Děje se nebývalá, ale zásadní věc. Láme se mnohaletý trend. Končí jedna éra. Úroky na půjčkách vládám ve světě jsou nejvýše za 15 let. Zdražuje i půjčování české vlády. Bank of America říká, že svět čeká „nový normál“, kdy třeba úrok na desetileté půjčce vládě USA bude trvaleji činit kolem 5 procent. Úrok na desetileté půjčce vládě USA je už dnes v podstatě na maximu od světové finanční krize let 2008 a 2009. Roste tedy i úrok na právě dlouhodobém dluhu, mezi nějž se ten s deseti lety do splatnosti řadí.
Evropská unie si pod taktovkou předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové určila, že bude lídrem v přechodu světa k udržitelné ekonomice. Jako každá sázka se ani tato nemusí vyplatit. „Pokud ostatní země nadále pojedou uhelnou hru, tak Evropa může být znevýhodněna,“ říká v rozhovoru pro Newstream Karel Kotoun, Banking & Insurance Consulting Lead ve společnosti Accenture. Na přechod k udržitelným investicím kromě EU tlačí také velcí institucionální investoři. Jak se banky chystají na novou, udržitelnou budoucnost? A přijmou Češi udržitelné investování za své? Nejen na tyto otázky odpovídá poradce pro banky a pojišťovny.
„Časy se mění, ocel je věčná.“ Tak zní proslulý výrok připisovaný globálnímu ocelářskému magnátovi Lakshmimu Mittalovi. Neplatí však stoprocentně – ocel možná opravdu je věčná, ale také prochází změnami. Teď se třeba má stát „zelenější“. Nové technologie začínají tuto objednávku plnit, píše pro Newstream vědecký novinář Josef Tuček.
Generální ředitel americké ropné společnosti ExxonMobil Darren Woods kritizoval energetickou politiku Evropské unie. Podle něj zašla až příliš daleko a represivní opatření proti fosilním palivům v Evropě teď velké energetické společnosti nutí, aby přehodnotily své plány a případně investovaly jinde. Woods to řekl na každoroční konferenci CERAWeek, která se v těchto dnech koná v Houstonu.
Evropský parlament v úterý definitivně schválil dohodu s členskými státy Evropské unie o nové normě o nulových emisích, která počítá s tím, že od roku 2035 má být v členských zemích prakticky nemožné si pořídit nový automobil na benzin či naftu.
Z hlediska evropské energetiky válka na Ukrajině v roce 2022 jenom uspíšila proces, který měl přijít tak jako tak. Zdražila fosilní paliva. Inflace, která v důsledku toho panuje, měla nastat i bez války. Jen by byla rozprostřena do delšího časového úseku. Ač se to zatím příliš nezdá, válka tak vlastně odhaluje, že zelená agenda EU je zatím prakticky neuskutečnitelná, stejně jako Green Deal.
Evropská komise (EK) schválila Česku program na podporu ekologického dálkového vytápění v objemu 1,2 miliardy eur (29,1 miliardy korun). Program je určen k podpoře ekologického a účinnějšího dálkového vytápění založeného především na energii z obnovitelných zdrojů.
Nejhorší je spárkatá zvěř. Teď trochu hororového čtení. Představte si, že po českých lesích pobíhá víc než třicet tisíc kusů jelenů evropských, tedy laní i jelenů! Neuvěřitelné číslo. Takové zvěře, která nám žere naši přírodu a způsobuje národohospodářskou škodu. Už si na to stěžují i ochránci přírody.
Podstatným faktorem energetické krize, tedy cen energií, je takzvaný Green Deal. Český prezident Miloš Zeman to řekl po schůzce s kolegy ze zemí Visegrádské skupiny (V4), do které kromě Česka patří také Slovensko, Polsko a Maďarsko.
Zelená ekonomika přináší více pracovních míst, ale bude potřeba zajistit spravedlivou transformaci. Místopředseda Evropské komise (EK) odpovědný za klimatickou politiku Frans Timmermans to řekl na Green Deal summitu v Praze. Dodal, že pokud se podaří o výhodnosti Zelené dohody přesvědčit Čechy, může pak přesvědčit všechny.
Hned na úvod řekněme to nejpodstatnější. Ani úplné vymýcení aut se spalovacími motory v EU nemá samo o sobě šanci zpomalit, natož zvrátit proces klimatických změn.
Americký dolar dnes oslabuje 👎, protože známky uvolnění obchodního napětí zvýšily zájem investorů o rizikovější aktiva. Část ztrát však smazal poté, co nejnovější statistika ukázala, že největší světová ekonomika vytvořila minulý měsíc více nových pracovních míst, než se očekávalo.
Ceny ropy 🛢 dnes na světových trzích prudce ⬇ klesají a směřují k přibližně sedmiprocentní celotýdenní ztrátě. Severomořská ropa Brent kolem 18:00 SELČ vykazovala pokles ceny o 1,61 procenta na 61,13 dolaru za barel. Barel americké lehké ropy WTI ve stejnou dobu zlevňoval o 1,9 procenta na 58,12 dolaru.
Pražská burza dnes po čtvrtečním svátečním dni posílila 📈, index PX stoupl o 2,01 procenta na 2059,94 bodu. Dařilo se hlavně energetické společnosti ČEZ, jejíž cenné papíry zdražily zhruba o sedm procent. Finanční tituly obchodovaly smíšeně.
Koruna dnes mírně posílila 💪 vůči oběma hlavním světovým měnám. Oproti předchozímu závěru zpevnila k euru o tři haléře na 24,92 koruny za euro, k dolaru o dva haléře na 21,92 koruny za dolar.
Šéf NATO Mark Rutte navrhuje, aby členské země aliance zvýšily ↗ své výdaje na obranu ⚔ na 3,5 procenta hrubého domácího produktu a dalších 1,5 procenta HDP dávaly na položky s obranou související, čímž by se vyhovělo požadavku amerického prezidenta Donalda Trumpa na pětiprocentní výdaje na obranu.
Francouzská společnost EDF podala u Krajského soudu v Brně žalobu 📜 proti rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS), který zamítl její námitky k jadernému tendru na nové bloky v Dukovanech. Firma o tom informovala v tiskovém prohlášení.
Číst více
Americká ekonomika mimo zemědělský sektor v dubnu vytvořila 177 000 pracovních míst, což je více 👍, než se čekalo. Míra nezaměstnanosti pak zůstala na 4,2 procenta, uvedlo tamní ministerstvo práce.
Schodek státního rozpočtu v dubnu vzrostl 📈 na 126,1 miliardy korun z březnových 91,2 miliardy korun. Dnes o tom informovalo ministerstvo financí. Deficit ke konci dubna je čtvrtý nejhlubší od vzniku Česka, loni byl ve stejném období 153,1 miliardy korun.
Největší americké těžební koncerny Chevron a ExxonMobil zaznamenaly v prvním čtvrtletí ↘ pokles zisku, Exxon ale překonal odhady analytiků. Chevron vytvořil upravený čistý zisk 3,81 miliardy dolarů (83,7 miliardy korun) proti zisku 5,42 miliardy dolarů před rokem. Exxonu klesl zisk na 7,71 miliardy dolarů z 8,22 miliardy dolarů před rokem.
Polské brokerské společnosti XTB v prvním čtvrtletí 📉 klesl čistý zisk na 46,3 milionu eur (1,15 miliardy korun) ze 70,1 milionu eur ve stejném období loni. Za poklesem je nárůst provozních nákladů na 75,5 milionu eur. Konsolidované výnosy vzrostly meziročně o 7,8 procenta na 138,7 milionu eur. Společnost, která působí i v Česku, to uvedla v tiskové zprávě.
