Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov obvinil evropské mocnosti, že brání snahám amerického prezidenta Donalda Trumpa dosáhnout míru na Ukrajině. Řekl také, že Rusko bude ve válce proti Ukrajině pokračovat, dokud Kyjev neukáže reálné známky toho, že je připraven na mír. Ruská armáda sousední zemi vojensky napadla v únoru 2022 na rozkaz šéfa Kremlu Vladimira Putina.
Americký prezident Donald Trump v úterý vyjádřil naději, že jeho ruský protějšek Vladimir Putin bude usilovat o rychlé ukončení války na Ukrajině. Zároveň ale šéf Bílého domu připustil, že Putin možná dohodu uzavřít nechce, napsala agentura Reuters.
Americký prezident Donald Trump v telefonickém rozhovoru s šéfem Kremlu Vladimirem Putinem dohodl, že schůzka Putina s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským by se měla uskutečnit do dvou týdnů. Po bilaterálním jednání má následovat třístranná schůzka s Trumpovou účastí. Místo ještě nebylo stanoveno, řekl německý kancléř Friedrich Merz podle tiskových agentur po jednání v Bílém domě.
Drtivá většina Němců je přesvědčena, že páteční schůzka amerického prezidenta Donalda Trumpa s jeho ruským protějškem Vladimirem Putinem nepřinese příměří ve válce na Ukrajině. Vyplývá to z průzkumu pro veřejnoprávní televizi ZDF, podle něhož jen 13 procent dotázaných očekává, že se Trumpovi podaří vyjednat klid zbraní; 84 procent lidí si to nemyslí.
Rusko přesouvá své jednotky způsobem, který naznačuje přípravy nové útočné operace. Rozhodně se nechystá na příměří nebo ukončení války. Ve svém pravidelném poselství to uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Ruský prezident Vladimir Putin chce podle něj prezentovat chystané setkání s americkým protějškem Donaldem Trumpem jako své osobní vítězství a pokračovat ve svém dosavadním jednání. Moskva se k tomuto tvrzení nevyjádřila.
Cestu k míru na Ukrajině nelze určit bez Ukrajiny, uvedli ve společném prohlášení lídři Británie, Finska, Francie, Itálie, Německa a Polska a předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Nutným předpokladem pro jednání je podle nich příměří. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že Kyjev si prohlášení evropských lídrů cení a plně ho podporuje. K podpoře ukrajinského postoje k ukončení války na Ukrajině se přidali i lídři osmi severoevropských států.
Varianty budoucího vývoje války sestavila stanice CNN. Ani jedna přitom není pro Ukrajinu příznivá. Otázkou je, zda bude k jednání přizván i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Ten již v reakci na oznámení schůzky uvedl, že jakékoliv řešení konfliktu učiněné bez účasti Ukrajiny bude řešením proti míru.
Agentura Bloomberg v pátek uvedla, že Washington a Moskva připravují dohodu o příměří na Ukrajině. Osobní setkání prezidentů Spojených států a Ruska se uskutečnilo naposledy v červnu 2021 v Ženevě. S Putinem se tehdy sešel demokratický prezident Joe Biden.
Americké zbraně jsou již na cestě na Ukrajinu. V úterý večer místního času (v noci na dnešek SELČ) to podle agentury Reuters prohlásil prezident Spojených států Donald Trump. Řekl také, že za všechny americké zbraně zaplatí Severoatlantická aliance a že USA na Ukrajinu nevyšlou žádné vojáky. Ukrajina od února 2022 vzdoruje ruské invazi. Trump se v posledních měsících snažil zprostředkovat zastavení bojů a mírová jednání. Zatímco Ukrajina s bezpodmínečným příměřím opakovaně souhlasila, Rusko na tento americký návrh nepřistoupilo.
Na jednání unijních ministrů životního prostředí pojede příští týden místo ministra opět vládní zmocněnec pro klimatickou politiku a Green Deal Filip Turek. Proč na jednání nepojede ministr Červený, není jasné. Svou neúčast na březnové radě zdůvodnil tím, že ve stejný termín přislíbil svou účast na akci Zemědělského svazu ČR.
Pražská burza po čtvrtečním oslabení dnes posílila. Index PX vzrostl o 0,4 procenta na 2563,92 bodu. Dařilo se akciím energetické společnosti ČEZ, strojíren Doosan Škoda Power i zbrojařské a strojírenské skupiny Czechoslovak Group (CSG).
Irská nízkonákladová letecká společnost Ryanair prodloužila funkční období výkonného ředitele Michaela O'Learyho do dubna 2032. Firma je největším leteckým dopravcem v Evropě
Nejsilnější odborový svaz KOVO povede dál dosavadní předák Roman Ďurčo. Na sjezdu v Praze si ho dnes zvolili odboráři a odborářky na dalších pět let.
Izraelská armáda v Libanonu od půlnoci zabila 47 lidí a dalších 97 zranila, oznámila podle agentury Reuters v nové bilanci vláda v Bejrútu. Předtím hovořila o nejméně dvou desítkách mrtvých při izraelských úderech. Počty nerozlišují mezi civilisty a ozbrojenci, Izrael tvrdí, že útočí na členy a objekty libanonského hnutí Hizballáh.
Propad rozpočtu České televize v příštím roce kvůli vládnímu návrhu na změnu financování může dosáhnout 1,75 miliardy korun. Kromě schodku 1,3 miliardy korun, který tvoří rozdíl mezi příjmy z televizních poplatků a plánovanými příjmy ze státního rozpočtu, nebude ČT v příštím roce čerpat z rezerv 463 milionů korun, jako tomu bylo v roce 2024.
Norsko otevře svůj generální konzulát v grónském hlavním městě Nuuku, v čele diplomatické mise bude norský diplomat. Oznámil to norský premiér Jonas Gahr Störe. Zájem získat největší ostrov světa pod americkou správu v poslední době projevovala administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa. Grónsko je přitom autonomní součástí Dánského království.
Nový dopravní terminál přijde Jablonec nad Nisou na 471 milionů korun, postaví ho společnost Eurovia CZ, která zvítězila ve veřejné soutěži. Největší investiční akce v novodobé historii města řeší nejen samotnou odbavovací halu a nástupiště, ale také přilehlý park a revitalizaci okolí Lužické Nisy, řekl náměstek primátora Jakub Chuchlík (Piráti). Zhruba 100 milionů by mělo město na stavbu získat z evropských fondů.
Akcionáři na valné hromadě stavební skupiny Metrostav schválili výplatu dividendy ve výši 55 korun za akcii, tedy stejně jako v loňském roce. Celkem akcionáři získají 434,9 milionu korun z necelých 1,3 miliardy určených k rozdělení. Zhruba 834 milionů korun bude ponecháno na další investice skupiny.
V Praze tento týden se zpožděním více než 2,5 roku oficiálně začala hlavní stavba druhé části linky metra D z Olbrachtovy na Nové Dvory. Slavnostního zahájení se dnes zúčastnili zástupci hlavního města, jeho dopravního podniku (DPP) či stavebních firem. Přípravné práce na nové etapě začaly v dubnu poté, co DPP podepsal smlouvu za zhruba 30 miliard korun bez DPH se sdružením vedeným firmou Subterra. Linka D propojí Písnici s náměstím Míru a odlehčí dopravě na jihu metropole.