Evropané musí více investovat do obrany a podporovat Ukrajinu, řekl při debatě v Evropském parlamentu nový generální tajemník NATO Mark Rutte. Evropská unie a Severoatlantická aliance se podle něj musí doplňovat, nikoli dublovat. Šéf NATO se dnes v Bruselu poprvé setkal s europoslanci z Výboru pro zahraniční věci (AFET) a podvýboru pro bezpečnost a obranu (SEDE).
Polsko pod vedením proevropsky směřující vlády pomalu otřepává pověst druhého Maďarska a stává se regionálním lídrem. Poláci však chtějí víc. I když Varšavu čeká ještě dost práce, na mnohé stereotypy o polské ekonomice bychom měli nadobro zapomenout. A možná by Česko mohlo něco okoukat.
Česká ekonomika v příštím roce zrychlí svůj růst ke dvěma procentům, když ji nadále potáhne zejména spotřeba domácností. Inflace zůstane na podobné úrovni jako letos, a protože růst nominálních mezd překoná tempo růstu spotřebitelských cen, zvýší se i reálné příjmy domácností. Nezaměstnanost mírně naroste, nadále ale bude patřit mezi nejnižší v Evropské unii. Vyplývá to z výsledků pravidelného průzkumu ministerstva financí na základě prognóz 13 tuzemských odborných institucí a odhadů analytiků.
Zvolený americký prezident Donald Trump říká, že bude chtít po členských zemích NATO, aby dávaly na obranu 5 procent HDP. Pro představu, pokud by tento požadavek platil už příští rok, bude Česko muset na obranu dávat místo nyní plánovaných zhruba 160 miliard korun hned přibližně 420 miliard korun. To je nárůst o 260 miliard. Což dokonce o přibližně dvacet miliard převyšuje schodek státního rozpočtu, jak je na příští rok plánován.
Členské státy NATO musí posílit výdaje na obranu, musí být mnohem vyšší než stávající alianční cíl dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP). Vyzval k tomu v Bruselu generální tajemník NATO Mark Rutte. Zdůraznil, že aliance není připravena na hrozby z Ruska, jimž bude čelit v příštích čtyřech až pěti letech, informovala agentura Reuters.
Rada guvernérů Evropské centrální banky (ECB) přistoupila k dalšímu snížení základních úrokových sazeb, aby podpořila hospodářský růst v eurozóně.
Průměrná hrubá mzda v Česku stoupla v letošním třetím čtvrtletí meziročně o sedm procent na 45 412 korun. Ve srovnání s loňským třetí kvartálem přibylo zaměstnancům ve výplatě v průměru 2973 korun. Při zohlednění inflace, která činila 2,3 procenta, mzda reálně vzrostla o 4,6 procenta. Uvedl to Český statistický úřad (ČSÚ).
Česká ekonomika vzrostla ve 3. čtvrtletí letošního roku meziročně o 1,3 procenta. Podle reakcí analytiků míří celoroční údaj k jednomu procentu.
Příští rok by měl být po čtyřech letech divokého ekonomického vývoje v Česku konečně klidnější, říká David Marek, hlavní ekonom poradenské společnosti Deloitte. Zažili jsme covid, dva roky vysoké inflace, předražené energie. Rok 2025 by podle Marka měl být víc v klidu. Ale na obzoru je další neznámá. Donald Trump. Pokud zavede cla na dovoz zboží, jak o tom mluvil ve své předvolební kampani, mohlo by se to výrazně dotknout i české ekonomiky. Takže, po několika divokých letech nás čeká co?
Zvolení Trumpa logicky otevřelo úvahy po větší strategicky bezpečnostní kapacitě Evropy, a tím i Česka. Může tedy Česko dávat 4 procenta HDP na obranu? Může, ale musí na to připravit administrativní kapacity na ministerstvu obrany. Ty zatím nejsou dostatečné, aby se takové peníze daly efektivně využít a obřích akvizic a investic kvalitně a bez větších problémů zvládnout.
Poprvé za dva roky zrychlil meziroční růst HDP v letošním třetím čtvrtletí nad jedno procento. Ukazují to čerstvá data statistiků. Růst byl tažen soukromou i vládní spotřebou. A taky zahraniční poptávkou.
