Polsko chce požádat Evropskou unii, aby použila všechny nástroje k omezení vývozu ukrajinského obilí na unijní trh. Vláda Mateusze Morawieckého čelí hněvu polských rolníků, kterým vadí dopady přílivu ukrajinského obilí na ceny. Na problém upozorňují zemědělci i z dalších zemí EU.
Rusko se vrátí k účasti na dohodě, která umožňuje vývoz obilí z ukrajinských přístavů. Ve středu to podle agentury TASS uvedlo ruské ministerstvo obrany. K tomuto kroku se Moskva rozhodla poté, co od Ukrajiny obdržela záruky, že Kyjev nepoužije plavební koridor k bojovým operacím, doplnilo ministerstvo.
Rusko po sobotních útocích na lodě na Krymu pozastavuje svoji účast na dohodě o vývozu zemědělských produktů z ukrajinských přístavů, kterou zprostředkovala OSN. Oznámila to agentura TASS s odvoláním na prohlášení ruského ministerstva obrany. Ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba napsal, že Moskva používá falešnou záminku k zablokování obilného koridoru.
Z ukrajinských přístavů u Černého moře ve čtvrtek vyplulo hned 11 lodí se 178 tisíci tunami zemědělských výrobků na palubě. Lodě s nákladem pšenice, kukuřice, ječmene, hrachu a slunečnicového oleje plují do Turecka, Rumunska, Řecka, Izraele a Alžírska, napsala na svém ruskojazyčném webu stanice BBC s odvoláním na ukrajinská média a společné koordinační středisko.
Rusko na Ukrajině ukradlo obilí nejméně za 530 milionů dolarů (asi 13 miliard korun). Zjistila to agentura AP při společném vyšetřování s investigativním projektem Frontline americké stanice PBS. Ze satelitních snímků a dat z námořních radiových transpondérů podle AP vyplývá, že přes 30 lodí podniklo více než 50 plaveb, při nichž přepravilo obilí z Ruskem obsazených územích na Ukrajině do přístavů v Turecku, Sýrii, Libanonu a dalších zemí.
Zatímco svět a zejména rozvojové země bojují s nedostatkem obilí a jeho vysokými cenami, Rusko se dostává do opačné situace. Podle odhadů tamní poradenské firmy SovEcon letos dosáhne úroda pšenice rekordních 100 milionů tun. Jenže kvůli potížím s exportem – na který se u obilí sankce nevztahují, ale mnohé země se přesto obávají s Ruskem kvůli jeho invazi na Ukrajinu obchodovat – se obilí hromadí v Rusku a na vývoz zatím čeká, napsala agentura Bloomberg.
Pšenice zlevňuje. Její cena se dostala blízko předválečné úrovně. Pomohlo otevření ukrajinských přístavů a strach z globální recese.
Světové ceny potravin v srpnu pátý měsíc po sobě klesly, jejich index se tak ještě více vzdálil rekordu ze začátku roku. Obnovení vývozu obilí z ukrajinských přístavů navíc přispělo ke zlepšení vyhlídek na zásobování. Uvedla to Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO).
Letošní žně jsou v České republice u konce, k 25. srpnu zemědělci sklidili 99,63 procenta obilovin a 99,99 procenta řepky. Sklizeň letos výrazně urychlilo sucho, loni bylo touto dobou sklizeno 76 procent obilovin a 95 procent řepky. Na agrosalonu Země živitelka to uvedli ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL) a prezident Agrární komory ČR Jan Doležal.
Loď Razoni s několikrát přeprodaným nákladem kukuřice, která vyplula z Ukrajiny jako první plavidlo po začátku ruské invaze v zemi, zakotvila v syrském přístavu Tartús. Uvedla to agentura Reuters s odvoláním na zdroj z lodní dopravy a satelitní údaje. Poloha plavidla nebyla v posledních dnech jasná, protože posádka plavidla podle agentury AP vypnula monitorovací zařízení.
Zemědělci z různých koutů republiky se letos shodují: sklizně běží rychleji, skončí dříve než loni. S tím, jak léto postupuje, jsou přitom stále více a více optimističtí ve svém odhadu úrovně letošní celkové sklizně. Potvrzují to i data ČSÚ.
Jihokorejská prokuratura požaduje 1️⃣0️⃣letý trest pro exprezidenta Jun Sok-jola za to, že se snažil zabránit svému zadržení. Je to první konkrétní požadavek výše trestu pro bývalou hlavu státu, která čelí řadě dalších obvinění, napsala agentura Reuters. Zvláštní prokurátoři se Junovým případem zabývají od jeho loňského prosincového pokusu vyhlásit stanné právo.
