Konec války s Ruskem je blíže, než si mnozí myslí, uvedl ve zveřejněném rozhovoru s americkou stanicí ABC ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Vyzval rovněž spojence, aby jeho zemi posílili dalšími dodávkami zbraní.
Plán dvojice důležitých poradců Donalda Trumpa na ukončení bojů na Ukrajině počítá s vytvořením tlaku na Kyjev i na Moskvu. Ukrajinu by Washington varoval, že další americké zbraně dostane, jen když přistoupí na mírové rozhovory. Rusko zase, že pokud odmítne vyjednávat, zvýší USA svou podporu napadené zemi, uvedla agentura Reuters.
Spojené státy povolily Ukrajině používat jimi dodané zbraně kdekoliv v příhraničních regionech Ruska, odkud ruská armáda útočí na ukrajinské území. Povolení se tak už nevztahuje jen na místa v blízkosti Charkova, píše server Politico s odvoláním na nejmenované americké činitele.
Čína pohrozila, že bude v krajních případech zarytým zastáncům nezávislosti Tchaj-wanu ukládat trest smrti. Zvyšuje tím svůj nátlak na Tchaj-wan, přestože čínská justice nemá nad demokraticky spravovaným ostrovem žádnou soudní pravomoc, píše agentura Reuters.
Ruský prezident Vladimir Putin navštívil poprvé od července 2000 Severní Koreu. Se svým protějškem Kim Čong-unem podepsal dohodu o spolupráci, ale také se projeli autem. Oba státníci společně shlédli například i vojenskou přehlídku.
Přibližně dvě třetiny Čechů by podpořily rychlé ukončení války na Ukrajině i za cenu územních ztrát ve prospěch Ruska, vyplývá to z březnového průzkumu agentury STEM. Podíl lidí podporujících rychlé ukončení války však proti lednu mírně klesl. Více než polovina obyvatel podporovala setrvání ukrajinských uprchlíků v Česku.
Německo čelí hybridním útokům a špionáži především z Ruska, ale také z Číny, hrozbu pro bezpečnost země představují rovněž islámský extremismus, prudký nárůst případů antisemitismu a krajní pravice s levicí, prohlásila spolková ministryně vnitra Nancy Faeserová, když představovala výroční zprávu Spolkového úřadu pro ochranu ústavy (BfV), jak se oficiálně jmenuje německá civilní kontrarozvědka.
Média kritická k vládě si odmítla přiznat svůj podíl na společenské atmosféře na Slovensku před atentátem na premiéra Roberta Fica, prohlásili ministr obrany Robert Kaliňák a šéf úřadu vlády Juraj Gedra, jež jsou oba členové Ficovy strany Směr-sociální demokracie (Směr-SD). Kritizovali především podle nich přehnané a neslušné kritiky, které zveřejnily deníky SME a N. Za hanlivý výraz použitý v jednom z pořadů se omluvil šéfredaktor Denníku N Matúš Kostolný.
Čínský prezident Si Ťin-pching při loňském setkání řekl předsedkyni Evropské komise Ursule von der Leyenové, že Spojené státy se snaží Čínu vyprovokovat k útoku na Tchaj-wan. S odvoláním na nejmenované informované zdroje to napsal deník Financial Times.
Hnutí Hamás a Palestinský islámský džihád dnes předaly katarským a egyptským prostředníkům svou první oficiální odpověď na nejnovější návrh dohody o příměří v Pásmu Gazy, oznámily podle agentury Reuters obě palestinské radikální skupiny. Ve společném prohlášení vyjádřily svou „připravenost pozitivně“ jednat s cílem dosáhnout dohody o ukončení války v Gaze.
Rusko nepotřebuje k vítězství ve válce na Ukrajině jaderné zbraně, prohlásil na ekonomickém fóru v Petrohradu ruský prezident Vladimir Putin. Agentura Reuters to označuje za dosud nejsilnější signál od šéfa Kremlu, že nesáhne k jadernému úderu. Putin také uvedl, že nepočítá s mobilizací, ruská armáda má dostatek dobrovolníků. Od začátku roku podle něj na Ukrajině dobyla 47 vesnic.
Turecko omezuje plavbu lodí úžinou Dardanely vzhledem k rostoucím obavám turecké vlády po zvýšení počtu ruských a ukrajinských útoků na plavidla v Černém moři, uvedla agentura Bloomberg s odvoláním na nejmenované zdroje obeznámené s celou záležitostí. Úřady tento krok nijak nevysvětlily, uvedly zdroje, podle kterých se omezení týká i lodí plujících do ruských i ukrajinských přístavů.
