Povrch Měsíce se dramaticky změní, vraky je ale pokrytý už nyní
Krajina na Měsíci se s blížícím se začátkem nové éry pilotovaných letů dramaticky změní, lidská činnost ji ale viditelně zformovala už v předchozích desetiletích.
Na povrchu zemské oběžnice je stále zřetelná stopa zanechaná astronautem Neilem Armstrongem, leží na něm ale také pozůstatky nejrůznějších satelitů, sond a vozítek. Na Měsíci se ovšem nacházejí i kuriózní předměty jako vlajky, fotografie, náboženské texty nebo třeba golfové míčky, napsal časopis Nature Geoscience.
Od roku 1959, kdy se na Měsíc dostal první člověkem vyrobený předmět ze Země - sovětská sonda Luna 2, na něm přistála nebo ztroskotala více než stovka kosmických lodí a dalších přístrojů, pilotovaných i nepilotovaných. V brzké budoucnosti misí s cílem na Měsíci ještě přibude, a to v čele s lety projektu Artemis, který má vrátit a jeho povrch astronauty.
Změny povrchu
"Pokud zvážíme dopady činnosti vozítek, sond a pohybu lidí, pak se regolit značně naruší. V kontextu nových vesmírných závodů bude měsíční krajina za 50 let úplně jiná. Svůj otisk tam zanechá mnoho zemí s mnoha misemi," citoval deník The Times Justina Holcomba, odborníka na astronautiku z univerzity v Kansasu. Regolit je označení pro svrchní nezpevněnou vrstvu Měsíce.
Podle odborníků lze už nyní hovořit o tom, že na Měsíci začalo nové geologické období spojené s lidskou činností, jakýsi lunární antropocén. Vliv člověka je tam totiž jasně zřetelný, zejména s ohledem na to, že na Měsíci neexistuje vítr, není na něm kapalná voda, déšť ani sopečná aktivita, a tak je jeho povrch velmi statický.
Bezvětří
Právě kvůli neexistenci větru je na Měsíci i po více než 50 letech dodnes uchován otisk obuvi skafandru prvního člověka, který na něj v roce 1969 vstoupil. Zůstaly na něm i další věci, například golfové míčky, které si přivezl astronaut Alan Shepard během mise Apollo 14 v roce 1971.
Podle Holcomba lze tyto artefakty pokládat v podstatě za archeologické exponáty a mělo by se dbát o jejich zachování. Stejně nutné ale podle něj je sledovat nejrůznější odpadní materiály, které Měsíc zamořují a mít o nich přehled.
VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB
Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.
Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.
Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.
Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.
To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB.
A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.
Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
