Deset let se tady zabýváme případem ambiciózního Slováka Andreje Babiše. Tomu nestačilo, že vydělal spoustu peněz, převzal spoustu podniků, často dravčím způsobem. Ještě si chtěl sáhnout na evropské dotace. Dělají to tak přece všichni. Udělal to, vymyslel mechanismus, jak to bude právně kryté. A vyšlo mu to. Chytrolín.
Asi pětina voličů, kteří se chystají jít k volbám, není rozhodnuta, komu dá příští týden v prezidentských volbách hlas. Vyplývá to z průzkumu agentury STEM/MARK. V porovnání s loňským podzimem podíl voličů bez jasného favorita výrazně klesl, na přelomu září a října činil 44 procent.
Havel, Klaus a Zeman. To byla velká prezidentská trojka, která v dobrém i špatném definovala našich 33 demokratických let po sametové revoluci. Nový prezident nebo prezidentka může ukončit období velké politické trojky a zahájit éru Druhé polistopadové republiky. A nejen symbolicky, ale taky reálně pootočit kormidlo politiky a nasměrovat společnost do budoucna. Bylo by to potřebné a nadějné.
Vrcholným politikům vzrostou od ledna platy o zhruba 12,7 procenta. Například plat řadového poslance a senátora se zvýší o 11 600 korun na 102 400 korun měsíčně. Prezident bude pobírat 341 200 korun, o 38 500 korun víc než teď, plus náhrady v téměř stejné výši jako plat. Vyplývá to z příslušného sdělení ministerstva práce a sociálních věcí, které vyšlo ve Sbírce zákonů. Politikům se zvednou rovněž náhrady.
Víc zvláštního kandidáta na prezidenta jsme za krátkou dobu přímé volby, teď máme třetí cyklus, ještě neměli. Bývalý premiér a miliardář Andrej Babiš je aktuálně favoritem prvního kola prezidentských voleb s téměř třiceti procenty hlasů. Místo finišování kampaně, televizních rozhovorů a veřejných vystoupení, teď však chodí po soudech kvůli Čapímu hnízdu.
Karel Diviš sem, Denisa Rohanová ven. Karel Janeček nikam. Soudci nejvyššího správního soudu nám předvedli dokonalou prezidentskou rošádu. Schválně jsem napsal slovo nejvyšší s malým písmenem na začátku. Měsíc před veřejnou volbou přeházet kandidáty, jedny vyhodit, druhé vrátit do hry, za to si soud nezaslouží velké en.
Lednových prezidentských voleb se zúčastní také podnikatel Karel Diviš, naopak Denisa Rohanová se o hlasy voličů ucházet nemůže. Nejvyšší správní soud zrušil dvě rozhodnutí ministerstva vnitra, které původně Diviše neregistrovalo kvůli nedostatku podpisů občanů, a naopak Rohanovou, podpořenou členy bývalé Poslanecké sněmovny, do voleb pustilo. V obou případech vnitro podle soudu chybovalo. Podnikatel Karel Janeček kandidovat nemůže, soud jeho podnět zamítl.
Ekonomka Danuše Nerudová se v aktuálním volebním modelu agentury Median poprvé dostala na první místo mezi prezidentskými kandidáty. Získala by 28 procent hlasů a oproti říjnu si polepšila o 13 procentních bodů. Na druhém místě se umístil předseda hnutí ANO a bývalý premiér Andrej Babiš, kterému model přisoudil 26,5 procenta hlasů. Třetí by podle průzkumu z přelomu listopadu a prosince skončil někdejší vysoký představitel armády Petr Pavel se ziskem 23,5 procenta. V hypotetickém druhém kole by Babiše porazili Nerudová i Pavel, zhruba pětina respondentů ale zůstává v těchto duelech nerozhodnutá.
Senátor Pavel Fischer byl dlouhou dobu považován, a dosud je, za jednoho z favoritů prezidentských voleb. Ale dlouhou dobu se do volebního klání nezapojoval. S oznámením kandidatury dlouho váhal. Účast v prezidentské volbě oznámil až na podzim, zatímco jiní kandidáti během léta sbírali podpisy občanů, objížděli města a obce. Fischer se nominoval do volby díky podpisům Senátorů i poslanců poslanecké sněmovny. Považuje to za svou výhodu. „Každá věc má svůj čas a svůj smysl. Jsem předsedou senátního výboru pro zahraničí, obranu a bezpečnost. Od února jsem byl za pracovním stolem, v autě nebo v letadle,“ vysvětluje Fischer. „Jednal jsem ve Washingtonu, v Berlíně, v Polsku, byl jsem opakovaně na Ukrajině. To je moje povinnost, kterou jsem musel splnit.“
Poslanec a bývalý místopředseda sněmovny za hnutí ANO Radek Vondráček zveřejnil na Twitteru snímek, na kterém se prezidentský kandidát Petr Pavel objímá se dvěma muži oblečenými v tričkách s portrétem Putina. Uživatelé sítě ho obratem upozornili, že sdílí fotomontáž, politik obrázek smazal až za pár hodin. S tím, že „to přišlo z internetu“ a tak neměl důvod fotografii zpochybňovat. Tak buď je, řekněme, naiva Vondráček, nebo považuje za pitomce nás. Můžete si vybrat.
Petr Pavel je z prezidentských kandidátů největším sázkovým favoritem na post hlavy státu. Na druhé místo se u některých sázkových kanceláří dostala poprvé od začátku října Danuše Nerudová těsně před Andreje Babiše. Ten je ale favoritem na výhru hned v prvním kole voleb. Vyplývá to z dat sázkových kanceláří zveřejněných na webech.
Jednotky Severoatlantické aliance dnes zahájily několik operací zaměřených na posílení obrany v okolí Švédska a Finska, informovala agentura AFP. Oba severské státy jsou nejnovějšími členy aliance, kteří se v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu v roce 2022 vzdali své desetiletí trvající vojenské neutrality. Finsko vstoupilo do NATO v roce 2023 a Švédsko následovalo o rok později.
Polsko nebude uplatňovat v plném rozsahu migrační a azylový pakt EU, který vstoupí v platnost 12. června, aby neohrozilo svou národní bezpečnost. Polské agentuře PAP a polskému rozhlasu to dnes řekl náměstek ministra vnitra Maciej Duszczyk.
Letiště✈️ Karlovy Vary by mělo přejít pod Armádu ČR do konce roku, řekl ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD). Letiště v majetku Karlovarského kraje je v posledních letech ve ztrátě, pro zvýšení příjmů potřebuje zhruba miliardovou investici do prodloužení a rozšíření přistávací dráhy. Tu už by měl zajistit stát, řekl ministr. Převod karlovarského letiště z kraje na armádu oznámil počátkem května premiér Andrej Babiš (ANO).
Katoličtí kněží Jan Bula a Václav Drbola, jež popravili komunisté, byli dnes při slavnostní mši na brněnském výstavišti prohlášeni za blahoslavené✝️. Vyvrcholil tím více než dvacetiletý proces blahořečení, které je předstupněm k uznání člověka za svatého. K blahoslaveným se mohou věřící modlit a prosit u nich o přímluvu. V liturgickém kalendáři si je budou věřící připomínat každý rok 17. června. Mše začala ve 14:30, účastní se jí přes 1️⃣3️⃣ tisíc lidí.
Vláda ze seznamu 94 akceleračních zón pro zrychlenou výstavbu větrných nebo solárních elektráren škrtne nejméně tři, o jejichž vyřazení požádala armáda. Další možné škrty by mohly vzejít při vypořádání skončeného připomínkového řízení. V televizi Nova to uvedl ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé).
S účastí prezidenta Petra Pavla na červencovém summitu NATO se zatím nepočítá❌. O definitivní podobě české delegace rozhodne vláda ČR. Novinářům to ve Strašicích na cvičení Bahna zopakoval ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD). Dodal, že rozhodnutí vlády bude respektovat. Premiér Andrej Babiš (ANO) v pátek řekl, že vláda složení delegace projedná 22. června. Předtím avizoval schvalování mise 8. června.
Akciové podílové fondy letos do konce května vynesly↗️ 7,9 procenta, smíšené fondy 4,7 procenta a dluhopisové fondy 0,8 procenta. Vyplývá to z Partners indexu podílových fondů. V loňském roce akciové fondy podle indexu přinesly celkové zhodnocení 9,4 procenta, smíšené fondy 6,9 procenta a dluhopisové fondy 2,5 procenta.
Číst více
Ruská armáda dnes v noci zaútočila na Ukrajinu 2️⃣7️⃣2️⃣ bezpilotními letouny, z nichž 249 protivzdušná obrana zničila nebo vyřadila. S odkazem na ukrajinské vzdušné síly to napsal web Ukrainska pravda. V Záporoží byla podle úřadů zraněna jedna žena. Ukrajinské drony naopak podle informací zveřejněných ukrajinským webem zasáhly několik ruských regionů a Kronštadt nedaleko Petrohradu.
Americká armáda sestřelila 4️⃣ íránské drony vyslané směrem k Hormuzskému průlivu a zachytila několik íránských balistických střel namířených na Kuvajt a Bahrajn. Zaútočila rovněž na íránská radarová stanoviště. Oznámilo to v noci na dnešek velitelství amerických sil na Blízkém východě (CENTCOM).
Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa urychlí rozvoj a využívání umělé inteligence (AI)🤖 v oblasti národní bezpečnosti. Uvedl to podle agentury Reuters v pátek Bílý dům. Zároveň zdůraznil, že by se AI technologie neměly využívat k nezákonnému sledování. Vláda podle Trumpa rovněž zkoumá možnost získání podílů v AI firmách.
Číst více