Ministerstvo financí letos očekává hospodářský růst dvě procenta po loňských 1,1 procenta. Ve srovnání s lednovou predikcí svůj výhled zhoršilo o 0,3 procentního bodu, a to zejména kvůli dopadu amerických cel na automobily, ocel a hliník. Na růst spotřebitelských cen by cla mít dopad neměla, ministerstvo letos odhaduje průměrnou inflaci 2,4 procenta, tedy stejně jako loni. Na loňské úrovni byl měl zůstat i deficit veřejných financí, ministerstvo ho očekává 2,2 procenta hrubého domácího produktu (HDP). Zadlužení veřejného sektoru by mělo vzrůst na 44,5 procenta HDP z loňských 43,6 procenta HDP.
Evropská komise (EK) jedná o možných odvetných opatřeních v reakci na rozhodnutí prezidenta Donalda Trumpa uvalit na dovoz z EU takzvaná reciproční cla ve výši 20 procent. Komise navrhla uvalit 25procentní dovozní poplatek na zboží ze Spojených států, jehož roční dovoz dosahuje hodnoty 22,1 miliardy eur (asi 556 miliard korun). S odvoláním na interní dokument komise to uvedla bruselská mutace amerického serveru Politico. Navrhovaná opatření míří zejména na vývoz ze států s vysokou voličskou podporou Trumpových republikánů.
Chce Trump záměrně dovést Spojené státy do bankrotu? Není to až tak pošetilá myšlenka, jak na první poslech zní – finančníci o ní mluví jako o tajné „Dohodě z Mar-a-Lago“.
Na trzích kvůli nervozitě způsobené zaváděním amerických cel prudce klesají i ceny amerických státních dluhopisů, ve středu přitom ztráty ještě prohlubují. To je znamením, že se investoři zbavují i těch nejbezpečnějších aktiv. Krize na trzích tak nabírá znepokojivý směr k nuceným výprodejům a k útěku do bezpečí hotovosti, uvedla agentura Reuters.
Spojené státy už pár hodin uplatňují nejvyšší daň z mezinárodního obchodu – clo – za posledních asi sto let. Dnes začaly aplikovat navýšené clo na zhruba šedesátku zemí či ekonomických celků, s nimiž vykazují obchodní schodek. Již v sobotu přitom zavedly univerzální, desetiprocentní clo. Tato „základní sazba“ se týká prakticky všech zemí světa, s výjimkou například Ruska, Běloruska, Severní Koreje či Kuby, na něž už jsou uplatňovány americké sankce.
Oznámení extrémně vysokých a téměř plošných cel ze strany amerického prezidenta Donalda Trumpa rozkolísala trhy mimořádným způsobem. Některé akciové trhy se již dostaly do „medvědího trhu“, tedy oproti maximům klesly v krátké době o 20 a více procent. Po čtyřech dnech propad sice trhy začaly mírně růst, vyhráno ale investoři téměř jistě nemají. Naznačuje to index volatility VIX, kterému se přezdívá index strachu. Ten se v posledních dnech dostal na úroveň, kde naposledy byl na začátku pandemie.
Americký prezident Donald Trump už přiměl EU k ústupku v podobě návrhu nulového cla na veškeré průmyslové zboží dovážené z USA, pokud USA totéž clo též vynuluje. To je dobrý začátek.
Nejbohatší člověk světa Elon Musk se jako důvěrník amerického prezidenta Donalda Trumpa snažil šéfa Bílého domu přesvědčit, aby od vysokých cel ustoupil, ve svém počínání ale neuspěl, uvedl list The Washington Post, který se odvolává na dva lidi obeznámené s touto záležitostí. Na Muskovy společnosti, mimo jiné na automobilku Tesla, mohou dovozní poplatky tvrdě dolehnout.
Patří k nejúspěšnějším portfolio manažerům u nás. A tak má nyní plné ruce práce. Michal Semotan z J&T Investiční společnosti přitom říká, že v situacích, jako ta, co na trzích panuje nyní, je potřeba mít ruce pevné, dostatek cashe a doplňovat ty akcie, kterým věříte. „Portfolio stavíte s pětiletým horizontem, minimálně s tříletým. V té době už budou problémy se cly vyřešené,“ míní. Na které firmy má podle zkušeného investora nyní smysl sázet?
Spojené státy uvalí na dovoz z Číny dodatečné clo ve výši 50 procent, pokud Peking nezruší svá odvetná opatření vůči americkým clům. Uvedl to americký prezident Donald Trump na své sociální síti Truth Social. Dodal, že USA s Čínou přeruší rozhovory ohledně požadovaných setkání. Jednání s ostatními zeměmi, které rovněž požádaly o schůzky, podle něj začnou okamžitě.
Poradce amerického prezidenta pro záležitosti obchodu Peter Navarro nazval Elona Muska po jeho komentářích o clech montérem aut, který se spoléhá na díly z jiných zemí. Šéf automobilky Tesla, miliardář a blízký spolupracovník prezidenta Donalda Trumpa o víkendu vyzval, aby Evropská unie a Spojené státy měly mezi sebou bezcelní zónu. Mezitím se na serveru CNBC objevil podle agentury Reuters výrok ředitele Národní ekonomické rady Bílého domu Kevina Hasseta, že prezident zvažuje pozastavit ohlášená cla na 90 dní všem zemím kromě Číny. Bílý dům to vzápětí označil za falešnou zprávu.
Společnost KHNP vyhlásí v nejbližší době výběrové řízení na dodávku chladicích věží pro dva nové bloky v 🏭 Dukovanech. Na podzim by měl začít výcvik budoucích operátorů elektrárny. Letos by mělo být hotové zadání pro archeologický průzkum lokality, jenž bude předcházet výstavbě a bude dokončená administrativní budova firmy Elektrárna Dukovany II (EDU II), která je investorem nového jaderného zdroje.
Írán navzdory dohodě uzavřené se Spojenými státy každou noc vysílá několik dronů směrem k 🚢 nákladním lodím v Hormuzském průlivu, řekl televizi NBC News americký činitel. Americké armádě se je podle něj daří sestřelovat dříve, než by mohly ohrozit komerční či vojenské lodě v oblasti.
Izrael dnes ráno několikrát zaútočil na jih Libanonu, uvedla agentura AFP s odvoláním na libanonskou agenturu NNA. Stalo se tak podle ní navzdory nedělní dohodě mezi Spojenými státy a Íránem, která má být ☝️ zásadním krokem k ukončení války v Íránu. Teherán po jejím oznámení opakovaně zdůrazňuje, že její součástí musí být i ukončení bojů v Libanonu.
Brazilský nejvyšší 👨⚖️ soud uznal syna exprezidenta Jaira Bolsonara Eduarda vinným z nátlaku ve snaze ovlivnit soudní proces svého otce, který byl obžalován a posléze odsouzen za pokus o převrat. Eduardo Bolsonaro dostal dnes trest čtyři roky a dva měsíce vězení za to, že podle nejvyššího soudu loni lobboval u americké vlády za sankce vůči brazilským soudcům, informovala agentura EFE.
Evropský parlament rozhodne o nových unijních právních předpisech, které mají zefektivnit navracení občanů třetích zemí pobývajících v EU ❌ nelegálně. Návrh, na němž se začátkem tohoto měsíce předběžně dohodli vyjednavači Evropského parlamentu a členských států (Rada EU), počítá mimo jiné s povinností migrantů spolupracovat s úřady či se vznikem takzvaných návratových center mimo území EU.
Čelní představitelé ekonomicky vyspělých zemí G7 se na summitu ve Francii 🤝 shodli na posílení sankcí proti Rusku a navýšení vojenské podpory Ukrajiny, která se už pátým rokem brání rozsáhlé ruské vojenské agresi. Vyplývá to ze společného prohlášení lídrů Spojených států, Německa, Británie, Francie, Itálie, Japonska a Kanady.
