Co dává bitcoinu hodnotu a kdo ověřuje transakce, když za ním nestojí žádná banka? Sedmý díl seriálu Kovanda vysvětluje investice s ekonomem Lukášem Kovandou a moderátorkou Izabelou Kalinovou rozebírá, na čem bitcoin stojí, jak funguje blockchain, co dělají těžaři a proč síť spotřebovává tolik energie.
Česká ekonomika ve druhém čtvrtletí rostla o něco pomaleji, než se dosud zdálo, zásadní problém to ale nepředstavuje. Domácnostem rostou reálné příjmy i spotřeba, stále však odkládají mimořádně velkou část peněz stranou. Pokud by začaly více utrácet, mohly by právě ony dodat ekonomice další výrazný impuls.
Česko se zadlužuje rychleji a míří k vyšším deficitům, přesto to podle ratingové agentury S&P nemusí znamenat zhoršení jeho hodnocení. Rozhodující totiž není jen samotný růst českého dluhu, ale také vývoj v zemích se srovnatelným ratingem, píše ve svém komentáři hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda. Pokud se budou ostatní státy zadlužovat stejným nebo ještě rychlejším tempem, může si Česko relativně polepšit – a dočkat se i zvýšení ratingu.
Zavřené velké obchody mohou během Dne české státnosti přijít v čistém vyjádření zhruba o 500 až 900 milionů korun tržeb, středový odhad činí asi 700 milionů. Nejde ale o ztrátu celé ekonomiky – část útrat se přesune na jiné dny, na internet, k menším prodejnám, restauracím nebo čerpacím stanicím.
Příznivější výhled ratingové agentury S&P Global Ratings není jen oceněním dlouhodobé kondice české ekonomiky, ale také důvěrou v současný kabinet, píše ve svém komentáři hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda. Podle něj agentura počítá s pokračováním obezřetné hospodářské politiky Babišovy vlády, i když do svého scénáře zahrnuje vyšší výdaje, rozpočtové deficity i investiční projekty včetně Dukovan.
Česko má otevřenou cestu k vyššímu ratingu. Agentura S&P Global Ratings potvrdila hodnocení jeho zahraničních závazků na stupni AA− a zlepšila výhled ze stabilního na pozitivní. Navzdory očekávaným vyšším rozpočtovým schodkům oceňuje odolnost české ekonomiky, relativně nízké zadlužení a silný bankovní sektor. Pro vládu Andreje Babiše jde o důležitý signál důvěry ze zahraničí.
Ruský rozpočet se zhoršuje navzdory dražší ropě a slabšímu rublu. Jedním z důvodů jsou rostoucí náklady na získávání vojáků. Mobilizace by Kremlu mohla nabídnout levnější cestu k doplnění armády, potřebuje k ní ale politickou záminku. I proto stojí za pozornost varování, že Moskva ještě letos chystá „něco velkého“.
Americký prezident Donald Trump podporuje zákaz vývozu dieselu ze Spojených států. Krok, který má ulevit americkým řidičům, by však mohl výrazně prodražit tankování v Evropě. V Česku by úplný zákaz mohl zvednout cenu nafty přibližně o pět až sedm korun za litr, v krajním scénáři až o deset korun. Ani chystaná daňová úleva a regulace cen by takový šok plně nevyrovnaly.
Nezruší permanentku. Nezmění banku. Neprojde pojistky ani předplatná, i když na nich prodělává. Právě takový zákazník byl pro řadu firem zlatý důl – jenže nový AI agent Muse od Mety může lidskou pohodlnost obejít a začít jednat za něj. Wall Street už začala přeceňovat fitka, finanční firmy i média. V Evropě může podobnou revoluci brzdit regulace.
Fronty na výroční pětitisícikorunu ukazují, že hotovost má i v digitální době své kouzlo. Jako dlouhodobá investice však sběratelská bankovka nemusí obstát: i při desetinásobném růstu ceny za padesát let by její roční zhodnocení nedosáhlo pěti procent, píše ve svém komentáři hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda. Její největší předností tak zůstává sběratelská hodnota a fakt, že jde stále o platné peníze.
Česko od října znovu zavádí cenové stropy na benzin a naftu a zároveň snižuje spotřební daň z nafty. Pokud se daňová úleva plně promítne do cen, řidiči mohou za padesátilitrovou nádrž ušetřit zhruba 118 korun. Opatření má zmírnit dopady drahé ropy, státní rozpočet ale jen na nižší dani přijde za měsíc přibližně o 1,1 miliardy korun, píše ve svém komentáři hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
