Slovensko zaznamenalo mimořádný příjmový skok. Medián disponibilního příjmu v přepočtu na kupní sílu vzrostl o 34 procent a země se výrazně přiblížila Česku. Za prudkým růstem stojí nejen mzdy, ale také důchody a sociální transfery, píše ve svém komentáři hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Pět korun dolů na stojanu zní jako dobrá zpráva. Jen do chvíle, než se ukáže, kdo rozdíl zaplatí. Polsko už několikrát zlevnilo pohonné hmoty pomocí daní a cenových stropů. Pod tlak tím může dostat i českou vládu a rozpoutat závod, v němž se účet pouze přesune. Motorista u pumpy ušetří, stejný člověk ale může účet zaplatit jako daňový poplatník.
Skládací iPhone Duo za 1999 dolarů nemusí být pro Apple jen technologickou novinkou, ale také chytrým nástrojem, jak posunout cenové vnímání celé nabídky. Vedle extrémně drahého nového modelu totiž může iPhone Pro Max za 1299 dolarů působit podstatně dostupněji, přestože sám zdražil o 100 dolarů, píše ve svém komentáři hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Každý pátý Čech je obézní a problém se dál zhoršuje. Ekonomické dopady jsou přitom obrovské: miliardy mizí ve zdravotnictví, kvůli absencím i nižšímu pracovnímu výkonu. Do poloviny století může podle odhadu roční účet obezity vystoupat až k půl bilionu korun.
Benzin a nafta zdražují a rafinérské marže dosahují mimořádně vysokých úrovní. Pro vládu, která zároveň řeší téměř čtyřsetmiliardový schodek, se tak otevírá lákavá možnost: vrátit windfall tax.
Argument, že euro sníží náklady na dluh, je zjednodušený. Eurozóna sice půjčuje levněji, ale kvůli vyššímu zadlužení na úrocích v poměru k HDP vydává o 47 procent víc než Česko. Studie navíc ukazují, že levnější financování a záchranná síť ECB oslabují tlak na rozpočtovou kázeň vlád. Čeští střadatelé díky vyšším sazbám ČNB navíc vydělávají víc než ti v eurozóně, píše ve svém komentáři hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Stačí pár chybějících tankerů a účet platí celá Evropa. Přestože plyn proudící přes Hormuz pokrývá jen asi tři procenta spotřeby EU, jeho výpadek dokázal evropské ceny dramaticky vystřelit. USA stejný šok téměř nepocítily. Důvod ukazuje jednu z největších slabin evropské energetiky.
Evropský plyn zdražil na nejvyšší úroveň zhruba za tři a půl roku a jeho růst už dopadá i na české úrokové sazby. Státu zdražuje financování dluhu a bankám dlouhodobé peníze pro hypotéky, takže prostor pro jejich další zlevňování prakticky mizí. Pokud tlak vydrží, mohou sazby hypoték na podzim naopak růst, píše ve svém komentáři hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Česko plánuje jeden z nejvyšších rozpočtových schodků v historii. Přesto investoři zatím českému státu účet nevystavili – za jeho dluh nechtějí vyšší rizikovou prémii.
Schodek státního rozpočtu ve výši 389 miliard korun je vysoký sám o sobě. Ještě problematičtější je ale načasování: vláda ho plánuje v době, kdy česká ekonomika podle její vlastní prognózy poroste o 2,4 procenta. V dobrých časech si stát místo vytváření rezerv dál půjčuje.
Schodek státního rozpočtu může příští rok vypadat příznivěji, než jaká bude skutečná potřeba financování státu. Budou například potřeba další desítky miliard na financování Dukovan. Investoři proto nebudou sledovat jen číslo v titulcích, ale především to, kolik nových peněz si stát skutečně bude muset půjčit skrze dluhopisový trh.
