Centrální banky patřily v roce 2022 ke klíčovým hráčům světové ekonomiky. Ačkoli si to možná někdo nechce přiznat, hrají v současnosti roli přinejmenším srovnatelnou s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, ne-li větší. A platí to i pro Aleše Michla, nového guvernéra České národní banky, který patřil k osobnostem roku 2022 podle byznysového portálu newstream.cz.
Polský zlotý dnes vůči koruně znehodnotil na svoji nejslabší úroveň za poslední měsíc. Dnes ráno se prodával i za méně než 5,09 koruny, tedy nejlevněji od letošního 17. října, vyplývá z dat agentury Bloomberg. Z dlouhodobého hlediska je polská měna stále blízko svých historicky rekordních minim vůči koruně. Na absolutní minimum se propadla letos 7. října, kdy se prodávala i za méně než 5,01 koruny, upozorňuje hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
ČNB již ve čtvrtek může zvýšit základní úrokové sazby. Půjde o zásadní moment zejména pro kurz české koruny. Před radou České národní banky v čele s guvernérem Alešem Michlem jsou složité měsíce. Již na jaře příštího roku by se mohla česká koruna dostat do vážných potíží. Roztočilo by to další vlnu inflace, míní komentátor newstream.cz Stanislav Šulc.
Česká koruna dnes ráno posílila proti britské libře až pod úroveň 26,60 Kč za libru. Koruna je tak vůči britské měně nejsilnější v historii (viz graf níže). Dosud svého absolutně nejsilnějšího kursu dosáhla v květnu 2011, kdy se libra prodávala za 26,70 Kč.
Britská libra se dnes ocitá po mohutným výprodejním tlakem, doslova ve volném pádu. Mezinárodní investoři se jí zbavují, neboť je vyděsil záměr kabinetu nové premiérky Liv Trussové „nakopnout“ ekonomiku razantními daňovými škrty. Britská vláda hodlá daně snižovat jak z mezd pracovníků, tak z příjmu firem. Škrty totiž na ostrovech dále prohloubí deficit a urychlí inflaci. Inflace je v Británii zhruba desetiprocentní, nejvyšší za čtyřicet let.
Lidé nechtějí pracovat, zvykli si, že se o ně někdo postará. Covid toto uvažování podpořil. Krize s energiemi nám může pomoci se probrat, míní Mojmír Hampl, šéf Úřadu národní rozpočtové rady, která dodává ekonomické podklady vládě. Podle Hampla se křivky příjmů a výdajů rozšiřují jako nůžky a samozřejmě vedou výdaje. Nejvíce ho nyní děsí, jakou rychlostí se zvyšují schodky veřejných rozpočtů, jak nabobtnává státní správa. „Nic z toho není podepřeno prací,” říká bývalý viceguvernér České národní banky.
Rusko příští měsíc obnoví prodej dluhopisů na místním trhu a plánuje dluhopisy denominované v čínské měně jüan. Jde o součást plánované obnovy domácích trhů zasažených sankcemi a snahy o vyšší zaměření na svého spojence, kterým je Čína. S odvoláním na informovaný zdroj to uvedla agentura Bloomberg.
Ukrajina devalvovala měnu o 25 procent, kvůli válce s Ruskem se chce soustředit na ochranu svých devizových rezerv. Centrální uvedla, že kurz vůči dolaru oficiálně stanovila na 36,5686 hřivny. Dosavadní kurz činil 29,25 hřivny, kde jej banka držela posledních pět měsíců.
Rusko zdá se našlo způsob, jak obejít jedno z nejvíce bolestných sankčních opatření americké vlády. Zkoumá fintu, jak provést splátky dolarových dluhopisů v rublech. Mechanismus by byl podobný jako u plateb za plyn členských zemí EU. Pokud to projde, Rusko se tak opět vyhne možnosti prvního bankrotu kvůli nesplácení dluhů od roku 1917. Ochota zahraničních investorů k novému způsobu plateb ale nebude příliš velká, píše server CNBC.
Kuny vystřídá euro. Evropská komise schválila Chorvatsku zavedení jednotné evropské měny od ledna příštího roku. Rozšíření eurozóny by měli koncem června v Bruselu podpořit lídři členských zemí. Poté ho definitivně stvrdit zástupci vlád v Radě EU. Země se pak stane dvacátým členem eurozóny.
Inflace vrcholí, brzy se nadějeme její zvolnění. I tak nás čeká ekonomicky nesmírně těžký čas. Stagflace. Tedy ekonomický propad spojený se stále výrazným růstem hladiny spotřebitelských cen. To vše lze vyčíst z nejnovějšího, květnového šetření mezi více než třemi stovkami předních světových ekonomů a investorů, které každý měsíc provádí Bank of America.
Letošní senátní volby Sněmovnu neobměnily. V nynějším finále výběru členů horní komory neuspěli dva adepti z řad poslanců, zůstal jim tedy mandát v dolní komoře. Do Senátu kandidovala letos čtveřice poslanců, dva vypadli už v prvním kole před týdnem. Senátní volební finále prohráli poslanci Jitka Volfová na Českolipsku a Petr Vrána na Přerovsku (oba ANO).
