Povrch Měsíce se dramaticky změní, vraky je ale pokrytý už nyní
Krajina na Měsíci se s blížícím se začátkem nové éry pilotovaných letů dramaticky změní, lidská činnost ji ale viditelně zformovala už v předchozích desetiletích.
Na povrchu zemské oběžnice je stále zřetelná stopa zanechaná astronautem Neilem Armstrongem, leží na něm ale také pozůstatky nejrůznějších satelitů, sond a vozítek. Na Měsíci se ovšem nacházejí i kuriózní předměty jako vlajky, fotografie, náboženské texty nebo třeba golfové míčky, napsal časopis Nature Geoscience.
Od roku 1959, kdy se na Měsíc dostal první člověkem vyrobený předmět ze Země - sovětská sonda Luna 2, na něm přistála nebo ztroskotala více než stovka kosmických lodí a dalších přístrojů, pilotovaných i nepilotovaných. V brzké budoucnosti misí s cílem na Měsíci ještě přibude, a to v čele s lety projektu Artemis, který má vrátit a jeho povrch astronauty.
Změny povrchu
"Pokud zvážíme dopady činnosti vozítek, sond a pohybu lidí, pak se regolit značně naruší. V kontextu nových vesmírných závodů bude měsíční krajina za 50 let úplně jiná. Svůj otisk tam zanechá mnoho zemí s mnoha misemi," citoval deník The Times Justina Holcomba, odborníka na astronautiku z univerzity v Kansasu. Regolit je označení pro svrchní nezpevněnou vrstvu Měsíce.
Podle odborníků lze už nyní hovořit o tom, že na Měsíci začalo nové geologické období spojené s lidskou činností, jakýsi lunární antropocén. Vliv člověka je tam totiž jasně zřetelný, zejména s ohledem na to, že na Měsíci neexistuje vítr, není na něm kapalná voda, déšť ani sopečná aktivita, a tak je jeho povrch velmi statický.
Bezvětří
Právě kvůli neexistenci větru je na Měsíci i po více než 50 letech dodnes uchován otisk obuvi skafandru prvního člověka, který na něj v roce 1969 vstoupil. Zůstaly na něm i další věci, například golfové míčky, které si přivezl astronaut Alan Shepard během mise Apollo 14 v roce 1971.
Podle Holcomba lze tyto artefakty pokládat v podstatě za archeologické exponáty a mělo by se dbát o jejich zachování. Stejně nutné ale podle něj je sledovat nejrůznější odpadní materiály, které Měsíc zamořují a mít o nich přehled.
PODZIMNÍ NEWSTREAM CLUB PRÁVĚ VYCHÁZÍ
Hlavním tématem podzimního čísla magazínu Newstream Club je Sázka na Česko. Česko je totiž země s ohromným potenciálem. To je jedna ze spojovacích myšlenek vlivných českých podnikatelů. A ten potenciál je zejména v lidech. Jak ale tento potenciál vzít a přetočit jej ve skutečnou hodnotu, na které lze následně stavět růst? Právě o těchto otázkách jsme mluvili s několika výraznými figurami českého, slovenského, ale i světového byznysu.
Velmi aktivní, a přitom neotřelý způsob ukazuje galeristka Olga Trčková, která v centru Prahy vybudovala úspěšnou komerční galerii DSC Gallery. O tom, jak může Česko, či potažmo Česko a Slovensko uspět na globální scéně, pak vědí své miliardáři Vlastislav Bříza a Dalibor Cicman. První dokázal tradiční značku Koh-i-noor dostat do celého světa, druhý se svým e-commerce projektem GymBeam svět postupně dobývá.
Kromě rozhovorů s klíčovými osobnostmi trhu se v magazínu dozvíte také prognózu vývoje na pražské burze, proč se v Kuchyni na Pražském hradě nesmaží smažák nebo jak to vlastně mají Češi se svými chalupami.
Deváté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.
Na další číslo se můžete těšit již v prosinci.
