Generální ředitel automobilového koncernu Volkswagen Herbert Diess končí. S dozorčí radou společnosti se dohodl na tom, že funkci opustí k 1. září. Nahradit ho má dosavadní šéf Porsche Oliver Blume. Firma tento nečekaný krok oznámila ve svém sdělení.
V Německu se debatuje o tom, kdo bude mít v případné energetické krize prioritu, zda firmy, anebo spotřebitelé. Největší evropská ekonomika se připravuje na to, že Rusko ukončí dodávky plynu. Podle unijních pravidel mají v případě nedostatku suroviny přednost domácnosti a kritická infrastruktura, například nemocnice či domovy seniorů, píše ekonomický list Financial Times (FT).
Největší německý výrobce elektřiny a rovněž dovozce ruského plynu RWE oznámil, že obdržel od ruské společnosti Gazprom vyrozumění, že ruská firma dál nemůže plnit své závazky z důvodu zásahu vyšší moci. Stejné sdělení dostal od ruského plynárenského gigantu také Uniper, který je největším dovozcem ruského plynu do Německa. To by znamenalo, že se Gazprom snaží vyvázat z odpovědnosti za neplnění závazků vůči Uniperu a RWE.
Červenec zatím rozhodně nepřipomíná nějakou okurkovou sezonu. Trhy, byť nejsou v panických výprodejích, opět především klesaly, a to i vzhledem k velké zásobě poměrně negativních makroekonomických dat.
Francouzský stát nyní vlastní 84procentní podíl v energetické společnosti EDF. K jejímu plnému ovládnutí bude muset zvolit buďto výkup akcií za cenu s pořádnou prémií pro stávající investory, nebo znárodnění, což je však časově náročné a politicky problematické.
První červencový týden přinesl mírné zotavení akcií po bouřlivém prvním pololetí. Kurzotvorných zpráv však bylo méně. Investoři se stále ptají, je již potenciál recese zanesen do cen aktiv? Máme se obávat další prudkých poklesů, nebo je to úplně nejhorší již za námi? To jsou otázky, které se honí hlavou býkům i medvědům napříč investicemi. Pravda bude asi někde uprostřed. Faktem je, že jsme vstoupili do historicky sezonně lepšího období pro akcie.
V současnosti nejsledovanějším a nejdiskutovanějším průmyslovým zařízením světa je bezesporu jedna konkrétní turbína, co odešla na údržbovou opravu do kanadského Montrealu. Poslal ji tam Gazprom, ruský plynárenský gigant, jejž ovládá Kreml. Jenže turbína nemůže zpět do Ruska. Kanada totiž v červnu zavedla sankce na ruský ropný a plynárenský průmysl, které znemožňují export právě takových zařízení do Ruska.
Německá energetická společnost Uniper, která je největším odběratelem ruského plynu v Německu, požádala vládu v Berlíně o stabilizační pomoc. Společnost, která se dostala do potíží kvůli nedostatku plynu a jeho prudce rostoucím cenám, navrhuje kapitálová opatření, aby vláda mohla do podniku vstoupit. Uniper chce také přenášet cenovou zátěž plně na zákazníky. Cílem je zastavit kumulaci ztrát a zajistit firmě likviditu.
Plynová krize v Německu se z průmyslu začíná šířit také do domácností, kanceláří či volnočasových center, informují dnešní Financial Times. Lidé v zemi už podle listu čelí realitě přidělování teplé vody, resp. možnosti ji mít k dispozici pouze v předem učených částech dne, dále dochází ke snižování teploty centrálního vytápění, zhasínání pouličních světel nebo zavírání plaveckých bazénů.
Německý stát by mohl v Uniperu převzít více než 30procentní podíl. Vláda se totiž obává o úvěrový rating této energetické společnosti, která je největším odběratelem ruského plynu v Německu. Uvedl to hospodářský deník Handelsblatt.
Americký dolar mírně posiluje vůči euru, obchodníci čekají na výsledek zasedání americké centrální banky (Fed). Jednotná evropská měna ztrácí zhruba 0,2 procenta a pohybovala se v blízkosti 1,1350 dolaru.
V Sixtinské kapli ve Vatikánu začalo konkláve, které vybere 267. hlavu katolické církve. Dnes se uskuteční jedno kolo hlasování, po němž zřejmě ještě nebude známo jméno nástupce papeže Františka, který zemřel 21. dubna ve věku 88 let.
Číst více
Čistý zisk německého výrobce luxusních automobilů BMW se v letošním prvním čtvrtletí meziročně snížil o 26,4 procenta na 2,17 miliardy eur 💶 (zhruba 54 miliard korun). Hospodaření automobilky v prvním čtvrtletí negativně ovlivnily slabé výkony v Číně.
Zástupci členských států EU se shodli na změně emisních norem CO2 pro nové osobní automobily a dodávky. Navrhované změny poskytnou automobilkám více času na splnění emisních cílů. Nově by automobilky měly vykazovat plnění cílů za tříleté období, nikoli za každý rok. Výrobci automobilů se tak podle Evropské komise vyhnou placení pokut za nesplnění emisních cílů už letos.
Pražská burza po měsíci znovu zakončila obchodování nad 2100 body. Index PX dnes vzrostl 💪 o 1,99 procenta na 2103,61 bodu. Víc než šest procent přidaly akcie Erste Bank, o téměř 2,5 procenta si polepšily cenné papíry Komerční banky. Česká koruna dnes posílila k euru i dolaru.
Společnost Makro Cash & Carry ČR 🛒 snížila 📉 meziročně čistý zisk o 81,8 procenta na 24,6 milionu korun. Tržby jí naopak vzrostly o 4,4 procenta na celkových 36,5 miliardy korun. Vyplývá to z výroční zprávy firmy, která patří do německé skupiny Metro AG, v níž vlastní podíl 68 procent investiční firma EP Global Commerce podnikatelů Daniela Křetinského a Patrika Tkáče.
Bývalý ředitel motolské nemocnice Miloslav Ludvík podal ústavní stížnost proti rozhodnutí soudů o jeho vzetí do vazby. Soudy podle jeho advokátky porušily klientovo právo na spravedlivý proces, protože odůvodnění rozhodnutí jsou zcela vágní a neurčitá a nesplňují základní náležitosti, které vyžaduje trestní řád. Ludvík je ve vazební cele od konce února, a to v souvislosti s korupční kauzou, jež se týká nemocničních zakázek.
Slovenský prezident Peter Pellegrini podepsal zákon, který nevládním organizacím v zemi přidává nové administrativní povinnosti. Hlava státu tak nevyhověla žádostem občanského sektoru a opozice, aby zákon vetovala.
Běloruský autoritářský vůdce Alexandr Lukašenko vyhlásil amnestii u příležitosti 80. výročí vítězství nad nacistickým Německem. Propuštěno bude také 42 osob odsouzených za extremismus, informovala státní agentura Belta s odvoláním na Lukašenkovu kancelář. Na základě trestného činu extremismu jsou v Bělorusku pravidelně posíláni do vězení odpůrci Lukašenkova režimu.
Česká národní banka (ČNB) ponechala beze změny výhled hospodářského růstu v letošním roce na dvou procentech. Zhoršila ale očekávaný růst v příštím roce na 2,1 procenta proti 2,4 procenta, která očekávala v únoru. Výhled průměrné inflace pro letošní i příští rok ČNB zhoršila o 0,1 procentního bodu, když předpokládá letos 2,5 procenta a příští rok 2,2 procenta. Vyplývá to z nové makroekonomické prognózy.
Číst více