
Filip Emmer: Češi čelí obnoveným inflačním tlakům
NázoryMeziroční tempo růstu cen ve výši 2,7 procenta jde opět, stejně jako v minulých měsících, převážně na vrub cenám služeb v ekonomice.
Meziroční tempo růstu cen ve výši 2,7 procenta jde opět, stejně jako v minulých měsících, převážně na vrub cenám služeb v ekonomice.
Spotřebitelské ceny v Česku v lednu meziročně stouply o 2,8 procenta, inflace tak zpomalila z prosincových tří procenta. Meziměsíčně byly ceny vyšší o 1,3 procenta. Vyplývá to z předběžného odhadu Českého statistického úřadu (ČSÚ). Statistici ho zveřejnili poprvé, definitivní údaje budou k dispozici ve středu. Podle předsedy ČSÚ Marka Rojíčka by se konečné číslo nemělo lišit od předběžného o víc než 0,1 procentního bodu.
Spotřebitelské ceny v Česku v prosinci meziročně stouply o rovná tři procenta, inflace tak zrychlila z listopadových 2,8 procenta. Ceny pro spotřebitele se zvýšily nejvýrazněji od prosince 2023. Vliv na to měly ceny potravin a bydlení. Meziměsíčně ceny klesly o 0,3 procenta. Za celý loňský rok průměrná míra inflace činila 2,4 procenta, což bylo nejméně za šest let. V roce 2023 byla průměrná inflace 10,7 procenta, uvedl Český statistický úřad (ČSÚ). Ten také představil výsledky maloobchodních tržeb a zahraničního obchodu.
Argentinský prezident Javier Milei podle listu Financial Times překvapil kritiky stabilizací hospodářství po letech krize. A po roce ve funkci si stále drží padesátiprocentní podporu voličů.
Listopadová inflace byla nižší, než se čekalo. Meziročně dosáhla úrovně 2,8 procenta, což je na spodní hranici expertních odhadů. Většina expertů mínila, že bude činit rovná tři procenta. Hodnota 2,8 procenta zaostává také za předpokladem České národní banky, jež ve své aktuální prognóze počítala s inflací ve výši 2,9 procenta.
Vývoj výrobních cen v zemědělství naznačuje, že zdražování potravin v příštích měsících zrychlí, shodli se oslovení analytici. S ohledem na vývoj výrobních cen v ostatních sektorech ale neočekávají, že by se vrátila plošná vysoká inflace z minulých let. Údaje o vývoji cen výrobců zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ), předznamenávají budoucí vývoj spotřebitelských cen.
Spotřebitelské ceny v Česku v říjnu meziročně stouply o 2,8 procenta, meziroční inflace tak zrychlila ze zářijových 2,6 procent. Dražší bylo zejména bydlení, z potravin zdražilo zejména máslo a čokoládové výrobky, naopak pohonné hmoty zlevnily. Meziměsíčně byly ceny vyšší o 0,3 procenta. Údaje na svém webu zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Analytici podobný vývoj očekávali.
Nastávající víkend bude patřit Památce zesnulých a prodejci věnců a kytic se připravili na tradičně obrovský zájem o své produkty. Stánkaři u hřbitovů letos zdražili.
Míra inflace v zemích Evropské unie v září zvolnila na 2,1 procenta ze srpnového tempa 2,4 procenta, uvedl statistický úřad Eurostat. V České republice je inflace naopak znovu na vzestupu a ze srpnových 2,4 procenta se dostala na 2,8 procenta. Eurostat používá údaje harmonizované s metodikou výpočtu EU, které se liší od výpočtu Českého statistického úřadu (ČSÚ).
Zářijová míra inflace představuje nepříjemné překvapení jak pro Českou národní banku, tak pro většinu ekonomů. V meziročním pohledu totiž dosáhla úrovně 2,6 procenta. ČNB přitom předpokládala, že to budou jen 2,3 procenta, zatímco experti soudili, že nejpravděpodobněji půjde o 2,4 procenta.
Inflace v Česku činila v srpnu meziročně 2,2 procenta. Analytici přitom čekali její zmírnění z červencové úrovně 2,2 procenta ke dvouprocentní úrovni inflačního cíle ČNB. Koruna v reakci na zveřejnění údajů přechodně zpevnila pod psychologickou hranici 25 korun za euro, plyne z dat agentury Bloomberg. Výraznější než očekávaná inflace totiž zvyšuje pravděpodobnost pomalejšího dalšího snižování základní úrokové sazby ČNB, které by zvýšilo atraktivitu koruny v očích investorů.
Nelze nyní pokutovat firmy, které do evidence nezapíšou skutečné majitele. Dokud stát nezmění právní úpravu evidence skutečných majitelů, nemůže nutit firmy k zápisu údajů a sankcionovat je, pokud zákonnou povinnost nesplní. Uvedl to místopředseda Nejvyššího soudu (NS) Petr Šuk. Důvodem je rozpor s unijním právem, na který letos soudy upozornily.