Průměrná hrubá mzda v Česku stoupla v letošním druhém čtvrtletí meziročně o 6,5 procenta na 45 854 korun. Při zohlednění inflace vzrostla o 3,9 procenta. Údaje zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Mezikvartálně byla průměrná mzda po očištění o sezonní vlivy vyšší o 1,4 procenta.
Květnová inflace v Česku byla nižší, než se čekalo. Meziročně činila 2,6 procenta, zatímco meziměsíčně stagnovala. V meziročním vyjádření jde o znatelné zpomalení z dubnové úrovně 2,9 procenta. Trh tak nízkou květnovou inflaci nečekal, pročež koruna v reakci oslabila nad 24,70 za euro – do tohoto pásma se vrátila po necelém týdnu.
Evropská centrální banka (ECB) má před sebou ještě dlouhou cestu, než se jí podaří zkrotit inflaci, a musí tak nadále brzdit hospodářský růst, uvedla na blogu banky její prezidentka Christine Lagardeová. Centrální banka ve čtvrtek poprvé po pěti letech snížila úrokové sazby, ale po řadě neuspokojivých údajů o mzdách a inflaci v posledních týdnech se zdržela příslibu dalšího uvolňování měnové politiky.
Dynamika ceny ve výrobě zůstala v dubnu celkově mírná a prozatím nepředstavuje tvorbu inflačních tlaků pro spotřebitelskou inflaci. Ceny v průmyslu vzrostly v meziročním srovnání o 1,4 procenta, zejména vlivem výraznějšího růstu cen energií.
Spotřebitelské ceny v Evropské unii se v dubnu meziročně zvýšily o 2,6 procenta, inflace tak zůstala na březnové úrovni. Ještě před rokem přitom meziroční růst spotřebitelských cen činil 8,1 procenta.
Celková inflace za duben vyskočila na 2,9 procenta v meziročním srovnání, je tedy výrazně výše oproti predikci ČNB i tržním očekáváním. Bankovní radě se tak potvrzuje důvod pro opatrnost ve snižování úrokových sazeb, přičemž uvolňování měnové politiky pravděpodobně zpomalí, píše hlavní ekonom ING David Havrlant.
Nová prognóza České bankovní asociace (ČBA) zlepšila pro letošní rok odhad růstu tuzemské ekonomiky na 1,4 procenta. Pro příští rok očekává růst 2,7 procenta. Inflace podle ní letos klesne na 2,3 procenta, v příštím roce by měla zůstat obdobná, uvádí makroekonomická prognóza, kterou zveřejnila ČBA. V té únorové předpokládala letos růst HDP 1,2 procenta a inflaci 2,7 procenta.
Guvernér České národní banky připustil, že snižování sazeb může pokračovat. Brzy bychom se tak mohli dostat nadohled 5procentní hranici. Pak ale podle guvernérových slov začne být ČNB ostražitější. A není se čemu divit. Boj s inflací totiž není ani zdaleka vyhraný. Ačkoli se to na první pohled nemusí zdát.
Málokdy v novodobé historii Češi spořili tolik jako loni. Tím překvapivější je, že česká ekonomika se nakonec loni nepropadla až tak, jak se myslelo. Na druhou stranu, tím méně ovšem překvapuje, že inflace nyní zase klesá rychleji – alespoň tedy v porovnání s ještě nedávnými předpoklady.
Inflace v Česku prudce klesá. Podle dnešních čísel Eurostatu ji Česko mělo letos v lednu devátou nejnižší v EU (viz graf níže). Byla podprůměrná jak v rámci EU, tak i eurozóny. Česko navíc vykazovalo citelně nižší inflaci než všechny další země Visegrádské čtyřky. Co více, tuzemská inflace by letos měla zůstat na poměry EU podprůměrná celoročně.
Byla to taková jednohubka. Premiér země Petr Fiala cítil potřebu se také vyjádřit k aktuálnímu číslu inflace. Ta meziročně spadla na 2,3 procenta. Což je po dvou letech obří inflace, takzvané inflační epizodě, jak říkají ekonomové, konečně přijatelné číslo.
Nelze nyní pokutovat firmy, které do evidence nezapíšou skutečné majitele. Dokud stát nezmění právní úpravu evidence skutečných majitelů, nemůže nutit firmy k zápisu údajů a sankcionovat je, pokud zákonnou povinnost nesplní. Uvedl to místopředseda Nejvyššího soudu (NS) Petr Šuk. Důvodem je rozpor s unijním právem, na který letos soudy upozornily.
