
Kde se to zastaví? Celková celní zátěž pro Čínu už je 145 procent
PolitikaCelková celní zátěž čínského dovozu do USA teď činí 145 procent. Bílý dům to potvrdil televizi CNBC.
Celková celní zátěž čínského dovozu do USA teď činí 145 procent. Bílý dům to potvrdil televizi CNBC.
Dialog mezi Čínou a Spojenými státy musí být založen na vzájemném respektu a rovnoprávnosti; Peking je otevřený debatě, uvedlo čínské ministerstvo obchodu na dotaz, zda dvě největší ekonomiky světa zahájily jednání o clech. Zdůraznilo však, že nátlak, hrozby a vydírání nejsou správnou cestou pro jednání s Čínou. Čínské ministerstvo zahraničí Washingtonu vzkázalo, že Čína nechce s USA svádět souboj, ale nezalekne se, pokud budou Spojené státy pokračovat ve vyhrožování prostřednictvím cel.
Americký prezident Donald Trump ve středu večer SELČ s okamžitou platností pozastavil většinu cel na 90 dní. Číně je ale zvedl na 125 procent.
USA vs. zbytek světa, kolo první. Zatím se zdá, že jediný, kdo se pokouší s Donaldem Trumpem hrát si na obchodní válku je Čína. Evropská unie zatím svou reakci nepřehání a snaží se nezasáhnout nejcitlivější Trumpova místa. Pokud situace vydrží taková, jaká je, eufemisticky řečeno to nebude dobré. Scénáře ale mohou být i daleko temnější i světlejší. Možností vývoje jsou desítky. Zde je několik z těch, které by mohly být pravděpodobné.
Členské státy EU ve středu podpořily návrh Evropské komise na zavedení odvetných cel v reakci na americká cla na ocel a hliník. Cla začnou být vybírána 15. dubna, oznámila unijní exekutiva v prohlášení. Komise dodala, že Evropská unie považuje americká cla za neopodstatněná a škodlivá, protože způsobují ekonomickou újmu oběma stranám i světové ekonomice.
Evropská komise (EK) jedná o možných odvetných opatřeních v reakci na rozhodnutí prezidenta Donalda Trumpa uvalit na dovoz z EU takzvaná reciproční cla ve výši 20 procent. Komise navrhla uvalit 25procentní dovozní poplatek na zboží ze Spojených států, jehož roční dovoz dosahuje hodnoty 22,1 miliardy eur (asi 556 miliard korun). S odvoláním na interní dokument komise to uvedla bruselská mutace amerického serveru Politico. Navrhovaná opatření míří zejména na vývoz ze států s vysokou voličskou podporou Trumpových republikánů.
Chce Trump záměrně dovést Spojené státy do bankrotu? Není to až tak pošetilá myšlenka, jak na první poslech zní – finančníci o ní mluví jako o tajné „Dohodě z Mar-a-Lago“.
Na trzích kvůli nervozitě způsobené zaváděním amerických cel prudce klesají i ceny amerických státních dluhopisů, ve středu přitom ztráty ještě prohlubují. To je znamením, že se investoři zbavují i těch nejbezpečnějších aktiv. Krize na trzích tak nabírá znepokojivý směr k nuceným výprodejům a k útěku do bezpečí hotovosti, uvedla agentura Reuters.
Spojené státy už pár hodin uplatňují nejvyšší daň z mezinárodního obchodu – clo – za posledních asi sto let. Dnes začaly aplikovat navýšené clo na zhruba šedesátku zemí či ekonomických celků, s nimiž vykazují obchodní schodek. Již v sobotu přitom zavedly univerzální, desetiprocentní clo. Tato „základní sazba“ se týká prakticky všech zemí světa, s výjimkou například Ruska, Běloruska, Severní Koreje či Kuby, na něž už jsou uplatňovány americké sankce.
Oznámení extrémně vysokých a téměř plošných cel ze strany amerického prezidenta Donalda Trumpa rozkolísala trhy mimořádným způsobem. Některé akciové trhy se již dostaly do „medvědího trhu“, tedy oproti maximům klesly v krátké době o 20 a více procent. Po čtyřech dnech propad sice trhy začaly mírně růst, vyhráno ale investoři téměř jistě nemají. Naznačuje to index volatility VIX, kterému se přezdívá index strachu. Ten se v posledních dnech dostal na úroveň, kde naposledy byl na začátku pandemie.
Americký prezident Donald Trump už přiměl EU k ústupku v podobě návrhu nulového cla na veškeré průmyslové zboží dovážené z USA, pokud USA totéž clo též vynuluje. To je dobrý začátek.