Koruna je nejsilnější od roku 2011. V tomto týdnu se totiž české měně podařilo obchodování uzavírat na kursu pod 24,20 za euro, což je nejnižší úroveň od září před jedenácti lety. Z hlediska české ekonomiky jde nepochybně o dobrou zprávu, míní hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda. Výraznější posilování koruny sice škodí vývozcům, zejména ovšem těm méně konkurenceschopným. Ale v tuto chvíli je přednější zkrocení inflace a k němu silnější koruna přispívá znatelně, prostřednictvím zlevňování dovozu.
ČNB již ve čtvrtek může zvýšit základní úrokové sazby. Půjde o zásadní moment zejména pro kurz české koruny. Před radou České národní banky v čele s guvernérem Alešem Michlem jsou složité měsíce. Již na jaře příštího roku by se mohla česká koruna dostat do vážných potíží. Roztočilo by to další vlnu inflace, míní komentátor newstream.cz Stanislav Šulc.
Česká koruna dnes ráno posílila proti britské libře až pod úroveň 26,60 Kč za libru. Koruna je tak vůči britské měně nejsilnější v historii (viz graf níže). Dosud svého absolutně nejsilnějšího kursu dosáhla v květnu 2011, kdy se libra prodávala za 26,70 Kč.
Britská libra se dnes ocitá po mohutným výprodejním tlakem, doslova ve volném pádu. Mezinárodní investoři se jí zbavují, neboť je vyděsil záměr kabinetu nové premiérky Liv Trussové „nakopnout“ ekonomiku razantními daňovými škrty. Britská vláda hodlá daně snižovat jak z mezd pracovníků, tak z příjmu firem. Škrty totiž na ostrovech dále prohloubí deficit a urychlí inflaci. Inflace je v Británii zhruba desetiprocentní, nejvyšší za čtyřicet let.
Lidé nechtějí pracovat, zvykli si, že se o ně někdo postará. Covid toto uvažování podpořil. Krize s energiemi nám může pomoci se probrat, míní Mojmír Hampl, šéf Úřadu národní rozpočtové rady, která dodává ekonomické podklady vládě. Podle Hampla se křivky příjmů a výdajů rozšiřují jako nůžky a samozřejmě vedou výdaje. Nejvíce ho nyní děsí, jakou rychlostí se zvyšují schodky veřejných rozpočtů, jak nabobtnává státní správa. „Nic z toho není podepřeno prací,” říká bývalý viceguvernér České národní banky.
Rusko příští měsíc obnoví prodej dluhopisů na místním trhu a plánuje dluhopisy denominované v čínské měně jüan. Jde o součást plánované obnovy domácích trhů zasažených sankcemi a snahy o vyšší zaměření na svého spojence, kterým je Čína. S odvoláním na informovaný zdroj to uvedla agentura Bloomberg.
Ukrajina devalvovala měnu o 25 procent, kvůli válce s Ruskem se chce soustředit na ochranu svých devizových rezerv. Centrální uvedla, že kurz vůči dolaru oficiálně stanovila na 36,5686 hřivny. Dosavadní kurz činil 29,25 hřivny, kde jej banka držela posledních pět měsíců.
Rusko zdá se našlo způsob, jak obejít jedno z nejvíce bolestných sankčních opatření americké vlády. Zkoumá fintu, jak provést splátky dolarových dluhopisů v rublech. Mechanismus by byl podobný jako u plateb za plyn členských zemí EU. Pokud to projde, Rusko se tak opět vyhne možnosti prvního bankrotu kvůli nesplácení dluhů od roku 1917. Ochota zahraničních investorů k novému způsobu plateb ale nebude příliš velká, píše server CNBC.
Kuny vystřídá euro. Evropská komise schválila Chorvatsku zavedení jednotné evropské měny od ledna příštího roku. Rozšíření eurozóny by měli koncem června v Bruselu podpořit lídři členských zemí. Poté ho definitivně stvrdit zástupci vlád v Radě EU. Země se pak stane dvacátým členem eurozóny.
Inflace vrcholí, brzy se nadějeme její zvolnění. I tak nás čeká ekonomicky nesmírně těžký čas. Stagflace. Tedy ekonomický propad spojený se stále výrazným růstem hladiny spotřebitelských cen. To vše lze vyčíst z nejnovějšího, květnového šetření mezi více než třemi stovkami předních světových ekonomů a investorů, které každý měsíc provádí Bank of America.
Prudké zpevňování americké měny, jehož jsme poslední dobou svědky, začíná být pro svět vážným problémem. Vrací dokonce v úvahách mnohé do roku 1985. Tehdy se v newyorském hotelu Plaza ministři financí vedoucích světových ekonomik – USA, Velké Británie, Japonska, Západního Německa a Francie – dohodli na koordinované akci za účelem oslabení dolaru.
Meziroční míra inflace 🛒 na Slovensku v červenci zvolnila tempo růstu na 3,3 procenta, byla tak nejnižší od začátku loňska. Oznámil to slovenský statistický úřad. V červnu spotřebitelské ceny stouply proti stejnému období před rokem o 3,5 procenta.
Čínský výrobce počítačů Lenovo 💻 v prvním finančním čtvrtletí zvýšil tržby meziročně o 43 procent. Je to nejvíce za pět let a zároveň to znamená rekord. Firma se však propadla do čisté ztráty 609 milionů dolarů (12,8 miliardy korun) po zisku 505 milionů dolarů ve stejném období loni. Důvodem byla hlavně jednorázová účetní ztráta 1,7 miliardy dolarů způsobená přeceněním opčních listů. Firma to uvedla v tiskové zprávě.
Hrubý domácí produkt (HDP) Británie ve druhém čtvrtletí vzrostl mezičtvrtletně o 0,4 procenta. Růst zpomalil z tempa 0,6 procenta v předchozím čtvrtletí, uvedl ve své předběžné zprávě britský statistický úřad. V červnu ekonomika meziměsíčně vzrostla o 0,3 procenta, o měsíc dříve stagnovala. Překonala tak očekávání analytiků, kteří odhadovali, že bude stagnovat i nadále.
Řada podniků v Německu předpokládá, že rostoucí využívání umělé inteligence (AI) povede v příštích pěti letech k poklesu mezd 💰. Informoval o tom mnichovský ekonomický institut Ifo s odvoláním na výsledky průzkumu mezi zhruba třemi tisícovkami německých podniků, které již AI využívají.
Číst více
Platforma Nesnězeno 🥙🥐, prostřednictvím které podniky nabízejí balíčky s nespotřebovaným jídlem, chce letos oproti loňskému roku skončit v zisku. Pomoci by jí tomu měl i odchod podobné společnosti Too Good To Go k 31. červenci z Česka. Díky tomu firma navázala více partnerství a letos plánuje expanzi do malých měst. Uvedl to zakladatel a ředitel Nesnězeno Jakub Henni. Minulý rok bylo Nesnězeno ve ztrátě 3,7 milionu korun.
Číst více
Americký start-up vyrábějící baterie 🔋 s využitím rzi získal od investorů dalších 750 milionů dolarů 💲 (15,8 miliardy korun), píše web deníku The Wall Street Journal (WSJ). Celkem už se firmě Form Energy podařilo vybrat více než dvě miliardy dolarů. Peníze chce využít k navýšení produkce a k realizaci první vlny komerčních projektů.
Číst více
Ruský prezident Vladimir Putin dnes navštívil Iturup, největší z jižních Kurilských ostrovů, na něž si dlouhodobě kladou územní nárok Rusko i Japonsko. Informovala o tom ruská státní agentura TASS, která zdůraznila, že jde o první Putinovu osobní návštěvu tohoto souostroví. Moskva a Tokio od konce druhé světové války právě kvůli nevyřešenému sporu o Kurily nikdy nepodepsaly oficiální mírovou smlouvu.
