Starých lidí přibývá a mnozí z nich potřebují péči, jakou jim jejich rodina není schopna zajistit. Profesionálních, schopných a také ochotných a chápavých pečovatelů však není dost. Zastoupit je zřejmě dokáže pouze technika a v budoucnu zejména roboti.
Švédsko je zemí, která zřejmě nejrychleji na světě směřuje k odstranění „opravdových“ peněz. V drtivé většině se zde za všechno platí bezhotovostně. Nový výzkum ukazuje, že organizace tohoto přechodu do moderního technologického světa přináší části populace velké problémy.
Co je vlastně zač ta ve světě nejznámější vánoční postava? Lékařský pohled na Santu Clause varuje: je přímo učebnicovým příkladem toho, jak nezacházet se svým zdravím.
Když se hromadí zprávy o tom, že jediný lék léčí „téměř všechno“, bývá to obvykle podvod. Lék Ozempic se však ukazuje jako velmi slibný. Zřejmě neovlivní jenom zdraví jednotlivců, ale i ekonomiku celé společnosti.
Kvalitní nabíjecí baterie potřebují drahé a nedostatkové lithium. Ale jejich konkurent, akumulátor obsahující mnohem levnější a snadno dostupný sodík, sílí prakticky každý měsíc a přesvědčuje o tom investory.
Náročnou metu pro zvýšení investic do vědy si koncem minulého týdne na setkání hlav států a premiérů členských zemí v Budapešti určila Evropská unie. „Nový“ cíl se ovšem vyznačuje tím, že měl být už dávno splněný.
Už přibližně pětadvacet společností ve světě se snaží dosáhnout stavu, kdy budou vyrábět potraviny ze vzduchu, ovšem „propasírovaného“ přes bakterie.
Trojice výzkumníků z ekonomických škol ve Francii, Dánsku a Španělsku zjišťovala, jak lidé se zkušenostmi z práce v mezinárodním prostředí posuzují národnostní a společenské předpoklady dobrého šéfa týmu.
Nově vyvinuté zařízení využívá k získání elektřiny radioaktivní prvek americium. Není zapotřebí štěpný nebo fúzní reaktor, stačí využít běžného radioaktivního rozpadu této hmoty.
To, že velká vedra přinášejí ekonomické ztráty v zemědělství, snižují produktivitu práce zaměstnanců v nechlazených provozech nebo zvyšují nemocnost a úmrtnost zejména mezi staršími a chudšími lidmi, není nic nového. Vědci však přinášejí i další, nečekaná zjištění, s nimiž nikdo nepočítal.
První umělá inteligence v roli vědce si počíná tak trochu jako dávní učenci uzavření ve slonovinové věži svého papírového poznání: prohrabuje se už existujícími znalostmi (či omyly), vyvozuje z nich nějaké závěry, avšak nedělá experimenty, kterými by je ověřila. Ale i tak jí to začíná myslet.
