Evropský trh s naftou se dostává pod mimořádný tlak. Zásoby klesají, rafinerie nestíhají a rozdíl mezi cenou nafty a surové ropy je nejvyšší v historii. Pokud se situace nezlepší, čeští řidiči musejí počítat s dalším zdražováním. Vláda by pak mohla znovu zasáhnout do cen pohonných hmot.
Donald Trump chce za bezpečný průjezd Hormuzským průlivem vybírat pětinu hodnoty nákladu. U plně naloženého supertankeru by poplatek mohl dosáhnout zhruba 640 milionů korun. Námořníci plán označují za zlodějinu a obchodníci se obávají dalšího růstu cen ropy. Ten by brzy pocítili také čeští řidiči.
Marine Le Penová upevňuje pozici favoritky francouzských prezidentských voleb. Čím více její preference rostou, tím větší může být snaha dohodnout nového šéfa Evropské centrální banky ještě za prezidenta Emmanuela Macrona.
Maďarská cesta k euru do roku 2030, jak ji slibuje novopečený premiér Péter Magyar, by byla hotovou fiskální šokovou terapií. Pokud by Budapešť chtěla splnit maastrichtská kritéria tak, aby její veřejný deficit nepřesahoval tři procenta HDP a veřejný dluh klesl k hranici 60 procent HDP, musela by během tří let provést rozpočtový obrat, který by v českých poměrech odpovídal téměř půl bilionu korun ročně.
Volkswagen se pokouší uklidnit investory zeštíhlením nabídky, jeho plán je však příliš vágní. Koncern dál ztrácí konkurenceschopnost v Číně, bojuje s drahou pracovní silou i problémy elektromobilů. Otázkou zůstává, zda se ozdravný řez dotkne také Škody Auto.
Analytici začínají do ceny akcií ČEZ stále výrazněji promítat možnost hluboké transformace firmy i případného zestátnění. Dnešní zvýšení cílových cen od ODDO BHF a Fia potvrzuje, že se tento scénář stává hlavním motorem ocenění energetické skupiny, píše ve svém komentáři hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Jen za jediný měsíc, květen 2026, vyplatil stát na příspěvku na bydlení téměř 1,8 miliardy korun. To představuje zhruba 60 milionů korun denně pro přibližně 261,7 tisíce domácností. Trend navazuje na rok 2025, kdy stát na příspěvek na bydlení vyplatil 23,5 miliardy korun.
Český i iberský blackout měly odlišné technické příčiny, spojuje je ale slabší odolnost evropské energetické soustavy. Rychlý nástup obnovitelných zdrojů předběhl investice do stability sítí – a účet začínají platit spotřebitelé, průmysl i stát.
Brusel narazil na vlastní argumenty. Když cla zavádí Donald Trump, Evropská komise je označuje za daň na spotřebitele. Když ale sama chystá tříeurový poplatek na levné zásilky z Číny, tvrdí opak. Ekonomická logika je přitom v obou případech stejná.
První odhad letošní sklizně ukazuje na slabší zemědělský rok. A to ještě nezahrnuje extrémní vedra z konce června. Pokud se horší výhled potvrdí, může skončit období, kdy levnější zemědělské suroviny tlumily ceny potravin.
Vedro snižuje výkon lidí, zvyšuje účty za elektřinu, komplikuje práci na stavbách a může poškodit úrodu. Podle ekonoma Lukáše Kovandy funguje jako skrytá daň. Čtrnáctidenní vlna horka může Česko připravit o 12 miliard korun.
