Ceny benzínu a nafty v Česku v posledních týdnech rostou a znovu se stávají politickým tématem. Ve srovnání s krizovým obdobím po začátku ruské invaze na Ukrajinu 2022 jsou však při zohlednění mezd pro domácnosti i firmy stále relativně příznivější. Přesto část opozice volá po rychlém snížení spotřební daně – podobně razantní postup ale před čtyřmi lety sama neuplatnila.
Jaro klepe na dveře a zahrada se po zimním spánku probouzí. Pro miliony Čechů to znamená jediné: čas vyrazit ven a pustit se do práce. A také čas nákupů. Český trh se sortimentem pro zahradu včetně bazénů má podle odhadů společnosti Mountfield hodnotu přibližně 40 miliard korun ročně. Z dat firmy přitom vyplývá, že průměrný zákazník při jarní přípravě „vytáhne z peněženky“ zhruba 4 500 korun. Investice směřují do všeho – od osiva a hnojiv až po nákladnější zahradní techniku či skleníky.
Administrativa Spojených státu zvažuje historicky bezprecedentní, riskantní zásah do světového trhu s ropou, aby tak snížila její cenu. Ta povážlivě stoupá v důsledku války v Perském zálivu, zejména kvůli praktickému uzavření Hormuzského průlivu. Ropa Brent o víkendu uzavřela nad psychologickou hranicí 100 dolarů za barel.
Válka v Perském zálivu eskaluje. Jak fakticky, tak verbálně. Americký prezident Donald Trump včera uvedl, že Spojené státy bombardovali vojenské cíle ostrova Charg, který představuje srdce íránského ropného průmyslu. Zajišťuje 90 procent ropného exportu země. Pokud by Američané udeřili také právě na ropnou infrastrukturu ostrova, íránská ekonomika se zhroutí na roky. Ale Teherán tím pádem už nebude mít vůbec co ztratit. Proto Spojené státy zatím odolávají naléhání Izraele, který tlačí na to, aby Charg srovnali se zemí kompletně.
Válka v Íránu začíná dopadat i na český hypoteční trh. Prudký růst úrokových swapů zdražuje bankám zdroje financování, takže některé už tento týden zvýšily hypoteční sazby až o půl procentního bodu. Pokud by se konflikt v Perském zálivu protáhl a zesílily obavy ze stagflace, mohou hypotéky zdražit ještě výrazněji.
V České republice zdražily benzín a nafta v reakci na válku v Íránu na poměry zemí EU nadprůměrně. Ve dnech 2. až 9. března totiž stoupla cena benzínu v Česku v přepočtu do eur o 6,9 procenta a nafty o 16,3 procenta. V průměru tak tyto pohonné hmoty zdražily o 11,6 procenta. To je osmý nejvyšší údaj v rámci zemí EU, jak vyplývá z dat, která zveřejnila Evropská komise (viz graf níže). Přepočet do eur umožňuje očistit srovnání vývoje cen paliv od odlišných pohybů kursu jednotlivých zemí EU.
Meziroční míra inflace v ČR vykázala v únoru nejnižší úroveň od října 2016, potvrdil dnes ČSÚ své předběžné údaje. Činila pouze 1,4 procenta. Údaj však pochopitelně ještě nezahrnuje vývoj, která nastal od posledního únorového dne, kdy USA a Izrael podnikly úder na Írán. Například dramatické zdražení pohonných hmot, které v jeho důsledku nastalo, zachytí až březnový údaj k inflaci.
Svět podle některých analytiků čelí největšímu ropnému šoku od sedmdesátých let. Cena ropy Brent dnes při zahájení obchodování překonala hranici 100 dolarů za barel a dál roste. Pokud by se na této úrovni udržela, mohou pohonné hmoty v Česku během několika týdnů zdražit až o devět korun za litr.
Výnos českých vládních dluhopisů v uplynulém týdne vzrostl v mimořádném rozsahu bezmála 13 procent.
Dnešní historicky první uzavření Hormuzského průlivu pro tankery způsobuje bolehlav celosvětově, tedy také třeba české vládě nebo jihokorejským výrobcům čipů.
Česká ekonomika loni rostla ještě výrazněji, než se dosud předpokládalo. Podle dnes zveřejněných údajů ČSÚ přidala 2,6 procenta, což je ještě příznivější údaj než ten předběžný, čítající 2,5 procenta. Hlavním tahounem ekonomiky byla loni spotřeba domácností, která se na celkovém růstu podílela 1,1 procentního bodu. Výdaje vlády přispěly k růstu 0,4 procentního bodu. Investice pak rovným jedním procentním bodem. Přebytek zahraničního obchodu se zbožím, nominálně druhý nejvyšší v historii, přispěl loni k celkovému výsledku zahraničního obchodu tak, že ten se na růstu ekonomiky podílel z 0,1 procentního bodu.
