Češi ještě nemají západní výplaty, ale v některých cenách už Západ dohnali. Nová data Eurostatu ukazují, že bydlení a energie jsou v Česku dražší než průměr Evropské unie. A právě proto lidé cítí drahotu víc, než naznačují souhrnné statistiky.
Česká národní banka poprvé po takřka čtyřech letech zvýšila úrokové sazby. Nezviklalo ji ani Trumpem oznámené křehké příměří, ani Babišova výzva, aby sazby nerostly.
Euro mělo nižší inflaci, ale českým střadatelům to za posledních dvacet let nemuselo stačit. Po započtení silnější koruny a úročených vkladů vychází modelově lépe koruna – i u úspor za milion.
Mladí Češi narození v roce 2000 měli v prvních 25 letech života zhruba o 40 procent vyšší uhlíkovou stopu než generace jejich prarodičů, tedy lidé narození v roce 1940. Rozdíl může činit až 80 tun oxidu uhličitého na osobu, píše v komentáři ekonom Lukáš Kovanda.
Otevření Hormuzského průlivu srazilo cenu ropy a zlepšilo náladu na trzích. Podle Lukáše Kovandy může dohoda Washingtonu s Teheránem změnit i českou debatu o sazbách: pokud ropa zůstane levnější, část bankovní rady ČNB může váhat se zvýšením úroků. To by nahrálo Andreji Babišovi.
SpaceX vstupuje na burzu a Elon Musk se posouvá do finanční ligy, ve které dosud nikdo nebyl. Jeho odhadované bohatství by v Česku stačilo na hypotetické nákupy a investice, které se běžně počítají v měřítku celého státu. Výstavba jaderných bloků, státní dluh ani nedostatek bytů by nebyl problém.
Švýcarsko v neděli čeká potenciálně zlomové referendum o zastropování tamní populace. Co může znamenat pro Česko, české občany a českou ekonomiku? zamýšlí se ekonom Lukáš Kovanda.
Zastánci přijetí eura často tvrdí, že společná měna Česku pomůže k vyššímu zahraničnímu obchodu a větším investicím. Podle ekonoma Lukáše Kovandy ale renomované studie z posledních let ukazují, že hlavní roli hraje jednotný trh EU, nikoli samotné euro.
Investoři často řeší, do jaké akcie investovat. Mnohem méně pozornosti ale věnují tomu, kolik jim z výnosu nakonec ukrojí stát. Šestý díl seriálu Kovanda vysvětluje investice s ekonomem Lukášem Kovandou ukazuje, jak funguje časový test, proč mohou být dividendy překvapivě nevýhodné a jaké legální možnosti daňové optimalizace mají běžní investoři.
Český zaměstnanec odpracuje proti německému zhruba o měsíc ročně více. Proč, když pracujeme déle, nejsme bohatší než Němci? Odpověď tkví v nízké produktivitě.
Vláda chce sáhnout na poplatky ve třetím pilíři a omezit zisky bank a penzijních společností. Podle ministryně financí Aleny Schillerové mají lidem po desetiletích spoření zůstávat výrazně vyšší částky než dnes. Inspirací má být Estonsko, které ukázalo, že levnější penzijní systém může fungovat i bez kolapsu trhu.
