Českému průmyslu hrozí další energetický šok. Důvěra průmyslových podniků se propadla na nejnižší úroveň za půldruhého roku a evropská cena plynu mezitím vystřelila téměř ke 100 eurům za megawatthodinu. Oproti Spojeným státům je takřka třináctinásobná. Kombinace drahých energií a slabé poptávky může podle ekonoma Lukáše Kovandy přinést omezování výroby, investic i propouštění. A v krajním případě také návrat stagflace.
Česká ekonomika ztrácí svůj dosavadní náskok před Polskem a bez zásadního zvýšení produktivity může během příští dekády přijít i o část svého postavení ve střední Evropě. Dosavadní model založený na levnější práci, vysoké zaměstnanosti a dlouhé pracovní době se vyčerpává, zatímco investice do vzdělávání, výzkumu či infrastruktury zaostávají, píše ve svém komentáři hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Značkové oblečení, kabelky či kosmetika zřejmě pocházející z vyrabovaných francouzských obchodů se objevují na internetových tržištích včetně Vintedu. Rozsah přeprodeje zatím není znám. Přestože česká a francouzská část platformy nejsou přímo propojeny, prostřednictvím dalších prodejců se může zboží dostat i k českým zákazníkům.
Regulace hypotečních sazeb není v Evropě nic výjimečného a příklady Francie či Chorvatska ukazují, že stát může bankám nastavit limity. Česko by teoreticky nemuselo zastropovat jen konečné úroky, ale mohlo by regulovat také bankovní marže a navázat je například na tržní cenu peněz, píše ve svém komentáři hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda. Takový zásah by však mohl mít i vedlejší efekty, od horší dostupnosti úvěrů po další tlak na ceny nemovitostí.
Představte si podnik, který si pouhým ťuknutím do klávesnice vytváří to, co následně za úrok půjčuje zákazníkům. Hotový strojek na peníze. Tak může na první pohled působit fungování komerčních bank. Při poskytnutí úvěru totiž skutečně vznikají nové peníze. Nabízí se proto otázka: proč hypotéky zdražují, když vytvoření peněz pořád vyžaduje jen účetní zápis? A proč banky lákají střadatele na spořicí účty, když si peníze mohou samy „vyťukat“?
Evropskou centrální banku může už v nejbližších týdnech zasáhnout zásadní personální otřes. Její prezidentka Christine Lagardeová by se totiž mohla stát novou předsedkyní Světového ekonomického fóra, známého především každoročními setkáními politických a ekonomických elit v Davosu. Podle dnešních informací agentury Reuters by o jejím jmenování mohlo být rozhodnuto již 2. listopadu. Znamenalo by to předčasný konec jejího působení v čele ECB, kde jí řádný mandát vyprší až v říjnu 2027.
Americké vládní dluhopisy za sebou mají nejhorší dekádu z hlediska celkového zhodnocení od roku 1803. Právě vysoké výnosy přes pět procent ale dnes vytvářejí výrazně větší „úrokový polštář“ a mohou z amerického dluhu znovu udělat zajímavou investiční příležitost i pro běžné české investory, píše ve svém komentáři hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Praha patří k evropským centrům krátkodobého ubytování a přes Airbnb, Booking či Expedii zde hosté loni strávili 6,1 milionu nocí. Přesto samotné krátkodobé pronájmy pražskou bytovou krizi nevysvětlují, i když v centru města mohou situaci výrazně zhoršovat, píše ve svém komentáři hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Elektřina sice meziročně zlevnila, jenže české domácnosti ji po zohlednění kupní síly stále mají jednu z nejdražších v Evropské unii. A právě v tom je kus vysvětlení volebního debaklu vládních stran: lidé slyší o zlevňování, ale ve svých peněženkách pořád cítí drahé energie, bydlení, hypotéky i pohonné hmoty.
Letošní Nobelova cena za ekonomii míří k tématu, které se přímo dotýká hypoték, úrokových sazeb, investic i pracovního trhu. Američané Michael Woodford a Robert E. Hall získali ocenění za výzkum toho, jak očekávání domácností, firem a investorů ovlivňují celou ekonomiku. Praktický význam jejich práce vysvětluje ekonom Lukáš Kovanda.
Ruský prezident Vladimir Putin přetavil těžkou ránu, kterou jeho zemi zasazují ukrajinské útoky na rafinerie, v diplomatický a ekonomický zisk. Americký prezident Donald Trump totiž uvolnil sankční omezení obchodu s ruskou naftou výměnou za příslib dodávek, k jejichž obnovení přitom Moskvu už stejně tlačily ekonomické zákonitosti. Trump tak může získat levnější naftu, kterou by ale světový trh mohl dostat i bez jeho zásahu. Putin naproti tomu získává něco, co si sám zajistit nemohl: americkou sankční výjimku.
