Polsko chce požádat Evropskou unii, aby použila všechny nástroje k omezení vývozu ukrajinského obilí na unijní trh. Vláda Mateusze Morawieckého čelí hněvu polských rolníků, kterým vadí dopady přílivu ukrajinského obilí na ceny. Na problém upozorňují zemědělci i z dalších zemí EU.
Rusko se vrátí k účasti na dohodě, která umožňuje vývoz obilí z ukrajinských přístavů. Ve středu to podle agentury TASS uvedlo ruské ministerstvo obrany. K tomuto kroku se Moskva rozhodla poté, co od Ukrajiny obdržela záruky, že Kyjev nepoužije plavební koridor k bojovým operacím, doplnilo ministerstvo.
Rusko po sobotních útocích na lodě na Krymu pozastavuje svoji účast na dohodě o vývozu zemědělských produktů z ukrajinských přístavů, kterou zprostředkovala OSN. Oznámila to agentura TASS s odvoláním na prohlášení ruského ministerstva obrany. Ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba napsal, že Moskva používá falešnou záminku k zablokování obilného koridoru.
Z ukrajinských přístavů u Černého moře ve čtvrtek vyplulo hned 11 lodí se 178 tisíci tunami zemědělských výrobků na palubě. Lodě s nákladem pšenice, kukuřice, ječmene, hrachu a slunečnicového oleje plují do Turecka, Rumunska, Řecka, Izraele a Alžírska, napsala na svém ruskojazyčném webu stanice BBC s odvoláním na ukrajinská média a společné koordinační středisko.
Rusko na Ukrajině ukradlo obilí nejméně za 530 milionů dolarů (asi 13 miliard korun). Zjistila to agentura AP při společném vyšetřování s investigativním projektem Frontline americké stanice PBS. Ze satelitních snímků a dat z námořních radiových transpondérů podle AP vyplývá, že přes 30 lodí podniklo více než 50 plaveb, při nichž přepravilo obilí z Ruskem obsazených územích na Ukrajině do přístavů v Turecku, Sýrii, Libanonu a dalších zemí.
Zatímco svět a zejména rozvojové země bojují s nedostatkem obilí a jeho vysokými cenami, Rusko se dostává do opačné situace. Podle odhadů tamní poradenské firmy SovEcon letos dosáhne úroda pšenice rekordních 100 milionů tun. Jenže kvůli potížím s exportem – na který se u obilí sankce nevztahují, ale mnohé země se přesto obávají s Ruskem kvůli jeho invazi na Ukrajinu obchodovat – se obilí hromadí v Rusku a na vývoz zatím čeká, napsala agentura Bloomberg.
Světové ceny potravin v srpnu pátý měsíc po sobě klesly, jejich index se tak ještě více vzdálil rekordu ze začátku roku. Obnovení vývozu obilí z ukrajinských přístavů navíc přispělo ke zlepšení vyhlídek na zásobování. Uvedla to Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO).
Letošní žně jsou v České republice u konce, k 25. srpnu zemědělci sklidili 99,63 procenta obilovin a 99,99 procenta řepky. Sklizeň letos výrazně urychlilo sucho, loni bylo touto dobou sklizeno 76 procent obilovin a 95 procent řepky. Na agrosalonu Země živitelka to uvedli ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL) a prezident Agrární komory ČR Jan Doležal.
Loď Razoni s několikrát přeprodaným nákladem kukuřice, která vyplula z Ukrajiny jako první plavidlo po začátku ruské invaze v zemi, zakotvila v syrském přístavu Tartús. Uvedla to agentura Reuters s odvoláním na zdroj z lodní dopravy a satelitní údaje. Poloha plavidla nebyla v posledních dnech jasná, protože posádka plavidla podle agentury AP vypnula monitorovací zařízení.
Zemědělci z různých koutů republiky se letos shodují: sklizně běží rychleji, skončí dříve než loni. S tím, jak léto postupuje, jsou přitom stále více a více optimističtí ve svém odhadu úrovně letošní celkové sklizně. Potvrzují to i data ČSÚ.
Vláda amerického prezidenta 👴 Donalda Trumpa zažalovala Harvardovu univerzitu, která podle ní nespolupracuje s federálními vyšetřovateli v otázce nelegálního rasového upřednostňování některých uchazečů. Dnes o tom informovala agentura Reuters. Univerzita se zatím k případu nevyjádřila.
Spojené státy ✅ povolily pěti ropným a plynárenským společnostem obnovení provozu ve Venezuele. Čtyři z těchto firem jsou evropské a jedna americká. Vyplývá to z dokumentu zveřejněného na internetových stránkách amerického ministerstva financí.
Americký dolar je po zprávě o lednové inflaci ve Spojených státech bez větších změn. Dolarový index, který sleduje výkon dolaru ke koši šesti předních světových měn, přidává krátce před 17:30 středoevropského času 0️⃣,1️⃣ procenta na 97,02 bodu. Za celý týden by ale mohl odepsat přes 0,7 procenta. Japonský jen směřuje k největšímu týdennímu zisku za rok.
Meziroční růst spotřebitelských cen v Polsku v lednu 📉 zpomalil na 2,2 procenta z prosincových 2,4 procenta. Inflace se tak dostala na nejnižší úroveň za téměř dva roky. Vyplývá to z předběžných údajů, které na svých internetových stránkách zveřejnil polský statistický úřad. Analytici nicméně očekávali ještě výraznější pokles inflace, a to na 1,9 procenta, napsala agentura Reuters.
Pražská burza se 📉 propadla na nejnižší úroveň v letošním roce. Index PX dnes oslabil o 2,59 procenta na 2641,63 bodu. Níže zavřel naposledy loni 18. prosince. Dolů ho dnes při vysoké aktivitě tlačily hlavně akcie finančního sektoru a také energetické společnosti ČEZ.
Restart vztahů Evropy a USA, který se stal jedním z témat letošní Mnichovské bezpečnostní konference, není podle českého prezidenta 👨 Petra Pavla v zásadě nic nového, neboť za jádro sporu považuje větší odpovědnost evropských zemí za vlastní obranu. Novinářům v Mnichově dnes Pavel řekl, že Spojené státy dlouhou dobu neúměrně na obranu Evropy doplácely.
Švédsko poskytne 100 milionů dolarů (dvě miliardy korun) na nákup amerických 🪖🪖🪖 zbraní pro Ukrajinu bránící se ruské invazi. Oznámila to švédská vláda.
Do obrany Ukrajiny se od rozpoutání války Ruskem před čtyřmi lety podle odhadů zapojilo na 7️⃣0️⃣0️⃣0️⃣ Kolumbijců, což je mnohem více než občanů jakékoliv jiné země, upozornila britská stanice BBC.
Meziroční růst spotřebitelských cen ve Spojených státech v lednu zpomalil na 2️⃣,4️⃣ procenta z tempa 2,7 procenta v předchozím měsíci. Vyplývá to z dnešních údajů amerického ministerstva práce. Pokles meziroční míry inflace tak byl o něco výraznější, než očekávali analytici.
Starý světový řád založený na pravidlech už neexistuje, do popředí se dostává velmocenská politika. Na úvod Mnichovské bezpečnostní konference to dnes řekl německý kancléř 👨 Friedrich Merz. Evropa podle něj musí tuto realitu uznat, nemusí ji ale jen přijímat a může nový světový řád spoluutvářet.