méně než na přelomu roku 2024/2025. Většina případů byla méně vážných a týkala se především zapálených odpadkových košů, kontejnerů nebo zbytků pyrotechniky.
Hrad loni opět obdržel více než tisíc žádostí o milost, přesný počet bude znám během ledna. Prezident Petr Pavel loni udělil 15 milostí, od března 2023, kdy nastoupil do funkce, jich bylo 19.
Francie odloží zákaz jednorázových plastových kelímků o čtyři roky na rok 2030. Podle vlády by jeho původně plánované zavedení od ledna příštího roku bylo technicky obtížné.