Lidé nechtějí pracovat, zvykli si, že se o ně někdo postará. Covid toto uvažování podpořil. Krize s energiemi nám může pomoci se probrat, míní Mojmír Hampl, šéf Úřadu národní rozpočtové rady, která dodává ekonomické podklady vládě. Podle Hampla se křivky příjmů a výdajů rozšiřují jako nůžky a samozřejmě vedou výdaje. Nejvíce ho nyní děsí, jakou rychlostí se zvyšují schodky veřejných rozpočtů, jak nabobtnává státní správa. „Nic z toho není podepřeno prací,” říká bývalý viceguvernér České národní banky.
Inflace vrcholí, brzy se nadějeme její zvolnění. I tak nás čeká ekonomicky nesmírně těžký čas. Stagflace. Tedy ekonomický propad spojený se stále výrazným růstem hladiny spotřebitelských cen. To vše lze vyčíst z nejnovějšího, květnového šetření mezi více než třemi stovkami předních světových ekonomů a investorů, které každý měsíc provádí Bank of America.
Prudké zpevňování americké měny, jehož jsme poslední dobou svědky, začíná být pro svět vážným problémem. Vrací dokonce v úvahách mnohé do roku 1985. Tehdy se v newyorském hotelu Plaza ministři financí vedoucích světových ekonomik – USA, Velké Británie, Japonska, Západního Německa a Francie – dohodli na koordinované akci za účelem oslabení dolaru.
Rubl je v současné době o čtvrtinu silnější vůči dolaru než před začátkem Putinovy invaze na Ukrajinu. Omezení na ruském bankovním trhu a nedostatek dolarů v zemi ale způsobují, že řada Rusů začala shánět dolary jak za komunismu – na černém trhu a za nevýhodnější kurz, píše agentura Bloomberg.
Ruský rubl k americkému dolaru v Moskvě poprvé po více než dvou letech zpevnil za hranici 63 rublů (23 korun) a v růstu pokračuje i k euru, kde je nejsilnější za pět let. Je to díky podpoře centrální banky, která na devizovém trhu zavedla restrikce jako odpověď na západní sankce.
Dopady sankcí uvalených na Rusko kvůli invazi na Ukrajinu se začínají projevovat na každodenním životě Rusů. Dramaticky se zdražují běžné potraviny, i elektronika. Problém je i s léky, upozorňuje CNN. „Nevíme, co bude dál,“ bojí se běžní Rusové.
Spojené státy zvažují skutečné finanční „jaderné tlačítko“: chtějí historicky bezprecedentně sankcionovat ruskou centrální banku, a přivodit tak krach rublu a ruskou hyperinflaci.
Se začátkem roku 2022 si svět připomněl dvacáté výročí hotovostní podoby společné evropské měny euro, která ve své podstatnější, bezhotovostní formě spatřila světlo světa ještě o tři roky dříve. Za svá léta existence se rozhodně nemusí stydět, zvláště jedná-li se stále o experiment hospodářské a měnové unie (EMU), v němž se ekonomické racio musí popasovat se silnými politickými zájmy a motivy.
Česká koruna na Štědrý den poprvé od února 2020, tedy od doby před propuknutím pandemie, posílila pod úroveň 25 korun za euro. Podle dat Bloombergu prolomila tuto psychologickou hranici krátce před 14:30 středoevropského času. Posílila až na úroveň 24,972 za euro. Následně ale část svých zisků odevzdala a kurs se vrátil zpět nad úroveň 25 korun za euro. Česká měna i tak jako jediná z měn zemí Visegrádské skupiny letos vůči euru zpevnila.
Britská veřejnoprávní stanice BBC v podání federálnímu soudu v americkém Miami uvedla, že americký prezident Donald Trump neprokázal, že se v dokumentu odvysílaném krátce před jeho znovuzvolením dopustila pomluvy. Chystá se proto požádat o zamítnutí Trumpovy žaloby o deset miliard dolarů (asi 205 miliard korun), píše agentura Reuters.
Euro oslabuje po nepotvrzené zprávě, že prezidentka Evropské centrální banky (ECB) Christine Lagardeová plánuje předčasně odstoupit. Dolar naopak zpevňuje v návaznosti na čísla z americké ekonomiky. Euro k dolaru asi 0,3 procenta ztrácí a nachází se na 1,1810 dolaru.
Globální trh s elektronikou čelí krizi v důsledku nedostatku paměťových čipů, který je výsledkem rozsáhlých investic do infrastruktury pro umělou inteligenci (AI). To vede k prudkému růstu cen paměťových čipů, což má vliv na ceny počítačů, chytrých telefonů, ale také automobilů, vyplývá z analýzy agentury Bloomberg.
Číst více
Nápojářské skupiněKofola loni klesly 📉 tržby meziročně o tři procenta na 10,75 miliardy korun. Provozní zisk před odpisy EBITDA se podle předběžných neauditovaných hospodářských výsledků snížil o 3,2 procenta na 1,79 miliardy korun. Rok byl podle firmy náročný. Výsledky ovlivnila nová daň na Slovensku a počasí, které bylo pro nápojáře nejhorší za posledních deset let. Kofola to uvedla v tiskové zprávě.
Číst více
Pražská burza výrazně posílila 💪, rostla potřetí v řadě. Index PX přidal 1,73 procenta na 2699,88 bodu. Vrátil se tak k hranici 2700 bodů, pod kterou klesl na konci minulého týdne. Pomohly mu akcie bankovního sektoru i energetické společnosti ČEZ. Aktivita na trhu byla podprůměrná.
Slovenská rafinerie Slovnaft ⛽ zastavuje vývoz nafty na Ukrajinu a veškeré její produkty budou nyní určeny pro domácí trh, píší slovenská média s odvoláním na sdělení premiéra Roberta Fica. Opatření je reakcí na přerušení dodávek ruské ropy ropovodem Družba. Zastavení dodávek nafty na Ukrajinu oznámilo rovněž Maďarsko.
Ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO) se chce zaměřit na personální stabilizaci policistů 👮 a hasičů 👨🚒. Na tiskové konferenci zopakoval, že chce navyšovat platy příslušníků postupně tak, aby nástupní platy po absolvování povinné přípravy dosáhly 50 tisíc korun. Za další z priorit označil i materiální zabezpečení obou sborů.
Číst více
Míra inflace v Británii v lednu meziročně zpomalila na tři procenta z prosincových 3,4 procenta, a byla tak nejníže od března. Oznámil to britský statistický úřad. Údaj zvyšuje očekávání, že by britská centrální banka mohla brzy snížit základní úrokovou sazbu, napsala agentura Reuters.
Energetická skupina ČEZ neuspěla v arbitráži proti Bulharsku, které vinila z poškození svého tamního podnikání. Česká společnost ve sporu žádala náhradu škody v řádu stovek milionů eur, podle arbitrů na ni ovšem nárok nemá. Uvedly to dnes Seznam Zprávy. ČEZ působil na bulharském trhu od roku 2004, poslední aktiva tam prodal v roce 2021.
Číst více
Stát zavede nový systém evidence tržeb EET 2.0, spustí se příští rok. Novinářům to řekla ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Systém nebude povinný pro podnikatele, kteří jsou v prvním pásmu paušální daně, mají roční příjmy do jednoho milionu korun či platí měsíční paušální daň 1500 korun a povinné odvody na sociální a zdravotní pojištění.
