Nový školní rok přináší několik významných změn v zákonech. Nejkontroverznější z nich je přitom změna financování nepedagogických profesí, jako jsou kuchařky. Jaké další změny se dotknou dětí a rodičů?
V nejnovějším dílu talkshow „Na kus řeči s právníky“ advokátní kanceláře PRK Partners moderátorka Kristýna Faltýnková vyzpovídala nového associate partnera Daniela Vejsadu na téma připravované flexinovely zákoníku práce, která vstoupí v účinnost od 1. června 2025. Tato novela přináší několik významných změn, které ovlivní jak zaměstnance, tak zaměstnavatele.
Natálie Cmíralová a Jan Ditrych v novém dílu podcastu Právo k Ranní Kávě probírají aktuální fenomén finančních influencerů (tzv. finfluencerů) a právní aspekty jejich činnosti. Vysvětlují, kdo vlastně finfluenceři jsou a proč se o jejich aktivitu zajímají regulátoři jako Česká národní banka či evropská ESMA.
Poslanci řeší takzvanou velkou školskou novelu. Zdánlivě jde jen o to, kde se vezmou peníze na takzvané nepedagogické pracovníky. V reálu by mělo jít o to si upřímně definovat, jakou službu vlastně škola ve 21. století má nabízet. Je kuchyně součást školy? Jsou jí uklízečky a školníci? Politici by v tom měli udělat jasno. Ale to se nejspíš jako již tradičně nestane.
Evropská komise (EK) se rozhodla zažalovat Českou republiku, Španělsko, Kypr, Polsko a Portugalsko za nedostatečné provádění nařízení o digitálních službách (DSA). Záležitostí by se měl nyní zabývat Soudní dvůr Evropské unie.
Letní brigády budou nově dostupné i pro čtrnáctileté děti, které ještě nemají ukončené základní vzdělání. Změnu přináší novela zákoníku práce, která sníží věkovou hranici pro možnost pracovat. Nová pravidla by měla začít platit od 1. června 2025. Pro mladistvé, stejně jako pro dospělé, v letošním roce činí minimální mzda 124,40 koruny za hodinu.
Zákon o podpoře bydlení, který ve středu schválila Poslanecká sněmovna, přispěje podle odborníků z iniciativy Za bydlení k řešení bytové nouze v České republice. Věřili ale v jeho progresivnější podobu, než v jaké ho poslanci poslali ke schválení do Senátu. Iniciativa sdružující subjekty i jednotlivce z řad nevládních neziskových organizací, poskytovatelů sociálních služeb, akademiků a akademiček a představitelů samospráv to uvedla v tiskové zprávě.
V Česku se pletou dojmy s pojmy. Mluvíme o dostupném bydlení. To znamená, že by v Česku mělo být bydlení, ať už nájemní, nebo vlastnické, dostupné. Pro ekonomicky aktivní obyvatele. To se neděje, v Česku je z celé Evropské unie bydlení nejhůře dostupné.
Co právník, to názor, říká se. A potvrzují to i odpovědi právních expertů na anketní otázku, která norma přijatá v poslední dekádě měla největší pozitivní dopad. Rozmanitá paleta odpovědí zároveň rozptyluje jinak častý dojem, že právo se hlavně komplikuje, ztrácí srozumitelnost a celkově směřuje k horšímu.
Sněmovna ve středu schválila reformu sociálních podpor. Místo příspěvků a doplatků na bydlení, příspěvků na živobytí a dětských přídavků budou úřady práce vyplácet podle návrhu zákona novou dávku státní sociální pomoci. Lidé budou podávat jednu žádost, víc se bude zohledňovat jejich majetek. Poslanci rozšířili v porovnání s vládní předlohou okruh zranitelných osob s vyšší podporou, ale naopak snížili částky energetického paušálu. Předloha má být účinná od října, teď zamíří k posouzení do Senátu.
Trump podepsal výnos k pořádání voleb. Při registraci voličů budou muset lidé doložit, že jsou občany USA.
