USA nebudou sdělovat Světové zdravotnické organizaci žádné zprávy o šíření chřipky, rozhodla Trumpova administrativa. Možná tato zpráva zanikla v současném informačním chaosu, ale je další ukázkou, jak prezident Trump usilovně ničí rovněž americkou a zprostředkovaně světovou vědu. A tedy následně zdravotnictví a moderní ekonomiku, které se bez vědy neobejdou.
Kvalitní nabíjecí baterie potřebují drahé a nedostatkové lithium. Ale jejich konkurent, akumulátor obsahující mnohem levnější a snadno dostupný sodík, sílí prakticky každý měsíc a přesvědčuje o tom investory.
Náročnou metu pro zvýšení investic do vědy si koncem minulého týdne na setkání hlav států a premiérů členských zemí v Budapešti určila Evropská unie. „Nový“ cíl se ovšem vyznačuje tím, že měl být už dávno splněný.
Už přibližně pětadvacet společností ve světě se snaží dosáhnout stavu, kdy budou vyrábět potraviny ze vzduchu, ovšem „propasírovaného“ přes bakterie.
Trojice výzkumníků z ekonomických škol ve Francii, Dánsku a Španělsku zjišťovala, jak lidé se zkušenostmi z práce v mezinárodním prostředí posuzují národnostní a společenské předpoklady dobrého šéfa týmu.
Nově vyvinuté zařízení využívá k získání elektřiny radioaktivní prvek americium. Není zapotřebí štěpný nebo fúzní reaktor, stačí využít běžného radioaktivního rozpadu této hmoty.
To, že velká vedra přinášejí ekonomické ztráty v zemědělství, snižují produktivitu práce zaměstnanců v nechlazených provozech nebo zvyšují nemocnost a úmrtnost zejména mezi staršími a chudšími lidmi, není nic nového. Vědci však přinášejí i další, nečekaná zjištění, s nimiž nikdo nepočítal.
První umělá inteligence v roli vědce si počíná tak trochu jako dávní učenci uzavření ve slonovinové věži svého papírového poznání: prohrabuje se už existujícími znalostmi (či omyly), vyvozuje z nich nějaké závěry, avšak nedělá experimenty, kterými by je ověřila. Ale i tak jí to začíná myslet.
Letní horka volají po zavádění další klimatizace v budovách, což zvyšuje spotřebu energie a peněz na udržení přijatelné teplotní pohody. Vědci ve světě proto hledají nové materiály, které by dokázaly domy ochladit jinak.
Robot, který se svými pohyby zřejmě nejvíc přiblížil člověku, by mohl pracovat v domácnosti a také pomoci v péči o nemocné a staré lidi.
Vědci hledají způsoby, jak lidem zachránit ranní pomerančový džus a vůbec finančně dostupný bohatý zdroj vitaminů v citrusovém ovoci. Bylo by dobré, kdyby to zvládli dřív, než nemoc, která snižuje úrodu, dorazí i do Evropy.
