Povrch Měsíce se dramaticky změní, vraky je ale pokrytý už nyní
Krajina na Měsíci se s blížícím se začátkem nové éry pilotovaných letů dramaticky změní, lidská činnost ji ale viditelně zformovala už v předchozích desetiletích.
Na povrchu zemské oběžnice je stále zřetelná stopa zanechaná astronautem Neilem Armstrongem, leží na něm ale také pozůstatky nejrůznějších satelitů, sond a vozítek. Na Měsíci se ovšem nacházejí i kuriózní předměty jako vlajky, fotografie, náboženské texty nebo třeba golfové míčky, napsal časopis Nature Geoscience.
Od roku 1959, kdy se na Měsíc dostal první člověkem vyrobený předmět ze Země - sovětská sonda Luna 2, na něm přistála nebo ztroskotala více než stovka kosmických lodí a dalších přístrojů, pilotovaných i nepilotovaných. V brzké budoucnosti misí s cílem na Měsíci ještě přibude, a to v čele s lety projektu Artemis, který má vrátit a jeho povrch astronauty.
Změny povrchu
"Pokud zvážíme dopady činnosti vozítek, sond a pohybu lidí, pak se regolit značně naruší. V kontextu nových vesmírných závodů bude měsíční krajina za 50 let úplně jiná. Svůj otisk tam zanechá mnoho zemí s mnoha misemi," citoval deník The Times Justina Holcomba, odborníka na astronautiku z univerzity v Kansasu. Regolit je označení pro svrchní nezpevněnou vrstvu Měsíce.
Podle odborníků lze už nyní hovořit o tom, že na Měsíci začalo nové geologické období spojené s lidskou činností, jakýsi lunární antropocén. Vliv člověka je tam totiž jasně zřetelný, zejména s ohledem na to, že na Měsíci neexistuje vítr, není na něm kapalná voda, déšť ani sopečná aktivita, a tak je jeho povrch velmi statický.
Bezvětří
Právě kvůli neexistenci větru je na Měsíci i po více než 50 letech dodnes uchován otisk obuvi skafandru prvního člověka, který na něj v roce 1969 vstoupil. Zůstaly na něm i další věci, například golfové míčky, které si přivezl astronaut Alan Shepard během mise Apollo 14 v roce 1971.
Podle Holcomba lze tyto artefakty pokládat v podstatě za archeologické exponáty a mělo by se dbát o jejich zachování. Stejně nutné ale podle něj je sledovat nejrůznější odpadní materiály, které Měsíc zamořují a mít o nich přehled.
VYŠEL PODZIMNÍ NEWSTREAM CLUB
Lepší život jako téma čísla
Změna k lepšímu je jedním z témat aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Šířeji pak je tématem longevity, nebo obecněji lepší život. A to nejen každého konkrétního člověka, ale také společnosti nebo firem.
Na obálce magazínu je Radek Kašpárek. Hvězdný šéfkuchař je nový člověk, alespoň to říká v titulním rozhovoru. „Byl jsem prudší, výbušnější, taková neřízená střela. Celkově jsem se časem zklidnil, dostal se do větší pohody a tím se ve mně uklidnilo i ego,“ říká.
V novém magazínu tak čtenáři najdou například rozhovor s Pavlem Loudou. Jeho jméno patří k synonymům tuzemského vozoparku, protože je jedním z nejúspěšnějších prodejců aut u nás. Ale zároveň koupil také sklárny, v nichž pracovali jeho rodiče, investoval do nich stamiliony a dnes již může zhodnotit, jak se tato investice vyplatila.
Na rady rodičů vzpomíná také Barbara Paldus, dcera českých emigrantů, která se narodila v Kanadě, uspěla v Silicon Valley a dnes vyrábí kosmetiku, jež vychází z přírodních tradic, ale je podpořená high-endovou vědou. „Na magii sice nevěřím, ale umím věřit věcem, které zatím neumíme vysvětlit,“ říká vědkyně.
A o to, jak razantně změnit život po šedesátce, se podělí Hana Janata, lékařka, která v 55 začala profesionálně tančit a po šedesátce se stala modelkou. A spolupracuje s nejprestižnějšími značkami světa.
Třinácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
