Maďarská cesta k euru do roku 2030, jak ji slibuje novopečený premiér Péter Magyar, by byla hotovou fiskální šokovou terapií. Pokud by Budapešť chtěla splnit maastrichtská kritéria tak, aby její veřejný deficit nepřesahoval tři procenta HDP a veřejný dluh klesl k hranici 60 procent HDP, musela by během tří let provést rozpočtový obrat, který by v českých poměrech odpovídal téměř půl bilionu korun ročně.
Brusel narazil na vlastní argumenty. Když cla zavádí Donald Trump, Evropská komise je označuje za daň na spotřebitele. Když ale sama chystá tříeurový poplatek na levné zásilky z Číny, tvrdí opak. Ekonomická logika je přitom v obou případech stejná.
První odhad letošní sklizně ukazuje na slabší zemědělský rok. A to ještě nezahrnuje extrémní vedra z konce června. Pokud se horší výhled potvrdí, může skončit období, kdy levnější zemědělské suroviny tlumily ceny potravin.
Vedro snižuje výkon lidí, zvyšuje účty za elektřinu, komplikuje práci na stavbách a může poškodit úrodu. Podle ekonoma Lukáše Kovandy funguje jako skrytá daň. Čtrnáctidenní vlna horka může Česko připravit o 12 miliard korun.
Volkswagen podle německého tisku chystá tvrdou restrukturalizaci, která může znamenat až 100 tisíc zrušených míst, nižší investice a přeskupení výroby. Škoda Auto zatím patří k silným článkům koncernu a může z tlaku na úspory i těžit. Pro Česko je to ale varování: budoucnost domácího autoprůmyslu už není samozřejmost, píše v komentáři ekonom Lukáš Kovanda.
Debata o ČEZ se často redukuje na tvrzení, že výkup minoritářů zaplatí veřejnost a vydělají jen soukromí akcionáři. Jenže podstata sporu je jinde. Pokud má stát používat ČEZ jako nástroj pro výstavbu nových jaderných bloků, musí férově vyřešit konflikt mezi strategickým zájmem státu a právy menšinových vlastníků, komentuje ekonom Lukáš Kovanda.
Dostupnost sportu se stává stále důležitějším sociálním tématem. Pravidelný pohyb se liší podle věku, vzdělání i regionu a rostoucí ceny mohou tyto rozdíly dál prohlubovat. Dopady se přitom nemusí projevit jen na sportovištích, ale i ve zdravotnictví.
Češi ještě nemají západní výplaty, ale v některých cenách už Západ dohnali. Nová data Eurostatu ukazují, že bydlení a energie jsou v Česku dražší než průměr Evropské unie. A právě proto lidé cítí drahotu víc, než naznačují souhrnné statistiky.
Některé prognózy čekají růst sazeb hypoték až o 0,3 procentního bodu. Ekonom Lukáš Kovanda vysvětluje, proč je takový scénář krajně nepravděpodobný. Banky
Česko má druhou nejnižší inflaci v EU. Pomohly tomu státní zásahy do cen energií a paliv, samostatná měnová politika ČNB i silná koruna – a ukazuje se, že vyšší deficit sám o sobě inflaci automaticky neroztáčí.
Česko čeká velká proměna práce. Do roku 2030 si bude muset zhruba milion lidí doplnit nebo změnit dovednosti, zatímco firmy už dnes narážejí na nedostatek kvalifikovaných pracovníků. Rozhodovat tak nebude jen diplom, ale schopnost učit se nové věci.
