Reklama

Nový magazín právě vychází!

Objednávejte zde

Povrch Měsíce se dramaticky změní, vraky je ale pokrytý už nyní

Měsíc může být podle nové studie až o 40 milionů let starší, než se myslelo
iStock
 ČTK

Krajina na Měsíci se s blížícím se začátkem nové éry pilotovaných letů dramaticky změní, lidská činnost ji ale viditelně zformovala už v předchozích desetiletích.

Reklama

Na povrchu zemské oběžnice je stále zřetelná stopa zanechaná astronautem Neilem Armstrongem, leží na něm ale také pozůstatky nejrůznějších satelitů, sond a vozítek. Na Měsíci se ovšem nacházejí i kuriózní předměty jako vlajky, fotografie, náboženské texty nebo třeba golfové míčky, napsal časopis Nature Geoscience.

Od roku 1959, kdy se na Měsíc dostal první člověkem vyrobený předmět ze Země - sovětská sonda Luna 2, na něm přistála nebo ztroskotala více než stovka kosmických lodí a dalších přístrojů, pilotovaných i nepilotovaných. V brzké budoucnosti misí s cílem na Měsíci ještě přibude, a to v čele s lety projektu Artemis, který má vrátit a jeho povrch astronauty.

Změny povrchu

"Pokud zvážíme dopady činnosti vozítek, sond a pohybu lidí, pak se regolit značně naruší. V kontextu nových vesmírných závodů bude měsíční krajina za 50 let úplně jiná. Svůj otisk tam zanechá mnoho zemí s mnoha misemi," citoval deník The Times Justina Holcomba, odborníka na astronautiku z univerzity v Kansasu. Regolit je označení pro svrchní nezpevněnou vrstvu Měsíce.

Podle odborníků lze už nyní hovořit o tom, že na Měsíci začalo nové geologické období spojené s lidskou činností, jakýsi lunární antropocén. Vliv člověka je tam totiž jasně zřetelný, zejména s ohledem na to, že na Měsíci neexistuje vítr, není na něm kapalná voda, déšť ani sopečná aktivita, a tak je jeho povrch velmi statický.

Reklama

Bezvětří

Právě kvůli neexistenci větru je na Měsíci i po více než 50 letech dodnes uchován otisk obuvi skafandru prvního člověka, který na něj v roce 1969 vstoupil. Zůstaly na něm i další věci, například golfové míčky, které si přivezl astronaut Alan Shepard během mise Apollo 14 v roce 1971.

Podle Holcomba lze tyto artefakty pokládat v podstatě za archeologické exponáty a mělo by se dbát o jejich zachování. Stejně nutné ale podle něj je sledovat nejrůznější odpadní materiály, které Měsíc zamořují a mít o nich přehled.

 

Magazín newstream CLUB

Hlavním tématem letního čísla magazínu Newstream CLUB je Česko-Slovensko, s podtitulem Dvě země, jeden trh. 

V rozhovoru se představuje Karel Vágner, marketér a podnikatel v řadě úspěšných projektů, známý také spoluprací s manželkou a úspěšnou modelkou Simonou Krainovou.

Další osobnosti jako Igor Rattaj se zamýšlejí nad rozdíly mezi podnikáním v Česku a na Slovensku. O umělé inteligenci hovoří česko-slovenská investorka Andrea Ferancová Bartoňová, o veřejnosti a kultuře slovenský bestsellerista Jozef Karika. Uznávaný chef Marcel Ihnačák prozrazuje, která z obou kuchyní je „lepší“. Marketér Milan Šemelák s klientem Williamem Rudolfem Lobkowiczem mluví o tom, jak přetvořit odkaz šlechtického rodu do moderní doby.

Magazín přináší inspirativní čtení, které má čtenáře motivovat k tomu, aby zkusili i ve své profesi či hobby vytvářet věci s trvalejší vizí

K dostání je v síti PNS i online. Nově také v elektronické podobě v našem e-shopu.

Související témata 

Nástupnictví

Miliardáři

Umění

Filantropie

Reklama

Související

Reklama
Reklama
Doporučujeme