Vedro snižuje výkon lidí, zvyšuje účty za elektřinu, komplikuje práci na stavbách a může poškodit úrodu. Podle ekonoma Lukáše Kovandy funguje jako skrytá daň. Čtrnáctidenní vlna horka může Česko připravit o 12 miliard korun.
Některé prognózy čekají růst sazeb hypoték až o 0,3 procentního bodu. Ekonom Lukáš Kovanda vysvětluje, proč je takový scénář krajně nepravděpodobný. Banky
Česko má druhou nejnižší inflaci v EU. Pomohly tomu státní zásahy do cen energií a paliv, samostatná měnová politika ČNB i silná koruna – a ukazuje se, že vyšší deficit sám o sobě inflaci automaticky neroztáčí.
Česko čeká velká proměna práce. Do roku 2030 si bude muset zhruba milion lidí doplnit nebo změnit dovednosti, zatímco firmy už dnes narážejí na nedostatek kvalifikovaných pracovníků. Rozhodovat tak nebude jen diplom, ale schopnost učit se nové věci.
Koruna není podle ekonoma Lukáše Kovandy sentimentální přežitek, ale pojistka proti vládnímu rozhazování. Euro by dnes znamenalo nižší sazby, pohodlí pro dlužníky a větší riziko, že úspory sežere inflace.
Česká národní banka poprvé po takřka čtyřech letech zvýšila úrokové sazby. Nezviklalo ji ani Trumpem oznámené křehké příměří, ani Babišova výzva, aby sazby nerostly.
Euro mělo nižší inflaci, ale českým střadatelům to za posledních dvacet let nemuselo stačit. Po započtení silnější koruny a úročených vkladů vychází modelově lépe koruna – i u úspor za milion.
Mladí Češi narození v roce 2000 měli v prvních 25 letech života zhruba o 40 procent vyšší uhlíkovou stopu než generace jejich prarodičů, tedy lidé narození v roce 1940. Rozdíl může činit až 80 tun oxidu uhličitého na osobu, píše v komentáři ekonom Lukáš Kovanda.
Otevření Hormuzského průlivu srazilo cenu ropy a zlepšilo náladu na trzích. Podle Lukáše Kovandy může dohoda Washingtonu s Teheránem změnit i českou debatu o sazbách: pokud ropa zůstane levnější, část bankovní rady ČNB může váhat se zvýšením úroků. To by nahrálo Andreji Babišovi.
SpaceX vstupuje na burzu a Elon Musk se posouvá do finanční ligy, ve které dosud nikdo nebyl. Jeho odhadované bohatství by v Česku stačilo na hypotetické nákupy a investice, které se běžně počítají v měřítku celého státu. Výstavba jaderných bloků, státní dluh ani nedostatek bytů by nebyl problém.
Švýcarsko v neděli čeká potenciálně zlomové referendum o zastropování tamní populace. Co může znamenat pro Česko, české občany a českou ekonomiku? zamýšlí se ekonom Lukáš Kovanda.
