Realitní trh ožije po snížení úrokových sazeb. Dojít by k tomu mohlo nejdřív na jaře příštího roku, shodli se hosté setkání Realitního Clubu, které pravidelně pořádá Newstream. Vyčkávání se ale týká také segmentu luxusních nemovitostí, movití klienti s nákupem nespěchají, čekají na další snižování cen.
Air Bank snižuje úrokové sazby hypoték až o 0,4 procentního bodu, nově budou začínat už na 5,29 procenta ročně. Přičemž průměrná nabídková sazba hypoték podle Swiss Life Hypoindexu v srpnu činila 6,1 procenta.
Nemovitostní fondy prožívají slabší rok. Zejména proto, že jim zdražují splátky úvěrů. Ty si fondy totiž velmi často berou v eurech. Evropská centrální banka přitom letos poměrně razantně navyšuje své úrokové sazby, takže financování právě v eurech prodražuje.
Možná si vybavíte scénu z filmu Vrať se do hrobu, kdy výzkumný pracovník v podání Milana Šteindlera došel k závěru, že „… valná většina maturující mládeže už našla zodpovědný přístup k životu, existuje však ještě nejméně padesát procent těch, kteří (ho) nenašli…“. Je to podobné jako s hypotékami v Česku. Statistiky mají kouzlo, že je možné vykládat si je všelijak. Stejné číslo může být malé i velké.
Září mají Američané spojené nejen s tragickým útokem na newyorská “dvojčata” World Trade Center, ale i s největším bankrotem v historii USA. 15. září 2008 vyhlásila bankrot - po 158 letech existence - čtvrtá největší banka Lehman Brothers.
Průměrná sazba hypoték na počátku září klesla na 6,1 procenta ze srpnových 6,19 procenta, snížila se tak čtvrtý měsíc za sebou. Vyplývá to z údajů Swiss Life Hypoindexu, který se zpracovává na základě údajů k pátému pracovnímu dni každého měsíce. Metodika odráží aktuální průměrnou nabídkovou sazbu hypotečního úvěru pro 80 procent hodnoty nemovitosti.
Alena Schillerová, bývalá a možná i budoucí ministryně financí, se ve veřejném prostoru vyjevila s novým nápadem. Že by prý hypotéky mohly být i na padesát let, takzvané dvougenerační. Levá ruka Andreje Babiše, pravou rukou je samozřejmě Karel Havlíček, využívá končící léto k dalšímu inovativnímu nápadu, který má patrně podpořit očekávaný budoucí volební úspěch Andreje Babiše.
Dům na klíč, který stojí do pár dnů. To je kouzlo dřevostaveb, které se na sebe poutají pozornost stále více Čechů. Jejich výstavba má však i svá úskalí. To hlavní tkví ve financování takové stavby. Hypotéka na dřevostavbu se liší od té klasické na zděný dům. Jak na financování dřevostavby radí expert fintech startupu Hyponamíru.cz.
Koncem června se v Česku částečně změnily podmínky pro poskytování hypoték. Česká národní banka (ČNB) totiž zrušila požadavek na posuzování limitu DSTI, který vyjadřuje, jak velkou část čistého svého měsíčního příjmu žadatel o úvěr vynakládá na splátky celkového dluhu. Od 1. července už tedy tuzemské banky nemusí brát tento limit v potaz. Jak je to ale ve skutečnosti? Rozmrzne díky tomu aspoň trochu i hypoteční trh? Zeptali jsme se na to v bankách i u finančních poradců.
Množí se zprávy o oživování trhu s hypotékami. Prý už to začalo. Podle údajů bankovní asociace v květnu i v červnu konečně po roce rostl počet nových hypoték i jejich objem. Vypadá to jako světlo na konci tunelu. A to ještě od července povoluje jedna z regulací, výše splátky vzhledem k čistému příjmu už se nebude tolik hlídat. Znamená to, že žadatel může dosáhnout na víc peněz, teoreticky by to mohlo přilákat další zájemce: Červencové výsledky se dozvíme za pár týdnů.
Celý trh čeká, kdy inflace konečně spadne do inflačního pásma České národní banky a ta uvolní sazební „okovy“ české ekonomiky. Nejvíc se na to těší realitní trh, který je nyní ve stadiu hibernace. Podle Jakuba Matějů, náměstka ředitele měnové sekce ČNB a poradce bankovní rady, by neměla být očekávání trhu nějakého rychlého klesání sazeb příliš velká. A už vůbec ne v letošním roce. Bankovní rada chce s jejich poklesem počkat, aby si byla jistá, že jsou všechny inflační tlaky za námi. A o návratu základní sazby pod tři procenta si podle Matějů na dlouhé roky můžeme nechat zdát.
Turecko omezuje plavbu lodí úžinou Dardanely vzhledem k rostoucím obavám turecké vlády po zvýšení počtu ruských a ukrajinských útoků na plavidla v Černém moři, uvedla agentura Bloomberg s odvoláním na nejmenované zdroje obeznámené s celou záležitostí. Úřady tento krok nijak nevysvětlily, uvedly zdroje, podle kterých se omezení týká i lodí plujících do ruských i ukrajinských přístavů.
