Ministerstvo financí ve své zveřejněné prognóze zlepšuje letošní výhled růstu české ekonomiky. Zatímco v poslední, dubnové prognóze počítalo s růstem v rozsahu rovných dvou procent, nyní předpokládá vzestup o 2,1 procenta. A to přesto, že letošní hlavní tahoun tuzemské ekonomiky, spotřeba domácností, má růst pomaleji, než se ministerstvo v dubnu domnívalo – namísto 3,6 jen o tři procenta.
Donald Trump se včera na Aljašce pokusil si Vladimira Putina podmanit. Pompézně i výstražně. Totiž jak poplácáním po zádech na červeném koberci, tak ale i – hned o pár vteřin později – demonstrací vojenské síly v podobě přeletu chlouby americké armády, bombardéru B-2 stealth. Načež to opět zkusil po dobrém nečekaným gestem, zjevně mimo protokol: usazením ruského prezidenta do své limuzíny. V ní oba světově nejsledovanější lidé včerejšího dne získali cenný čas zapřést hovor vskutku jen mezi čtyřma očima. Možná to nejdůležitější padlo už tam.
Je to bizarní, nicméně český stát může nakonec na prodeji bitcoinů darovaných ministerstvu spravedlnosti prodělat. Česko by se tak stalo historicky první zemí, která prodejem bitcoinů utrpěla ztrátu. Státy celkem běžně prodávají například bitcoiny zabavené kriminálníkům, vždy ovšem pochopitelně se ziskem. Česku ale nyní hrozí zhruba půlmiliardová ztráta. Tedy nikoli výnos „jedné miliardy“, jímž se resort spravedlnosti chlubil.
Cena bitcoinu se vyhoupla na svůj nový historický rekord a překonala hranici 124 500 dolarů. Vývoj, jenž z velké části odráží rostoucí zájem velkých institucionálních hráčů, včetně státních institucí, je však bolehlavem alespoň pro jednoho z nich – a to pro český stát. S růstem ceny bitcoinu totiž stoupá potenciální ztráta, kterou český stát, tedy český daňový poplatník, utrpí v důsledku kauzy „Blažkovy bitcoiny“.
Od konce roku budou muset dovozci do EU dokládat, že produkty jako káva, kakao, kaučuk či dřevo nepocházejí z nedávno odlesněných oblastí. Je to možná dobrá zpráva pro přírodu, horší však pro peněženky. Nové požadavky na prokazování původu zvednou ceny celé řady produktů, které používáme každý den.
Za pár desetiletí bude v Česku na sto pracujících připadat devadesát nepracujících. S klesající porodností a rostoucím průměrným věkem se změní trh práce, města i priority celé společnosti.
Letní sezóna 2025 začala slibně. Červen přinesl teplo, plná lehátka a spokojené provozovatele. Pak ale přišel červenec. S průměrnou teplotou 17,9 °C byl sice podle klimatologů „v normě“, ovšem ne v normě naší současné představy o létě. Po letech tropických červenců jsme prostě zvyklí na více. Nízké teploty, zatažená obloha a déšť odradily příležitostné návštěvníky, přičemž podobný trend pokračoval i na začátku srpna.
Stačí přesednout z domácí židle do kupé vlaku a rázem se ocitáme v digitálním středověku. Je to tak na většině železnic v rámci EU. Ne tak ovšem na těch českých. Tam se naopak začíná blýskat na lepší časy. A to s přispěním Elona Muska.
Chladné léto zastavilo rostoucí spotřebu elektřiny na chlazení a ulevilo přetíženým sítím i domácím rozpočtům. V červenci klimatizace často zůstaly vypnuté – a tisíce domácností tak ušetřily stovky korun.
Zájem o korespondenční volbu zatím zaostává za očekáváním. Tím pádem by se ani neměly vyčerpat finanční prostředky s ní související, rámcově vyčíslené v důvodové zprávě k příslušné legislativě. Podle ní by letošní korespondenční volba měla daňové poplatníky České republiky vyjít na 10 až 15 milionů korun.
Vlády po celém světě nalévají do domácích firem stovky miliard s vírou, že z nich vychovají tahouny ekonomiky. Místo růstu ale často jen přiživují neefektivitu a narušují tržní soutěž. Zjišťuje v nové studii OECD.
