Izrael po víkendovém útoku radikálního hnutí Hamás pokračuje v intenzivním bombardování Pásma Gazy, kde v pravidelných vlnách provádí nálety. Údery zasáhly i rezidenční budovy, školy a budovy OSN a neobešly se bez civilních obětí. Izraelská armáda oznámila, že plně obnovila kontrolu nad hranicí s pobřežní enklávou a žádní další teroristé už v noci na dnešek do Izraele nepronikli. Izrael nadto začne vyzbrojovat izraelské dobrovolníky v pohraničí a ve smíšených izraelsko-arabských městech tisíci útočnými puškami.
Egypt, který často slouží jako prostředník mezi Izraelem a radikálním hnutím Hamás, opakovaně hovořil s Izraelci o „velké“ hrozbě. Izraelští představitelé se ale soustředili na okupovaný Západní břeh Jordánu a varování ohledně Pásma Gazy zlehčovali. Agentuře AP to řekl nejmenovaný představitel egyptských zpravodajských služeb v souvislosti s víkendovým útokem palestinských ozbrojenců právě z Pásma Gazy na izraelské území, při němž zahynulo nejméně 700 Izraelců.
České cestovní kanceláře zrušily na několik týdnů zájezdy do Izraele, na který v sobotu ráno zaútočili palestinští radikálové. Klienti, kteří se nyní nechtějí okamžitě vrátit domů, v zájezdu pokračují, kdo se vrací, využije pravidelné letecké spoje, řekl místopředseda Asociace cestovních kanceláří ČR Jan Papež. Žádný repatriační let se podle něj neplánuje.
Bezpříkladný útok Hamásu na Izrael může výrazně zvýšit cenu pohonných hmot i v ČR. Zejména v okamžiku, kdy Izrael identifikuje Írán jako faktického strůjce útoku. V takovém případě by Izrael mohl zahájit útok právě na Írán, a to patrně s podporou USA. Americký ministr zahraničí Blinken již déle nevylučuje vojenský útok na Írán, jenž má Teheránu zabránit ve vývoji jaderné zbraně. Nyní by se tedy nabízela možnost.
Překvapivý a masivní útok palestinských radikálů na Izrael je podle analytičky Ireny Kalhousové z Herzlova centra izraelských studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy vítězstvím hnutí Hamás, které za ním stojí. Není jen selháním izraelských zpravodajců, ale celého systému v čele s premiérem Benjaminem Netanjahuem, uvedla dnes Kalhousová na síti X. Podle ní může skončit odstoupením předsedy izraelské vlády podobně, jako tomu bylo před 50 lety po takzvané jomkipurské válce.
Palestinští ozbrojenci z Pásma Gazy v sobotu ráno zahájili rozsáhlý a podle agentur překvapivý útok na Izrael. Vypálili stovky raket a zároveň do Izraele vyslali komanda, která se střetávají s policisty a vojáky. K útokům se přihlásilo radikální hnutí Hamás. Izraelská armáda uvedla, že je ve válečném stavu, povolává rezervisty a zahájila nálety na Pásmo Gazy.
Německo od Izraele koupí protivzdušné systémy Arrow-3. Dohodu dnes v Berlíně podepsali německý ministr obrany Boris Pistorius a jeho izraelský protějšek Joav Galant, píše agentura Reuters. Transakce v hodnotě bezmála čtyř miliard eur, což je v přepočtu skoro 100 miliard korun, je podle Galanta největší zahraniční zakázkou pro zbrojní průmysl v dějinách Izraele.
Americký miliardář Elon Musk se v posledních týdnech setkal s několika významnými světovými lídry - například o francouzském prezidentovi Emmanueli Macronovi řekl, že na něj velmi zapůsobil, indický premiér Naréndra Módí ho může počítat mezi své fanoušky, zatímco izraelský premiér Benjamin Netanjahu si cestou do Spojených států na Muska rovnou udělal čas. Tyto schůzky ale vyvolávají kontroverze, napsala na svém webu stanice BBC.
Severovýchod sinajského poloostrava stále patří pro české výletníky mezi neprobádanou oblast, protože byl dlouho uzavřený a nyní zde platí přísná bezpečnostní opatření. Pro toho, kdo se chce podívat například na Mojžíšovu horu, nebo si vychutnat potápěčský ráj, je prakticky jedinou možností let a ubytování zprostředkované Čedokem. Je to totiž jediná cestovka, která cestu do Taby poskytuje.
Spojené státy daly zelenou prodeji protiraketového systému Arrow 3 do Německa za 3,5 miliardy dolarů (skoro 80 miliard korun), uvedlo podle agentury Reuters izraelské ministerstvo obrany. Informovalo, že půjde o největší obranný obchod v izraelských dějinách.
Americká společnost Intel ukončila plány na převzetí izraelského smluvního výrobce čipů Tower Semiconductor za 5,4 miliardy dolarů (119 miliard korun). Nepodařilo se jí totiž včas získat souhlas regulačních orgánů s transakcí. Intel to uvádí v prohlášení.
České spořitelně (ČS) vzrostl v letošním prvním pololetí meziročně čistý zisk 💰 o 11,7 procenta na 14,3 miliardy korun. Provozní zisk stoupl o 12,4 procenta na 18,1 miliardy korun. Neauditované konsolidované výsledky oznámila ČS v tiskové zprávě. Výsledek banky podle jejích představitelů kladně ovlivnil růst úvěrového portfolia a silná poptávka po investičních produktech.
Japonská automobilka Toyota Motor 🚗 si v první polovině roku udržela pozici největší automobilky světa podle prodeje aut. Všechny značky ze skupiny prodaly po celém světě 5,39 milionu vozů, uvedla Toyota. Prodej však poprvé za poslední dva roky klesl, a to o 2,8 procenta. Důvodem byla slabá poptávka v Číně a vyšší ceny benzinu. Toyota opět překonala německou skupinu Volkswagen, která ve stejném období prodala 4,13 milionu vozů.
Komerční bance v letošní prvním pololetí klesl 📉 čistý zisk 💰o 3,3 procenta na 8,5 miliardy korun. Provozní zisk stoupl o 5,8 procenta na deset miliard. Provozní výnosy se zvýšily o 1,8 procenta na 18,5 miliardy koruny. Banka, jejímž většinovým vlastníkem je francouzská Société Générale, dnes neauditované konsolidované výsledky zveřejnila na svém webu.
Americká softwarová společnost Microsoft ve čtvrtém finančním čtvrtletí zvýšila čistý zisk 💰 meziročně o 31 procent na 35,8 miliardy dolarů (zhruba 755 miliard korun). Microsoft nadále těží z dobrých výsledků v oblasti cloudových služeb a umělé inteligence (AI), napsala agentura AFP.
Americké internetové společnosti Meta Platforms ve druhém finančním čtvrtletí klesl čistý zisk meziročně o 14 procent na 15,85 miliardy dolarů (zhruba 335 miliard korun). Meta to oznámila ve středu po uzavření americké burzy. Firma v poslední době výrazně investuje do rozvoje umělé inteligence (AI).
V Maďarsku a Rumunsku odstavují jaderné reaktory ☢ kvůli nízké hladině vody v Dunaji. Maďarská Paks odstavuje jeden reaktor, rumunská Cernavoda odstavuje oba dva reaktory. Za současný pokles vody v Dunaji může podle médií kombinace dlouhodobého sucha a letní vlny veder. Ve středu to napsala agentura Reuters.
Americká centrální banka (Fed) ve středu podle očekávání opět ponechala základní úrokovou sazbu beze změny v pásmu 3,50 procenta až 3,75 procenta. Inflace nicméně podle Fedu zůstává zvýšená. Tři z 12 členů měnového výboru se vyslovili pro zvýšení úroků.
