Evropský výrobce letadel Airbus v prvním čtvrtletí překonal v dodávkách letadel amerického konkurenta Boeing. Dodávky Airbusu se za první tři měsíce roku zvýšily o 12 procent na 142 letadel. Dodávky Boeingu za stejnou dobu klesly na 83 letadel z loňských 130. Uvedla to agentura Reuters s odvoláním na údaje poskytnuté společnostmi.
Irské aerolinky Ryanair si objednaly až 300 letadel Boeing 737 MAX 10. Polovina z nich má pevný harmonogram dodání, na druhou polovinu si firma vzala opci. Jde o jednu z největších zakázek na nákup letadel. Celková katalogová cena činí více než 40 miliard dolarů (854 miliard korun), aerolinky ale běžně dostávají velké množstevní slevy.
Největší německá letecká společnost Lufthansa v prvním čtvrtletí snížila provozní ztrátu meziročně zhruba o 53 procent na 273 milionů eur (6,4 miliardy korun). Firma uvedla, že jí pomohl růst poptávky po cestování a vyšší ceny letenek. Stejné období loni ještě poznamenala pandemie covidu-19. Výsledek byl zhruba v souladu s očekáváním analytiků, kteří ztrátu odhadovali na 279 milionů eur.
Americká letecká společnost American Airlines měla v prvním čtvrtletí čistý zisk deset milionů dolarů (213 milionů korun). Vymanila se tak ze ztráty, která ve stejném období loni dosáhla 1,6 miliardy dolarů. Se ziskem počítá i ve druhém čtvrtletí, poptávka po cestování totiž zůstává silná i přes hrozící recesi.
Za kolik se létá z Prahy? Podstatně za víc než z okolních zemí, přiznává v rozhovoru pro Newstream Bořivoj Trejbal, area manažer aerolinky Emirates pro Česko. Jde o nový, po covidu nastolený normál? Aerolinky se musejí po pandemii finančně zahojit. „Poptávka je obrovská, takže podle toho i nastavujeme ceny,“ říká Trejbal. A Češi na ně, zdá se, ochotně přistupují.
Kombinace konce covidových restrikcí v Asii, uzavření ruského vzdušného prostoru evropským dopravcům, nedostatek letadel a růst nákladů přinesl koktejl, který pro cestovatele letošní zimu znamená vysoké ceny letenek. Drahé jsou především cesty do Asie.
Francouzsko-nizozemská letecká společnost Air France-KLM vloni hospodařila s čistým ziskem 728 milionů eur (přes 17 miliard korun) po ztrátě 3,3 miliardy eur v předchozím roce. Firma podobně jako další aerolinky těží z růstu poptávky po letecké přepravě po útlumu způsobeného pandemií covidu-19.
Evropský výrobce letadel Airbus loni zvýšil zisk před úroky a zdaněním (EBIT) o 16 procent na 5,6 miliardy eur (132,4 miliardy korun). Výsledky firmy překonaly očekávání trhu. Firma uvedla, že letos chce dodat 720 letadel. Stejný plán měl i loni, ten ale nakonec nesplnil.
Americký výrobce letadel Boeing letos propustí zhruba 2000 lidí v oblasti financí a lidských zdrojů. Informoval o tom v pondělí list Seattle Times a firma to později potvrdila. Firma v lednu oznámila, že letos 10 tisíc pracovníků přijme.
Nízkonákladová letecká společnost Ryanair Holdings vykázala za třetí finanční čtvrtletí rekordní zisk po zdanění 211 milionů eur (přes pět miliard korun). Irské aerolinky, které jsou podle počtu přepravených cestujících největší v Evropě, očekávají silnou poptávku na letní období. Firma ve třetím kvartálu přepravila rekordní počet cestujících a potvrdila celoroční výhled.
Společnost Emirates, která nakoupila nejvíce Airbusů A380, nadále u evropského výrobce letadel lobuje za nový model největšího dopravního letadla. A podle jejího šéfa začíná Airbus jejich prosby brát vážně.
Prezident Petr Pavel 📜 zákon o státním rozpočtu podepíše v pátek. Na webu to dnes potvrdil odbor komunikace prezidentské kanceláře. Pavel na schůzce s premiérem Andrejem Babišem (ANO) podle Hradu připomněl závazek ČR ke zvyšování výdajů na obranu do roku 2035 ve výši 3,5 procenta hrubého domácího produktu (HDP) a 1,5 procenta HDP na širší výdaje do civilní infrastruktury spojené s obranyschopností.
Pražská burza dnes výrazně 📈 posílila, index PX přidal 2,15 procenta na 2582,97 bodu. Druhý den v řadě rostly akcie energetické společnosti ČEZ, dařilo se i finančnímu sektoru. Mírnou ztrátu naopak zapsala zbrojovka Colt CZ.
Kanadský investor 👨 Stephen Smith spolu se svou rodinnou holdingovou společností Smith Financial získá podíl 26,9 procenta ve vydavateli časopisu Economist. Smith se na koupi dohodl s Lynn Foresterovou de Rothschildovou, jejíž rodina akcie dlouhodobě držela. Uvedla to skupina The Economist Group. Podmínky transakce nebyly zveřejněny.
Systém emisních povolenek ETS 1 je neudržitelný a způsobuje škody automobilovému průmyslu, shodli se při dnešním jednání v Praze předseda vlády 👴 Andrej Babiš (ANO) s premiérem německé spolkové země Sasko-Anhaltsko Svenem Schulzem. Babiš to napsal na síti X. Se Schulzem řešil také energetickou spolupráci, uvedl.
První analýza údajů od prodejců pohonných hmot ❌ neukazuje, že by čerpací stanice po začátku konfliktu v Íránu radikálně měnily své marže. Uvedlo to dnes ministerstvo financí, které údaje o maržích od pondělí monitoruje. Podrobnější data bude mít úřad ve čtvrtek.
Ministr průmyslu a obchodu 👨 Karel Havlíček (ANO) bude ve středu dopoledne jednat v Praze se slovenskou ministryní hospodářství Denisou Sakovou o ropovodu Družba. Budou spolu řešit zajištění reverzního toku z ČR na Slovensko a hovořit o expertním týmu ke stavu poškození ropovodu na Ukrajině.
Prezident 👨 Petr Pavel podepíše zákon o státním rozpočtu v pátek. Po schůzce s hlavou státu to novinářům řekl premiér Andrej Babiš (ANO). Po podpisu hlavy státu může vyjít zákon o rozpočtu ve Sbírce zákonů, tím skončí rozpočtové provizorium, ve kterém Česko hospodaří od začátku roku. Státní rozpočet, který schválila Sněmovna, počítá pro letošní rok s deficitem 310 miliard korun.
Obce, kraje a dobrovolné svazky obcí loni hospodařily s přebytkem 1️⃣4️⃣ miliard korun. Meziročně se saldo snížilo, v roce 2024 činil přebytek 52,1 miliardy korun. Za kladným výsledkem hospodaření samospráv stál výsledek hlavního města - Praha dosáhla přebytku 24,2 miliardy korun. Obce bez metropole i kraje byly ve schodku, uvedlo dnes ministerstvo financí.
Na protest proti válce v Íránu ❌ rezignuje na svou funkci šéf amerického Národního protiteroristického střediska (NCTC) Joe Kent. Oznámil to dnes podle agentury AP na sociálních sítích. Írán podle Kenta nepředstavoval pro Spojené státy bezprostřední hrozbu a Washington válku začal kvůli tlaku Izraele a jeho vlivné lobby v USA.
Ministr průmyslu a obchodu 👨 Karel Havlíček (ANO) řekl, že vláda bude muset rozhodnout o případné stavbě nových jaderných bloků v Temelíně patrně příští rok. A dodal, že si troufá tvrdit, že kabinet rozhodne pozitivně. Řekl to dnes v Brně ve svém příspěvku na Amper Summitu na veletrhu Amper. Stavbu nových bloků zmínil jakou součást cesty k energetické bezpečnosti Česka.