Listopad v Česku voní pečenou husou a mladým vínem. Tradiční svatomartinské menu už dávno není jen připomínkou biskupa Martina z Tours, ale také malým gastronomickým jevem. Restauracím přináší období, kdy se po pomalejším podzimu znovu zaplní stoly a tržby znatelně rostou.
Půjčte státu, vydělejte sobě. Nová vláda chce znovu spustit Dluhopisy Republiky – a přidat se tak k trendu, který ve vyspělých zemích zažívá nebývalý boom, jak potvrzuje i nová studie OECD.
Ministři životního prostředí se dnes v Bruselu dohodli na úpravách podmínek pro fungování systému emisních povolenek pro domácnosti (EU ETS2). Ačkoli je výsledek jednání v médiích často interpretován jako zmírnění klimatické politiky Evropské unie, ve skutečnosti jde o opak – další zpřísnění.
Země EU jednají o zpřísnění Zelené dohody pro Evropu neboli Green Dealu. Zpřísnění má spočívat v tom, že 90 procent Green Dealu bude muset být splněno už do roku 2040. Do roku 2040 by tedy měly emise v EU klesnout o 90 procent v porovnání s rokem 1990. Dosud je přitom stanoven jen cílový rok 2050.
Akcie dánského Novo Nordisku se zřítily na méně než 40 procent ročního maxima – přesto je analytici považují za jednu z nejvíc podhodnocených firem světa. Nabízí vysoký dividendový výnos i silné základy, ale investoři se jí dál vyhýbají. Co se skrývá za nedůvěrou k firmě, která ještě nedávno udávala tempo světové medicíně? rozebírá ekonom Lukáš Kovanda.
Součástí návrhu programového prohlášení vznikající vlády je i změna v oblasti spropitného. To by se nově – ať už zaplacené kartou, nebo v hotovosti – mělo stát oficiálním příjmem zaměstnanců. Spropitné by přitom mělo mít nulovou daň z příjmy a neměly by se na něj vztahovat ani odvody na sociální a zdravotní pojištění.
Ekonomické body programového prohlášení vlády ANO, SPD a Motoristů dávají z velké části smysl. Otázkou však je, zda se podaří deficit veřejných financí udržet „bezpečně pod úrovní 3 % HDP”, které formující se kabinet v prohlášení rovněž deklaruje.
Radost z prudkého poklesu cen emisních povolenek pro domácnosti je podle ekonomů předčasná – a často pramení z nepochopení situace. Náklady českých domácností se totiž ve skutečnosti ještě zvýší. Evropská komise si to podle všeho „sehrála lišácky“: zlevnění je jen přechodnou fází, která má veřejnost uklidnit před skutečným zdražením.
Čínské akcie nyní pozitivně reagují na výsledek jihokorejského jednání amerického prezidenta Donalda Trumpa s čínským protějškem Si Ťin-pchingem. Je totiž patrné, že dochází k trvalejšímu obchodnímu příměří mezi dvěma největšími ekonomikami světa. Takové příměří lze však spíše chápat jako kupování si času, aby mohly obě země „nabrat dech“ a posílit v relativním klidu studené obchodní války své pozice pro další možný „horký“ střet v zápase o globální dominanci.
Ropovod Adria se stal předmětem politické hry mezi Washingtonem, Budapeští a Záhřebem. Orbán mezitím míří za Trumpem vyjednat výjimku pro ruskou ropu. A Čechům nezbývá než sledovat, zda bude dost nafty.
Slovensko a Maďarsko se ocitají v prekérní situaci. Americká administrativa chce, aby by se zbavily dovozu ruské ropy. Obě země jsou závislé na potrubním dovozu ropy z Ruska, avšak americký velvyslanec při NATO Matt Whitaker se dnes v rozhovoru pro Fox News nechal slyšet, že by měly přijít s plánem na odstřižení se od ní.
