Čínské akcie nyní pozitivně reagují na výsledek jihokorejského jednání amerického prezidenta Donalda Trumpa s čínským protějškem Si Ťin-pchingem. Je totiž patrné, že dochází k trvalejšímu obchodnímu příměří mezi dvěma největšími ekonomikami světa. Takové příměří lze však spíše chápat jako kupování si času, aby mohly obě země „nabrat dech“ a posílit v relativním klidu studené obchodní války své pozice pro další možný „horký“ střet v zápase o globální dominanci.
Češi se i letos chystají uctít památku svých blízkých. Dušičky, svátek, při němž si lidé připomínají zesnulé, už dávno nejsou pouze duchovní událostí. Z ekonomického pohledu jde o jednu z největších maloobchodních sezón roku. Spolu s Vánocemi, Velikonocemi a Silvestrem patří k obdobím, kdy obchody zaznamenávají nejvyšší tržby.
Česko přichází změnou času o 180 miliard korun ročně, i kvůli neblahým dopadům na zdraví, plyne z analýzy London Schoool of Economics. Přitom úspora ze změny činí jen 84 milionů korun, tedy asi 2000krát méně.
Americký prezident Donald Trump nebývale přitvrzuje vůči Rusku, a to zásahem proti tamnímu ropnému byznysu, na nějž si netroufla ani administrativa jeho předchůdce Joea Bidena. Trump oznámil potenciálně devastující sankce na dva největší ruské producenty, zodpovídající dohromady za takřka polovinu ruského ropného vývozu, tedy na státní podnik Rosněfť a na Lukoil, který je v soukromých rukou.
Zastropování cen emisních povolenek je z pohledu ekonomické teorie i podstaty jejich fungování nesmysl. Povolenky nejsou daň, ale nástroj, který má vytvářet tlak na snižování emisí – tedy fungovat jako postupně se utahující smyčka. Proto je jejich zdražování přirozenou součástí systému, nikoli chybou.
Ceny posledního rozloučení se v Česku zvedají rychleji než důchody i inflace. Pohřeb, který ještě před dvěma lety vyšel v průměru na necelých 30 tisíc, dnes běžně stojí o 5 až 10 tisíc víc. Základní kremace bez obřadu se pohybuje mezi 18 a 23 tisíci korunami, přičemž v Praze vychází průměrná částka na 25 tisíc korun. V Brně je cena o něco nižší, kolem 17 a půl tisíce. Tradiční obřad s hudbou, květinovou výzdobou a pronájmem síně pak v metropoli stojí zhruba 37 tisíc, v Brně dokonce lehce přes 39 tisíc.
Francie, druhá největší ekonomika platící eurem, dostává další těžký ratingový úder v krátkém sledu. Agentura Standard & Poor’s jí zlomově zhoršuje rating, z AA- na A+. Přeřazuje ji tedy do nižší kategorie, pouze „jednoáčkové“, než v jaké se nachází „dvouáčkové“ Česko.
Studie PwC k povolenkám EU ETS 2 pracuje s nerealisticky nízkými odhady budoucí ceny povolenek, které jsou v příkrém rozporu s mezinárodním akademickým i tržním konsensem.
Každý podzim se v Česku zvyšuje počet lidí s respiračními onemocněními. Chřipka přitom každoročně vyřadí z práce více než sto tisíc lidí. Jen v roce 2024 bylo podle údajů České správy sociálního zabezpečení vystaveno přes 105 tisíc pracovních neschopenek kvůli chřipce, v průměru na téměř čtrnáct dní. Přitom jedna dávka očkování stojí jen stovky korun a plně jej hradí zdravotní pojišťovny.
Dosluhující vláda odmítá nově zvolené sněmovně předložit návrh státního rozpočtu na rok 2026. Zdůvodňuje to tím, že stávající opozice má beztak návrh za cár papíru, takže jej Poslanecká sněmovna v novém složení shodí ze stolu. Vláda prostě národu namlouvá, že nemá pro schválení rozpočtu zajištěnu sněmovní většinu, takže jej raději ani nepředloží. Jde o poraženectví, nebo o něco jiného?
Federální soudní porota v Kalifornii rozhodla, že americký technologický gigant Apple musí zaplatit 634 milionů dolarů (přes 1️⃣3️⃣ miliard korun) firmě Masimo za porušení jejího patentu na technologii pro měření hladiny kyslíku v krvi. Apple však s rozhodnutím nesouhlasí a hodlá se odvolat, informuje agentura Reuters.
Libanon předloží Radě bezpečnosti OSN ☝ stížnost na Izrael kvůli výstavbě betonové zdi u libanonské jižní hranice, která překračuje takzvanou modrou linii. Oznámil to podle agentury Reuters úřad libanonského prezidenta. Modrá linie je demarkační čára, která od roku 2000 odděluje území Izraele a Libanonu a je kontrolována mírovými jednotkami OSN.
Ukrajinský prezident 👨 Volodymyr Zelenskyj oznámil rozsáhlé personální změny v energetických podnicích Ukrajiny. Sektor se potýká s korupčním skandálem, v jehož důsledku odstoupili dva ministři.
Maďarský premiér 👴 Viktor Orbán označil předpokládaného příštího českého premiéra Andreje Babiše za fantastického člověka a Čechy za nejracionálnější národ v Evropské unii. O Orbánově dnešním projevu v západomaďarském Györu informovala maďarská média.
Americký internetový gigant Google hodlá investovat 4️⃣0️⃣ miliard dolarů (přes 830 miliard korun) do výstavby tří nových datových center v Texasu. Oznámila to firma. Pokračuje tak ve snaze o rozšiřování infrastruktury potřebné pro umělou inteligenci, napsala agentura Reuters.
Saský premiér 👨 Michael Kretschmer uvedl, že Německo by po případném uzavření příměří na Ukrajině mělo znovu začít dovážet energetické suroviny z Ruska. Informovala o tom dnes agentura DPA.
Rakev se zesnulým kardinálem 👴 Dominikem Dukou byla dnes po církevních obřadech uložena do arcibiskupské hrobky v katedrále svatého Víta na Pražském hradě. Pohřební průvod po obřadu provázelo zvonění zvonů. Přihlížely stovky lidí. Duka zemřel 4. listopadu, bylo mu 82 let.
V Rakousku zemřela v noci na dnešek Češka, která spadla z vnější části 🚆 vlaku, když se skupinou mladých lidí provozovala takzvané surfování. Informovala o tom některá místní média s odvoláním na rakouskou policii. Mluvčí českého ministerstva zahraničí Daniel Drake sdělil, že české velvyslanectví je v kontaktu s místní policií. Bližší informace k události ale nesdělil.
S vlivným americkým finančníkem 👨 Jeffreyem Epsteinem v minulosti komunikoval také tehdejší slovenský ministr zahraničí a současný poradce premiéra Roberta Fica Miroslav Lajčák. Ukázaly to dokumenty, které ve středu zveřejnil výbor americké Sněmovny reprezentantů. Komunikaci s odsouzeným sexuálním delikventem v pátek potvrdil sám Lajčák, zdůraznil však, že podle něj probíhala pouze na společenské úrovni v rámci jeho diplomatických povinností, a Epsteinovy činy ostře odsoudil.
Islám se v evropském prostoru za poslední dvě dekády stal ☝ výrazným politickým tématem. Odborníci připomínají, že muslimské komunity nejsou jednotným celkem a reálné bezpečnostní hrozby představuje malá část věřících. Podle expertů zásadní roli ve způsobu, jak evropské společnosti islám vnímají, hrají média i historické zkušenosti jednotlivých států.
