Rusko příští měsíc obnoví prodej dluhopisů na místním trhu a plánuje dluhopisy denominované v čínské měně jüan. Jde o součást plánované obnovy domácích trhů zasažených sankcemi a snahy o vyšší zaměření na svého spojence, kterým je Čína. S odvoláním na informovaný zdroj to uvedla agentura Bloomberg.
Prudké zpevňování americké měny, jehož jsme poslední dobou svědky, začíná být pro svět vážným problémem. Vrací dokonce v úvahách mnohé do roku 1985. Tehdy se v newyorském hotelu Plaza ministři financí vedoucích světových ekonomik – USA, Velké Británie, Japonska, Západního Německa a Francie – dohodli na koordinované akci za účelem oslabení dolaru.
Rubl je v současné době o čtvrtinu silnější vůči dolaru než před začátkem Putinovy invaze na Ukrajinu. Omezení na ruském bankovním trhu a nedostatek dolarů v zemi ale způsobují, že řada Rusů začala shánět dolary jak za komunismu – na černém trhu a za nevýhodnější kurz, píše agentura Bloomberg.
Ruský rubl k americkému dolaru v Moskvě poprvé po více než dvou letech zpevnil za hranici 63 rublů (23 korun) a v růstu pokračuje i k euru, kde je nejsilnější za pět let. Je to díky podpoře centrální banky, která na devizovém trhu zavedla restrikce jako odpověď na západní sankce.
Dopady sankcí uvalených na Rusko kvůli invazi na Ukrajinu se začínají projevovat na každodenním životě Rusů. Dramaticky se zdražují běžné potraviny, i elektronika. Problém je i s léky, upozorňuje CNN. „Nevíme, co bude dál,“ bojí se běžní Rusové.
Spojené státy zvažují skutečné finanční „jaderné tlačítko“: chtějí historicky bezprecedentně sankcionovat ruskou centrální banku, a přivodit tak krach rublu a ruskou hyperinflaci.
Se začátkem roku 2022 si svět připomněl dvacáté výročí hotovostní podoby společné evropské měny euro, která ve své podstatnější, bezhotovostní formě spatřila světlo světa ještě o tři roky dříve. Za svá léta existence se rozhodně nemusí stydět, zvláště jedná-li se stále o experiment hospodářské a měnové unie (EMU), v němž se ekonomické racio musí popasovat se silnými politickými zájmy a motivy.
Česká koruna na Štědrý den poprvé od února 2020, tedy od doby před propuknutím pandemie, posílila pod úroveň 25 korun za euro. Podle dat Bloombergu prolomila tuto psychologickou hranici krátce před 14:30 středoevropského času. Posílila až na úroveň 24,972 za euro. Následně ale část svých zisků odevzdala a kurs se vrátil zpět nad úroveň 25 korun za euro. Česká měna i tak jako jediná z měn zemí Visegrádské skupiny letos vůči euru zpevnila.
Evropská komise (EK), která plní i roli antimonopolního úřadu, vyměřila nadnárodním finančním institucím UBS, Barclays, RBS, HSBC a Credit Suisse pokutu 344 milionů eur (8,7 miliardy korun) za kartel při obchodování s měnami.
Americká centrální banka (Fed) podle očekávání snížila základní úrokovou sazbu o 0,25 procentního bodu do pásma 3,50 až 3,75 procenta. O rozhodnutí informovala v tiskové zprávě. Zároveň centrální bankéři naznačili, že po třetím snížení sazeb v řadě by v příštích měsících mohli uvolňování měnové politiky prozatím přerušit.
Americká společnost Amazon zaplatí italské daňové správě 511 milionů eur 💶 (12,4 miliardy korun), aby urovnala spor ohledně platby DPH. Napsaly to s odkazem na své zdroje agentury ANSA a Reuters. Samotný Amazon potvrdil uzavření dohody. Současně však společnosti stále hrozí trestní stíhání ze strany prokuratury.
Číst více
Česká televize 📺 bude v příštím roce hospodařit s vyrovnaným rozpočtem 8,5 miliardy korun, což je o sedm procent více, než byl rozpočet na letošní rok. Hlavním příjmem bude výnos z televizních poplatků ve výši 6,73 miliardy korun, tedy o 580 milionů korun, respektive o devět procent meziročně více. Za zvýšením stojí tzv. velká mediální novela, která od letošního května zvýšila televizní poplatek o 15 korun na 150 korun a rozšířila okruh poplatníků.
Maďarský parlament schválil návrh zákona, který komplikuje případné prohlášení prezidenta země za nezpůsobilého k výkonu funkce. Tento krok zákonodárného sboru, v němž má většinu koalice premiéra Viktora Orbána, vyvolal kritiku z řad opozice, podle níž se tak vláda snaží upevnit moc.
Ceny ropy dnes klesají 📉. Reagují tak na nenovější zprávu o vývoji zásob ve Spojených státech. Investoři také sledují pokrok v mírových jednáních mezi Ruskem a Ukrajinou a čekají na rozhodnutí centrální banky USA (Fed) o sazbách. Cena severomořské ropy Brent klesá o 0,3 procenta na 61,76 dolaru za barel 🛢. Americká lehká ropa WTI ve stejnou dobu ztrácela rovněž 0,3 procenta a prodávala se za 58,09 dolaru za barel.
Pražská burza mírně vylepšila své historické maximum 🔝. Index PX posílil o 0,18 procenta na 1563,91 bodu. Pomohly mu mimo jiné akcie Komerční banky a Monety Money Bank. Ztrácela naopak Erste Bank. Aktivita na trhu byla nízká, celkový objem obchodů zůstal pod 250 miliony korun.
Česká měna dál mírně posiluje. K euru si polepšila o tři haléře na 24,25 Kč/EUR, vůči dolaru koruna zpevnila o čtyři haléře na 20,83 Kč/USD.
Americká Agentura pro ochranu životního prostředí (EPA) smazala zmínky o změně klimatu způsobené člověkem ze svého webu. V popisu změny klimatu se nyní soustředí pouze na přírodní procesy přispívající tomuto jevu, jako je sopečná aktivita a změny ve sluneční aktivitě. Píše o tom deník The Washington Post (WP).
Obvodní soud pro Prahu 2 znovu nepravomocně zamítl žalobu někdejší ministryně obrany Vlasty Parkanové, která žádala odškodné 8,5 milionu korun za dlouholeté trestní stíhání v kauze armádních letounů CASA. České televizi (ČT) to dnes řekla mluvčí soudu Marcela Pröllerová. Soudy žalobu bývalé ministryně zamítly i v minulosti, rozsudky ale v říjnu zrušil Nejvyšší soud (NS). Konstatoval, že v případu nebyly zohledněny klíčové okolnosti.
Prezident Petr Pavel stále počítá s tím, že se může sejít s původním kandidátem Motoristů na ministra životního prostředí Filipem Turkem. Má nicméně dlouhodobé výhrady k tomu, jak přistupuje k faktům, právu a pravidlům. Dovede si jen těžko představit, že by cokoli tento pohled mohlo změnit. Pavel to řekl novinářům při návštěvě Libereckého kraje.